Osobnosti

monolot: Když se ve virtuálním prostředí tvoří reálný svět

monolot: Když se ve virtuálním prostředí tvoří reálný svět
15.12.2020

Jakub Kolek, David Straka a Jan Lankaš se rozhodli pomocí architektonických vizualizací měnit svět kolem nás, a to i navzdory koronavirové době, ve které se svým podnikáním začali. Jejich motivace je jasná – přinést do českého prostředí real estate perfektní technické zpracování, prezentační strategii a vymýtit vizuální nevkus.

Za vznikem firmy stojíte vy tři. Díky studiu architektury jste měli všichni k tomuto oboru blízko. Proč ale právě vizualizace?

David Straka: Vizualizace je pro mě spojení příjemného s užitečným a v podstatě se jedná o spojení techniky a umění. V 15 letech jsem chtěl modelovat karoserie a navrhovat automobily, takže vztah k 3D tvorbě jsem měl již jako teenager. Pak jsem se ale rozhodl pro studium architektury, kde jsem si uvědomil, že mám blíže k tvorbě prezentace a vizuálu než k samotné architektuře. Fascinuje mě, že ve virtuálním prostředí dokážu vytvářet reálné věci.

Jan Lankaš: K vizualizaci jsem se dostal vlastně náhodou díky jednomu předmětu, který se vizualizací týkal. Doslova mne uchvátil a věnoval jsem mu spoustu času. Mých výsledků si pak začali všímat profesoři i studenti, díky čemuž jsem se na doporučení jedné studentky dostal do ateliéru, který se zabýval přímo vizualizacemi. A bylo vymalováno. Sice jsem měl v začátcích pocit, že i přes dosavadní studium nic neumím, ale postupem času jsem tomu přicházel na kloub.

Jakub Kolek: Já jsem se k vizualizacím také dostal při studiu architektury, ale nebyla to láska na první pohled. Bylo to něco, co jsem se musel naučit. Měl jsem skvělé nápady, ale neuměl jsem je odprezentovat tak, aby to stálo za to. A bylo to buď, anebo. Buď se to naučím a budu pokračovat dál, nebo skončím. Takže jsem si řekl, že je to nutné zlo, a naučil jsem se to tak, že jsem nakonec pomáhal i spolužákům a profesorům. I přes to jsem ale chtěl být spíše architekt. Názor jsem poté změnil až v praxi, která nebyla podle mých představ, a já přemýšlel, co dál. Vyhrála to právě vizualizace, která mi šla,a díky tomu mne začala i bavit.

Bylo na českém trhu něco, co podle vás v oboru real estate development chybělo, a povedlo se to vaší firmě napravit?

JK: Už dlouho pozorujeme, že chybí ucelená strategie v komunikaci developerských projektů, kdy vznikají jakési jednotlivé vizuály v průběhu samotného projektu a nemá to na sebe žádnou návaznost. Ale to je třeba věc, kterou my ze své pozice zatím nedokážeme ovlivnit, i když bychom rádi. Snažíme se do toho vstupovat, ale nás si development najímá až jako výrobce vizuálu, a ne jako někoho, kdo navrhuje celou strategii. Třeba mnohdy ani neví, že by si měl někoho takového najmout, nebo to dělá třeba úplně běžná marketingová agentura, která nemá takové zkušenosti s tím, jak správně nastavovat strategii pro real estate.

Takže real estate je specifický obor, na který se nevztahují klasické marketingové kroky?

JK: Ano, přesně tak. Je to poměrně specifický segment a naším cílem je se v budoucnu posunout do pozice, kdy budeme tvořit celé strategie a pro klienty zaštítíme kompletní vizuální komunikaci.

Je samotný vizuál podle vás v Česku prezentován správně?

