Na podzim se otevře nová část pražského Centra Černý Most, které zároveň změní jméno na Westfield. Na ploše devíti tisíc metrů čtverečních vznikne 32 nových prodejen a restaurací. „Při dostavbě jsme dbali na snižování uhlíkové stopy. Zrecyklovali jsme například část původní fasády. Do betonů jsme použili zelený cement s nižším množstvím slínku,“ vysvětlují Petr Černák a Radek Novák ze společnosti Unibail-Rodamco-Westfield, které obchodní centrum patří.

Text: Jan Stuchlík

Foto: Daniel Hromada

Obchodní Centrum Černý Most prochází už druhým rozšířením. Jak se to současné liší od toho předchozího?

Petr Černák: Centrum Černý Most vzniklo jako první obchodní centrum v Praze už v roce 1997. Byl tady tenkrát jeden hypermarket Globus a kolem padesát obchodních jednotek. Poprvé se centrum rozšířilo v letech 2011 až 2013, a to o 44 tisíc metrů čtverečních. Šlo o generační skok. Z relativně malého centra vzniklo regionální centrum, které splňovalo nejmodernější standardy. Nynějším druhým rozšířením přidáváme devět tisíc metrů čtverečních pronajímatelné podlahové plochy.

Radek Novák: Centrum rozšiřujeme, abychom dokázali nabídnout větší jednotky, rozšířit nabídku módy, umístit některé flagship prodejny, a abychom dokázali ubytovat i nové značky, které v centru zatím chybí. Tou nejvýraznější změnou je pak zvětšení a zkvalitnění segmentu stravování, což je zásadní vylepšení nabídky pro zákazníky. Za posledních deset let se centrum stalo oblíbenou destinací pro rodiny a o víkendech už stávající food court kapacitně nestačil. Proto přinášíme rozšíření nabídky o nové food jednotky včetně restaurací s obsluhou, které tady zatím nejsou. Díky nové centrální myčce nádobí se pak zbavíme neekologického jednorázového nádobí a pozvedneme zážitek ze stravování na vyšší úroveň.

V čem bude nová dining plazza jiná oproti stávajícímu food courtu?

RN: Nebudou tam jen klasické fast foody, ale také restaurace s vlastním sezením. Přibydou i restaurační jednotky s obsluhou. Významnou změnou bude, že se lidé všude nají z porcelánového nádobí s kovovým příborem právě díky zmiňované centrální myčce.

PČ: Na Chodově už porcelánové nádobí máme dlouho a rychle jsme si zvykli. Když jsem pak někde dostal papírový talíř a plastový příbor, bylo to divné. Nezdá se to, ale i takový detail pro celkový dojem udělá hodně.

Mezi druhou a třetí etapou je rozdíl třináct let. Změnily se nějak i použité materiály a technologie?

PČ: Na rozdíl od předchozí etapy, která se stavěla z prefabrikovaných dílů, jsme tentokrát zvolili železobetonový monolit. Tuto technologii považujeme pro obchodní centra za vhodnější kvůli flexibilitě. Druhý a radikální rozdíl vyplývá z naší politiky snižování uhlíkové stopy.

Jak máte kritéria pro uhlíkovou stopu definovaná?

PČ: Protože chyběla nějaká centrálně daná evropská metodika, vytvořila naše mateřská firma vlastní způsob výpočtu uhlíkové stopy pro výstavbu obchodních center. Jde o součet uhlíkové stopy jednotlivých materiálů – kolik oxidu uhličitého vznikne při výrobě, zabudování a případné demolici nebo recyklaci. Tento součet pak vydělíme referenční plochou, což je součet nadzemních podlahových ploch.

Kolik emisí můžete mít zabudováno ve stavbě na metr čtvereční?

