Když ve druhé polovině 90. let přišel Remon Vos s manželkou z Nizozemska do Česka, chtěl se zdržet jen rok. Jenže pak rozjel byznys, kterým výrazně změnil tuzemskou mapu průmyslových a logistických parků. Česko mu ovšem brzy začalo být malé. Dnes působí jeho společnost CTP v dalších devíti zemích a aktivně hledá další zajímavé trhy. „První halu jsme postavili v Humpolci před 25 lety. Od té doby hodnota CTP vyrostla na 17 miliard eur a do pěti lety ji chceme zdvojnásobit,“ říká zakladatel a CEO developera průmyslových a logistických parků CTP.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Archiv CTP
Vaše firma CTP je hlavním partnerem české účasti na EXPO 2025, vy jste zahajoval odborný program v českém pavilonu. Japoncům jste představili Česko jako zemi, která je přátelská byznysu. Proč je EXPO pro CTP důležité?
Věříme v koncept sdílení. EXPO je fantastická příležitost a platforma pro sdílení kultur mnoha zemí. Každá země tady ukazuje, čím je a jaké hodnoty vyznává. Ať už je to kultura, umění, jídlo, ekonomika, či odvětví, na která je hrdá. Nejdůležitější je, že to dělají společně a na jednom místě. Pro mě je skvělé, že mohou zaskočit do pavilonů jednotlivých zemí a potkat se s Číňany, Čechy či Američany a zjistit, že jsou to zajímaví a přátelští lidé. Událost jako EXPO je obrovská příležitost, aby se lidé sbližovali, učili se od sebe, inspirovali se a pochopitelně i navazovali obchodní vztahy.
Může vám EXPO otevřít nové byznysové příležitosti?
CTP se v Česku dostalo velké podpory od okamžiku, kdy jsem před 25 lety začal podnikat. Když máme příležitost přispět k něčemu, co je dobré pro Česko jako zemi a pro jeho společnost, uděláme to. Byznys tady není naše priorita. Jsme pyšní na to, že se můžeme EXPO účastnit.
Ve vašich parcích už působí řada asijských firem. Bude jich přibývat třeba kvůli hrozícím obchodním válkám a rostoucímu protekcionismu ve světě?
Svět se mění, globalizace je na ústupu a stále více se mluví o deglobalizaci. Na vzestupu je trend tzv. nearshoringu. Firmy, které chtějí být součástí evropské ekonomiky, budou muset budovat své továrny a související infrastrukturu v Evropě. Významným důvodem není jen aktuální dění kolem cel, ale třeba také dekarbonizace. Když chcete dnes něco prodávat na českém trhu, tak budete mít nižší uhlíkovou stopu, když to vyrobíte v Česku, a ne když to vyrobíte a dovezete z Číny. Nearshoring má kořeny už v covidu, kdy se nedalo spolehnout na stávající dodavatelské řetězce. Zásobovat Evropu z Asie bylo najednou poměrně obtížné. Takže trend je vyrábět věci pro Evropu v Evropě. Proto hledáme asijské společnosti, které mají zájem jít do Evropy a založit tam svůj byznys.
Jak důležité jsou pro růst vašeho byznysu nové firmy, které do regionu střední a východní Evropy přicházejí?
Pracujeme hlavně s našimi stávajícími nájemci, kterých máme více než tisíc. Tím, jak rostou, pronajímají si další prostory. Občas se objeví nové firmy, které přicházejí do našeho regionu, ale ty nejsou hlavní motor našeho byznysu. Když postavíme deset nových budov, sedm z nich pronajmeme našim stávajícím zákazníkům a tři těm novým. Do Rumunska jsme se dostali, protože jsme měli nájemce, který chtěl na rumunský trh, a obrátil se na nás, abychom mu pomohli.
Odkud nové firmy nejčastěji přicházejí?
Noví nájemci aktuálně nejčastěji přicházejí z Asie. Podnikají v různých oborech, e-commerce, obranném průmyslu, výrobě elektroniky, spotřebního zboží, ale jsou mezi nimi i technologické společnosti, které se zaměřují na vývoj umělé inteligence.
Je složité přesvědčit novou firmu třeba z Asie, aby přišla do Česka a otevřela tady výrobní závod, vývojové nebo logistické centrum?
Asijské firmy mají určité preference. Třeba tchajwanské společnosti mají rády Českou republiku, stejně tak korejské. Čínské firmy raději jdou do Maďarska, na Slovensko nebo do Srbska. Závisí to i na tom, jaké zaměstnance a s jakou kvalifikací potřebují. Jestli hledají vzdělané zaměstnance s vysokou kvalifikací, nebo spíše levnou pracovní sílu.
Na EXPO jste představili Česko jako zajímavou zemi pro podnikání. Podle čeho se firmy rozhodují, kde se v Česku usadí?
