Začínali se stavbami z jednoho nebo dvou modulů. První patrovou stavbu postavili v roce 2020. Za osm let, kdy se modulárním dřevostavbám ve své firmě Eko modular věnují, se Gabriela a Vojtěch Juřenčákovi naučili, jak za pár měsíců vyrobit a předat dům, který si v ničem nezadá s klasickým domem, jehož stavba ale trvá několik let. „Dnes už běžně děláme velkoformátové obklady nebo velkoformátové prosklení. Rádi si zkoušíme novinky na sobě. Bydlíme v našem modulovém domě a zjišťujeme, co by chtělo ještě vyladit,“ říkají zakladatelé Eko modularu.

Text: Jan Stuchlík
Foto: Daniel Hromada

Gabriela Juřenčáková vystudovala stavební průmyslovku a na vysoké pokračovala se specializovanou nástavbou přímo pro dřevostavby a pasivní domy. Vojtěch Juřenčák je expert na obchod a marketing. V roce 2018 založili firmu Eko modular, která je nyní s obratem přes 50 milionů korun největším výrobcem modulárních dřevostaveb. Za sebou mají už přes stovku realizací. 

Vojtěch a Gabriela Juřenčákovi

Dřevostavby a jejich výstavba na sebe v poslední době poutají hodně pozornosti. Vy jste se už před osmi lety pustili do technologie modulárních dřevostaveb. Čím vás zaujala?

Gabriela Juřenčáková: Dřevostavby jsem vystudovala a moje první zaměstnání byla stavbyvedoucí ve firmě, která se zabývala panelovou výstavbou ze dřeva. To znamená, že ve výrobní hale vyrobíte panely, převezete je na místo a tam je smontujete do hrubé stavby. Všechny následující procesy už se odehrávají na místě. Elektrikáři, instalatéři a další subdodavatelé tam musí dojíždět. To není problém, pokud stavíte tzv. kolem komína. Ale začne to být logistický oříšek, když stavíte po celé republice. Dřevostavby jsou obecně o dost náročnější než zděná stavba na detail a kvalitu provedení, aby správně fungovaly. Takže klíčová je důsledná kontrola celé výroby a výstavby, která při mnoha stavbách bývá obtížná.

U modulární výstavby tento problém odpadá?

GJ: Už v bývalé firmě jsme vyrobili pár první vlaštovek modulárních staveb. Ukázalo se, že je to mnohem efektivnější z pohledu kontroly výrobních procesů, ale také příjemnější pro pracovníky. Z pohledu výroby platí, že čím víc toho uděláte prefabrikací, tím jednodušší je pak proces montáže a dokončení stavby. My máme prefabrikaci na 90 až 95 procentech. Takže umíme dům dodat včetně zařízené kuchyňské linky nebo vestavěných skříní. Moduly přivezeme ke klientovi na pozemek, propojíme je a během dvou nebo tří dnů se mohou nastěhovat.

Vojtěch Juřenčák: Na modulárních stavbách nás také nadchlo, že do budoucna by se mohly objednávat podobně jako auta. V autosalonu s technikem konfigurujete sedačky, motorizaci, barvu karoserie, volant a různé další pakety. Složíte zálohu a čekáte, až vám auto vyrobí a předají. Totéž může fungovat i u domů. Klienti přijedou za námi, všechno s nimi nakonfigurujeme, nachystáme a zasmluvníme. My pak vše vyrobíme a předáme zákazníkovi až u něj na pozemku.

U auta máte daný model, který si už přizpůsobujete v detailech. Je nutné se u domu držet nějakých standardních parametrů jednotlivých modulů, nebo si lze vymyslet libovolný dům?

GJ: Konfigurovatelnost je libovolná. Zatím prakticky všechny naše projekty byly přímo na míru klientům.

Takže úspory ze sériové výroby využít nemůžete?

VJ: Zatím ne. Důvodem je i to, že každý pozemek je jiný a jinak orientovaný ke světovým stranám.

GJ: Na začátku jsme si mysleli, že budeme mít katalog s typovými stavbami, z nichž si klienti vyberou a my jim dům postavíme. Postupně jsme ale zjistili, že to u nás není možné. A to i kvůli zažité představě Čechů, že si dům musí postavit sami svépomocí. Sice tento zvyk pomalu mizí, ale i tak do stavby chce každý vnést něco svého.

Dá se z modulů postavit architektonicky zajímavý dům?

VJ: Modulární dřevostavba obecně naráží na problém s názvoslovím. Když klienti, kteří k nám jezdí, používají slova jako unimobuňka, mobilheim, bouda, kontejner, evokuje to levnou stavbu, ve které bydlí dělníci na stavbách.

