Od výroby třívrstvých dřevěných desek až po moderní konstrukční systémy pro prestižní stavby doma i v zahraničí. Společnost AGROP NOVA z Ptení si za více než tři desetiletí vybudovala silnou pozici na náročných světových trzích. Její příběh je spojen s důrazem na kvalitu, inovace a dlouhodobé vztahy se zákazníky, ale také s vizí dalšího rozvoje a postupného předávání vedení nastupující generaci. Jak se české firmě podařilo prosadit ve světě, kde rozhodují preciznost a důvěra? Kde vidí největší potenciál dřevostaveb a jakou roli v budoucnosti společnosti sehrají jeho synové? O tom, ale také o investicích, nových technologiích a vášni pro dřevo jsme hovořili s Jiřím Oslizlem, CEO společnosti AGROP NOVA a.s.

Když jste začínal podnikat, byly dřevostavby v Česku ještě poměrně okrajovou záležitostí. Jak těžké bylo tehdy zákazníky přesvědčit, aby dali dřevostavbě šanci? Co pro vás bylo v začátcích největší výzvou a co vás přivedlo právě k tomuto oboru?

Začnu od konce. Nebyly to primárně dřevostavby, ale výroba třívrstvých dřevěných desek pro široké využití ve stavebnictví, která mě přivedla do dřevařského oboru. Byla to investiční příležitost, která přišla ve správný čas na správném místě. Když jsem v roce 2000 poprvé přijel do továrny v Ptení, která byla tehdy na prodej, a ucítil všudypřítomnou vůni dřeva, bylo rozhodnuto.

Továrna se tehdy zaměřovala výhradně na výrobu třívrstvých desek. Šlo především o exportní komoditu s relativně nízkou přidanou hodnotou – přibližně 98 % produkce mířilo do zahraničí. Právě díky tomu jsem trávil mnoho času na cestách po celé Evropě, především ve Švýcarsku. Zde jsem získal nejcennější zkušenosti, které později významně ovlivnily směřování naší společnosti. Poznával jsem nový obor, naslouchal zákazníkům a snažil se porozumět jejich potřebám. Postupně ve mně začala uzrávat myšlenka, jak potenciál tak výjimečného materiálu využít lépe a jak naši desku přizpůsobit požadavkům moderního stavebnictví.

Přerod od výroby třívrstvých desek k dřevostavbám byl pozvolný a rozhodně ne jednoduchý. Na jedné straně vyžadoval rozsáhlé investice do nových výrobních technologií, vývoje i certifikací, na straně druhé jsme museli překonávat nedůvěru vůči dřevostavbám, která byla zejména v České republice velmi silná.

Bylo to období, kdy do oboru vstupovala řada nových firem, často bez dostatečných zkušeností. Používalo se nekvalitně vysušené dřevo, experimentovalo se s konstrukčními řešeními a výsledkem byla řada staveb, které poškozovaly pověst celého segmentu. Právě to mě utvrdilo v přesvědčení, že jedinou správnou cestou je nabízet zákazníkům, kterým dřevo voní stejně jako mně, kvalitnější a spolehlivější řešení s minimálním rizikem vad a následných reklamací.

Naším prvním konstrukčním prvkem přitom nebylo CLT, které bylo tehdy teprve na začátku své cesty. Vyvinuli jsme sofistikovaný žebrový panel pro stropy a střechy, jenž maximálně využíval předností našich třívrstvých desek a díky vysokému stupni prefabrikace jim dodal výrazně vyšší přidanou hodnotu. Inspirací byly především potřeby našich zákazníků – mnozí si podobné panely z našich desek vyráběli sami a my jsme jim nabídli efektivnější řešení. Na tento základ jsme postupně navázali vývojem systému výrobků z křížem lepeného dřeva. Dnes pod značkou NOVATOP nabízíme nejen ucelenou řadu konstrukční prvků, ale také plošné materiály pro interiéry i exteriéry.

Dnes vyvážíte většinu své produkce do zahraničí. Jak se firmě z Ptení podařilo prosadit na tak náročných trzích, jako jsou Švýcarsko, Rakousko, Německo, Itálie, Norsko, USA nebo Japonsko?

Není to tím, že by se v těchto zemích stavělo ze dřeva výrazně více. Podíl dřevostaveb v rodinném bydlení se napříč Evropou pohybuje kolem 20 %. Rozdíl spočívá spíše v tom, že tyto trhy začaly s výstavbou z panelových dřevěných konstrukcí dříve a byly na ni lépe připravené.

My jsme přišli později, ale vsadili jsme na vysokou kvalitu, precizní zpracování, technickou podporu a individuální přístup – my za našimi zákazníky opravdu jezdíme. Naše třívrstvá deska byla na těchto trzích známá svou vysokou kvalitou, a právě na této reputaci jsme mohli stavět. Jejím největším benefitem je povrchová kvalita, která je stabilní již 35 let a patří mezi nejlepší na světě. Kvalita u nás začíná pečlivým výběrem řeziva, jeho pozvolným sušením, přesným pořezem, ruční výspravou a zpracováním a končí osobní výstupní kontrolou. Každé desce i každému zákazníkovi věnujeme maximální péči.

Naším cílem je, aby zákazník nedostal jen výrobek z východní Evropy, ale produkt, který svou kvalitou předčí jeho očekávání. Právě tento přístup nám umožňuje obstát i v prostředí silné cenové konkurence a podílet se na řadě prestižních projektů. Zároveň je to závazek, který nás nutí neustále se posouvat dál a neusnout na vavřínech.

Dřevostavby v posledních letech zažívají velký rozmach. Projevuje se tento trend i ve vašem podnikání? Jak se vám letos daří?

Dřevostavby si v posledních letech prošly poměrně bouřlivým obdobím. Před covidem trh rostl stabilně a předvídatelně. Pandemie poptávku krátkodobě zvýšila až několikanásobně, po jejím odeznění ale přišel prudký propad. Výrobci mezitím investovali do navyšování výrobních kapacit, takže nabídka výrazně převýšila poptávku.

Letošní rok už konečně přináší oživení. Poptávka roste nejen v segmentu rodinných domů, který je u nás limitován dostupností pozemků a hypoték, ale také ve veřejném sektoru – vznikají dřevěná nádraží, nemocnice, supermarkety, školy, kancelářské budovy i bytové domy. Ve Švýcarsku se dokonce připravuje výstavba celého letištního terminálu. To je pro celý obor velmi pozitivní signál.

Podíl dřevostaveb v rodinném bydlení se podle mého názoru bude i nadále pohybovat kolem 20 %. Největší růst očekávám právě ve veřejném sektoru. S tím přichází i éra hybridních konstrukcí, které kombinují dřevo s betonem, ocelí nebo sklem. Každý materiál by měl být použit tam, kde nejlépe využije své přednosti, a výsledkem je efektivnější, funkčnější a udržitelnější stavba.

Co stojí za vaším úspěchem? Je to kvalita, dlouhodobé vztahy se zákazníky, nebo jiné faktory?

Především na kvalitě. Musíme být nekompromisní, protože jako firma z východní Evropy jsme na západních trzích pod větším drobnohledem. Žádná chyba nám není odpuštěna, a proto se snažíme minimalizovat rizika v každém kroku – od nákupu suroviny přes výrobu až po expedici. Se stejnou zodpovědností přistupujeme i k případným chybám. Dobře vyřízená reklamace je podle mě tou nejlepší reklamou.

Klíčové jsou v našem oboru také dlouhodobé vztahy se zákazníky založené na důvěře. Díky nim dokážeme společně vyvíjet nové výrobky podle potřeb trhu a hledat efektivní řešení. Pokud se objeví problém, řešíme ho otevřeně a konstruktivně. Neméně důležitý je kvalitní a zapálený tým našich lidí, bez kterého by nic z toho nebylo možné. Dnes máme více než 230 zaměstnanců, kteří svou odborností, zkušenostmi a osobním přístupem každý den potvrzují, že kvalitu nevytvářejí stroje, ale především lidé.

Podíleli jste se dodávkami konstrukcí na realizaci českého pavilonu na Expo v Ósace i první vícepodlažní kancelářské dřevostavby v Česku. Co pro vás takové projekty znamenají?

Obě zakázky si vyžádaly naši maximální pozornost. Byly technicky náročné a prověřily i zúročily naše dlouholeté zkušenosti. Nejvyšší kancelářská dřevostavba v Česku, BudexHub, vznikla díky zapálenému a přesvědčenému investorovi. Pro nás bylo velkou satisfakcí podílet se na tak významném projektu právě v České republice. Budova získala řadu ocenění a redefinovala pojetí moderních kanceláří. Zároveň nás přiměla k vývoji vlastního konstrukčního řešení pro dřevěné kancelářské budovy. U vícepodlažních objektů je klíčová celková efektivita – technická, ekonomická i provozní. Náš systém NOVATOP BLOCK tuto rovnováhu přirozeně naplňuje a zároveň umožňuje navrhovat interiéry, v nichž zůstává dřevo v maximální možné míře přiznané, což považuji za jeho velkou přidanou hodnotu.

Zakázka pro Expo byla především otázkou prestiže. Dodávali jsme část dřevěné spirály, která se stala dominantou celého českého pavilonu a výrazně zviditelnila um českých architektů, projektantů, inženýrů i řemeslníků na světové scéně. Podle ohlasů patřil český pavilon k nejkrásnějším na celé výstavě. O to více mě mrzí jeho současný osud. Přestože se v České republice našel vážný zájemce o jeho další využití, pavilon dodnes nenašel nové uplatnění. Byla by škoda, kdyby tak výjimečné dílo neskončilo dalším smysluplným využitím a jeho příběh skončil demolicí.

V posledních letech výrazně investujete do modernizace výroby. Jaké investice plánujete v nejbližší době a jaký přínos od nich očekáváte? Kolik jste do modernizace investovali v uplynulých letech a která z investic byla největší?

Za posledních dvacet let jsme investovali přibližně půl miliardy korun. Většina investic směřovala do rozšiřování výrobních kapacit a systematického rozvoje produktového portfolia. Významnou investicí v roce 2024 byly technologie pro výrobu inovovaných CLT panelů a dřevěných fasádních obkladů. V roce 2025 následovala výstavba nové logistické haly v Plumlově, která nám umožnila zefektivnit logistiku a výrazně zkvalitnit servis pro naše zákazníky.

V nejbližší době plánujeme investice především do automatizace výroby a zefektivnění pracovních procesů, zejména v oblasti energocentra a přejímky řeziva. Tyto investice v objemu přibližně 60 milionů korun nám umožní pokračovat v dalším růstu. Ještě letos zahájíme výstavbu nové lakovny. Díky ní budeme schopni dodávat naše desky s finální povrchovou úpravou, včetně protipožárních nátěrů, o které je v současnosti stále větší zájem.

Naše investice dlouhodobě nesměřují pouze ke zvyšování výrobních kapacit, ale především ke zvyšování efektivity výroby a přidané hodnoty našich výrobků.

Vaši dva synové se stále více zapojují do vedení firmy. V čem podle vás společnost díky jejich zapojení pokročila? A jak se vám společně daří skloubit pohledy na vedení firmy?

Spolu vycházíme velmi dobře. Nejdůležitější je, že ani jeden z nich nebyl do firmy nucen – bylo to jejich svobodné rozhodnutí. Mladší syn Radek vystudoval dřevařský obor a ve firmě působil už během studií. Jeho odborné znalosti dnes v mnoha směrech převyšují ty moje, zejména v oblasti vývoje nových výrobků.

Starší syn Jiří přišel do firmy teprve před dvěma lety. Přinesl si zkušenosti ze společností Škoda Auto, Ernst & Young i ze startupového prostředí. Výrazně nám pomohl při zavádění nového ERP systému a z původně částečného úvazku se velmi brzy stal plný. Dnes působí jako provozní ředitel a stojí za využíváním umělé inteligence v řízení firmy. Díky jejímu nasazení se nám podařilo zlepšit optimalizaci prodeje, cenotvorby i řízení vztahů se zákazníky, což vedlo ke zvýšení marže o 3 až 4 %. V současnosti pracujeme také na využití umělé inteligence při plánování výroby.

