Architekti Stempel Tesař připravili další vybočení z každodenní praxe navrhování rodinných domů. Po domě jako svatyni pro auta či rozkrojeném mlýně navrhli stavbu, která nejvíc ze všeho připomíná betonovou lávku hledící slunci vstříc.
Vila Sidonius
Místo: Černošice
Investor: soukromá osoba
Autoři: Ján Stempel, Jan Jakub Tesař / Stempel – Tesař architekti
Spolupráce: Vladimír Sitta – krajinářský architekt, Aleš Herold – hlavní inženýr projektu, Jiří Chodora a Jan Vesecký / Valbek-statika
Zastavěná plocha: 330 m2 dům, 135 m2 garáž
Užitná plocha: 294 m2
Projekt: 2020
Realizace: 2024
Foto: Filip Šlapal, Fotes
Autorská zpráva
Vilová čtvrť v Černošicích je přehlídkou jedinečných rodinných domů, které se už při příjezdu od Prahy vyjímají na severním a západním úpatí kopce Babka. Vilová čtvrť vznikala již na začátku 20. století, proto zde můžeme najít secesní i prvorepublikové vily. Po roce 1989 se Černošice opět staly vyhledávaným místem pro výstavbu reprezentativních rezidenčních staveb, a to i v této čtvrti. Lokalita si tak vytvořila silný charakter, který nedefinuje přímo architektonický styl, ale velkorysost a měřítko staveb. Ty se na svých prudkých parcelách vyjímají nad zařezanou cestou do svahu lemovanou opěrnými zdmi zahrad. Stejná měla být i vila Sidonius.
Prudký pozemek vily je na severní stinné straně terénní vlny. Patří mezi nejprudší a nejvýše položené. To mu přináší řadu výhod, stejně tak i nevýhod či výzev do zadání. Nejkrásnější výhledy na údolí Berounky lemované kopci Českého krasu a siluetou hlavního města Prahy v pozadí jsou bezesporu největším klenotem. Proto bylo snahou poskytnout tento výhled ve všech obytných místnostech z toho nejlepšího úhlu. Severní svah trpí nedostatkem slunce, které většinu dne dopadá jen na nejvyšší část pozemku. Ta byla ale po strmém svahu velmi těžko přístupná. Otázkou tedy bylo, jak dům postavit co nejvýše a současně jej pohodlně zpřístupnit.
Koncept, který eliminuje nevýhody, využívá výzev a maximalizuje hodnoty pozemku, vyšel z principu visutých domů. Zvítězila forma mostní konstrukce na pilířích. Dům tak připomíná ocelovou lávku, jež na příkrém svahu spočívá v pootočené pozici za nejlepšími severními výhledy a jižním sluncem.
Montovaná ocelová konstrukce se skládá z vnější nosné části z profilů HEB 300, která překlenuje osmnáctimetrový rozestup monolitických železobetonových pilířů, a z vnitřní konstrukční výplně převážně z profilů IPE 160. Ta naopak sloužila jako nosný rastr okenních výplní, střešní a podlahové konstrukce.
Dům je statický, stavební i technologický experiment. Nebyl prostor ani chuť řešit dům tradičními postupy, ale hledala se řešení, která posunou myšlení a prověří nejnovější technologické výrobky a zařízení na trhu. Počínaje okny od švýcarské společnosti Air-lux s patentovaným těsněním přes kompresory až po chlazení a topení napojené na tepelná čerpadla s vrty, aby bylo v domě s nižší akumulační schopností zajištěno celoročně příjemné vnitřní klima.
Do domu se vstupuje podzemním tunelem kolem garáže s fitness a ateliérem. Tunel ústí u paty jednoho z pilířů u výtahu, který obyvatele vyveze až na obytnou úroveň, přičemž mine mezizastávku do technické místnosti. Srdcem domu je komfortní obývací pokoj s jídelnou a kuchyní napojený na jižní terasu, která propojuje dům s rostlým terénem a slunnou částí horní části zahrady s bazénem. Obě vykonzolované části mostu skrývají dva různé světy. Svět dětských pokojů na straně jedné a na straně druhé master bedroom s koupelnou a výhledy.
Úzká spolupráce s krajinářským architektem Vladimírem Sittou přinesla návrh břidlicového svahu s březovým hájem, který je neotřelým řešením v harmonii s architektonickým konceptem domu. Dům je esencí jedinečného tvůrčího procesu, na kterém se podílel kromě architektů velký tým specialistů z projekce i výroby jednotlivých dílů stavby. Výjimečné postavení zaujímá i majitel domu, který svým zapojením do celého procesu přípravy i výstavby významně ovlivnil celkový výsledek.
