Každé město má svá bílá místa a jedním z nich byl dlouhá léta pražský Opatov. Prostor, kde mělo vzniknout přirozené centrum Jižního Města – největšího sídliště v republice. Prostor, který měl sloužit jako náměstí a kulturní srdce. Jenže realita byla jiná – Opatov zůstal hlavně přestupní stanicí mezi metrem a autobusy. Dnes se tento příběh konečně naplňuje.
Text a foto: FINEP
Když se na konci 60. let objevily první urbanistické plány Jižního Města, ambice jejich autorů nebyly malé. Chtěli vytvořit soběstačnou čtvrť, kde člověk najde bydlení, vzdělání, práci i zábavu. Moderní městskou část inspirovanou vizemi Le Corbusiera a skandinávskými sídlištními experimenty přenesenými na jih Prahy. Architekti Jan Krásný, Jiří Lasovský nebo Miroslav Řihoška dobře věděli, že město nevzniká jen z panelových bloků. Do návrhů zahrnuli parky, kulturní domy, komunitní prostory i výškové budovy, které měly dát čtvrti charakter a viditelné centrum. To mělo vyrůst právě nad plánovanou stanicí metra Opatov – stát se jeho přirozeným jádrem, které bude žít od rána do noci. Jenže další vývoj přinesl zklamání.
Po roce 1970 převzaly vedení nad výstavbou stavební podniky. Velká vize se rozpadla na čísla a normy: kolik bytů, kolik kubíků betonu, kolik metrů výkopů. Z plánovaného náměstí zbyla jen nájezdová rampa. Kulturní dům zmizel z rozpočtů. Tam, kde mělo vzniknout centrum Jižního Města, zůstal pouze dopravní uzel – funkční, ale bez života. A přesto si Jižní Město uchovalo něco z původní ideje. Díky rozmanité skladbě obyvatel se vyhnulo problémům, které postihly mnohá sídliště na Západě. V jednom paneláku bydlela učitelka, ve vedlejším profesor, o pár vchodů dál budoucí premiér. Různorodost vtiskla čtvrti odolnost, a dokonce i kulturní kvas – právě tady se zrodil český rapp nebo se pořádaly nezapomenutelné koncerty. Jen samotný Opatov zůstal nedokončený.
– Dokonale dostupné – přímo na stanici metra Opatov
– Nové náměstí o rozloze 3000 m² je stejně velké jako to Malostranské
– 2,5 km cyklostezek
– 2,7 km pěších tras
– 35 000 m² zeleně a 425 nových stromů
– 1990 m² vodních ploch, 32 000 m³ zadržené vody ročně
– 28 obchodních jednotek
– Byty v osobním a družstevním vlastnictví a nájemní bydlení, kanceláře
– Služby v dosahu 250 metrů
– Téměř 1400 nových parkovacích míst
– Plně bezbariérové přestupy (metro – autobus – tramvaj, která povede po Chilské ulici)
Návrat k nedořečené větě
To, co se na Opatově staví dnes, není jen nový development. Je to pokračování příběhu, který měl být napsán už před padesáti lety. Je to doplnění věty, kterou historie předčasně přerušila. FINEP společně s architektonickým studiem acht nyní vytváří skutečné centrum Jižního Města, nikoli kulisu, ale místo s reálným obsahem a smyslem. Srdcem nové čtvrti bude náměstí o ploše 3 000 m², obklopené obchody, kavárnami a službami. Prostor, který se má stát přirozeným bodem setkávání, kulturním uzlem i každodenní oázou. Už ne pouhým přestupním koridorem, ale místem, které člověka zve: posaď se, zastav, zůstaň.
Urbanisté dnes často mluví o konceptu města krátkých vzdáleností. Přitom právě tento princip byl obsažen už v původních plánech ze 60. let. Nový Opatov na něj vědomě navazuje – během pár minut chůze tu má být dostupné vše: bydlení, práce, obchody i parky. Projekt zároveň citlivě reaguje na okolní prostředí. Zástavba se směrem od náměstí postupně zvedá, aby přirozeně navázala na stávající panelovou zástavbu. Do dnes prázdného prostoru přibude 425 nových stromů, 35 000 m² zeleně a téměř 2000 m² vodních ploch. Dešťová voda tu nebude mizet v kanalizaci – zůstane v místě a vytvoří živou součást krajiny.
Urbanismus pro lidi
Hlavní autor projektu, architekt Václav Hlaváček, zdůrazňuje, že jeho cílem nebylo jen nakreslit domy. Chtěl navrhnout prostor s lidským měřítkem. Takový, kde se člověk neztratí, ale naopak vytvoří vzpomínky. Místo, kde jednou někdo řekne: „Tady se Pepíček naučil jezdit na kole,“ nebo „Tady jsme byli s mámou poprvé na zmrzlině“. To je urbanismus, který neoslňuje prázdnou okázalostí, ale skutečně slouží. Nestaví vzdušné zámky, ale nabízí každodenní radosti. Ty, které město nejvíc potřebuje.
