Na pódium jarní pražské konference Salonu dřevostaveb přišel ve flanelové košili. Chtěl vzdát hold všem dřevorubcům, bez nichž by se žádný dům ze dřeva nikdy nepostavil. Francouzský architekt Samuel Morris v dánském studiu Henning Larsen navrhuje ze dřeva budovy, nad nimiž zůstává rozum stát. Vztah k tomuto přírodnímu materiálu si vybudoval už v dětství: „Rád jsem stavěl modely ze dřeva. Miloval jsme stavebnici Kapla. Možná i proto jsem teď takový propagátor dřeva.“

Text: Jan Stuchlík
Foto: Daniel Hromada

Vystudoval architekturu se specializací na dřevo a dřevěné stavby a konstrukce. Prošel několika francouzskými architektonickými studii, až v roce 2018 zakotvil v dánském studiu Henning Larsen. Tam působí jako senior architekt pro dřevostavby.

Samuel Morris

V Henning Larsen velmi rádi pracujete se dřevem, ze kterého jste už vytvořili několik velmi zajímavých budov. Co vás na tomto materiálu baví?

Když chcete stavět ze dřeva, musí to být pro vás svým způsobem vášeň. Je to jediný stavební materiál, který vyrostl ze semene, a musíte se k němu i tak chovat. Cokoli ze dřeva děláte, vyžaduje velkou péči o detail. Jako architekt mám rád krásný design, proto je pro mě dřevo nejzajímavějším stavebním materiálem ze všech.

Co myslíte tím, že architekt musí pečlivě hlídat každý detail, když pracuje se dřevem?

Když stavíte budovu z betonu, tak vám v průměru stačí přesnost na dva až tři centimetry. U budovy ze dřeva máte toleranci jen jednoho nebo dvou milimetrů. Dřevo také od inženýrů a projektantů vyžaduje speciální znalosti. Musí přesně vědět, jak se dřevo chová v čase. Protože jeho chování je jiné než u ocelového nebo betonového nosníku. Po celé délce dřevěného trámu jsou vlákna, která nereagují stejným způsobem na vertikální a horizontální zatížení nebo na zatížení ze strany. Dřevěná vlákna se přirozeně rozpínají podle teploty nebo vlhkosti. V některém směru se zvětší nebo zmenší více než v jiném. I to musíte vzít v úvahu, když stavíte dům ze dřeva.

Je něco, co můžete postavit ze dřeva, ale jen těžko z betonu?

Nejde o to, že byste nemohl, ale nejsou to stejné materiály. Beton je mrtvý, má nějakou pevnost a nosnost a hne se jen pod zatížením. Dřevo je jiné. Například se u něj hodně řeší vlhkost. Když chcete dát dřevo na fasádu u moře, tak to možná nebude úplně dobrý nápad. A když na tom trváte, musíte to udělat správně. Protože fasáda vypadá krásně, když se nainstaluje, ale po třech nebo čtyřech letech už to neplatí, pokud není dřevo dobře ošetřené a opracované. Musíte hodně přemýšlet také o vlhkosti uvnitř budovy. Když máte v budově místo, kde se vlhkost sráží, dřevo začne hnít a plesnivět. A to rozhodně nechcete.

Hodně se diskutuje o tom, jestli jsou dřevěné domy dostatečně odolné proti požárům.

Nemá cenu srovnávat, jestli jsou dřevostavby více nebo méně odolné proti požáru než zděné budovy. Ony jsou odolné jiným způsobem. Umíme velmi přesně spočítat, jak rychle dřevo hoří. U křížem lepených panelů nebo u laminovaného dřeva (glulam) dřevo hoří ve vrstvách rychlostí 0,6 až 0,7 milimetru za hodinu. Takže pokud potřebujete mít sloup, který dokáže vzdorovat ohni hodinu, tak na všechny strany přidáte 60krát 0,6 milimetru dřeva. I po hodině požáru bude celá struktura pořád stát. A to je dost času, aby všichni lidé bezpečně budovu opustili, protože to je podstata požární odolnosti. Rád ukazuji jednu fotografii, kde na ohořelém dřevěném trámu, který má pořád dostatečnou nosnost, leží ocelové nosníky zkroucené požárem. Podstata požární odolnosti je, aby se lidé z budovy stihli včas evakuovat.