PČ: Interně jsme si v roce 2016 stanovili benchmark 850 kilogramů CO₂ na referenční metr čtvereční, což byl tehdy vážený průměr z našich nově postavených obchodních center. Zároveň jsme se zavázali, že tuto hodnotu snížíme do roku 2030 na 580 kilogramů. A teď máme ještě přísnější cíl ve výši 490 kilogramů CO₂ na metr čtvereční referenční plochy.

RN: S dodavateli jsme dohodnutí, že než zabudují jakýkoliv materiál do stavby, musí předložit protokol o jeho dopadech na životní prostředí, kde je vyčíslená i uhlíková stopa. Externí hodnotitel dokumenty vyhodnocuje, a pokud by měl nějaký materiál velkou uhlíkovou stopu, do stavby ho nezabudujeme. Hodnotitel nakonec spočítá i celkovou uhlíkovou stopu stavby.

Používáte beton a ocel. U nich dokážete najít alternativy s nižšími emisemi?

PČ: Celá metodika nás vede k tomu, že o projektech přemýšlíme úplně jinak. Snažíme se redukovat materiály a ideálně je vůbec nepoužít. Například jsme zrušili podhledy v pasážích. Podhledy samy o sobě nemají takovou uhlíkovou stopu, ale bez nich se nemusí instalovat druhá vrstva sprinklerů a další rozvody. Snažíme se také recyklovat materiály, na Černém Mostě jsme měli poměrně rozsáhlý recyklační program. Například jsme chtěli opět použít minimálně část původní fasády, pokud by to technické normy umožnily.

RN: U některých částí jsme od recyklace museli odstoupit. Třeba jsme chtěli opět použít skleněná zábradlí. Ale už nevyhovovala dnešním normám. Proto z bezpečnostních důvodů instalujeme nová. Největším oříškem se ukázala recyklace původní skleněné fasády kolem food courtu. Udělali jsme si studii a projekt, jak by se dala použít na nově dostavovanou část.  Po demontáži a pečlivé analýze všech součástí původní fasády jsme se rozhodli, že využijeme jen nosnou hliníkovou konstrukci. Ta je tedy po repasi instalovaná v nové části centra, skla z bezpečnostních důvodů dodáváme nová.

Uvažovali jste o použití dřeva jako obnovitelného materiálu do konstrukcí?

PČ: Použití dřevěných konstrukcí neustále zkoumáme. Tady jsme ale dřevo využít nemohli. Nemá takové vlastnosti, které jsme tady potřebovali. Jde hlavně o požární odolnost a pevnost. Pokud bychom měli splnit naše zátěžové parametry, byly by dřevěné konstrukce neekonomické. Proto jsme se rozhodli pro železobeton. Ale v něm máme nižší uhlíkovou stopu díky menšímu obsahu slínku, jehož výroba je energeticky nejnáročnější.

RN: V horních patrech máme z konstrukčních důvodů ocelové konstrukce. Výroba oceli je sice energeticky náročná, ale pokud použijete nízkoemisní zdroje energie, tak finální uhlíková stopa oceli je nižší. Díky tomu se podařilo i nám celkovou uhlíkovou stopu snížit.

PČ: Díky celkové změně přístupu k výstavbě neděláme věci jako extenzivní designové prvky, které by byly z oceli nebo hliníku. Ovšem i když snižujeme uhlíkovou stopu, nejdeme na úkor designu. Pořád trváme na tom, že náš design musí být prvotřídní, a bude to vidět i na nové části Centra Černý Most.

Architekti, kteří novou část centra navrhovali, neměli problém přistoupit na vaši stavební filozofii?

RN: Za návrhem rozšíření stojí londýnská architektonická kancelář Benoy, která navrhovala už dostavbu z roku 2013. Na tento objekt architekti organicky navázali. V interiéru jsme naopak design odlišili od stávající centra, třeba tím, že tam nemáme podhledy, snažíme se více používat přírodní materiály jako přírodní kámen nebo dřevěné dekorační prvky.

