kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Premium Brno » David Petr: Špitálka by mohla ukázat novou cestu k PPP projektům

David Petr: Špitálka by mohla ukázat novou cestu k PPP projektům

David Petr
Foto: Ondřej Pýcha
Pokud chce zahraniční firma v Česku otevřít pobočku nebo zde investovat, hned po Praze se ptá na Brno. „Dá se říct, že moravská metropole je teď v kurzu,“ říká David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu. Tato státní agentura může podle něj regionu, který má ambici budovat inovativní ekonomiku, pomoci s dalším rozvojem technologických start-upů prostřednictvím připravovaného programu Technologická inkubace. „Aktuálně je ale pro nás tématem číslo jedna podpora revitalizace brownfieldů. Jihomoravský kraj patří mezi kraje, kde je nevyužívaných lokalit nejvíce v republice,“ říká David Petr.

Brno se chce stát i díky vysokým technickým školám a Jihomoravskému inovačnímu centru českým Silicon Valley. Co říkáte této ambici vy?

Inovační ekosystém Jihomoravského kraje, jehož je Brno centrem, je na vysoké úrovni. Velmi dobře v něm spolupracují technologické firmy a univerzity s regionální infrastrukturou. Vznikají zde zajímavé technologické a kreativní start-upy. Navíc díky partnerům, kteří se na tomto ekosystému podílí, jako je Jihomoravský kraj, Brno, Jihomoravské inovační centrum, CzechInvest, Technologický park Brno, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy nebo Hospodářská komora, se daří region stále posouvat dál. Takže ano, Brno má mít ambici stát se českým Silicon Valley, protože na to má potenciál a fungující ekosystém. 

Jak si dnes moravská metropole stojí v rámci Česka jako místo pro investice?

Když se na nás obrátí zahraniční investor, že má zájem o investici či vytvoření pobočky v Česku, tak po Praze hned jmenuje Brno jako místo, kde žádá prověřit vhodnost investice. Brno je dlouhodobě v kurzu. Když se dostaneme k hledání vhodné plochy k budování investičních záměrů v Brně a jeho okolí, míst již zdaleka není tolik jako dřív. Zájem vede k tomu, že si v Brně více uvědomují, jak důležité je mít na svém území firmy s produkty s vyšší přidanou hodnotou. To jsou takové, které regionu přinesou něco navíc – know-how nebo třeba kvalifikovaná pracovní místa. Proto se bedlivě posuzuje, jaký typ investora má o zasídlení zájem.

Kde jsou slabiny jižní Moravy? Například stále chybí dálniční připojení do Rakouska…

Je to rozhodně doprava, která stále ještě není dořešena ke spokojenosti subjektů působících v jihomoravském regionu. Kraji by velmi pomohlo, kdyby se konečně dostavěla dálnice D52 z Brna přes Mikulov k rakouským hranicím. Rakušané již dálnici dávno postavili. Stejně tak je velmi potřebná rychlostní komunikace R43 jako spojnice mezi D1 a D35. Pokud chce být Brno součástí severojižní evropské spojnice Varšava – Vídeň, musí se tyto klíčové komunikace co nejdříve dostavět. Budoucnost je zároveň ve vysokorychlostní železnici, která by mohla radikálně snížit cestovní časy mezi Brnem a Prahou či Ostravou.

Zmínil jste, že si v Brně více uvědomují význam investic produkujících vyšší přidanou hodnotu. Daří se je opravdu lákat?

Ano, Brnu se daří nejen lákat, ale také dlouhodobě rozvíjet investice s vysokou přidanou hodnotou. Jasným důkazem je řada špičkových firem z oblasti softwaru a služeb v IT, přístroje pro měření a snímání, pokročilé strojírenství, energetické strojírenství, farmacie a zdravotnictví nebo aerospace. Navíc je Brno například mekkou elektronové mikroskopie. Sídlí zde tři významní výrobci špičkových elektronových mikroskopů a jeden ze tří elektronových mikroskopů na světě je vyroben právě v Brně.

Je v tuzemsku jiná lokalita, která by jihomoravskému regionu mohla v budování inovačního podhoubí konkurovat?

Nehovořil bych přímo o konkurenci, ale spíše o tom, jestli jsou v Česku lokality na podobné úrovni. Věřím, že v některých odvětvích mohou být na tom dobře lokality ve Středočeském či Plzeňském kraji. Pokud bychom se ale podívali na koncepční regionální podporu inovačního prostředí v kraji, tak takové regiony spíše nalezneme v zahraničí, ve vyspělé západní Evropě.

V čem může Brnu pomoci CzechInvest?