Dává vám jako architektovi a designérovi dřevo větší svobodu v tom, jak budovu navrhnout, jak bude vypadat?

Se dřevem jsme pracovali například na budově World of Volvo. Pokud šlo o design, poskytlo nám hodně svobody. Na rozdíl od jiných materiálů, když stavíte ze dřeva nějakou opravdu specifickou konstrukci, tak ji chcete ukázat. Ať už jde o velkolepé převisy, nebo komplexní organické tvary. Když něco takového uděláte z oceli nebo betonu, tak konstrukci často něčím zakryjete kvůli estetice.

Platí, že v prostředí ze dřeva jsou lidé zdravější a klidnější?

Je to vědecky dokázáno. Jedna studie prokázala, že ve škole, kde bylo dřevo přiznané v interiéru, se v jedné třídě snížil celkový počet tepů srdce žáků o osm tisíc za den. Když jste v místnosti ze dřeva, zklidní vás to. Má prostě své kouzlo.

Budova, kterou jste navrhli pro Volvo, vypadá jako les. Sloupy jako by podpíraly koruny stromů. Proč zrovna les?

Dřevo jsme zvolili, protože jsme stavěli ve Švédsku pro švédskou automobilovou značku. Navíc jsme chtěli použít typický koncept života ve Švédsku, který se jmenuje allemensrätten. Jeho význam je, že můžete jít, kam chcete. Takže jsme si řekli, že vytvoříme budovu, která bude vypadat jako prostor v přírodě. Je tam údolí, hora a na jejím vrcholu les. Tím je právě naše dřevěná konstrukce. Celou strukturu tvoří tři obří kmeny, které vytvářejí prostor v celé budově.

Jak se taková konstrukce navrhuje?

V software pro 3D modelování jsme zadali parametry, jaké požadujeme, a program nám spočítal, kolik potřebujeme sloupů a nosníků. Také určil, jaká musí být velikost nosníků vzhledem ke vzdálenosti od kmene k fasádě. Největší výzvou bylo, jak jednotlivé elementy spojit. Spolupracovali jsme na tom s rakouskou společnosti Wiehag. Abychom vytvořili efekt kontinuálního zakřiveného tvar nosníků tak, aby vypadaly jako jeden nepřerušený element, potřebovali jsme ocelové spojovníky, které byly ukryté v nosnících.

Jenže některé jsou velmi dlouhé, aniž by je cokoliv podepíralo.

V některých částech jsme museli spojit dohromady pět nosníků, aniž by je podepíral sloup. To jsme vyřešili použitím hvězdicových spojovníků. Na začátku jsme bojovali s tím, jak tento element schovat. Když jsme ho obložili, bylo to poznat. Ale nakonec jsme vymysleli, jak to udělat, aby spojení vypadalo přirozeně. Když teď přijdete do budovy Volvo a nedíváte se příliš pečlivě, tak to vypadá, jako by se nad celým prostorem klenul jeden obří nosník.

Byla stavba ze dřeva rychlejší, než kdybyste použili klasické materiály?

Ve Švédsku bývá špatné počasí a dny jsou kratší. Takže pokud můžete udělat něco mimo staveniště, je to velká výhoda a urychluje to vlastní stavbu. Jednotlivé elementy se pak jen přivezou a smontují. Čím rychleji jde hrubá stavba, tím dříve máte také budovu uzavřenou a chráněnou před srážkami a dalšími povětrnostními vlivy. Pak už můžete pracovat bez problémů vevnitř. Samotná volba dřeva jako stavebního materiálu v průměru zkracuje dobu stavby o 20 až 30 procent. To má přímý dopad i do nákladů.

Je tedy dražší, nebo levnější stavět ze dřeva?