PČ: Zahraniční architekti na náš způsob uvažování o výstavbě slyší. V Česku zatím ještě moc ne, možná proto, že tady není tolik nadnárodních firem jako my, které se ke snižování emisí postavily čelem. Zahraniční architekti chápou, co je ideál a co má pak v reálu smysl udělat. Obchodní centrum musí být odolné, robustní a přitom hezké.

RN: Když architektům jako investoři dáme dostatečnou podporu, jsou připraveni s námi naši hru hrát. Oba jsme v loňském roce řídili také rozšíření bratislavského obchodního centra Aupark, kde jsme ve spolupráci s architektem Jurajem Jančinou recyklovali původní fasádu ještě ve větším měřítku než na Černém Mostě. Realizovali jsme tam kombinaci recyklované původní fasády se zelenou živou fasádou, která je aktuálně největší svého druhu ve střední Evropě.

Předchozí rozšíření CČM jste udělali tak, abyste získali certifikát BREEAM. Budete certifikovat i novou přístavbu?

PČ: Stavbu jsme certifikovali ve stupni BREAM Excellent, což bude i případ nové části.

RN: Po dokončení výstavby budou kolegové certifikovat i provoz budovy tzv. BREEAM-in-use, kde cílí na úroveň Double Outstanding. Tuto certifikaci již má stávající část obchodního centra a my novou část stavíme tak, aby tento certifikát mohla také získat.

PČ: Na druhou stranu uhlíková stopa, kterou my sledujeme, jde dál než certifikace BREEAM. Naše firma se zavázala snižovat uhlíkovou stopu nejen při výstavbě, ale hlavně v provozu. Proto kolegové mění technologie ve stávajících objektech. Přemýšlí, jak nahrazovat fosilní paliva tepelnými čerpadly, instalují fotovoltaické panely, snaží se edukovat nájemce, aby používali úspornější technologie. Světla máme LED už dávno.

Fotovoltaika bude i na Černém Mostě?

PČ: Naše obchodní centra mají velkou plochu, takže se využití fotovoltaiky nabízí. Máme plán na její umístění na Chodově, Černém Mostě i v Metropoli Zličín. Většina z panelů, které tady už dnes jsou, se nacházejí na stávající střeše centra a mají výkon 800 kWp. To odpovídá výkonu fotovoltaik na 160 rodinných domech. Do konce roku je v plánu tuto kapacitu zdvojnásobit. Panely budou i na nové části Centra Černý Most, i když se jich tam nevejde tolik, protože plocha rozšíření není příliš velká a na střeše potřebujeme hodně místa pro technologie.

Kolik spotřeby elektřiny celého obchodního centra fotovoltaiky pokryjí?

PČ: Jde o jednotky procent. Tady jsme se současnou kapacitou na jednom až dvou procentech spotřeby. S dalšími instalacemi se chceme dostat až k sedmi procentům. V další fázi se uvažuje také o instalaci fotovoltaik na střešních parkovištích formou tzv. carportů. To představuje další tisíce metrů čtverečních. Jenom je to o něco technicky složitější, protože nesmíme porušit konstrukci střechy.

Vystudoval stavební fakultu VUT Brno, obor betonové mosty. Ve stavebnictví pracuje od roku 1992. Na začátku své kariéry řídil řady staveb jako stavbyvedoucí, později jako technický ředitel, příkladem je rekonstrukce hotelu Savoy či rekonstrukce Veletržního paláce. Od konce 90. let se věnuje projektům v oblasti nákupních center. Od roku 2011 je zaměstnancem společnosti URW.

Petr Černák

Absolvoval stavební fakultu ČVUT Praha, obor management a ekonomika. Na začátku kariéry pracoval na pozici stavbyvedoucího pro francouzského generálního dodavatele na projektech v České republice, Maďarsku a Polsku. Později řídil pro řetězec Decathlon výstavbu prodejen sportovních potřeb v České republice a Turecku. Od roku 2012 je součástí týmu developmentu URW.

Radek Novák