Každý region je něčím specifický. O Ostravu mají zájem firmy z automobilového průmyslu, Brno přitahuje spíše hi-tech firmy.
Jak si stojí Česko jako byznysová destinace ve srovnání s jinými zeměmi, kde působíte?
V Česku se dobře podniká. Je to naše zkušenost i zkušenost našich nájemců. Nevím o žádném z našich partnerů, který by neuspěl a odešel. Nechci ale srovnávat Česko třeba s Rumunskem. Náš byznys v Rumunsku je hlavně v okolí Bukurešti a jde hlavně o logistiku. Z těchto logistických parků se obsluhuje nejen Rumunsko, ale i část Bulharska, Srbska, Řecka, a dokonce i turecký Istanbul, který je jen 400 kilometrů daleko. Rumunsko už vybudovalo dobrou silniční síť a najednou Bukurešť není konec Evropy. Stalo se z ní regionální centrum. Česká republika nám na rozdíl od jiných zemí dává příležitost budova kampusy a budovy pro hi-tech aktivity. To v jiných zemích tolik neděláme.
Velkým trendem v logistice je automatizace. Představuje to pro vás a váš byznys nějakou zvláštní výzvu?
Tato změna je vidět všude, nejen v Česku, ale třeba i v Bukurešti. Všichni naši klienti automatizují, co nejvíce mohou. Jedním z důvodů je nedostupnost pracovní síly. Dalším je důraz na kvalitu, protože stroje nedělají chyby. Automatizace se ale netýká jen výrobních linek, ale také skladů a distribučních center.
Jsou vaše parky na tento trend připraveny, nebo je musíte přizpůsobovat či projektovat jinak?
Samotná automatizace pro naše budovy nějakou zvláštní výzvu nepředstavuje. Díváme se ale na naše parky jiným pohledem. I když automatizujete, tak pořád potřebujete lidi, jen jich je méně. Tito lidé mají větší požadavky, v byznys parcích chtějí více vedlejších služeb a vybavení. Když pracujete na Pankráci, tak kolem máte spoustu služeb a obchodů. Když děláte v průměrném výrobním nebo logistickém parku, není tam nic. Ani kávu si tam nekoupíte. Takže se snažíme do našich parků přivést zdravotní služby, restaurace, kavárny, fitness. Aby život lidí, kteří v parku pracují, byl pohodlnější.
Když mluvíte o rostoucí komplexitě vašich parků, budete do nich více přidávat i rezidenční části?
Už to děláme. Když se jako firma stěhujete do nového parku, potřebujete zaměstnance. A ti někdy nejsou úplně dostupní v okolí. Někdy pocházejí ze vzdálenějších částí republiky, nebo dokonce ze zahraničí a vy jako firmy jim musíte zajistit bydlení, které bude bezpečné a dostupné. V Boru u Tachova, kousek od německých hranic, jsme proto už vybudovali byty. V Brně máme projekt Domeq. Máme v Brně hodně nájemců, kteří říkají, že je to fantastická lokalita a chtěli by tam růst, ale nemohou najít dostatek zaměstnanců. Jedním z problémů v Brně je právě dostupnost bydlení. Proto jsme vybudovali Domeq jako levné, ale moderní a bezpečné bydlení pro mladé profesionály.
Chcete v tom pokračovat?
Určitě. CTP bude mít na konci letošního roku v portfoliu tisíc nájemních bytů. Není to náš hlavní byznys, na kterém bychom chtěli vydělávat. Je to spíše vedlejší efekt toho, že stavíme průmyslové a logistické parky. Plánujeme podobný projekt také v Budapešti a jeden v Bukurešti. Stavět začneme v roce 2026.
Plánujete expanzi i do dalších evropských zemí?
Ano, ale ještě úplně nechceme říkat kam.
Bude to v našem regionu?
Děláme průmyslové budovy. Jsme hodně aktivní v Německu. Takže další na řadě by mohla být Itálie. Ale my nechceme být roztahaní do dvaceti zemí. Soustředíme se na to, co máme. A v Česku máme dostatek pozemků, na kterých budeme stavět. Proinvestovali jsme tady už přes šest miliard eur a investice za další půl miliardy máme nachystané.
Zajímá vás Ukrajina, až bude po válce? Dříve jsme tam měli nějaké pozemky, které jsme už před několika lety prodali. Není to země, kam bychom se nyní nebo v blízké budoucnosti chystali.
Narodil se v Nizozemsku. V roce 1998 založil se dvěma investory společnost CTP, která v České republice rozvíjí průmyslové nemovitosti. Během následujících 20 let vytvořil největší integrovaný systém byznys parků s kompletními službami ve střední a východní Evropě. V červenci 2019 převzal stoprocentní kontrolu nad skupinou CTP a pokračuje ve vedení společnosti.
REMON VOS
