Marek Jan Štěpán pojal rekonstrukci historické budovy v centru Jihlavy jako skládanku stylů a funkcí. Jeho skutečné jméno, Stříbrný dům, odkazuje na tradici těžby stříbra, důležitý archeologický nález a stříbrné filmové plátno.
Stříbrný dům
Místo: Masarykovo náměstí 21, Jihlava
Investor: Statutární město Jihlava
Autor: Marek Štěpán / Atelier Štěpán
Spolupráce: Miroslava Staneková, Hana Arletová, Vanda Štěpánová, Jiří Neubert, Lukáš Kružík, Jan Vodička; Viktorie Štěpánová – malovaná grafika, Václav Kočí – výmalba hudebního sálu, Pavel Procházka – restaurátorské výmalby
Zastavěnáplocha: 362 m2
Užitná plocha: 1030 m2
Náklady: 80 mil. Kč
Projekt: 2019
Realizace: 2024
Foto: Filip Šlapal
AUTORSKÁ ZPRÁVA
Dům se nachází na spodní straně hlavního Masarykova náměstí v Jihlavě. Jedná se o urbanisticky i architektonicky hodnotný objekt, který je pod památkovou ochranou. Je typickým příkladem měšťanského domu na jihlavském náměstí, které představují nejhonosnější příklady svého druhu u nás. Obnova nevyužívaného domu byla spojena s nalezením vhodného využití založeném na zájmu o životaschopnost a zpřístupnění velmi cenné architektonické památky pro veřejnost. Renesance v něm udělala základní modulový rastr a členění (travé), praktické měšťanské přestavby z 18. a 19. století na něj neuměle navazovaly a dispoziční jasnost zastřely. Návrh řešení odhaluje původní univerzální dispozice domu, která bude vyhovovat i v případě provozních úprav. Provoz je členěn převážně po výšce – expoziční, nástupní, společenské, kancelářské a galerijní patro. Provozní koláž, která vznikala na míru výjimečné stavbě, odpovídá zájmu investora umožnit historickému objektu vyniknout v původní prostorové, materiálové i stylové velkorysosti a zároveň jej předvádět co nejširšímu publiku jako architektonické dílo, jaké vyniká jedinečným rytmem nového a starého vně i uvnitř domu.
V interpretaci původní architektury hraje podstatnou roli stříbrná barva, ta se v doplnění šedých tónů uplatňuje v interiéru, na fasádě, oknech i na střeše. Na šedém základu vyniká stříbro, které slouží jako akcent provazující starou a novou architekturu. Kovová perleť dominující výmalbě soudobě řešeného akustického sálu se uplatňuje i na kamnech nebo výmalbě v sále, který je inscenován historicky. Nerezové prvky zdůrazňují současné intervence vedle pocínovaných uměleckořemeslných aplikací. Díky dendrochronologickému datování víme, že původ domu sahá až do 13. století, které se neslo v duchu stříbrné horečky a dalo základy slavnému městu. Volbu stříbrné potvrdil zpětně také unikátní nález nástrojů z doby do roku 1300 využívaný k ražbě stříbrných mincí, který se podařil ve dvoře při archeologickém výzkumu. Stříbrné je také filmové plátno v podkrovním prostoru Centra dokumentárního filmu.
Původní krov z roku 1893 je od začátku staticky chybný a vyvozoval horizontální síly do obvodových zdí. Podlaha pod podkrovím byla v havarijním stavu. Navržené architektonické řešení využívá tuto novou situaci pro atypické osvětlení podkroví štěrbinou nad římsou při zachování původní geometrie střechy. Tvar střechy se sklony a proporcemi je zachován, líc střechy je pouze poposunut o půl metru výše. Nová střecha je oddělena prosvětlovacím štěrbinovým oknem od historické hmoty zdiva pod ní. Inspirací bylo klasické členění těla stavby architráv – metopy s triglyfy – římsa, kdy prosvětlovací nuta hraje roli metopů s triglyfy, ty ostatně hrály roli nenosné výplně i tehdy. Pásové okno doplňují střešní okna integrovaná v ploše krytiny z falcovaného stříbřitého plechu.
Stavba je přístupná i výtahem, jehož poloha v komoře v jádru dispozice byla vybírána z osmi možností. Stěny komor zůstaly neošetřeny v původním stavu, pouze pigmentovány. Jízda výtahem tak je historickým exkurzem do různých období stavebních konstrukcí.
Směrem do zahrady je kubická dostavba z černěného betonu a závojem z nerezové tkaniny. Stojí na místě, kde v minulosti stálo dvorní křídlo. Je komponovaným doplňkem, který umožňuje vymístit z historického domu nezbytné zázemí. V jejím patře je zimní zahrada čajovny, v místě doteku staré a nové stavby je schodiště a střešní světlík.
Materiálové řešení je jednoduché a používá především klasické materiály. Minerální povrchy omítek s vápennými nátěry, podlahy z kamene, dřeva a cementovky, dřevěná okna historické i moderní konstrukce, dřevěný krov, plechová střecha a beton v dostavbě.
O studiu / autorovi
Atelier Štěpán je autorské studio zabývající se architekturou, veřejným prostorem a uměním, je pevně zakotveno v moravsko-rakouském regionu. Založili jej v roce 1997 manželé Vanda a Marek Štěpánovi. Jeho moderní architektura vyrůstá na konzervativních kořenech. V architektonických a urbanistických tématech pracuje se světlem jako materií, hledá a nachází vnitřní pravdivost a rozvíjí archetypální pojetí architektury. Je známé návrhy sakrálních staveb, navrhuje stále více i další občanské a obytné stavby. Mezi nejznámější sakrální stavby ateliéru patří kruhové kostely svatého Václava v Sazovicích (2017), blahoslavené Restituty v Brně-Lesné (2020) nebo areál pro mši papeže Benedikta XVI. v Brně (2009). V poslední době byly realizovány rekonstrukce Stříbrného domu v Jihlavě (2024), kanovnické rezidence na Petrově (2023), Mlýnské brány a Gardistky Kroměřížského zámku (2022), biskupství v Českých Budějovicích (2020) a probíhají rekonstrukce některých významných kostelů. Specifickým konceptem jsou Freedomky, modulární přemístitelné obytné jednotky, minimalistické ve svém provedení i objemu s kompletním vybavením (od 2010). Marek Štěpán byl poradcem kancléře prezidenta republiky, proděkanem FA VUT v Brně a vede Laboratoř sakrálního prostoru na VUT v Brně, je laureátem Ceny města Brna. Ateliér je nositelem významných ocenění (např. The 10 Best Buildings of 2017 a 2020 – Azure, International Design Award 2022, Patria Nostra, Cena časopisu ARCHITECT+ 2025).
