Osobnosti

Investovat odpovědně: Rozhovor s Petrem Šimčákem

Investovat odpovědně: Rozhovor s Petrem Šimčákem
7.7.2021

Tytam jsou doby, kdy se na burzách sledovala pouze finanční výkonnost firem. Dnes mají na jejich úspěch vliv i nefinanční kritéria schovaná pod zkratkou ESG – od ekologické stopy přes sociální cítění až po řízení společnosti. „ESG je pro nás asset manažery nástrojem risk managementu,“ říká Petr Šimčák, Chief Investment Officer ve společnosti Amundi Czech Republic Asset Management.

O ESG jako synonymu odpovědného investování se už mezi investory celkem ví. Jak ale toto hodnocení vzniká?

Můžu to vysvětlit na základě naší metodiky, která je specifická tím, že máme coby správce aktiv vlastní skóring firem. Firmu hodnotíme jako ve škole podle tří pilířů ESG, které se rozpadají na 37 podkritérií, z nichž je 16 globálních a 21 specifických pro daný sektor. Výsledkem je informace, která se stává nástrojem risk managementu. Skóring totiž neposuzuje, co firmy dělají, ale jak to dělají. Obecný princip pak stojí na základě univerzálních textů, jako je deset principů iniciativy Global Compact pod záštitou OSN nebo šest principů základních práv akcionářů podle OECD.

Co to znamená prakticky?

Skóre měří schopnost firmy předvídat a řídit rizika udržitelnosti a příležitosti ve svém oboru, zvládat negativní dopad svých aktivit na faktory udržitelnosti, a hlavně je sektorově neutrální. To znamená, že těžař ropy může mít lepší ESG skóre než farmaceutická či technologická firma, a to i v pilíři E týkajícím se environmentálního dopadu jejich činnosti. Je to proto, že skóring posuzuje firmy pouze v rámci daného sektoru. Jinými slovy nemíchá jablka s hruškami.

Na druhou stranu má těžař větší dopad na životní prostředí než banka.

Jistě, ale v každém sektoru mají zmíněné tři pilíře jinou důležitost. Když posuzuju banku, více než zelená auta v její flotile mě zajímá, jak spravuje peníze, jaký má audit a jak kvalitní má účetnictví. Tudíž pilíř G označující governance neboli řízení má v tomto sektoru mnohem větší váhu, konkrétně 47 procent, než ostatní pilíře, kdy S čítá 29 procent a E 24 procent. Ekologie je naopak důležitější třeba u těžařů, kde je poměr ESG kritérií 41 procent pro E, 36 pro S a 23 pro G.

Jak jste zmínil, Amundi má vlastní metodiku skóringu. Jiní správci aktiv mají zase svou. Není na závadu, že metodika není jednotná? 

My sbíráme data od vícero externích poskytovatelů dat o ESG. A následně děláme vlastní analýzu a vážení a přiřazujeme datům určité hodnoty. Bylo by určitě dobré, aby se standardy slaďovaly, protože každý sbírá a vyhodnocuje data trochu jinak. Nicméně i v případě standardní finanční analýzy může mít analytik odlišný názor než jiná firma, která vychází ze stejných dat. Tím, že máme více poskytovatelů dat a každý má trochu jiný přístup, si můžeme data sladit a zaujmout pohled 360 stupňů.

Nakolik zajímá hodnocené firmy, jak jsou na tom s ESG?
Firmy dnes chápou, že vysoké skore v ESG jim zlevňuje kapitál a snižuje regulatorní náklady. Pro některé to znamená změnu byznys modelu, pro některé spíše další byrokratickou zátěž. Pro některé je to hrozba, pro některé příležitost. Má to své plusy i minusy. Pro nás je pak hodnocení interní a současně jako akcionáři s firmami spolupracujeme na jejich ESG strategii. Takže danou firmu si oznámkujeme a pak se rozhodujeme, jak s tím naložíme. Není to rating určený pro zveřejnění na úrovni jednotlivých firem, to je informace pro porfolio manažera, analytika, jak my jako Amundi vidíme riziko dané firmy. Ale na úrovni portfolia pak je průměrný ESG rating samozřejmě zveřejněn a srovnán s indexem, to je podstata SFDR regulace. Zde je třeba velmi zajímavá iniciativa společnosti MSCI, což je Morgan Stanley Capital Indices, která je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů investičních indexů.

O co jde?

Tato společnost, která mimo jiné vytváří MSCI All Country World Index IMI, což je index složený z devíti tisíc firem obchodovaných na burze, se letos v dubnu rozhodla vytvořit index firem, které svými aktivitami přispívají ke globálnímu oteplování do maximálně 1,5 stupně Celsia. Což je, jak známo, cíl dohodnutý na klimatické konferenci v Paříži. Pokud tak investoři budou chtít investovat pouze do společností, které jsou s tímto cílem v souladu již nyní, budou mít v ruce konkrétní nástroj a aktualizované informace o složení a změnách na kvartální bázi.

Kolik firem zůstane podle vás na tomto zúženém indexu?