CzechInvest může aktuálně pomoci Brnu s dalším rozvojem technologických start-upů prostřednictvím připravovaného programu Technologická inkubace. Dále jsou to naše tradiční investiční pobídky, které jsou určeny pro technologická centra, centra strategických služeb, zdravotní pomůcky a pokročilý zpracovatelský průmysl. A samozřejmě je to oblast regenerace brownfieldů a řešení financování rozvojových projektů, což je pro CzechInvest a města v Česku vysoce aktuální téma.

Na co se dnes agentura v tomto regionu zaměřuje především?

Aktuálně je pro nás v regionu nejdůležitější podpora revitalizace brownfieldů, a především zavádění podpory z Národního plánu obnovy. V úzké spolupráci s krajem a jeho rozvojovou agenturou, ale i Magistrátem města Brna se snažíme vybrat, zhodnotit a zkonzultovat projekty vhodné pro tento typ podpory. Obecně ale brownfieldy skýtají velkou příležitost pro umístění nových investic tak, aby se výše zmíněný potenciál nevyčerpal, proto se tomuto tématu intenzivně věnujeme.

Jak moc je Brno a celý Jihomoravský kraj zatížen brownfieldy v porovnání se zbytkem republiky?

Dle údajů z naší Národní databáze brownfieldů leží v Jihomoravském kraji celkem 11,3 procenta lokalit z celého Česka. Mezi jednotlivými kraji je třetí za Libereckým a Moravskoslezským. Brownfieldy jsou tedy pro Jihomoravský kraj velké téma. V databázi města Brna je pak vedeno celkem 107 lokalit o celkové rozloze téměř 300 hektarů. Revitalizace těchto ploch jsou klíčem k udržitelnému rozvoji.

Čím to, že je Brno tak vysoko? Je to jen dědictví průmyslové minulosti?

Ta má určitě zásadní podíl. Když to vezmu jen namátkou, tak je v Brně dvacetihektarový areál bývalé zbrojovky, Zetor, Vlněna a další ohromné průmyslové areály tohoto typu se nacházely i v okolí, což je historie, kterou si tato oblast nese. Zároveň je Jihomoravský kraj rozsáhlou zemědělskou oblastí, kde vznikala za komunismu JZD v každé střediskové obci. To jsou také místa, která dnes často zůstávají nevyužita. Třetím zdrojem brownfieldů je někdejší občanská vybavenost jako sokolovny a kulturní domy, které chátrají a nemají využití. V neposlední řadě tu zůstává dědictví toho, že jde o oblast blízko hranic, tedy bývalé Sudety, které poznamenal odsun obyvatelstva a zpřetrhání funkčních vazeb. Z toho zase vzešly například různé zámecké a podobné areály ve zcela dezolátním stavu.

Kolik jihomoravských brownfieldů se dnes z vašeho pohledu neobejde bez státní pomoci?

Lokality v rámci Brna mají velký rozvojový potenciál, to bezesporu, nicméně u menších měst je to trochu horší. Například krásný projekt revitalizace bývalého cukrovaru se rýsuje v centru Břeclavi. Měla by zde vzniknout nová čtvrť s byty a občanskou vybaveností, jako je knihovna, sportovní hala, parky, ale i náplavka na břehu řeky Dyje. Zájem o spolupráci ze strany soukromých investorů na výstavbě bytů by byl, ale příprava infrastruktury celého území včetně stavby občanské vybavenosti jde za městem. To se v takovém případě neobejde bez dotací na přípravu území. Bavíme se o vyšších stovkách milionů korun. Objem takového projektu výrazně přesahuje možnosti města typu Břeclav. Chybí mu také podpora v projektové přípravě takového velkého území. Jen ta se vyšplhá na zhruba sto milionů korun.

Můžete zmínit nějaký konkrétní projekt v Brně, na němž se teď podílíte?

Nejzajímavějším projektem je v současnosti určitě Špitálka. V místě stávajícího areálu tepláren by měla vzniknout moderní multifunkční čtvrť prošpikovaná smart prvky. Projekt by měl nabídnout dostupné bydlení, coworkingové prostory, ale třeba i culture hub. To vše by mělo architektonicky podtrhnout zachování stávající chladírenské věže. Projekt má zpracovaný master plan od studia A8000 a nyní se řeší možnosti financování. Jelikož má město většinu pozemků v lokalitě pod kontrolou, uvažuje se o spolupráci se soukromým investorem formou PPP. V minulém roce jsme k tomu spolu s odborníky z Asociace pro rozvoj infrastruktury a vedením města uspořádali kulatý stůl, kde se formy financování probíraly. Vzešlo z toho zadání studie proveditelnosti, která jednotlivé formy financování posoudí. Pak se navržené možnosti budou v rámci tržních konzultací diskutovat s potenciálními investory. V současnosti paralelně probíhají tržní konzultace k technickým prvkům chytrých řešení.