Práce na nových projektech po boku mých synů je pro mě velkou satisfakcí. Vzájemný respekt a důvěra nás posouvají dopředu rychleji než kdykoli předtím.

Jak jste si ve firmě rozdělili jednotlivé role a odpovědnosti?

Syn Radek působí jako technický ředitel. Zodpovídá za divizi konstrukčních materiálů a vývoj nových produktů. Syn Jiří je provozním ředitelem a řídí výrobu i obchod v segmentu třívrstvých desek. Já s manželkou se věnujeme především strategickému řízení společnosti, investicím a financím.

Jak vnímáte budoucí vývoj trhu dřevostaveb a kde vidíte jeho největší potenciál?

Největší příležitost vidím ve veřejných a občanských stavbách. Stále více investorů i veřejných institucí si uvědomuje dopady klimatické změny a potřebu stavět udržitelně. Dřevo v tomto směru nabízí jednu z nejlepších možností, jak těchto cílů dosáhnout.

Vedle environmentálních přínosů má dřevo i významnou přidanou hodnotu pro uživatele. Lidé se v dřevěných stavbách cítí dobře a přírodní materiály vytvářejí zdravější a příjemnější prostředí. Zároveň jde o ekonomicky efektivní způsob výstavby. Největší růst proto očekávám především u škol, školek, staveb občanské vybavenosti, administrativních budov a dalších veřejných projektů.

Export tvoří většinu vašich tržeb. Plánujete se zaměřit na růst na stávajících trzích, nebo se chcete rozšířit i na nové?

Export historicky tvořil většinu našich tržeb, dnes představuje přibližně 85 %. O to více mě těší, že se probouzí i český trh, kde jsme doma a který dnes odebírá přibližně 15 % naší produkce.

Našimi klíčovými exportními trhy jsou země alpského regionu – Německo, Rakousko a Švýcarsko – dále Francie, Itálie a dynamicky rostoucí Polsko. Vedle toho se stále více zaměřujeme také na země Beneluxu, Španělsko, Skandinávii a Pobaltí. Diverzifikace exportních trhů nám umožňuje postupně snižovat závislost na německém trhu, jehož dynamika v posledních letech slábne, a vytvářet stabilnější základ pro další růst.

Kde byste chtěl, aby se Agrop Nova posunula v příštích pěti letech? Jaké jsou vaše hlavní vize a cíle a které úkoly či odpovědnosti už plánujete předat nastupující generaci?

V nejbližších letech chci dokončit investice do automatizace výroby a dalšího zvyšování její efektivity. Současně plánuji výstavbu nové výrobní haly, která zvýší naši kapacitu přibližně o 20 %. Co v ní budeme vyrábět, si zatím nechám jako obchodní tajemství.

Nastupující generaci už dnes předávám každodenní řízení firmy – marketing, provoz i odpovědnost za výsledky. Postupně na ni přejdou také investice a finance.

Každých pět let pořádáme oslavu pro naše zaměstnance a téměř pokaždé se nám ji podařilo spojit s otevřením nové haly. Příští rok si připomeneme 35 let od zahájení výroby třívrstvých desek v Ptení a oslavy proběhnou v naší nové expediční hale v Plumlově. Mým přáním je, aby se tato tradice zopakovala i při oslavách 40. výročí.

Dělá vám práce radost?

Velkou. Stejně jako mě dříve naplňovalo podnikání v potravinářství, našel jsem zalíbení i v práci se dřevem. Oba obory spojuje to nejpodstatnější – naplňují základní lidské potřeby. Od nepaměti jsou to právě potrava a střecha nad hlavou, co tvoří samotný základ lidského života. Dřevo je navíc materiál s přirozenou energií, který mi doslova voní. A když vidím, co všechno z něj dnes dokážeme vytvořit a jaké stavby po sobě zanecháváme, jen mě to utvrzuje v tom, že jsem se před lety rozhodl správně.