Status

Eva Jiřičná: Všechno, co jsem vytvořila, by se dalo udělat lépe

Eva Jiřičná: Všechno, co jsem vytvořila, by se dalo udělat lépe
Jitka Krulcová, 1.6.2017

S první dámou české architektury o jejích aktuálních plánech, premiérové české retailové realizaci pro Beltissimo, pražském projektu Zahy Hadid i tváři současné metropole.

Před pár měsíci byl v obchodním centru Chodov slavnostně otevřen první redesignovaný butik Beltissimo ze skupiny PFB, pod jehož návrhem jste podepsaná. Projekt je specifický v tom,  že se jedná o Vaši první retailovou realizaci  v České republice. Otázka je jednoduchá:  proč právě Beltissimo?
Vlastně jsem si Beltissimo nevybrala já, spíš si Beltissimo vybralo mě (smích). Obecně nové projekty aktivně nevyhledávám, spíš čekám, co přijde ke mně – v tomto ohledu se asi liším  od většiny svých kolegů architektů a možná  je to i škoda.

Jaká byla v tomto projektu hlavní myšlenka, inspirace? Jaké charakteristické rysy v něm vidíte Vy z pozice autorky?
V případě Beltissima se jednalo o poměrně rychlý projekt, ale museli jsme řešit spoustu překážek vyplývajících z toho, že se butik nachází v klasickém obchodním centru, kde je například potřeba dodržet určitou výšku nebo parametry vstupního portálu a tak dále. Co se týče charakteristických rysů, snažili jsme se vytvořit neutrální tvárný prostor pro prezentaci značek s různou identitou. Nápadnou linku projektu tak tvoří hlavně barvy – jako nosná barva byla zvolena žlutá. Ta je pro mě neutrální, ale zároveň optimistická, je to barva slunce, připomíná zlatou. Žlutou doplňuje šedivá, která tedy nepatří mezi moje oblíbené barvy,  ale k neutrálnímu konceptu sedí.

V Čechách je tedy Beltissimo první, v zahraničí ale máte s retailem bohaté zkušenosti.
To ano, v Londýně jsem už padesát let a obchody jsem začala dělat asi třináct let poté, co jsem přijela do Anglie. Pracovali jsme a pracujeme dodnes pro klienty po celém světě, měli jsme zakázky ve Spojených státech, v Británii, Itálii, Austrálii… Těch realizací bylo opravdu hodně, ani nespočítám kolik.

Na kterou z nich jste nejvíc pyšná?
Já nejsem pyšná na nic, vždycky si myslím, že všechno, co jsem udělala, by se nakonec dalo udělat lépe, což je i pravda (smích). Ale nejlepší spolupráci jsem měla s mým prvním retailovým klientem, který se jmenoval Joseph a byl  
z Maroka (pozn. red.: zakladatel úspěšné módní značky Joseph). Původně si pro projekt svých obchodů vybral architekta Normana Fostera, ale ten tehdy pohrdavě odmítl s tím, že chce stavět velké budovy a ne nějaké obchody. Pak se Joseph obrátil na mě a to byl začátek naší dvacetileté spolupráce. Joseph moc dobře  rozuměl tomu, co dělal, byl pro to zapálený  
a svým způsobem změnil Anglii – všichni ho  v módě kopírovali. Bral zákazníky individuálně  a měl takovou teorii, že ať člověk při příchodu k němu vypadá, jak vypadá, když z jeho butiku odchází, musí vypadat prostě skvěle. A také toho  byl schopen dosáhnout.

Se světem módy jste tedy svou prací úzce spojená, ale jaký k ní máte vztah jako žena?
Určitě nejsem módou posedlá, nosím klidně věci patnáct let staré. Mám ráda pohodlí, variabilitu – na tom mi záleží. Na současné módě ale oceňuji, že člověk teď může nosit v podstatě cokoliv. Široké kalhoty, úzké kalhoty, dlouhou sukni, krátkou sukni… Když já jsem byla dítě, móda přikazovala, že 35 centimetrů od země je konec sukně a tak to prostě musí být, takže švadlena mamince přeměřovala šaty, aby všechno bylo přesně tak, jak to diktovala pařížská móda.

