Slovenské ženy se o své finance a majetek starají rády samy. Navíc se nebojí riskovat. Češky jsou jako investorky konzervativnější a o financích rozhodují spíše spolu s členy rodiny. Unikátní možnost srovnání finančního a investičního chování žen v Česku a na Slovensku přináší aktuální průzkum NextŽeny advokátní kanceláře Havel & Partners a společností RSM a VISA. Slovenkám letos sociologové kladli stejné otázky jako před dvěma lety Češkám.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Havel & Partners
Přestože se situace v posledních letech zlepšuje, ženy jako investorky a správkyně majetku si stále teprve hledají cestu na finanční trhy. Platí to napříč zeměmi střední Evropy. Rozdíly v investičním chování mezi muži a ženami mají hluboce zakořeněné příčiny dané historickými socioekonomickými faktory i psychologickými bariérami.
Jedním z nejvýraznějích genderových rozdílů, které ovlivňují přístup žen na finanční trhy a obecně i k investování, je stále ještě nerovnost v odměňování. V zemích střední a východní Evropy ženy v průměru vydělávají o 18 až 22 procent méně než muži. Bariéru k aktivnějšímu investičnímu rozhodování představuje přerušení kariéry kvůli mateřství a absence ženských vzorů ve finančním sektoru. Překážkou jsou i psychologické faktory jako nižší sebevědomí žen, které často v různých průzkumech uvádějí, že se ve světě financí neorientují tak jako muži.
Jak genderové rozdíly v přístupu k investování a správě svých i rodinných financí vypadají v praxi, zmapoval už v roce 2023 unikátní průzkum advokátní kanceláře Havel & Partners a společnosti RSM ve spolupráci s UBS. Letos stejné otázky v průzkumu NextŽeny výzkumníci položily také investorkám a investorům na Slovensku. Vznikla tak jedinečná příležitost srovnat chování českých a slovenských investorek.
Oba průzkumy potvrzují, že ženy si při investování zakládají na dlouhodobém přístupu a méně vyhledávají rizikové investice než muži. I když v případě slovenských žen, zejména těch mladších, je vidět, že jsou ochotny v cestě za vyšším výnosem riskovat o něco více než české investorky. Právě dlouhodobý pohled a investiční disciplína, kdy ženy méně podléhají emocím v dobách propadů trhů a drží se své investiční strategie kup a drž, jim v dlouhém horizontu zajišťuje lepší výsledky, než jakých dosahují muži investoři. Studie v západní Evropě a Spojených státech tento rozdíl vyčíslily na 1,8 procenta. O tolik ženy porážejí v průměrném výnosu svých portfolií muže.
Mezinárodní i věkové srovnání
Oslovený vzorek populace investorů v českém a slovenském průzkumu Havel & Partners byl odlišný. Mezi Slovenkami bylo téměř o polovinu více odpovídajících v kategorii 18 až 34 let, naopak ve věku od 35 do 44 let byly o polovinu více zastoupeny Češky. Průzkum tak lze interpretovat nejen jako srovnání mezi Češkami a Slovenkami, ale také jako srovnání finančního a investičního chování mladší a starší generace žen.
Mezi Slovenkami bylo také o polovinu více respondentek v nejnižší majetkové kategorii (do 5 milionů korun). Naopak s majetkem od 5 do 20 milionů korun bylo mezi respondentkami více Češek (49 %) než Slovenek (33 %). Podobně byl strukturovaný vzorek respondentek také s ohledem na jejich příjmy. S příjmem do 50 tisíc korun měsíčně bylo na Slovensku 42 procent účastnic, zatímco v Česku 21 procent. V Česku tak odpovídaly bohatší respondentky, které mají nejen vyšší investovatelný majetek, ale také mohou na investice vyčlenit větší část svých příjmů. I v tomto ohledu lze na srovnání výsledků českého a slovenského průzkumu nahlížet také jako na srovnání přístupu k investování a řízení finančních záležitosti mezi méně majetnými a bohatšími ženami.
Slovenky jsou sebevědomější než Češky
Slovenské investorky spravují nejčastěji své vlastní finance samy. Zhruba třetina slovenských žen při správě financí domácnosti zpravidla spolupracuje s někým dalším, zatímco slovenští muži častěji spravují finance celé domácnosti sami. Investorky a investoři na Slovensku nejčastěji uvádí, že rozhodující slovo o rodinných financích mají společně s partnerem či partnerkou. Nejčastější emocí při spravování financí a majetku je zodpovědnost, a to bez rozdílů mezi investory a investorkami. Druhým nejčastějším pocitem je jistota a přehled.