JL: Na toto téma se bavíme dost často a já jsem poměrně kritický. Všechny ty plakáty projektů v metru a na ulicích jsou vlastně dost podobné, takže tím přichází o možnost individuality a lidé je snadno přehlédnou. Jsou to vesměs naivní obrázky plné slunce, maminek s kočárky, modré oblohy a křiklavě zelené trávy. Vše přemrštěně pozitivní. My se snažíme jít jinou cestou, kdy spatřujeme krásu v realitě, která není pouze vyumělkovaná iluze, ale nese v sobě příběh, emoce. Zkrátka naším cílem je vyhnout se běžnému vizuálnímu kýči, kterého je v real estate marketingu plno.

Jak vypadá váš ideální cílový klient? Soustřeďujete se na velké, nebo spíše na menší projekty?

JK: Začnu asi trochu obecněji a řeknu, kdo jsou naši klienti. Naši klienti jsou v tuto chvíli hlavně architektonické ateliéry a developeři. Když budu mluvit o developerech, tak ideální klient je ten, který se nebojí vybočit z řady a chce svoji nemovitost realizovat či prezentovat nějakým neotřelým způsobem. A hlavně je také pro nás důležité, aby nás klienti nebrali jako jakousi výrobnu obrázků, ale jako partnery, kteří jim mají do projektu poskytnout celistvý vhled a nějaký vlastní názor. Určitě je pro nás důležité, aby měl klient možnost přijít za námi s jakýmkoliv projektem. Velké projekty jsou výzvy, to máme rádi, a ty malé jsou zase mnohdy příjemné pro to kreativní vybočení, protože tam se může člověk víc vyřádit.

Takže to byli klienti z řad developerů, ale co například architekti?

JL: Tam je rozdíl hlavně v tom, že developeři nás oslovují hlavně s projekty, které jsou už ve fázi, že se budou stavět. Velice často už to je neměnná a finální podoba. Kdežto architekti nás především oslovují na soutěžních projektech, kdy třeba měsíc před deadlinem nevědí, jak ten dům bude vypadat. Tím pádem mají tyto projekty úplně jinou dynamiku. Samotná prezentace projektu je potom vedena více výtvarným a abstraktnějším směrem.

Jak probíhá samotný proces zakázky? Skládá se vždy z konkrétních dílčích úkonů, nebo je to u každé zakázky jiné?

JK: Utřídili jsme si workflow, která se u každého projektu skládá ze tří kroků, jež jsou prezentované jako náhledová kola, kdy klient dostává projekt v určitých fázích rozpracovanosti. Tato workflow má za úkol odclonit případné nesrovnalosti v ideálním vizuálu a dovést nás k požadovanému výsledku. Povětšinou se dá tato strategie použít u každého projektu, ale pokud je potřeba cokoliv řešit jinak, tak se snažíme přizpůsobit individuálnosti daného klienta.

V jaké technické podobě klient dostává vaši vizualizaci?

DS: Záleží, v jakém náhledovém kole se zrovna nacházíme. V prvním kole to jsou v podstatě jen záběry kamer na bílý model, zpravidla je jich větší počet, aby bylo z čeho vybírat a abychom našli ten správný úhel pohledu. Klientovi zašleme dokument, kde jsou k jednotlivým obrázkům připojené reference finální podoby a text. Už na začátku si tak klient dokáže vytvořit představu, jak bude jeho projekt prezentovaný na výsledné vizualizaci. U výsledných vizualizací se jedná o 4K rozlišení, což je ustálený standard u každého projektu. Pak záleží, zda je prezentace určená pro internet, pro marketing nebo k tisku. Tisk je zpravidla v rozlišení 8K a víc.

Které technologie se používají při samotném vytváření vizuálu?

DS: Jsou základní technologie, které používáme při vytváření vizuálu. Jedna z nich je full 3D technologie. Kdy je na model a jednotlivé elementy aplikovaný materiál s fotorealistickými texturami a následně je celá scéna vyrenderovaná. Potom následuje postprodukce, ve které už jsou jen mírně upravené barvy, stíny a světla. Další technologie je kompozit fotografie a 3D, kde se render budovy dosadí do zákresové fotografie nebo do fotografické koláže. Zde je velmi důležité, aby zákresová fotka byla opravdu kvalitní. Pokud není, musíme vymodelovat kompletně celou scénu.

