Když Designblok v roce 1999 vznikl, bylo jeho cílem ukázat práce nezávislých autorů, autorek a firem na jednom místě, vytvářet komunitu a prostor pro diskuzi nad důležitými tématy. Od té doby uplynulo čtvrtstoletí, festival se z události pro odborníky rozrostl do velkolepé akce, jehož poslední ročník proběhl ve třech lokacích, zúčastnilo se ho více než dvě stě vystavujících a nově přidal i vlastní výstavní projekty.

Letošní ročník festivalu Designblok byl speciální. Jednalo se o jubilejní 25. edici. Navíc po třech letech změnil hlavní lokaci. Letos se hlavním dějištěm stal Veletržní palác Národní galerie. Ve své době jej jako největší budovu svého druhu na světě navrhli Josef Fuchs a Oldřich Tyl ⁠pro společnost Pražské vzorkové veletrhy. Znovu se tak naskytla příležitost navrátit se k tradici a přiblížit užitné a volné umění pod jednou střechou.

Řada návštěvníků i vystavujících během festivalu zavítala i do výstav Národní galerie a obojí se hezky doplňovalo. „První Designblok se konal už v roce 1999, a s nadsázkou si proto troufám tvrdit, že 21. století je – kromě jiného – stoletím českého designu. Tak jako má forma následovat funkci, design a český průmysl konečně následuje poptávku spotřebitelů po lepších a kvalitnějších výrobcích, která navzdory všem uplynulým krizím roste,“ komentovala výročí Jana Zielinski, zakladatelka a ředitelka festivalu.

Letošní ročník potvrdil, že z akce pro nadšence se za čtvrtstoletí stala jedna z hlavních kulturních událostí sezony, v rámci níž se do Prahy tradičně sjíždějí přední umělci, kurátoři, sběratelé i novináři z celého světa. A z designu konkurenční výhoda, kterou čile využívají firmy i jednotlivci. Své o tom ví odborníci, kteří na festival jezdí každoročně – galeristka Rossana Orlandi, umělecký ředitel značky Cappellini Giulio Cappellini, ředitelka Muzea umění a řemesel v Hamburku Tulga Beyerle, ale i ti, kteří letos dorazili poprvé, jako je architekt, editor, kurátor, zakladatel společností Alcova a Space Caviar Joseph Grima nebo novinář a spoluředitel Dezeen Benedict Hobson. Praha se tak díky Designbloku řadí mezi přední světové metropole po bok Milána, Kodaně nebo Eidhovenu, které na několik dní v roce ovládne design.

ŘEMESLA A TRADICE V MUZEU

Potřetí Designblok zaplnil Uměleckoprůmyslové muzeum, kde dostali prostor především mladí tvůrci a rodinné firmy, které dbají na spolupráce se řemeslníky a využívají tradiční způsoby výroby. Mezi nimi vynikala Linda Procházka a její projekt Moonlight, který vznikl ve spolupráci se studenty skla v Hongkongu.

Do Asie se vydala společně s předním sklářem Markem Effmertem, aby tam v rámci stáže na Hongkong Design Institute podle jejího návrhu vytvořili originální svítidlo Moonlight a studentům předali alespoň část z umu sklářské tvorby. České řemeslo a asijská tematika dohromady vytvořily pod vedením Lindy Procházky poetický celek k uctění Svátku středu podzimu, který zde platí za jeden z nejvýznamnějších dnů v roce.

DÁREK K VÝROČÍ

K 25. výročí si Designblok nadělil velkolepou putovní výstavu Designblok Cosmos, se kterou se na jaře chystá také na milánský týden designu. Ve spolupráci s Nadací PPF vznikla nevídaná podívaná, na kterou se už na premiéře v Praze stály dlouhé fronty. Po vzoru strašidelných hradů se jednalo o pojízdnou expozici ukrytou do kompaktního přívěsu, jež se dá, podobně jako jmenovaná pouťová atrakce, vézt v závěsu za kamionem.

Na rozdíl od kýčovité atrakce ale prostor pod zářivým obalem z kovové fólie zprostředkovával vesmír nejlepších českých sklářských designérů a designérek v kurátorském výběru Jany Zielinski a Jiřího Macka. Jednalo se o díla, jež jsou manifestem tvorby Jakuba Berdycha Karpelise, studia DECHEM, Lucie Koldové, Václava Mlynáře, Lukáše Nováka, Jiřího Pelcla, Ronyho Plesla, Tadeáše Podrackého, Maxima Velčovského a Jana Plecháče. Ten také navrhl efektní řešení ze 170 zrcadlových tabulí od sklárny AGC tak, abyste se po vstupu do výstavy ocitli jako v jiném světě. „Mým cílem bylo vytvořit pořádnou show, pojízdný cirkus, který představí návštěvníkům design v trochu jiném světle, než jsou zvyklí, a přitom nabídne audiovizuálně působivý zážitek,“ říká Jan Plecháč. To se mu povedlo na výbornou! Člověk po vkročení do expozice pomalu nevěděl, kde je zem, kde strop a díla působila jako by levitovala ve vzduchoprázdnu. K tomu se přidala neustále se měnící světelná režie od studia Lunchmeat a meditativní hudba na míru od skladatele Aid Kid. Obojí zážitek z uměleckých děl ještě více umocňovalo.

VÝSTAVNÍ PŘESAHY

Po dvanácti letech se díky Designbloku podařilo otevřít prostory renesanční Míčovny na Pražském hradě. Nedaleko pojízdné expozice Cosmos návštěvníci zhlédli i výstavu porcelánu, skla a keramiky Made by Fire a také do ní vedly obzvlášť o slunečných podzimních víkendech dlouhé fronty. Do Prahy výstava, jež Moravská galerie v Brně zorganizovala právě ve spolupráci s Designblokem, zavítala po premiéře na milánském týdnu designu, kde sklidila velký úspěch.

Přehlídka nabídla téměř 100 exponátů od 40 začínajících i etablovaných českých tvůrců a tvůrkyň na pozadí aktuálních společenských otázek. Zasadila je do reálných situací českých skláren a porcelánek, které obzvlášť v minulém roce často stály v obtížných situacích – čelily skokovému navýšení cen energií, krizi vývozu spojené s válkou na Ukrajině i obecně náročnému přemostění tradičních hodnot do současnosti. Projekt Made by Fire ukázal díla, která se snaží kreativně reagovat na nastíněné problémy, ale také upozornil na výrobce, kteří boj vzdali a provozy definitivně uzavřeli.

NEKORUNOVANÁ KRÁLOVNA

Hned čtyřikrát se na festivalu ve Veletržním paláci letos objevila textilní návrhářka Tereza Rozalie Kladošová. Je to znamení, že její práce zažívá vrcholný zájem, ale také symbol toho, že Češi se přestávají bát barev, radostných motivů a experimentů. Její největší a nejméně obvyklá je spolupráce s výrobcem nábytku Polstrin z Hradce Králové, pro kterého navrhla umělecký potah na míru novému posezení Seaside od dua Lexová&Smetana. Skládá se z jednotlivých modulů, které lze dle libosti kombinovat.

Veselé vzory od Kladošové byly ke zhlédnutí i v expozicích Iqos, pro které navrhla zábavnou bundu na motorku, a u skříněk Lockers. Ve spolupráci s nimi vznikl víceúčelový obraz, nástěnka a zvukový panel Acoustick z PET Feltu z recyklovaných plastových lahví. Také vlastní stánek Terezy Rosalie Kladošové patřil mezi jeden z nejpůsobivějších, ať už zpracováním kolekce, či prezentace jako takové. Pod svou značkou TRK uvedla novou kolekci vest a doplňků Soft Armor. „Kolekce je měkkou zbrojí rytíře-bojovníka, jenž měl odvahu chytit za kliku dveří a vstoupit do světa fantazie. Každý symbol na vyšívané vestě ztvárňuje dobrodružství, mikropříběh nebo vzpomínku z jeho putování. Vesta/deník, kde místo slov jsou stehy nití a místo papíru v knižní vazbě měkká vlna. Svůj příběh, který si nese na ramenou, se neustále proplétá jeho zbrojí,“ přibližuje inspirace pro kolekci sama Kladošová.

Text: Eva Slunečková