Pravděpodobně velmi málo. Společnost Iceberg Datalab spočítala, že na cíli 1,5 stupně Celsia je ve zmíněném indexu pouze pět procent globálních firem. Většina společností je zatím na 2,5 až 3,5 stupních Celsia. Což ukazuje nejen na klimatické riziko, ale hlavně na investiční rizika a současně i příležitosti.

Vynáší investice do firem už z titulu toho, že mají dobré ESG hodnocení? 

Do roku 2014 to bylo spíš negativní – když jste šli cestou ESG a vyhnuli se firmám s horším skóringem, většinou to bylo na úkor výkonnosti investice. Od roku 2014 již ESG faktory výkonnost zatím zvyšují. Již nyní je ale investičně zajímavější hledat spíše firmy s relativně horším ESG a strategií ke zlepšení než firmy s vysokým ESG skóre. Jejich akcie mohou být často již drahé. Nelze ale zobecňovat, tady je nutné jít firmu po firmě. 

Do jaké míry ESG samo o sobě podmiňuje výnosy dané firmy?

To se ještě hodně ukáže. V principu ziskovost každého byznysu znamená tržby a výnosy na straně jedné a náklady kapitálu na straně druhé. A nyní platí, že firmám s horším ratingem se zdražují náklady na kapitál. Banky jim nabízejí dražší půjčky nebo je odmítají. Zkrátka to budou mít stále těžší.

To zní jako cílená penalizace...

Jednak tam je jakási penalizace na straně nákladů kapitálu u hůře hodnocených firem a jednak se tímto směrem otočila i poptávka investorů. Ceny akcií jdou díky tomu nahoru, což nemusí nutně znamenat rostoucí ziskovost firmy. Nicméně od roku 2014 zaznamenáváme poměrně významný příklon investorů, zejména institucionálních, ale v posledních letech i retailových, k ESG segmentu. Firmy, které jsou v ESG hodnoceny lépe, jsou jednoduše vnímány jako méně rizikové a je po nich i poptávka. Ale není to zeleno-hnědé. Pokud to investoři přeženou, tak bublinu mohou nafouknout kdekoliv. Takže opět, ESG jako nástroj risk managementu a zodpovědnosti ano. ESG jako spekulativní strategie, tak před tím bych varoval. A vidíme obojí.

Jak rychle došlo k této změně vnímání ESG?

Kolem roku 2000 bylo ESG bezvýznamné téma, kdy několik fondů odmítalo investovat do tabáku, kasin a zbrojařů. Jejich klienti vědomě odmítali část zisku výměnou za vyšší etické hodnoty. Nyní stále platí, že ESG znamená odklon od uhlí, tabáku, hazardu a kontroverzních zbraní. Ale dnes to je minoritní část kapitálových trhů, takže vás toto omezení nijak nesvazuje. ESG portfolio v té střední podobě (SFDR 6 a 8) a tržní portfolio je touto optikou téměř totéž. Pokud chcete více zelené portfolio, musíte jít do SFDR 9, ale těchto fondů je stále menšina a myslím, že to tak i zůstane. Letos se odhaduje, že v souladu s ESG je zhruba 50 procent všech investovaných peněz. V roce 2030 by to mělo být 125 až 130 bilionů dolarů, což reprezentuje asi 95 procent celku. ESG tak dnes už není alternativa, ale standard. Ale ESG v nejsilnější podobě bude stále alternativa.

Jak jsou na tom Češi?

Češi, kteří investují do podílových fondů prostřednictvím bank a finančních poradenských firem, jako jsou fondy společností Amundi, BNP Paribas, NN, Fidelity, Generali, Erste, Raiffeisen, již do ESG v podstatě investují. Když totiž aplikujete ESG risk management, máte stále tržní portfolio. Když se podíváte na typický ESG fond, chybí v něm firmy hodnocené známkou G, které tam ani mít nechcete. Dále tam nenajdete těžaře uhlí, tabákové firmy, hazard a výrobce kontroverzních zbraní, jako jsou chemické zbraně nebo nášlapné miny, protože Amundi ale i další velcí správci se rozhodli do jistých sektorů neinvestovat. To jsou věci, které jsou z hlediska tržního portfolia marginální a nijak vás to neomezuje v investičních objemech.

Jakou roli hraje ESG hodnocení v developmentu?

Nemovitostní sektor je jeden z nejvíce konzumujících energii, což s sebou nese velkou odpovědnost. Investoři jsou na to velmi citliví. Analytici berou při skóringu v úvahu přítomnost klasických systémů certifikace energetické šetrnosti u nových budov, jako je Leed a Breeam, u dříve postavených zase hraje roli energetická úspornost, technologie, materiály, odpad, emise či vliv na zdraví. Takže ESG risk management u investic do nemovitostí je samozřejmě velmi důležitý i pro nás při správě nemovitostního fondu. Nejsme ale developeři, jsme skrze nemovitostní fondy jejich zákazníci.

Text: Andrea Votrubová Foto: Archiv

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.