Architektura & Design

McNeal 20: Brutální gesto od Davida Telermana

McNeal 20: Brutální gesto od Davida Telermana
5.10.2021

Mladý belgický architekt se sídlem v Paříži David Telerman dokončil v roce 2020 výjimečný projekt McNeal 020. Už samotný název zasazuje návrh do jakéhosi meziplanetárního časoprostorového vakua, do teritoria architektonického experimentu.

Pavilon v arizonské poušti osciluje na pomezí land artu, architektury a sochařství. V souvislosti s americkým land artem nelze pominout souvislost se „City“ v nevadské poušti, nedávno dokončeným celoživotním dílem Michaela Heizera. Podobné kontemplativní ticho promlouvá ze surrealistických maleb Giorgia de Chirica, srovnatelné mrazení vyvolávají i díla amerického sochaře Richarda Serry. Společná všem těmto artefaktům je prázdnota vyplněná opět prázdnotou, která však jako by nebyla cizí, ale naše, zpřítomnělá, podnětná, budovaná prostřednictvím jednoduchých tvarů, dělicích ploch, průzorů, schodišť. Ideálním prostředím pro inspiraci i realizaci takových děl je poušť. A David Telerman vloni přidal další z řady prvků, které toto nekonečné nic nenápadně a citlivě oživují.

McNeal 020 vzešel z touhy Davida Telermana a soukromého klienta z Francie vybudovat za oceánem v poušti jižní Arizony stavbu, která by odrážela společnou fascinaci surreálností zdejší krajiny. Stavba v sobě propojuje syrovost a drsnost okolí. Jako by se vpíjí do krajiny, přestože vytváří v nekonečných horizontech pouště na první pohled cizorodý prvek. Touto až drastickou polaritou a ambiciózním výtvarným přístupem nabízí krajinu k prožití, v nezměrnosti prachu pouště, váze větru a geometrické přesnosti světla.

Pavilon z železobetonového odlitku tvoří obrácená stupňovitá pyramida nořící se do země s ve středu umístěnou kostkou. V linii povrchu se ze střechy rozbíhají čtyři různě dlouhé lávky, které vytvářejí na schodech sestupujících do útrob hru světla a stínů, kompozici linií a ploch, hmot a otvorů. Světlo vlastně buduje „stínovou stavbu“, která se během dne proměňuje. Architekt pak pyramidálním sestupem pod úroveň povrchu zkomponoval reverzní druhou krajinu, surreálnou.

Uvnitř centrální struktury stojí proti vstupu jen prostá lavice, kterou osvětlují paprsky západního slunce prořezávající se dovnitř štěrbinou horizontálního okna. Beton jako tekutý kámen s otisky struktury dřevěného bednění působí zde i na celé stavbě jako kódovaný vzkaz posílaný do vesmíru. Navzdory své zjevné jednoduchosti pavilon nejprostším a zároveň nejpřesnějším způsobem vyjadřuje kontrast mezi dvěma světy: krajinou, barvami, zvukem, pohybem, která postupně mizí v tichu a nehybnosti sestupováním po schodech, aby se znovu vynořila při cestě vzhůru v závanu větru, rudém prachu, hřebenu hor na horizontu.

  • Autor: David Telerman
  • Spolupráce: Shaoshu Zhang 
  • Lokalita: McNeal, Arizona, USA
  • Zastavěná plocha: 267 m2
  • Realizace: 2020
  • Stavební firma: Bollinger+Grohmann
  • Zadavatel: PureBuild, Inc
  • Fotografie: Iwan Baan a Atelier David Telerman
Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.