Jak vznikla myšlenka financování formou PPP? To je řešení, které v minulosti Česko dost tápavě zkoušelo a zatím ho neumí moc využít.

Vychází to z inovativního nastavení v přemýšlení vedení města. Chtějí formou spolupráce se soukromým sektorem navýšit počet dostupných a nájemních bytů, aby zajistili dostatečný podíl obecních jednotek, čímž se vytvoří alternativa k bydlení komerčnímu. Město nemůže být developerem, ale zároveň potřebuje byty pro přilákaní mladých, ať už pro důležité profese, nebo také pro určité sociální skupiny. Inspirovat se můžeme například v nedaleké Vídni. Forma PPP nabízí využití efektivity a know-how soukromého sektoru bez ztráty kontroly nad projektem. Je ale potřeba si přiznat, že ne každý projekt je pro to vhodný. Navíc příprava je náročnější a je potřeba, aby byla opravdu kvalitní. Veřejný sektor je v Česku zvyklý na přípravu projektů dávat o řád menší peníze, než by bylo potřeba, a právě tam leží kámen úrazu většiny neúspěšných pokusů o PPP. V nekvalitní a nedostatečné přípravě projektu. Špitálka by v tomto směru mohla ukázat cestu.

Jaké jsou v Brně další rozvojové projekty a jak jsou úspěšné?

Brno je plné rozvojových projektů. Například v areálu bývalé Zbrojovky Brno dnes pod taktovkou společnosti CPI Property Group vzniká moderní městská čtvrť, která poskytne možnosti bydlení v blízkosti řeky Svitavy a pestrou nabídku služeb či pracovních i volnočasových příležitostí. Postupná revitalizace území o velikosti 22 hektarů investorovi zabere deset až patnáct let. Jako další příklad lze uvést areál bývalé textilky Vlněna nedaleko brněnského vlakového nádraží, kde společnost CTP buduje administrativní centrum. V něm najde prostor pro svoji práci na deset tisíc lidí. Vedle těchto projektů můžeme jmenovat veřejné projekty jako revitalizace jídelny Kadetka nebo připravující se proměnu vojenského areálu v Lerchově ulici či objektů bývalé Káznice.

Jak velkou podporu vlastně stát prostřednictvím CzechInvestu v posledních pěti deseti letech poskytl firmám v Jihomoravském kraji či přímo v Brně?

Od roku 2012 šlo do Jihomoravského kraje celkem 48 pobídek za více než pět miliard korun. V rámci těchto záměrů bylo vytvořeno přes čtyři tisíce pracovních míst.

Investiční pobídky prošly v posledních letech řadou úprav, chystají se nějaké další?

Ano, v kontextu udržitelného rozvoje je aktuálně v jednání, zda by záměry realizované právě na brownfieldech neměly být ještě více zvýhodněny. Za mě je to určitě krok správným směrem.

Jak by toto zvýhodnění mohlo vypadat?

Dnes jsou podmínky nastaveny tak, že investice by měla mít vyšší přidanou hodnotu, která se vyhodnocuje podle skladby zaměstnanců a výše jejich mzdy. Plyne to z logiky, že investor s vyšší přidanou hodnotou bude lidi platit víc, protože potřebuje kvalifikovanější pracovní sílu. Vedle toho jsou další kritéria. Investice musí být ze strategického odvětví, jako jsou třeba technologie či péče o zdraví. Nebo je požadavkem útrata části investovaných peněz za strojní vybavení. Přes tuto třetí podmínku týkající se strojů ovšem nikdo pobídky nečerpá. Proto by mohla být nahrazena tím, že pokud investice splní prvotní kritérium a zajistí vyšší přidanou hodnotu z pohledu úrovně mezd a zároveň bude mířit na brownfield, mohla by žádat o investiční pobídku.

David Petr (29)

Vystudoval ČVUT v Praze, Fakultu dopravní, Obor dopravní systémy a technika se specializací na urbanismus. Po ukončení studia se podílel na komplexní přípravě několika významných tuzemských i zahraničních investičních projektů v rámci práce v konzultační společnosti ETC. Dnes David Petr působí na pozici ředitele Odboru podnikatelské lokalizace v agentuře CzechInvest, kde má na starosti kompletní agendu nemovitostí včetně jejich financování.

Autor: David Mařík

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky