Architektura & Design

Casa Cigarra: Perla moderní brazilské architektury

Casa Cigarra: Perla moderní brazilské architektury
6.4.2021

Byť na první pohled k sobě upoutá pozornost doutníkovým tvarem podlouhlé traverzy, portugalsky cigarra značí cikády. A celý tento netradičně koncipovaný dům je dokonalým zázemím k poslechu jejich podvečerních koncertů.

Prestižní AIT ocenění za architekturu a design, WAN Awards, zařazení do výběru 21 z 21, tedy jednadvacítky nejslibnějších architektů 21. století, Monsoon Architecture Award v roce 2017. A z národních třeba francouzsá Prix Versailles, španělská Líder, italská Dedalo Mimosse nebo profesní chicagské Athenaeum. Není obvyklé zahájit představení konkrétního stavebního projektu výčtem mezinárodních cen a uznání autora, ale brazilské architektonické studio FGMF si to zkrátka zaslouží. Už dvě desetiletí se totiž k úspěchům ubírají vlastní cestou, a i když zrovna v Česku jejich úspěchy nerezonují, ve světě patří k naprosté špičce. Jejich osobitou doménou je subtropický a tropický region, oblasti se silně specifickými nároky na provedení stavby, ve střední Evropě nebývalé.

Šťastné místo na nebesích

I proto se nám jimi užívané prostředky mohou často jevit nezvyklé, možná až invazní. Všechna ta ocel, beton a industriální prvky jejich projektů mohou na první pohled v panenské krajině působit cizorodě. V ateliéru FGMF ale dobře vědí, že jiné materiály tu dlouhodobě neobstojí. A protože vědomě netvoří jen pro pomíjivou současnost jedné generace, ale i pro vytrvalou budoucnost, razí si svůj charakteristický tvůrčí styl s úspěchem dál. Dost nekompromisně, chtělo by se říct. Protože nejrůznějšími technickými prvky spoutávají jinak lidským přáním nepodvolující se topografii, pronikají umně terénem, vrství geometrii plánů do přírodního nesouladu organických tvarů neuspořádané krajiny. Jsou v tom vážně dobří, což zřetelně dokládá i projekt Casa Cigarra. Netradiční rodinné sídlo.

Čistě geograficky se nachází na nejšťastnějším místě světa, na odloučeném okraji města Porto Feliz, tedy volně přeloženo ve Šťastném nebi. Konkrétní realita státu São Paulo a příslušného správního kraje Sorocabá, kam město spadá, se sice může lišit, ale architekti udělali pro naplnění podstaty jména maximum. Jejich klienti tu disponovali štědře vyměřenou stavební parcelou o rozloze více než 2500 metrů čtverečních. Kterou ale, bohužel, z větší části pokrýval strmý svah a kopec. Příkrý sráz, počínající hned u příjezdové cesty, zásadně limitoval možnosti klasického stavebního přístupu. Architekti z FGMF mají zrovna tak smysl pro drama, jako pro realitu. Proto dokázali nalézt řešení i pro danou situaci. Odpověď, která je zcela v souladu s jejich stylem direktivní, a ano, nekompromisní.

Minimální viditelná stopa, maximální efekt

Sklon svažité stráně pro ně nepředstavoval vůbec žádný problém, stal se automatickou součástí celého stavebního záměru. Dost suverénním způsobem. Protože když máte beton, ocel a fantazii, žádný vrchol pro vás není překážkou. Brazilští architekti přitom absolutně nevedli s masou kopce boj, a přesto ji donutili kapitulovat. Čím? Je toho víc, ale prim mezi zvolenými nástroji určitě hraje traverza. Pětačtyřicet metrů dlouhé kovové těleso přemosťující výškový rozdíl mezi úrovněmi, dorovnávající propad svahu a konečně sloužící jako nevšední terasa s krytým výhledem do zalesněného údolí. Tento působivý kvádr, tvořený černou ocelí, a příslušně vizuálně vylehčený dřevěnou palubou a prosklenými stěnami, je totiž vstupním portálem do Casa Cigarra.

Když zastavíte na příjezdové cestě, vidíte jen tento obdélníkový rám, jinou pěší cestu dovnitř nespatříte. Vlastně ani nic jiného, protože vlastní objem stavby se nachází pod horizontem. V této fázi je traverza mostem, pod kterým svah, porostlý okrasnou zelení, klesá. A vy se, ve výšce nad ní, ubíráte dál. Do dvorany. Na rozdíl od tradičních portugalských a španělských vil je vstupní hala světlá a přechod mezi vnějším a vnitřním prostředím tu není znatelný. Ocel tu zůstává, ale zjemňuje ji výhled do divočiny po stranách. Pořád jste jako by na vyhlídkové plošině a přitom už v interiéru. Pozvolnost a nenásilnost je v přímém kontrastu s tím, jakými prostředky jich bylo dosaženo.

Vítejte v oblacích

Za stěnou lemující chodbu se poněkud atypicky nachází kuchyně. Přestože je vchodu vlastně nejblíž, přímo dostupná z této strany není. Nejprve totiž musíte projít jídelnou, společenskou místností a obývacím pokojem. I když je celá stavba uchopena do krajnosti atypicky, zachovává klasické formální členění. Návštěvě je zpřístupněn prostor sdílený, veřejný, místnosti ryze soukromé zůstávají skryty. Tady nahoře žijí všichni obyvatelé domu dohromady, ve svých apartmánech mají klid na to, být sami sebou. Profil traverzy elegantně odbourává břemeno svahu a z fyzična této nevýhody vytváří klad. Za seřazenými místnostmi otevřeného prostoru se totiž jako velké finále ve výběžku traverzy nachází salón.

Je v pozici proti svahu nejvyšším bodem celé vily, ční ze stráně volně do prostoru. Jako by se vznášel, jen na dotek lesů v údolí. A coby místo s nejširším rozhledem na okolní scenerii tu můžete v klidu posedět a kochat se výhledem. Dojem z toho, že plynete nad terénem, je skutečně silný. A s atmosférou to architekti z FGMF skutečně umí. Dá se říct, že si vás doslova vodí, jak zrovna potřebují. Stejně jako celý rozlehlý dům, jehož 780 metrů čtverečních užitné plochy skutečně nejde přehlédnout, nechali zmizet tím, že jej skryli pod svah; zrovna tak, jak odrušili vulgární dojem z obří traverzy vržené do prostoru kolmo ke svahu jejím vizuálním vylehčením; podobně zamaskovali i přechod do druhé úrovně Casa Cigarra.

Dům neukazuje to, co nemáte vidět

Napojení dvouúrovňovým lomeným schodištěm se nachází přibližně v druhé třetině profilu traverzy a cestou do čelního salónu s výhledem jste nepochybně prošli kolem něj. Ale přehlédnout jej je snadné, protože hned za ním následuje prostor interiérové tropické zahrady. K tomuto smaragdovému klenotu se upře vaše pozornost a vjem schodiště tím zanikne. Zůstane jen pocit, že všichni obyvatelé Casa Cigarra žijí jen uvnitř této vzduchem plovoucí kovové lodi. Schodiště nicméně existuje a napojuje vznosný společenský svět nad zemí na uzavřený, intimní svět, který se dotýká země. Obytná část, napůl pohřbená v částečně odtěženém svahu, se svými okny otevírá divočině zahrady a lesu. 

V části, která se nachází v mase svahu, zajišťují přístup denního světla stropní světlovody. Prakticky se tu nachází jen koridor spojující chodby a navazujících technických místností a prádelny, zatímco na širokými okny prosvětlenou stranu, ven ze svahu, jsou situovány jednotlivé apartmánové pokoje. Je jich pět, s vlastním zázemím. Jsou tu ještě dva východy: jeden vedoucí hlouběji do jádra svahu. Vyúsťuje v prostorné garáži, která je zasazena pod obytnou část. Dostat se do ní s vozem znamená obkroužit z příjezdové cesty svah, podjet pod ve vzduchu se vznášející traverzou a zaparkovat pod zemí. Je to chytré, protože tu není žádný rušivý výběžek garáže, a stavba si tak zachovává svůj svérázný styl dvouúrovňového komplexu: společenského a obytného, vnitřně propojeného.

Brazilský ohňostroj nápadů

Druhý východ je pokračováním koridoru, který se otevírá světlu u uzavřené vnitřní nezastřešené zahrady. Tu můžeme chápat jako intenzivní kulisu pro výhled z interiéru, zdroj světla a svěžího vzduchu, přirozenou klimatizaci čistící vzduch. A současně je napojením na plochu střešní terasy, navázanou na nekonečný bazén. Rodinu při slunění, koupeli nebo grilování nic neruší. Z úrovně oné vyvýšené traverzy sem vidět nejde. Je to jen další malý provozní detail, kterými je projekt od FGMF doslova nabitý. 

Střídání síly objemů, vzdušná traverza a pod úrovní terénu skrytá obytná část, neviditelná garáž. Způsob, jakým si architekti podmanili terén a udělali z něj příhodnou součást celého záměru. Navázání zeleně na surovou podstatu stavby, vegetační vertikální stěny, zvýšení kvalit funkční estetikou cortenové oceli, střídání tuhé podstaty odolného betonu s transparentním sklem. Čím déle budete jednotlivé součásti Casa Cigarra pozorovat, zjistíte, že za oním na první pohled nekompromisním řešením stojí velmi citlivé rozjímání nad krajinou. A že svou mezinárodní reputaci si brazilští architekti ze studia FGMF rozhodně zaslouží.

Text: Radomír Dohnal, Foto: Pedro Mascaro

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.