Status

Jiří Fousek: Ta skutečná revoluce nás teprve čeká

Jiří Fousek: Ta skutečná revoluce nás teprve čeká
30.7.2020

Pátým rokem vede projekční kancelář Obermyer Helika, která je součástí mezinárodní skupiny Obermeyer. V jejím portfoliu, kam se řadí plejáda úctyhodných staveb, od Sazka Arény, přes budovu ČNB, přední obchodní centra, nemocnice až po logistické haly, se přitom stále zřetelněji otiskává technologie 3D a BIM. Jak bude podle Jiřího Fouska vypadat budoucnost stavebnictví? “Pandemie vývoj akceleruje, otázka je, zda budou mít k jeho naplnění odvahu také investoři,” říká.

V technologii BIM se považujete za lídra na českém trhu. Vděčíte za to progresivitě zahraniční matky?

Samozřejmě také, mezinárodní společnosti k tomu inklinují víc. I u nás majitel rozhodl, že budeme čistě BIM společnost. Nicméně si troufnu říct, že Česko je v této oblasti relativně daleko a nemyslím si, že bychom třeba ve srovnání s Německem byli pozadu. Ale pozor, BIM se často zaměňuje s 3D projektováním, které funguje perfektně, zatímco BIM - a teď budu kacíř - potřebuje ještě dopilovat a vyjasnit, co je smysluplné a co je potřeba upravit, a to i s ohledem na mezinárodní požadavky. 

Na tom už Česko pracuje, podílí se na vývoji mezinárodního klasifikačního systému.

Je pravda, že Česká agentura pro standardizaci, která funguje pod ministerstvem obchodu a průmyslu, to pojala velmi progresivně. Snaží se napojit na mezinárodní sdružení a vzájemně to provázat. To je důležité, protože malá, desetimilionová republika uprostřed Evropy přece jen potřebuje, aby byly standardy aspoň částečně stejné a bylo možné pracovat kdekoli v Evropě.

Česko je tedy omezeno systémem, který není kompatibilní s ostatními?

Častokrát ano. Je to ale složitější, v principu nejsou v tuto chvíli systémy příliš kompatibilní mezi státy obecně. V globálu je cílem, aby třeba za dvacet, třicet let mohl projektant projektovat kamkoli v reálném čase. 

Jak to funguje teď? 

Zatím se vždy musí spojit s nějakým lokálním projektantem. Proto třeba architekti mají výhodu, že mohou designovat mezinárodně, zatímco jako projektant se dostanete do džungle norem, předpisů a zvyklostí, kde se bez lokální znalosti neobejdete. 

Platí to všude? Přece jen můžete srovnávat - máte za sebou mezinárodní projekty v Dubaji, Německu, Iránu nebo Moskvě. 

V různých částech světa to funguje různě. Třeba v Dubaji, kde se projektuje v amerických normách, je standardizace daná, a díky tomu tam panuje velmi mezinárodní konkureční prostředí. Jiným případem je Moskva, Česko nebo Německo, kde jsou systémy velmi rozdílné. Tam jsme se snažili prodat míru expertízy, která v daných oblastech nebyla, ale většinou jsme stejně museli spolupracovat i s lokálním projektantem, který naše návrhy v BIM ‚přeložil‘ do místních norem a předpisů. 

Jak tyto technologie fungují?

3D projektování je konstruování ve 3D virtuálním prostoru. Je to zcela jiná filozofie než projektování ve 2D a přetransformovat se není úplně lehké. U BIM někdy mluvíme o takzvaném 5D, protože technologie k jednotlivým prvkům projektu, jakým je třeba cihla, zadává ještě další informace, včetně ceny a časových údajů, například životnosti, termínu pro garanční prohlídky a podobně. Díky tomu s vámi model dokáže komunikovat a pokud je správně nastaven, vede k úsporám a lepšímu plánování. 

Šetří třeba i lidskou sílu? 

Tento efekt vidíme hlavně v pokročilejších zemích typu Velké Británie, která BIM využívá pro správu veřejných budov. Zatímco dřív hlídal výměnu žárovek nebo termíny pro revize člověk podle papírů, teď to dělá systém. Nebo jiný příklad: naše firma, respektive německá pobočka, se podílela na stavbě přehradní hráze v Norsku, kde v podstatě nebyli žádní pracovníci. Jednoduše něco vyprojektujete ve 3D, pošlete v online podobě na stavbu, kde tento model převezme stroj a podle něj vše postaví. 

Blíží se tedy budoucnost, kdy se stavebnictví obejde bez lidi?