GJ: To ale není cesta, kterou jdeme. My jsme kvalitu dřevostavby jen přenesli ze staveniště do výrobní haly. Samozřejmě pracujeme i s architekty. Důkazem je naše firemní sídlo. Každý rok děláme několik projektů, kde klient požaduje účast architekta, a já s nimi spolupracuji velice ráda. Vždy to přinese nějakou konstrukční výzvu, která nám dovolí naše stavby dál posunout.

Dává modularita architektům dostatečnou svobodu, aby dům udělali opravdu zajímavý?

GJ: U jednoho modulu jsme limitovaní jen rozměrem přepravy. Na délku může mít maximálně 13 metrů, na šířku 4,5 metru a na výšku 3,8 metru, abychom se vešli pod mosty na dálnicích. Ale moduly lze stavět vedle sebe, nad sebe. Teď máme zakázku, kde budou oblé rohy, prosklení až do stropu, vyšší světlé výšky. Dá se hrát s mnoha parametry, takže výsledkem není nějaká nudná kostka. Umíme domy se šikmými střechami, variabilita je opravdu velká.

Jak velký podíl ve vašich domech tvoří dřevo?

GJ: Kolem dvaceti procent. Dřevo je v základu, v konstrukci a v zabudovaných prvcích. Podíl dřeva se může dál zvyšovat, když vyberete dřevěnou fasádu, dřevěné podlahy, dřevěná okna. To už jsou ale individuální volby zákazníků.

Je to vůbec dřevostavba, když jen pětinu tvoří dřevo?

GJ: Je. I u konstrukce z CLT panelů je podíl dřeva kolem 15 procent, protože se z nich staví jen nosná konstrukce. Výplně už jsou z nedřevěných izolantů, na fasádě je také izolant.

Dřevostavby jsou považovány za udržitelnější a ekologičtější než klasické zděné domy. Je to důvod, proč si lidé vybírají dům z modulů?

VJ: U všech klientů vedeme dva až tři hlavní důvody, proč se rozhodli pro modulární stavbu. V TOP 3 není ekologie ani zdravé bydlení. Což je zajímavé, když to srovnáme s jinými trendy, jako je zdravá strava, fitness, work-life balance, longevity, které se naopak řeší hodně. Lidi nezajímá, jak se jim v domě žije, jak se jim tam spí, jestli tam je rekuperace, jaké jsou v domě povrchové materiály. Kdybychom náš byznys postavili jen na tom, že naše domy jsou ekologické, tak bychom nepřežili.

Co tedy klienty nejvíce zajímá?

VJ: Nejvíce rychlost výstavby a pevně stanovený rozpočet. Cenu, kterou si sjednáte ve smlouvě, tu zaplatíte. U nás neexistují skryté vícepráce, které jsou u zděné výstavby běžné. Třetím nejčastějším důvodem, proč si klienti zvolí náš dům, je, že má proti sobě jediného partnera, se který vše dohodne.

GJ: U běžné výstavby, která trvá dva nebo tři roky, je běžné, že některé materiály zdraží. Takže rozpočet, se kterým jste na začátku počítali, na konci už neplatí. Navýšení může být v desítkách procent. U nás znáte konečnou cenu, za kterou vám za pět měsíců dům přivezeme a postavíme na váš pozemek. Pokud v něm chcete i nábytek, umíme to. Pokud chcete terasu nebo pergolu, také ji umíme dodat společně s domem. Takže nic dalšího už neřešíte.

Na kolik modulární dům vyjde v přepočtu na metr čtvereční ve srovnání s klasickou výstavbou?

VJ: Pokud to srovnáme s klasickou stavbou, kterou staví Češi za české mzdy, jsou tam podobně kvalitní materiály, jsou tam kvalitně zpracované detaily, tak u domu v pasivním standardu by cena měla být velmi podobná.

Do jak velkého detailu je třeba dům nakonfigurovat, než ho pošlete do výroby?

GJ: V prvé řadě s klientem řešíme přístup na pozemek. Musíme se tam dostat s velkými kamiony a jeřábem. V průměru dvěma z deseti klientů musíme říct, že pro ně stavět nebudeme. Pokud můžeme pro klienta dům postavit, tak začínáme studií domu. Vydefinujeme jeho finanční možnosti, jaké má potřeby a z toho navrhneme, jak by stavba měla vypadat. Před podpisem smlouvy ještě vybíráme všechny použité materiály. To znamená barvu fasády, barvu oken, typy a barvy podlah, kde bude dlažba a obklady. Ladíme koupelny, nábytek. To zabere nějaký čas a s klientem vše připravujeme v době, kdy běží proces získání stavebního povolení. Na konci máte vydefinované vše včetně toho, kde je jaká zásuvka a vypínač. Takové podrobné zadání předáváme do výroby a jen díky tomu jsme schopni dosahovat tak krátkých termínů dodání.

