Byznys & Reality

Estate téma: Nájemní zlato - kde se spokojí s pronájmem a kdo touží po vlastním?

Estate téma: Nájemní zlato - kde se spokojí s pronájmem a kdo touží po vlastním?
6.4.2021

O úspěchu investic do nemovitostí na pronájem nerozhoduje napříč Evropou jen místní legislativa či ceny nájmů, ale i mentalita. Zatímco Němci či Rakušané se rádi spokojí s nájmem, Češi holdují vlastnímu bydlení, uvádí studie britské realitní platformy Mashroom. Jenže všeho do času.

Posedlost vlastním bydlením je v Česku evergreenem. Podle sociologů je pro nás vlastnictví nemovitosti symbolem úspěchu, zatímco nájem víceméně potupou. Tímto směrem se ostatně ubíral vývoj hned po sametové revoluci – počet nájemních bytů klesl od té doby podle statistik ze zhruba 1,5 milionu na polovinu.

Tahle čísla odpovídají i současnému nastavení Čechů. Podle průzkumu agentury IPSOS, který si roku 2018 nechal vypracovat developer Central Group, touží Češi po bydlení ve vlastním z téměř 90 procent. Ačkoli v reálu na něj kvůli vysokým cenám realit dosáhla zatím jen necelá polovina.

Tuzemský vztah k nájmům přitom není v Evropě ojedinělý. Podle realitní platformy Mashroom, která nedávno provedla srovnání přístupu k nájmům versus vlastního bydlení v 18 zemích, je vlastní hlavně východní a jižní části kontinentu.

Němci bez závazků

Kupříkladu v podílu nájemníků na populaci se Češi umístili na devátém místě s 23,4 procenta obyvatel žijících v nájmu. Podobně je na tom Velká Británie (24,1 %) či Irsko (24,4 %), přičemž Britové vnímají podle autorů studie nájmy jako méně příznivou variantu a téměř každý se snaží dosáhnout na vlastní bydlení.

Ještě méně nájemníků žije v Polsku (15,3 %), Portugalsku (14,2 %), Lotyšsku (13,2 %), Itálii (12,9 %), Maďarsku (3,9 %) a nejméně ve Slovinsku (2,4 %). Přeborníkem v tomto druhu bydlení je naopak Německo (54,3 %), Dánsko (34,4 %) a Rakousko (30,2 %). Obyvatelé těchto zemí totiž vnímají nájemní bydlení jako ideální variantu – odpadají veškeré závazky včetně hypoték a odpovědnost za řešení případných problémů padá na bedra pronajímatele. 

Dalším hodnotícím kritériem studie společnosti Mashroom byly zákony na ochranu nájemníků a majitelů pronajímaných nemovitostí. Ze srovnání, pro něž autoři využili data platformy Global Property Guide, vyšlo Dánsko jako země s nejpříznivější legislativou pro nájemníky, následované Francií a Španělskem. Na opačném konci spektra se umístila Velká Británie se Slovinskem, Litvou a také Českem. 

Nájem za pakatel 

Ohledně výše nájemného coby třetího kritéria pak vychází nejlevněji Berlín, v němž podle indexu společnosti Deloitte z roku 2019 stál metr čtvereční průměrně 7,30 eura. Nejdražším nájemním městem je naopak Paříž s 27,80 eura, následovaná Oslem (25,30 eura) a Londýnem (20,10 eura). Praha (13,40 eura) se umístila spolu s Varšavou (14,60 eura) a Římem (13,40 eura) na středních příčkách – cenu přitom v těchto městech zvedá už samotný fakt, že se jedná o oblíbené turistické destinace. 

V celkovém hodnocení Mashroom nakonec zvítězilo Německo, které skórovalo hned ve dvou ze tří sledovaných kategorií, a umístilo se tak na špici evropských zemí, kde se investice do nájemního bydlení skutečně vyplatí. Na druhé a třetí příčce tzv. pro-nájemních zemí skončilo Rakousko a Belgie, Česko získalo deváté místo, naopak nejhůře dopadlo Španělsko.

Covidové trendy

S pandemií se ovšem tyto relace mírně změnily – třeba v Praze klesla cena nájmu nejen kvůli zastavení služeb typu Airbnb, jež vrátilo do hry dlouhodobých nájmů zhruba 40 procent ze 14 tisíc bytů, ale i odlivem zahraničních studentů.

Dopady covidové krize korelují i s tím, jak nájemní bydlení začíná být opět in kvůli zvyšujícím se cenám za vlastní bydlení. „Předpokládáme, že určující bude pro letošní rok zejména trend nájemního bydlení, ke kterému se bude stále více uchylovat i vyšší střední třída. Tomu nahraje i fakt, že hypotéky začnou po delší době opět zdražovat,“ míní Prokop Svoboda, majitel společnosti Svoboda & Williams. 

Zatím totiž nájemní bydlení posiluje i díky levným úvěrům vábících na český realitní trh velké investory se zahraniční zkušeností – ať jde o silné privátní investory, penzijní a korporátní fondy, nebo developery – kteří tu chtějí vybudovat velké nájemní celky. 

Například AFI Europe plánuje zhruba tisíc nájemních bytů, podobné projekty vznikají pod taktovkou developerů YIT, Trigema nebo Finep a zatím největším hráčem na trhu je švédská společnost Heimstaden Bostad, která loni koupila firmu Residomo s portfoliem 43 tisíc převážně bývalých hornických bytů po OKD.

Text: Andrea Votrubová

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.