Určitě budou potřeba v přípravě, projekci. Nejsem zas takový optimista, abych si myslel, že v příštích dvaceti letech zmizí dělníci ze stavby. Nicméně se budou profilovat do kvalifikovanějších profesí. Ta revoluce nás teprve čeká, zatím se funguje na přísunu levné pracovní síly, který ale jednou ustane. Navíc potřebujeme stále kvalifikovanější dělníky, zejména v oboru technického zařízení. Podle mě to bude tak, že se lidi přesunou do fabrik na jemnější práce, třeba výrobu prefabrikovaných koupelen, které se poté převezou na stavbu a jeřábem zasadí na místo. A hrubé stavební práce budou dělat stroje. 

Dobří projektanti se v téhle vizi asi uživí, jak těžké ale je je získat?

V projekci je problém, že 3D projektanti jsou v podstatě IT specialisté. Jejich obory se tak přiblížily, že máme dokonce případy, kdy někteří zaměstnanci odcházejí k velkým hollywoodským společnostem vytvářet virtuální animace. Snažíme se je proto lákat na projekty, které děláme. Peníze jsou důležité, ale ti nejlepší nejsou motivovatelní penězi. Motivuje je práce, možnost dělat špičkové projekty se špičkovým týmem za pomoci špičkových technologií. Kromě toho se snažíme, aby naše společnost fungovala trochu na osobní bázi, koneckonců jsme rodinná firma. 

Kdysi jste řekl, že není dobré míchat v jedné firmě architekty a projektanty. Přizpůsobíte tomu situaci i v Obermeyer Helika?

Ve firmě to změnit nechci. Máme v Praze asi 100 zaměstnanců, z toho čistých architektů zůstalo jen šest. Jde o důsledek odštěpení architektonické divize ještě před mým příchodem. Ale za názorem, který zmiňujete, si stojím. Během své praxe, kdy jsem vyzkoušel různá odvětví real estate, od investičního poradenství, přes development, asset management až po své začátky jako stavbyvedoucí, jsem zjistil jednu zásadní věc: dobrých architektů je v Česku relativně dost, zatímco dobrých projekčních společností, zejména těch, které zvládnou větší stavby a investiční celky, tolik není. Vyhodnotil jsme jako dobrý byznysový nápad jít tímto směrem a spíš než architektonické know-how prohlubovat to projekční. 

Co to přináší?

Takový systém funguje třeba v Japonsku, kde je spousta malých architektonických kanceláří a jen několik velkých projekčních, na které se všichni obrací. Architektům zůstává velká flexibilita a svoboda, a zároveň je tu záruka know-how a odbornosti velkých firem. Vnímám to v poslední době i v Česku, kde se mnohé architektonické kanceláře zbavují svých projekčních částí a spíše se obrací na firmy našeho typu.

Jak to u vás vypadá v praxi?

Uvedu příklad Centra Chodov, kde byl vybrán zahraniční architekt, britské architektonické studio Benoy. Oni vytvoří koncept, zatímco my s nimi konzultujeme, co je v Česku možné a realizovatelné. A potom projekt přebíráme a projektujeme podle českých předpisů, zatímco oni si hlídají estetiku a vyznění stavby. Přitom plně využijeme 3D projektování a BIM. Podobně to bude probíhat na projektu Savarin, na němž spolupracujeme a kde koncept vytváří hvězdný architekt z Londýna, Thomas Heatherwick. Takto fungujeme nejčastěji, ale samozřejmě si nás najímají i významné české architektonické kanceláře jako CMC Architects nebo Jakub Cigler. 

Kromě obchodního domu na Chodově máte na kontě i projekt Centrum Černý Most, podílíte se na rekonstrukci Palladia. Co se v retailu změní vlivem pandemie?

Ta diskuse probíhala už před koronavirem, který to teď ale hodně akceleruje. Budoucnost je v přechodu na e-commerce a modernizaci konceptů. Obchodní jednotky se přesunou spíš na úroveň showroomů, stanou se výdejním a prezentačním místem. Obchodní centra tak budou nabízet ještě více zábavy v podobě bazénů, mořských akvárií, gastronomie, ale i hotelů nebo služeb estetické medicíny. 

Pandemie se s ohledem na social distancing dotkne i dalších budov. Jinak se budou stavět nemocnice, které se v Itálii staly ložiskem nákazy, nebo kanceláře, kdy se místo open space začnou preferovat menší prostory s nižším rizikem přenosu nemocí. 

A co ekonomické dopady na české stavebnictví? To má letos klesnout podle prognózy o dvě procenta. 

Myslím, že tento rok můžeme očekávat skutečně relativně malý útlum, ale rozhodující bude rok příští. O vývoji rozhodne postoj investorů, jejich odvaha, vize a také zda se dopracují k nových koncepcím, které jsem zmínil. 

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.