Hřebenovka z nejvyššího vrcholu Slezských Beskyd bere dech. Z poza beskydských kopců se tyčí slovenské Tatry. Na druhé straně přitom ustupuje nekonečná polská rovina. Od loňska má polské horské středisko ještě jedno lákadlo. Jeden z nejdelších hotelů v Evropě.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Jan Stuchlík, Tourist Information Szczyrk
Od parkoviště vypadá jako vesmírná loď ze Star Treku. Směrem do údolí se tváří jako zaoceánská luxusní loď. A to je jen začátek. Asi málokdy se někam dá jet hlavně kvůli hotelu. V srdci polských Slezských Beskyd, městečku Szczyrk to ale platí. Před rokem tady otevřel řetězec Mercure čtyřhvězdičkový hotel, který boří konvence ubytování na horách.
Malý útulný horský hotel to rozhodně není. Se 330 metry se řadí k nejdelším hotelům v Evropě. Přitom tohle monstrum vlastně docela dobře zapadá do okolních lesů. Szczyrk odsud vidět není a o hotel při procházce městečkem v údolí návštěvníci také okem nezavadí. A tak i při těch rozměrech tady vládne klid a pocit soukromí.
Hotel s příběhem
Jenže rozměry nejsou to jediné, co stojí za zmínku. I samotný příběh hotelu se vymyká běžným měřítkům. Objekt, který se původně skládal ze dvou rovnoběžných budov propojených chodbovými tubusy, si nechala postavit nedaleká obří ocelárna Huta Katowice v 70. letech minulého století jako svou luxusnější zotavovnu ROH. Hutníci se tady ve dvou stovkách pokojů střídali až do přelomu tisíciletí, kdy fabrika hotel prodala soukromým investorům.
Noví majitelé ale moc na krásu okolních hor nesázeli. Provozovali tady neblaze proslulý noční klub a celý areál upadal. V roce 2017 ovšem do stráně nad Szczyrkem vzal své dva syny polský průmyslník Ryszard Pozner. Zjevně je úchvatný výhled na protější Skrzyczne, nejvyšší vrchol Slezských Beskyd, omámil. „Hotel byl zrovna na prodej a otce ke Sczyrku pojil velmi osobní vztah, protože sem v mládí jezdil. Tak jsme ho koupili, částečně opravili a provozovali,“ vypráví jeden z bratrů Karol Pozner.
Ani jeden z bratrů se v hotelovém byznysu nepohyboval. Původně proto počítali s tím, že připraví projekt rekonstrukce a i s hotelem ho prodají. „Jenže když jsme viděli, kolik energie a peněz jsme už do něj investovali, chtěli jsme celý projekt dotáhnout do konce. Navíc v té době začal do rozvoje Szczyrku jako lyžařského a letního rezortu investovat slovenský Tatra Mountain Resort. Tak jsme si hotel nechali,“ vzpomíná Pozner.
Přestavbu svěřili do rukou polských architektů ze studií Pracownia Architektoniczna ARC a Gronner&Rączka Architekci. Ti obě původní budovy spojili do jedné. Navíc nad ní přistavěli ještě další tři patra. Počet pokojů se rozrostl na téměř čtyři sta padesát. Poznerovi se zároveň dohodli s řetězcem Accor, aby čtyřhvězdičkový hotel pod značkou Mercure provozoval.
Pikantní na Szczyrkském Mercuru navíc je, že jednotlivé pokoje patří soukromým investorům. Když Poznerovi jednali s bankami o financování rekonstrukce, udeřil covid. A banky zamkly trezory. Bratři se proto obrátili na soukromé investory, kterým rozprodali jednotlivé pokoje. Výměnou za smlouvu o zpětném pronájmu na příštích dvacet pět let jim slíbili roční výnos z hodnoty pokojů bez zařízení ve výši 8 procent. O zájemce neměli nouzi. „Je to spíš finanční model než reálné vlastnictví. Protože investoři nic s pokoji dělat nemohou,“ dodává druhý z bratrů Jakub Pozner.
Psi vítáni
V hotelu pro tisícovku hostů najdou útočiště rodiny s dětmi, ale také firmy se svými akcemi či pořadatelé kongresů, kteří mohou využít sály až pro dvanáct set lidí. K dispozici mají hosté pět restaurací a barů. Posedět rozhodně stojí za to v restauraci Flame, kde kuchaři přímo na otevřeném ohni připravují vynikající steaky. Se sklenkou dobrého vína navíc požitek z jídla umocňuje pohled na Skrzycne přes panoramatické okno restaurace. Pokračovat se dá na horní terase Luna Baru, kde je pohled na majestátní horu s drinkem v ruce ještě působivější. O tělo i duši se postará místní wellness a od letoška také vodní svět s bazénem, divokou řekou a saunami.
Vítaní jsou hosté i se svými čtyřnohými miláčky. Konec konců jako v celém Szczyrku. Je to první město v Polsku, které se prezentuje jako letovisko pro turisty se psy. Psi tady mohou volně doprovázet své majitele při procházkách po horách i dalších outdoorových aktivitách. Nabídka pro majitele psů a jejich čtyřnohé přátele se neustále rozšiřuje, jak dokumentuje speciální mapa, která nabízí řadu tipů, kde se se psem zastavit, nebo kam naopak vyrazit.