A jaký další technologický vývoj můžeme ve vašem oboru očekávat v budoucnu?

DS: Myslím, že v budoucnosti má své místo virtuální realita, která se dotkne prezentace prostoru a projektů. Jako kreativec jsem vůči tomu ale lehce skeptický. Z hlediska tvorby totiž tento způsob prezentace postrádá uměleckou hodnotu. Je to čistě jednoúčelová záležitost, která má ukázat všechno, všude a naráz. Chybí mi tam ta přidaná hodnota. Já osobně bych architekturu raději prezentoval nějakým krásným videem, filmem nebo fotkou, která bude mít skvěloukompozici, nasvícení, barvy a bude tam jasný koncept i příběhovost.

Firmu jste spustili v první vlně doby covidové, což by mnozí mohli vnímat jako riskantní krok. Proč jste se rozhodli nebrat ohled na nepříznivou situaci?

JK: m už vlastně nic jiného nezbylo, protože jsme se dali dohromady někdy na podzim minulého roku a v té době nebylo zatím o covidu ani vidu ani slechu. Přišlo to až v momentě, kdy jsme za sebou měli všechny počáteční složitosti, a my už řešili oficiální vznik na úřadech, takže jsme ani neměli moc času nad tím přemýšlet. Naštěstí to náš rozjezd nijak výrazně nepoznamenalo, až na prodlužování úředních oficialit, protože tyhle instituce fungovaly v omezeném režimu. Také nás to zbrzdilo v nastěhování se do prostor sídla firmy, protože jsme museli pracovat na homme officu. Ale byznysově to vlastně žádné dopady nemělo.

JL: Naopak jsme zaznamenali vzestup u architektů, kteří se museli zavřít doma, a tak měli víc času věnovat se prezentaci. Malý pokles jsme zaznamenali až na samotném konci první vlny, kdy developeři stopli svoje projekty a čekali, co bude. Po létě se všechno rozběhlo, developeři zjistili, že ceny nemovitostí stoupají, a začali stavět. To nám výrazně pomohlo a aktuální druhou vlnu nijak neřešíme.

Na kolika projektech jste již pracovali a které aktuálně hodnotíte jako nejlepší či nejdůležitější?

 JL: Jako monolot jsme od začátku roku 2020 odpracovali 88 projektů. Do konce roku nás čeká stoprocentně 11 a další jsou rozjednané. A za sebe řeknu nejdůležitější projekty tohoto roku z pohledu developerských klientů. Byly to dvě soutěže, ty jsme sice dělali pro architekty, ale byly to soutěže vypsané developery. Jedna z nich byla Mlynské Nivy, obrovský development, obrovská čtvrť v Bratislavě, kterou vypisovalo YIT Slovakia, kdy jsme zpracovávali návrh pro Sadovsky&Architects. A oni tu soutěž vyhráli, takže to pro nás bylo dvakrát win-win v tom, že to byl náš první klient, byla to první spolupráce – a rovnou jsme zvítězili. Navíc jsme pro tuto soutěž zpracovávali návrh pro dva další ateliéry. Další takový případ byla soutěž na rezidenci Vysočany pro Pentu, kdy jsme návrh zpracovávali pro A.D.N.S., kteří soutěž také vyhráli.

DS: Třetí důležitý projekt je projekt Fragment, který momentálně spouští kampaň. Jedná se o ojedinělý projekt zaměřený na nájemní bydlení, developerem je Trigema a návrh domu je od Qarta architektura. Ten je pro nás hodnotný především kvůli tomu, že se nám developera podařilo při prezentaci projektu přesvědčit k něčemu neotřelému. Zde je pro nás důležitá hlavně znatelná důvěra, kdy klient věří v naše doporučení. Ještě doplním startupový projekt LandBoxes. Díky tomuto projektu můžeme oslovit i zahraniční klienty, protože se nachází v New Yorku. Jedná se o mrakodrapy hned vedle Manhattanu, na vodě.

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.