Schválení nového územního plánu přináší Brnu nové možnosti rozvoje. Samotný dokument ale neznamená automatické zrychlení výstavby. „Je to dílčí část procesu vedoucího ke stabilizaci našeho oboru. Rádi bychom měli větší jasno ve výkladu dalších zásadních dokumentů, jako jsou brněnské stavební předpisy nebo novela stavebního zákona,“ říká ředitel brněnské pobočky společnosti PSN Petr Pospíšil.
V jaké kondici je podle vás aktuálně tuzemský realitní trh?
Tuzemský trh se aktuálně veze na vlně odložené poptávky z dob covidu, nestabilních cen vstupních materiálů a vysokých úrokových sazeb. Díky jejich stabilizaci se vrátila část klientely, která neuvažuje jen o investici, ale řeší skutečnou potřebu bydlení.
Propisuje se do místního trhu nervozita globálních trhů panující od nástupu Donalda Trumpa do úřadu?
Částečně ano. Opět se potvrzuje, že jakkoli je turbulentní doba v oblasti investic do akcií, podílových fondů, komodit, dluhopisů a podobně, realitní trh se stává stabilním přístavem zejména pro konzervativní klientelu.
Evidujete v oblasti developmentu a stavebnictví nějaký zjevný trend nad rámec obecné tendence k udržitelnosti?
Kromě obecně rozšířeného důrazu na udržitelnost pozorujeme několik výrazných trendů. Jsou jimi například digitalizace a automatizace procesů, třeba využívání BIM nebo digitální řízení projektů, a také modulární a prefabrikovaná výstavba. V rámci Brna je to mix funkcí v souladu se strategií města krátkých vzdáleností nebo také sociální a komunitní aspekt, kdy se zvyšuje důraz na sociální dopady developmentu.
Projevují se nějaké trendy v poptávce klientů?
Jedním z trendů souvisejících s rostoucí cenou nemovitostí je zmenšující se prodejní plocha jednotky. Tento trend je dlouhodobě možné sledovat napříč metropolitními městy v Evropě a dnes s tímto faktem pracuje de facto každý stavitel. Pokud se bavíme o poptávce, registrujeme zvyšující se zájem o komunitní prostory v rámci bytových domů, ať už jsou to sdílené prádelny, komunitní terasy, či místnosti k pořádání oslav.
PSN je v Brně aktivní, aktuálně pracujete na projektu v areálu bývalé Jihomoravské plynárenské, který má postupně přerůst v celou čtvrť Brno Jedna. Čím je tento projekt specifický?
Projekt Brno Jedna je specifický svou ambicí proměnit zanedbaný brownfield v pulzující městskou čtvrť s jasnou identitou. V první etapě vznikne 188 bytových jednotek s promyšlenými dispozicemi, které doplní obchody, služby a sdílené prostory podporující komunitní život. Lokalita v širším centru Brna má mimořádný transformační potenciál a navazuje na další rozvojová území. Architektonické řešení od studia A8000 citlivě pracuje s industriální historií místa a přináší moderní, funkční městské prostředí zaměřené na kvalitu bydlení i veřejného prostoru.
Rýsují se v Brně v blízké budoucnosti pro vás nějaké další příležitosti?
Akviziční oddělení intenzivně pracuje na posílení naší pozice v rámci Brna. Dnes již máme kromě výše zmiňovaného areálu Brno Jedna také multifunkční objekt na Juliánovském náměstí nebo rozsáhlý areál na Komárovském nábřeží. U obou těchto nemovitostí plánujeme jejich budoucí rozvoj směrem k rezidenčnímu developmentu.
Co vše pro vás znamená schválení nového územního plánu v Brně?
Pro nás stavitele se jedná o zásadní krok a jsem rád, že stávající zastupitelé dotáhli schválení NÚP. Bohužel je to však jen dílčí část procesu vedoucího ke stabilizaci našeho oboru. Rádi bychom měli větší jasno ve výkladu zásadních dokumentů, jako jsou brněnské stavební předpisy nebo novela stavebního zákona.
Jaké překážky brání rozvoji výstavby v Brně i po schválení nového územního plánu?
Těch překážek je víc a naší prací je se s nimi postupně vyrovnávat. Ať už je to výše uvedená novela stavebního zákona, zdlouhavé povolovací procesy, omezená infrastruktura v některých územích, nespokojenost obyvatel a odpor k výstavbě, kdy dochází ke zbytečným obstrukcím namísto konstruktivní diskuze.
Co by podle vás nejvíce pomohlo stavebnictví a realitnímu trhu v Česku?
Zde se obávám, že nebudu zmiňovat nic nového. Zejména půjde o zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů. Průměrná doba povolování stavby v ČR patří mezi nejdelší v Evropě. Dále důsledné zavedení digitalizace stavebního zákona včetně zkrácení lhůt dotčených orgánů a odstranění duplicity v povolování. Investice do dopravní a technické infrastruktury, stabilní a předvídatelné legislativní prostředí a v neposlední řadě vnímám jako důležitou podporu odborného školství a pracovního trhu.
