„Zdravé budovy“ jsou dnes módním pojmem. V českém prostředí si pod nimi často představíme přírodní materiály, mechové stěny nebo odpočinkové zóny. To je pěkné, ale skutečně zásadním prvkem je světlo. Jeho množství a kvalita ovlivňují výkon, zdraví i náladu. Tuto oblast postupně více řeší i moderní certifikace budov a legislativa.

Více než tři čtvrtiny života trávíme uvnitř budov, často bez přirozeného světla. Interiéry připomínající i přes den podvečer, kde hlavním zdrojem světla jsou obrazovky, unavují a škodí zdraví. A naopak noc, přesvícená umělým světlem, narušuje regeneraci. Únavu lze krátkodobě zahnat kávou, ale chronický nedostatek regenerace nám vybíjí životní baterie.  Nejlepším řešením by byl pobyt pod širým nebem, ale ne všichni můžeme být digitální nomádi pracující z tropické pláže.

84 % lidí trpí negativními dopady umělého světla. Výzkum „Češi a světlo“ agentury Perfect Crowd ukazuje, že většina lidí pociťuje potíže již po několikahodinové práci pod běžným osvětlením: únava či pálení očí (57 %), zhoršené vidění (43 %), únava (47 %), bolesti hlavy (38 %) či snížená koncentrace (31 %). Problémy rostou s délkou pobytu uvnitř.

Co s tím? Přizpůsobit samotné budovy potřebám lidského zdraví. Architekti se snaží dostat do interiérů maximum denního světla — okny, světlíky či atrii — ale většinou to nestačí, protože osvětlenost rychle klesá s každým metrem od okna i pošmourných dnech. A tady musí nastoupit kvalitní umělé osvětlení. A to je chvíle, kdy se architekt může stát „preventistou“, a vytvořit opravdu zdravé prostředí, které zlepší práci i život jeho obyvatel.

500 luxů nestačí. Možná si řeknete, že stačí splnit ČSN EN 12464-1. To sice stačí ke kolaudaci, ale rozhodně ne ke zdraví a pohodě. Normované hodnoty (300 lx učebny, 500 lx kanceláře) jsou v porovnání s evolučním nastavením člověka zanedbatelné. Venku za slunečného dne běžně naměříme tisíce až desetitisíce luxů. A nejde jen o množství, ale především o vlastnosti světla, zvláště o jeho nevizuální účinky, které řídí náš cirkadiánní rytmus.

Řešení existuje: biologicky optimalizované osvětlení. Stejně jako vitamín C vymýtil kurděje, může biologicky optimalizované (plnospektrální) světlo kompenzovat nedostatek přirozeného světla. Má vizuální i nevizuální vlastnosti blízké dennímu světlu a působí na organismus téměř totožně.

Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) dlouhodobě doporučuje začlenění biologických aspektů světla do návrhu interiérů. Na tato doporučení již navázaly i nové normy v Německu či USA a stejné požadavky zahrnují i certifikace budov WELL, BREEAM a LEED. Je zřejmé, že se brzy stanou součástí i české a evropské legislativy.

Nejpokročilejší a již léty ověřené řešení nabízí česká společnost Spectrasol. Unikátní technologie nabízí světlo, jehož spektrální složení a další vlastnosti se dennímu světlu unikátně blíží, a tím podporuje zdraví, zrak, vitalitu i kognitivní funkce. Uživatelé m.j. popisují vyšší bdělost, soustředění a lepší náladu.

Tuto technologii využívají kanceláře, školy, zdravotnická zařízení, výroba i bezpečnostní složky. Osvětleny jsou jí například budovy Legatica Nová Waltrovka, Veolia, Thermo Fisher Scientific, Siemens, Chapman Taylor Architects, Právnická fakulta VŠE a mnoho dalších.  Ve školách prokazatelně zlepšuje studijní výsledky a v nemocnicích podporuje práci lékařů i uzdravování.

Myslete na uživatele. Zdravé osvětlení je dostupné a ověřené praxí. Umožňuje tvořit interiéry, které nejen dobře vypadají, ale dlouhodobě prospívají tělu i mysli. A stačí jen cvaknout vypínačem.

Mgr. Martina Kemrová

Spectrasol

Více informací o řešení Spectrasol najdete na www.spectrasol.cz, pro nezávaznou konzultaci kontaktujte [email protected]