Instalaci domácí solární elektrárny je třeba pořádně promyslet. Ne každý dům je pro vlastní výrobnu elektřiny vhodný. Při počítání návratnosti do hry zase vstupuje řada neznámých. Třeba to, zda si rodina v budoucnu pořídí elektromobil, který ekonomiku fotovoltaiky výrazně promění, a to směrem k lepšímu.

Po letech stagnace zažívá Česko znovu rychlý rozvoj solární energetiky. Jen za letošní první pololetí se do sítě připojilo přes 45 tisíc fotovoltaických elektráren, což je o 69 procent více než za celý rok 2022. Nejvíce se na tomto růstu podepsaly investice českých domácností, které si elektrárny instalují na střechy rodinných domů. Za prvních šest měsíců letošního roku takových malých domácích elektráren s výkonem do 10 kilowattů vzniklo skoro 43 tisíc. Celkem je solárními panely v Česku pokryto více než sto tisíc střech.

Pořízení vlastní solární elektrárny, která je schopna pokrýt část spotřeby, a snížit tak faktury za nakupovanou elektřinu, zlevňují státní dotace, především z programu Nová zelená úsporám. Počet těchto proplacených dotací se letos přehoupnul přes 30 tisíc. Z dat distributorů elektřiny vyplývá, že poptávka po připojování nových elektráren zůstala silná i ve zbytku letošního roku.

Na rozvoj solární energetiky, která má přispět ke snižování skleníkových emisí, sází také stát. V aktualizovaném Národním energetickém a klimatickém plánu, v němž vláda určuje, jak Česko bude snižovat emise, počítá s tím, že do roku 2030 by měly v tuzemsku vzniknout fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 8 až 10 tisíc megawattů. Zatím se celkový český solární výkon pohybuje těsně pod 3 tisíci megawattů. Potenciál je však vyšší. Solární asociace odhaduje, že v příštích sedmi letech by se mohlo postavit 12 až 15 tisíc megawattů nových fotovoltaických elektráren. I v nich budou co do počtu instalací hrát významnou roli tuzemské domácnosti.

Soláry vyžadují pečlivou přípravu

Do plánování a výstavby vlastní solární elektrárny by se však domácnosti neměly pouštět bezhlavě jen s vidinou dotace, která může pokrýt až polovinu nákladů na instalaci. „Fotovoltaika není pro každého. Víme to z vlastní zkušenosti. Investice do fotovoltaiky vyžaduje pečlivou přípravu, výpočty a realistické odhady. Když máte dům špatně situovaný nebo nemáte odpovídající stav střechy, stíní vám nějaký velký strom, anebo máte tak malou spotřebu, že se vám elektrárna nevyplatí, tak vám doporučíme se do takové investice nepouštět,“ vysvětluje Jan Krchník, ředitel společnosti EETEE, která se zabývá instalacemi elektráren.

Právě velikost spotřeby a vhodné chování při využívání elektřiny je klíčové pro ekonomický provoz elektrárny. Investice do vlastní výrobny se pak během její pětadvacetileté životnosti může až několikanásobně vrátit. Přesné číslo, kdy se počáteční investice vrátí a odkdy v podstatě elektrárna dodává elektřinu zdarma, je však obtížné vypočítat. „Nikdo nedokáže předpovědět, jak se bude cena elektřiny vyvíjet v následujících dvou dekádách. U návratnosti fotovoltaické elektrárny přitom musíme počítat s celkovou cenou, tedy jak za silovou elektřinu, tak za regulované složky, jako je přenos a distribuce, které neustále zdražují. Přesný výpočet návratnost komplikuje také fakt, že nevíme, jak moc budou uživatelé chtít měnit a přizpůsobovat svůj model chování při spotřebě elektrické energie. Nevíme ani to, kdy si pořídí první elektromobil, který celý ekonomický model domácí elektrárny výrazně změní,“ dodává Krchník.

Právě vlastní elektromobil přináší do ekonomiky elektrárny malou revoluci. Dobíjení elektromobilu se na roční spotřebě elektřiny u rodinného domu může podílet až z jedné třetiny. Zatímco bez elektromobilu je možné počítat s tím, kolik elektřiny díky vlastní elektrárně domácnost nemusí nakoupit od dodavatele, s elektrickým autem do výpočtů vstupují i úspory na pohonných hmotách. Ty se mohou pohybovat v řádu desítek tisíc korun za rok. Celková návratnost instalace domácí elektrárny se tak může zkrátit o několik let.

Kdy se investice vrátí

Návratnost investice do vlastní elektrárny ovlivňuje také způsob, jakým ji domácnost provozuje. Důležitý je proto software, který se stará o energetický management celého domu. Jinými slovy jde o systém, který rozhoduje, kdy se vyrobená elektřina přímo spotřebuje, kdy se uloží do baterie či kdy se pošle do distribuční sítě. „Náš tým vývojářů pracoval bezmála dva roky na chytrém systému řízení fotovoltaiky. Pomocí systému EETEE může domácnost využít výkon fotovoltaiky na maximum, a tím zkrátit návratnost investice. V systému je naprogramováno několik možných modelů chování, které si uživatel může v aplikaci přenastavovat a měnit na to nejideálnější využití vyrobené elektrické energie,“ uvádí Krchník.

Inteligentní řídicí systémy dokážou průběžně monitorovat a vyhodnocovat chování domácnosti a samy podle získaných dat umí přizpůsobovat způsob nakládání s energií. Zvládnou i nečekané změny, které do dlouhodobých modelů nezapadají. „Vezměme si příklad, kdy jsem přes týden v práci a najednou dopoledne přijede babička a začne prát. EETEE zjistí, že je něco jinak než normálně, a rozhodne se na základě zadaných dat a zkušeností, zda energii na praní koupí od dodavatele, vezme z baterie, anebo zda zrovna svítí slunce, a podle toho se zařídí tak, aby praní vyšlo co nejlépe energeticky i finančně,“ říká Krchník. Kvalitní řídicí systém umí také pracovat s informacemi o předpovědi počasí, a dokáže tak dopředu predikovat, jaká bude další den v jednotlivých hodinách výroba elektřiny.

Fotovoltaické komunity

Dalším impulsem k rozmachu fotovoltaiky v Česku by mohl být nástup takzvané komunitní energetiky. Sousedé ve vilové čtvrti se solárními panely na střeše budou moci vytvořit energetické společenství a v něm vyrobenou elektřinu sdílet. Šance je to i pro obce, kdy z elektráren na střechách svých objektů budou moci elektřinou zásobovat školy, školky, úřady nebo třeba domovy důchodců. I v případě energetických společenství ovšem bude platit, že je třeba investici do instalace panelů dobře promyslet, spočítat, a to i v kontextu instalované kapacity a spotřeb jeho členů.

Důvodů pro instalaci solárních elektráren bude i v příštích letech řada. Každý přitom může být opodstatněný. Ať už si domácnost pořídí fotovoltaiku kvůli úsporám za nakupovanou elektřinu, kvůli zajištění energetické soběstačnosti, nebo čistě z touhy chránit globální klima. Ve všech případech se vyplatí neotálet. Jak říká Jan Krchník z EETEE, dotace či připojitelnost do distribuční soustavy za pár měsíců nemusí být samozřejmostí. 

Kde se letos staví nejvíce fotovoltaických elektráren

(Zdroj: Solární asociace)

Text: Jan Stuchlík