K módě ovšem mají blízko šperky a těm jste se věnovala – navrhla jste vlastní kolekci. Neláká Vás na toto pole vstoupit znovu?
Teď mě s podobným projektem nikdo neoslovil, ale pokud by se to stalo, určitě bych se nebránila. Momentálně se pokouším navrhnout něco  
pro Moser – pracujeme na tom a vlastně ještě nevím, jestli to bude  váza nebo třeba čistě dekorativní objekt.

Šperky, sklo – vlastně jste architektka a designérka v jedné osobě.  Není to neobvyklé spojení?
Ani ne, třeba Zaha Hadid navrhovala i boty. Sice se v nich nedalo chodit, ale to nevadilo (smích). Zaha měla spousty bot, několik set párů, a s kabelkami na tom byla podobně. Nikdy jsem nepochopila, co s tím vším dělala a kam  to dávala (smích).

Je to vlastně jistá forma sběratelství. A co udělá radost Vám?
Asi dobrá kniha. Nemám ale vyhraněný vkus, spíš si nechávám doporučit. Jen zásadně nečtu nic drastického. V poslední době mě zaujala italská autorka Elena Ferrante, tu přečtete jedním dechem, píše naprosto úžasně.

Jaké jsou Vaše další pracovní plány v České republice?
Teď se soustředíme na projekt přestavby historického domu v Revoluční ulici v centru Prahy, zároveň stavíme ve Zlíně Univerzitu humanitních věd, která by měla být hotová v září příštího roku. Spousta dalších našich projektů probíhá také v zahraničí. Je toho hodně, všude mám nabitý itinerář.

Stíháte sledovat mladé talenty domácí architektury? Kdo Vás  inspiruje ve světě?
Musím se přiznat, že domácí scénu bohužel příliš nestíhám. Co se týče světových osobností, tak pro mě je pořád číslo jedna Zaha Hadid. Byla neuvěřitelný talent, který dlouho nebude překonán. Úžasný je také Renzo Piano.

Zaha Hadid byla nepochybně fenomén. Co říkáte jejímu  plánovanému pražskému projektu?   
Bohužel, je mi to velmi líto, ale právě tento záměr mě příliš neoslovil. Za mě je zástavba přespříliš hustá a vidím v projektu snad jen jednu budovu, která nese rukopis typický pro Zahu. Ani lokace z mého pohledu není ideální.

Co byste si na místě Masarykova nádraží představovala Vy?
To je těžká otázka, interpretací toho prostoru je spousta a záleží hodně  na aktuálních dispozicích, které neznám. Shodou okolností jsem v rámci  jednoho projektu ještě při studiu architektury kdysi navrhovala na toto místo koncertní halu. Ano, líbila by se mi třeba nějaká kulturní stavba,  Praha jich nemá dostatek.

Hodně času trávíte v Londýně, takže máte na Prahu a její urbanistický vývoj zdravě distancovaný pohled. Co Vás v tomto ohledu v poslední době pozitivně zaujalo?
Já si myslím, že je skvělé třeba to, co se podařilo s Karlínem a co se děje  v současné době v Libni. Tam je vidět opravdu obrovské pozvednutí těchto čtvrtí, velká změna. Brzy se ale bude Praha muset zabývat také budoucností svých sídlišť, která jsou vyčleněná. Uvidíme, jak do této problematiky zasáhne nová trasa metra, zvěsti jsou různé. ▪

Premiéra pro Beltissimo
Eva Jiřičná má za sebou úctyhodné množství retailových realizací,  v Čechách ale její první proběhla teprve nyní. Architektka navrhla nový design multibrandového butiku se značkovou obuví a doplňky pro  Beltissimo v OC Chodov. Beltissimo je součástí Premium Fashion Brands, aktuálně největší módní skupiny na českém a slovenském trhu. PFB provozuje celkem 29 butiků v České republice  a na Slovensku a  nabízí  téměř tři desítky značek, mezi nimi  třeba Lauren Ralph Lauren, Armani Jeans, Longchamp, Pollini,  Chiara Ferragni a Porsche design.

Připravila: Jitka Krulcová
Foto: Peter Cook

Jitka Krulcová

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.