Když se dům zadá do výroby, už se nic změnit nedá?

VJ: Je to podobné jako s autem, když ho jednou zadáte do výroby, tak už také nic neměníte. Umíme samozřejmě určité změny udělat, ale za poměrně velký příplatek. Ze 105 staveb, které jsme za posledních sedm let udělali, jsme takovou změnu řešili jen jednou. Klient si přál jiné okno v době, kdy už hrubá stavba byla ve výrobní hale hotová.

GJ: Jde také o to, že když jednou dům zadáte do výroby, tak má velmi přesný harmonogram, co kdy bude hotové, kdy se instalují elektrorozvody nebo kdy přijdou instalatéři. S ohledem na objem výroby si narušování tohoto harmonogramu nemůžeme dovolit.

Kolik domů jste schopní za rok vyrobit?

VJ: Jeden dům může tvořit jeden, ale také klidně osm modulů. Zrovna teď budeme stavět velký dům s plochou 300 metrů čtverečních. Ročně bychom měli být schopni vyprodukovat dvacet až třicet staveb, což představuje zhruba stovku modulů.

Máte ve firmě 22 zaměstnanců, z toho ve výrobě pracuje 12. Při klasické výstavbě byste jich na stejný objem produkce potřebovali víc?

VJ: Pokud bychom měli stejný počet domů dodat ve stejném čase, tak bychom jich potřebovali tak o deset až patnáct víc.

Co dalšího kromě rodinných domů se dá z modulů stavět?

VJ: Máme za sebou několik mateřských škol. Teď jsme stavěli soukromé zubní ordinace. Tato zakázka nás extrémně posunula, protože u ordinací jsou extrémní požadavky na hygienu či použité technologie. V tomto segmentu vidíme hodně příležitostí.

Je modulární výstavba vhodná i pro veřejný sektor?

GJ: U veřejných zakázek se potýkáme s tím, že jsou vypsané tak, že v nich vždy vítězí nejnižší cena. Systém Design-and-build, kterým pracujeme my, zatím ve veřejné sféře odezvu nenašel. Pokud je tlak na cenu, není tlak na to, aby uvnitř bylo zdravé prostředí, aby byly dobře udělané technologie. S tím pak souvisí, že se neřeší následné provozní náklady budovy. Bude ještě chvíli trvat, než se přístup veřejného sektoru změní. Aby používal systém Design-and-build, aby si našel hned na začátku partnera, který všechno vyřeší. Aby se netendroval architekt, který něco vymyslí, pak projekční kanceláře a až ve třetí fázi dodavatel stavby.

Dají se z modulů stavět i celé bytové domy?

GJ: Dají a je to i náš plán, postavit jeden takový bytový dům.

VJ: Bytové domy ze dřeva se už staví, i když se používá technologie CLT panelů nebo různé kombinace. Už sami na menší bytovce pracujeme, kde bychom si spoustu věcí vyzkoušeli. Problém při stavbě velkých bytových domů s moduly je v logistice. V Německu nebo Skandinávii je několik velkých firem, které to umí. Ale musí mít výrobní halu a k ní ještě desítky tisíc metrů čtverečních ploch kolem, aby moduly měly kde skladovat a dodělávat. V Česku žádný tak velký výrobce, který by dokázal dodat velký bytový projekt v dřevěné modulové výstavby, není. Výrobní kapacity by firmy měly, ale nemají dost ostatních ploch. Přitom zakázku na bytový dům bychom dokázali už dnes získat.

Technicky se dá z modulů postavit dům se šesti nebo sedmi patry?

GJ: Momentálně můžeme stavět kvůli požárním předpisům ze dřeva do výšky čtyř pater. Od roku 2026 bude možné stavět sedm pater, ale dvě spodní patra musí být v nehořlavé konstrukci. To znamená z železobetonového monolitu nebo monolitu s cihlovou výplní. Takže cesta bude v kombinaci technologií. I v Rakousku je u modulární výstavby běžné, že jádrové struktury jako únikové cesty nebo výtahové šachty jsou z železobetonu.

VJ: I na odborných konferencích se razí trend, že půjde o kombinaci materiálů. Nejde o to zrušit cihly a beton a stavět všechno ze dřeva. To by byl nesmysl. Existuje ale potenciál zvednout podíl výstavby ze dřeva a dalších přírodních materiálů.