Psí dovolená je součástí nového konceptu horského střediska Szczyrk 2.0. „Szczyrk je moderní, celoročně otevřené prémiové horské středisko, které kombinuje autentickou kulturu Beskyd s výjimečnou pozorností k potřebám hostů a nabízí vyšší úroveň zážitků a služeb. Chceme nastavit nové standardy v horské turistice a zaměřit se na kvalitu zážitků, spíše než na počítání turistů,“ zdůrazňuje Sabina Bugaj, ředitelka Městského kulturního, propagačního a informačního centra.
Výhled na Tatry
O zážitky tady není nouze. Milovníci horských výhledů ocení výjezd lanovkou na Skrzyczne. Na jednu stranu se jim rozprostře pohled na Bialsko-Bialou, za níž už se táhne nekonečná polská rovina. Na druhou stranu oko návštěvníků zamíří do údolí, kterému vévodí jezero Zywiecke se stejnojmenným městem. Stačí jen pár kroků po hřebenové trase, aby se návštěvníkům otevřel v pravdě dechberoucí pohled. Na podzim se kopce polských i Moravskoslezských Beskyd zbarví do oranžova a ruda. Z údolí vystupuje opar a na obzoru se majestátně tyčí slovenské Západní Tatry. A přitom stačilo vyjet jen do třinácti set metrů nad mořem.
Pokračovat se dá až na Malinovskou skálu a okruh zakončit na druhé straně údolí na Klimczoku, druhém nejvyšším vrcholu Slezských Beskyd, kde láká k posezení horská chata Pod Klimczokem. Vrchol se původně jmenoval Goryczna Skalka, ale nakonec získal jméno po místním zbojníkovi Klimczokovi, který se skrýval v okolních jeskyních. Kdo bydlí v Mercuru, dostane se z vrcholu po značené cestě přímo k hotelu. Milovníci adrenalinu mohou celou cestu podniknout i na kole. I když vzhledem ke strmostí a povrchu některých cest asi většina bude potřebovat dopomoc elektromotoru. Půjčoven elektrokol i těch klasických je ale ve Szczyrku dost.
Od jara do podzimu se v ráj cyklistů-sjezdařů promění i místní sjezdovky. Stačí naložit kolo na lanovku a pak se z Malého Skrzyczneho nebo Zbojnické kopy spustit po jednom ze šesti single trailů zase dolů. Na výběr je ze tří obtížností – od lehkých až po dvě černé s všeříkajícími jmény „Otesánek“ a „Bestyja“. Celkem mají sjezdy přes šestnáct kilometrů.
Sníh si vyrobí
Zima se ve Szczyrku odehrává ve znamení lyží. Rezort nabízí přes dvacet kilometrů zasněžovaných sjezdovek. Bohužel však ani sněžná děla si vždycky neporadí s kombinací oteplujícího se klimatu a relativně nízké nadmořské výšky. Sjezdovky končí šest set metrů nad mořem. Loni se tak na jaře dalo rozumně lyžovat jen v horní polovině kopců.
Pro fanoušky skoků na lyžích má ale Szczyrk připraveno jedinečné lákadlo a sice FIS Cup mužů na přelomu ledna a února. Navíc je tady možné potkat nejednu národní reprezentaci, jejíž členové se připravují na novou sezónu. Jak na dvou skokanských můstcích, tak i na atletickém oválu nebo v bazénech, které se nacházejí ve sportovním centru. U něj je i amfiteátr, kde se už přes šedesát let pořádá v létě největší folklórní festival v Evropě Týden beskydské kultury. V zimě místo ovládne každý rok Snowfest Festival. Szczyrk prostě za výlet na prodloužený víkend stojí.
Za potěchou ducha
Dřevěný kostel sv. Jakuba
Přes dvě stě let starý kostel je nejstarší a nejhodnotnější památkou Szczyrku. Nachází se kousek od hlavní silnice a mezi jeho největší skvosty patří barokní kazatelna a kamenná křtitelnice ze začátku 19. století. Kostel se dočkal přestavby v letech 1937 až 1939, ale neztratil nic ze své atmosféry.
Svatyně „Na kopci“
Kousek nad dnešním hotelem Mercure se 25. července 1894 zjevila dvanáctileté Julianně Pezda Panna Marie. O osmnáct let později tady vyrostla svatyně, kde se v roce 2008 konala slavnostní korunovace obrazu Panny Marie papežskou korunou. Svatyně je také vyhledávaným místem svateb.
Bator Gallery
Příznivci umění by měli zavítat do Battor Gallery, největší soukromé galerie současného umění v jižním Polsku. V roce 1995 ji založili Barbara a Miroslaw Batorovi. K vidění jsou tady díla od více než stovky autorů. Majitelé v galerii pořádají nejen výstavy, ale také koncerty, setkání s umělci nebo hudební a umělecké workshopy.