Slovenky se ve srovnání s Češkami jeví samostatnější a sebevědomější. Rozdíl mezi oběma v oblasti rozhodování ovšem z části vyplývá i z rozdílnosti složení vzorku respondentek. Mezi Slovenkami 38 procent tvrdí, že spravuje pouze svůj majetek a řeší pouze své finanční záležitosti. Češky před dvěma lety totéž uvedly ve 26 procentech případů. Tento rozdíl odpovídá tomu, že mezi Slovenkami bylo o polovinu více respondentek ve věku do 34 let, u kterých je větší pravděpodobnost, že jsou single nebo ještě nežijí v manželství. Tudíž mají plnou kontrolu a odpovědnost za své příjmy i majetek.
Pokud se ale Slovenky podílejí na finanční správě majetku s někým dalším, výrazně více než Češky rozhodují společně s partnerem. Zatímco v českých domácnostech 45 procent žen tvrdí, že mají rozhodující slovo ony, a jen 24 procent uvádí, že jejich hlas má stejnou váhu jako partnerův, mezi Slovenkami je jen 21 procent těch, které se vnímají jako dominantní při finančním rozhodování. Dvě třetiny naopak rozhodují konsensuálně s partnerem.
Na srovnání Češek a Slovenek lze také ilustrovat, jak se investiční motivace přizpůsobují potřebám v různém věku a objemu majetku. Vzorek Češek obsahoval starší a majetnější populaci žen. I proto 83 procent z nich jako hlavní důvod investování uvádělo ochranu majetku proti znehodnocení volných finančních prostředků. Mezi Slovenkami, jejichž vzorek byl mladší a méně majetný, je tento motiv se 60 procenty odpovědí na druhém místě. Slovenky nejčastěji při investování myslí na zajištění na stáří (67 %), které bylo v českém průzkumu na druhém místě (76 % odpovědí).
S mladším a méně majetným vzorkem slovenských žen může souviset také vyšší podíl Slovenek, které tvrdí, že investují, aby si mohly koupit věci, které chtějí (34 % vs. 24 % Češek). Jinými slovy, s nižšími příjmy a s celkově menším objemem vytvořeného majetku kvůli kratší pracovní kariéře musí Slovenky přemýšlet o zajištění svých potřeb a tužeb jinak než bohatší Češky, které se zúčastnily českého průzkumu. Mezi Slovenkami do 34 let uvedlo tento důvod investování 38 procent respondentek, ve věkové kategorii od 34 do 44 let to bylo dokonce 45 procent žen.
Necelá pětina Slovenek uvedla, že neinvestuje vůbec. V Česku bylo takových žen 12 procent. I v tomto případě hraje na Slovensku roli věk. Tentokrát se ovšem výrazně vyšší pravděpodobnost, že neinvestují, týká starších žen. Téměř dvě pětiny Slovenek, které neinvestují, spadají do věkové skupiny od 45 do 54 let.
Slováci investují diverzifikovaně
Nejvíce využívaným typem investování mezi slovenskými investory a investorkami je diverzifikované investování. Muži častěji investují do rizikovějších aktiv, zatímco ženy volí spíše konzervativnější přístup. Nejčastěji zmiňovanými důvody, proč investoři a investorky investují, jsou ochrana proti znehodnocení volných prostředků a zajištění na stáří. Investoři přitom častěji než investorky uvádějí, že je pro ně investování koníček.
V současnosti je mezi slovenskou populací jako investiční možnosti nejvíce využívané ukládání peněz na spořicí účet a spoření na důchod. Rizikové fondy využívají častěji investoři, podobně pak i akcie, dluhopisy a kryptoměny. Ženy nechávají častěji než muži své peníze na běžném účtu.
Do budoucna z produktů, které nemají, plánují investoři a investorky využít nejčastěji možnosti investic do komodit a nemovitostí, dále také rizikovější investiční fondy a akcie. Investorky do budoucna nejčastěji důvěřují nemovitostem. Investoři častěji důvěřují technologiím, obraně a kryptoměnám.
Pokud slovenské ženy investují, preferují konzervativní investování před tím odvážným. Diverzifikované investování volí ženy zhruba v polovině případů. S rostoucím věkem žen stoupá využívání diverzifikovaného investování. Slovenské ženy investorky se do investic v rámci rizikových investičních fondů pouštějí méně často.
Portfoliu vládne spoření na důchod
Slovenky jsou v investování o něco odvážnější než Česky. Jsou ochotnější nakupovat do portfolia rizikovější nástroje jako akcie nebo investovat do dynamičtějších investičních fondů s rizikovějším profilem, které ale výměnou nabízejí šanci získat vyšší výnos. Tento závěr průzkumu může být částečně ovlivněn složením vzorku respondentek. V tom slovenském byl větší podíl mladších žen, které jsou ochotnější tolerovat vyšší riziko než ženy ve vyšším věku, kterých bylo v českém vzorku více.
