Brownfieldy představují šanci, jak vybudovat nové čtvrti a dát městu nový impulz pro rozvoj. Stavět na nich by ale mělo být jednodušší než dnes, shodli se účastníci letošní konference Brownfieldy.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Dominik Kučera
Trend posledních let je jasný. Lidé v Česku se stěhují z pohraničí do Prahy a jejího okolí a dalších velkých měst. Jenže tam pro ně chybí bydlení. Poptávka převyšuje nabídku a ceny bytů nebo nájemného rostou. „Příležitostí, jak ve městech stavět více bytů, je rozvoj brownfieldů,“ zaznělo na letošní konferenci Brownfieldy, která se uskutečnila ve starých halách, které zbyly v Brně v areálu bývalé Zbrojovky. Podobně jako tento brněnský brownfield, na kterém vyroste nová čtvrť Nová Zbrojovka, bývají i další bývalé průmyslové areály relativně blízko centra a mohou těžit z už vybudované základní infrastruktury.
Stavět snadněji
Je třeba, aby se na brownfieldech dalo stavět snadněji, shodli se účastníci konference. „Snažíme se prosadit zákon, který usnadní stavbu na brownfieldech. Například, aby tam platily mírnější podmínky než jinde, třeba v požadavcích na počet parkovacích míst. Některé evropské země už takový zákon mají,“ prohlásil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.
Developerům i městům by pomohlo, kdyby se zrychlily změny územních plánů potřebné pro revitalizaci dřívějších průmyslových lokalit. „Na Nové Zbrojovce trvala změna územního plánu čtyři roky. To skoro překračuje volební mandát politické reprezentace. I to pak může brzdit ochotu politiků pouštět se do rozvoje takových území,“ uvedl příklad Jan Růžička z CPI Property Group.
Řešením by mohlo být, aby se na brownfieldech dalo stavět i bez schválené změny územního plánu. Stačilo by, aby se investor dohodl s městem, jak bude rozvoj území vypadat. „Samotná změna územního plánu by pak mohla běžet paralelně nebo být schválená až ex post,“ vysvětloval recept na rychlejší rozvoj brownfieldů Jan Tesárek z Kanceláře architekta města Brna. „Jestliže máme motivaci jako investor brownfield koupit a představíme projekt, který má vizi a na němž se s městem dohodneme, může se územní plán upravit později,“ potvrdil Tesárkova slova Radek Štengl z developerské společnosti CTP.
Zkušenost z Vídně a Denveru
Modelů, jak revitalizovat velké plochy, které už ztratily původní účel, je i v zahraničí řada. Vídeň aktuálně řeší rozvoj nevyužitého území kolem Severozápadního nádraží. Kolem centrálního parku tam vyroste 6500 bytů. Téměř dvě třetiny z nich budou spadat do programu městem spravovaných nájemních bytů s dotovaným nájemným. „Už v roce 1984 Vídeň zřídila fond, který vykupuje vhodné pozemky, developuje je a připravuje na výstavbu. Ty pak prodává developerům. Má tak kontrolu nad tím, co na nich vznikne,“ vysvětloval Andreas Trisko, ředitel pro městské plánování a rozvoj vídeňského magistrátu.
Na Severozápadním nádraží město sepsalo podrobný manuál, jaké parametry mají budovy na jednotlivých parcelách splňovat. O jednotlivé pozemky soutěží developeři, přičemž je získají ti s nejlepším projektem.
Podstatná je pro revitalizace každého brownfieldu shoda všech hráčů, co má v daném místě vyrůst. Americký architekt Mark Johnson stál u přeměny bývalého pátého největšího amerického letiště, které se nacházelo v Denveru, na novou rezidenční oblast. „Starosta mě požádal o pomoc v roce 1988. Vedli jsme osm různých konzultací s jednotlivými skupinami veřejnosti, abychom zjistili, co by se s letištěm mělo udělat. S prvním návrhem jsme přišli po deseti letech,“ vyprávěl v Brně architekt o místě, kde nyní žije 55 tisíc lidí. „Podstatná je ještě jedna věc. Všechny revitalizace, u kterých jsem byl, měly za sebou silné starosty, kteří se nebáli měnit věci,“ naznačil Johnson jeden z receptů, který by měl fungovat i v českých městech.