Často se říká, že stavět ze dřeva je drahé. Ale když budovu postavíte rychleji, což samo o sobě šetří peníze, tak ji můžete rychleji prodat nebo pronajmout. Takže dříve vyděláváte, můžete si půjčit peníze od banky na kratší dobu. Když se to všechno započítá, tak rozdíl v nákladech na dřevěnou a zděnou budovu se bude blížit nule.

V Henning Larsen se také hodně zaměřujete na cirkularitu a opětovné používání stavebních materiálů. Jak si v tomto ohledu stojí dřevo?

Dřevo je velmi praktický materiál, který se dá znovu použít. Pokud jednotlivé elementy neslepíte nebo nesbijete hřebíky, tak můžete snadno rozmontovat jakoukoliv dřevěnou budovu. Vyšroubujete vruty a klidně pětačtyřicetimetrový nosník z World of Volvo za padesát let použijete na stavbu tělocvičny jinde ve Švédsku.

Navrhujete budovy už na začátku tak, aby se daly snadno rozložit?

Myslíme na to a už jsme udělali několik budov, které se dají rozmontovat. Třeba jsme navrhli pavilon pro designérskou společnost Fritz Hansen v Kodani, který se dá rozložit a přesunout jinam. Stejný koncept jsme uplatnili i na stavbu školy v Dánsku. Tam jsme navíc kvůli dalšímu snížení uhlíkové stopy použili bloky ze slámy. Tyto bloky se instalují do dřevěných rámů, které tvoří strukturu zdi. Sláma zároveň funguje jako izolace. I tyto bloky se dají z budovy vyjmout a použít jinak. V dánské škole jsme si tuto technologii nazvanou EcoCocon vyzkoušeli a teď jsme ji uplatnili při návrhu velkého logistického centra společnosti Bestseller. Půjde o budovu s rozlohou 200 tisíc metrů čtverečních. A všechny zdi budou ze slámových bloků.

Byl to váš nápad, nebo si investor přál, abyste použili tento materiál?

Vždycky musíte mít osvíceného klienta, který je na stejné myšlenkové vlně jako vy. Když chcete stavět z materiálu, jako je dřevo nebo podobných v minulosti tradičních materiálů, musí investor přemýšlet o udržitelnosti a chtít, aby budova, až bude stát, měla na okolí co nejmenší dopad. V případě logistického centra nám investor naslouchal a byl s námi na jedné lodi.

Je pro vás v Henning Larsen jedním z důvodů, proč stavět ze dřeva, snižování uhlíkové stopy budov?

Myslíme si, že je nutné změnit uhlíkovou stopu budov. A dřevo je jednou z nejlepších cest, jak toho dosáhnout. Není jediná, ale je nejlepší. Celé stavebnictví produkuje velký objem skleníkových emisí. Z budov pochází až 40 procent emisí. Pokud hledáme materiály, které odčerpávají oxid uhličitý z atmosféry, potřebujeme biogenní materiály. Tedy hlavně dřevo.

Chtěl byste zkusit navrhnout ze dřeva nějakou opravdu neobvyklou budovu?

Bytové domy ze dřeva možná nejsou ty nejúžasnější budovy, které jako architekt můžete dělat, ale jsou přitom jedny z nejkomplikovanějších. Musíte třeba vyřešit problémy s akustikou a přenosem hluku, což není v dřevěné budově úplně jednoduché. Přitom z dřevěných systémů bychom mohli stavět mnohem více bytů, které by mohly být i levnější a dostupnější.

Tuto myšlenku zkoušíte aplikovat do praxe v projektu Stockholm Wooden City, což by měla být první ucelená dřevěná rezidenční čtvrť v Evropě?

Zatím jsme ve fázi urbanistické studie a územního plánu. Ale cílem je, aby Wooden City bylo lídrem v udržitelnosti a abychom ukázali potenciál dřeva. Ve Stockholmu už několik dřevěných bytových domů stojí. Ale s tímto projektem bychom vyrazili plnou parou vpřed. Chceme vybudovat čtvrť, která bude přívětivá ke všem, kdo do ní přijdou. Nejen kvůli tomu, že budovy budou ze dřeva, ale i díky kvalitě veřejného prostoru.