V základních složkách majetkového portfolia se Češky a Slovenky příliš neliší. Vysoký podíl, ke čtyřem pětinám, uvádí, že peníze ukládá do některého z nástrojů spoření na důchod a finance má uloženo také na běžném účtu. V Česku před dvěma roky 83 procent respondentek uvádělo, že peníze ukládá na spořicí účet. Mezi Slovenkami letos podobně smýšlejících investorek bylo 71 procent. Tento rozdíl může být způsoben obecně poklesem úrokových sazeb v posledních dvou letech, což snížilo atraktivitu spořicích účtů jako investičního instrumentu. Navíc díky členství Slovenska v eurozóně, která i v předchozích letech měla nižší hladinu úrokových sazeb než Česko, jsou spořicí účty na Slovensku méně atraktivní.
Slovenští investoři a investorky jsou proto zvyklejší hledat vyšší výnos v jiných nástrojích. S rostoucím věkem muži opouštějí rizikové investice a přecházejí častěji k diverzifikovanému investování, kde jednotlivé nástroje více vyvažují poměr rizika a výnosu. Ženy nejčastěji investují ve věku od 35 až 44 let, a to především do diverzifikovaných a konzervativních investic.
Lidé s nejvyššími majetky nejčastěji volí diverzifikované investice. Muži jsou více nakloněni odvážnému investování, tato tendence poté klesá s majetkem převyšujícím 830 000 eur (do 20 milionů korun). U žen s rostoucím majetkem stoupá konzervativnější investování.
Větší tolerance k riziku
Slovenky se ale nezříkají ani rizikových investic s vysokým potenciálem růstu. Nákup akcií je oblíbený zejména u mladších žen. V portfoliu je má dvě třetiny žen do 34 let a polovina žen ve věku od 35 do 44 let. Méně rizikové dluhopisy jsou také doménou spíše mladších žen. Ve věkové kategorii od 18 do 34 let je má v portfoliu pětina žen. K rizikovým investičním fondům inklinují rovněž mladší Slovenky. Zhruba tři čtvrtiny žen do 34 let už má v těchto fondech zainvestované peníze nebo je plánuje využívat do budoucna. Ve věku od 35 do 44 let je tento podíl 70procentní.
Spoření na důchod má 94 procent žen ve věku od 35 do 44 let a 70 procent nejmladších žen do 34 let věku. Čtvrtina nejmladších žen, které si zatím pravidelně na stáří nespoří, navíc plánuje v budoucnu tento produkt využívat.
Obliba nemovitostí jako investičního nástroje roste s věkem, což opět souvisí s životním cyklem, postupnou kumulací majetku a růstu příjmů. Přes polovinu žen ve věku od 35 do 54 let už nemovitost vlastní a vnímají ji jako investiční možnost. Ve věkové skupině od 55 do 64 let je majitelek nemovitostí dokonce 75 procent dotázaných žen. Důvěra v nemovitosti jako investiční nástroj je ovšem vidět také u nejmladších Slovenek. Nemovitosti z nich vlastní dvě pětiny dotázaných, ale další dvě pětiny si chce dům nebo byt pořídit v budoucnu.
Mladé Slovenky investují pravidelně
S mladším věkem roste ochota pravidelně investovat. V nejmladší kategorii každý měsíc pravidelně nebo jednorázově investuje nebo si odkládá peníze skoro 90 procent žen. Podobné je to i u žen ve věku od 35 do 44 let. Ve srovnání s muži jsou ženy disciplinovanější. Mají tendenci se spíše držet pravidelného měsíčního plánu, zatímco u mužů se o něco častěji vyskytuje nepravidelné investování jen několikrát za rok.
Jako jediná skupina ve sledovaném vzorku uváděli mladí Slováci, že se investování věnují denně, což odpovídá i tomu, že muži celkově označují investování jako svůj koníček. Mladší generace je navíc ochotnější používat digitální nástroje a aplikace, které denní obchodování na finančních trzích výrazně usnadnily. Mobilní aplikace brokerů nebo bank využívají také mladší Slovenky. Naopak ženy ve středním věku pro investování častěji používají internetové bankovnictví.
Slováci věří poradcům více než institucím
Na Slovensku využívá služeb poradců v oblastech investic a správy majetku 41 procent žen. Od mužů se v tomto ohledu příliš neliší, poradit si nechává 40 procent z nich. Ve srovnání s českými investory ovšem Slovenky a Slováci přece jen spoléhají více na vlastní síly (30 %, resp. 32 %). Investoři a investorky nejčastěji s odborníky konzultují pouze jednotlivé záležitosti. V Česku služeb poradců využívá 49 procent žen a 43 procent mužů.
Češky a Slovenky mají podobný přístup k tomu, s kým se o financích a investicích radí. Mezi těmi, kteří už poradenských služeb využívají, vedou nezávislí finanční poradci a specialisté (shodně 55 %) a na druhém místě jsou s přibližně třetinovým podílem poradci ve finančních institucích, ať už se jedná o banky, či pojišťovny. Bankovním poradcům mají na Slovensku tendenci více důvěřovat mladé ženy do 34 let než mladí muži. Jejich rady vyhledává 38 procent mladých žen a jen 13 procent mladých mužů.
Na Slovensku naopak hrají výraznou roli při rozhodování o financích a investicích rady rodiny a přátel. Ty vyhledává 34 procent Slovenek, ale jen 4 procenta Češek.
Češky dají více na konkrétní osobu zkušeného poradce. Pro 52 procent z nich je to důležitější než jméno zavedené finanční instituce. Slovenky jsou v tomto ohledu méně vyhraněné. Osoba zkušeného poradce je pro ně důležitější než jméno zavedené instituce ve 42 procentech případů. Slovenky navíc s poradci udržují stabilnější vztah. Zatímco 41 procent Češek souhlasí s tím, že čas od času je rozumné poradce vyměnit, u Slovenek je tento podíl třetinový.
„Dlouhodobě sledujeme v obou zemích, že ženy bývají v přístupu ke spravovanému majetku opatrnější, a především mladší generace mají častěji zájem o využití profesionálních poradenských služeb. Oproti předchozí generaci vlastníků a správců majetku se na poradce obrací v nižším věku i při nižší hodnotě. Byť to pak ve výsledku někdy překvapí, ženy jsou při správě majetku ve výsledku často pragmatičtější než jejich mužští protějšci, kteří častěji dávají přednost jen své vlastní intuici,“ doplňuje Monika Marečková z RSM.
Slováci a Slovenky obecně věří svým investičním znalostem a instinktům. V případě větší rodinné události, jakou může být dědictví nebo rozvod, jich 44 procent hodlá spravovat majetek bez poradce. V Česku byl tento podíl 31 procent. Rozdíl je patrný jak u žen, tak u mužů. Na správu majetku v takovém případy by si troufla necelá čtvrtina Češek ve srovnání s 36 procenty Slovenek. U mužů je rozdíl ve prospěch Slováků ještě větší – 51 procent ku 36 procentům. Průzkum NextŽeny také zjistil, že na Slovensku mladší muži od 25 do 34 let častěji uvádí než jejich ženské protějšky, že v případě větší rodinné události by finance raději spravovali bez pomoci poradce (56 % vs. 24 %).
Slovenky si nejčastěji nechávají poradit obecně v oblasti finančních investic (68 %) a konkrétněji ohledně spoření na důchod (63 %) a investic ro rizikových investičních fondů (44 %). Češky kromě obecného poradenství o finančních investicích (67 %) zajímají rady ohledně konzervativních investičních fondů (60 %) a rizikových investičních fondů (44 %).
Příprava na nečekané události
Přibližně dvě třetiny respondentů slovenského průzkumu uvádí, že jejich blízcí jsou schopni spravovat rodinný majetek při nečekané události. Přes 60 procent tvrdí, že jejich blízcí vědí, co se má stát s financemi a majetkem. Přibližně třetina si myslí, že jejich blízcí svěří správu majetku profesionálům po nečekané události. Jde o srovnatelný výsledek se situací v Česku. S tím rozdílem, že důvěru ve schopnosti blízkých osob spravovat majetek v případně nečekané události mají v Česku tři čtvrtiny respondentů.
V Česku i na Slovensku se zvyšujícím se věkem roste souhlas s tvrzením, že blízcí jsou informováni o plánech pro finance, majetek nebo firmu v případě nečekané situace. Většina investorů a investorek nad 45 let má jasno v tom, jak budou zajištěny potřeby jejich dětí a partnera.
Připravenost na nečekanou rodinnou událost je mezi českými a slovenskými investory a investorkami podobná. Přibližně polovina z nich má připravené kroky a pravidla pro nečekané události. Nejčastěji je mají připravené na více místech. Ti, kteří nemají plán promyšlený, ho nejčastěji plánují vytvořit s poradcem. Připravenost na nečekané situace mírně stoupá s rostoucím majetkem. Majetní lidé jsou si nejvíce jisti, že v případě takové události budou saturovány potřeby jejich dětí a partnera či partnerky.
