Za jedenáct let v developmentu postavili šest komorních projektů. Nyní zahajují sedmý, který se opět vymyká běžnému standardu. Petra a Jiří Šaldovi dlouhodobě formují svůj rukopis na pomezí architektury, detailu a individuální práce s klientem. Vila Roque na pražském Břevnově to potvrzuje i v názvech jednotlivých bytů. „Ponesou jména drahokamů. Čím vzácnější kámen, tím výjimečnější pozice bytu v domě. Inspirací nám byla samotná fasáda, do níž architekti promítli tvary krystalů,“ říkají zakladatelé společnosti All New Development. A v hledáčku už mají místo pro další exkluzivní dům.

Text: Jan Stuchlík
Foto: Ondřej Pýcha

Po patnácti letech působení ve velké stavební společnosti se rozhodli dělat věci po svém. V roce 2015 založili butikovou developerskou společnost All New Development a po prvním projektu v Bedřichově začali realizovat své představy o moderním městském bydlení v Praze. V současné době se věnují výhradně prémiovému segmentu a komorní bytové projekty připravují na výjimečných adresách v širším centru města. Petra Šaldová je advokátka se specializací na právo nemovitostí a stavební řízení, Jiří Šalda všechny projekty společnosti řídí.

Petra a Jiří Šaldovi

V polovině dubna jste zkolaudovali zatím poslední projekt Villa Gallery v Podolí. Dům se ale nerodil snadno, dvakrát jste o něj museli bojovat v odvolacím řízení. Upravovali jste ho, abyste všechna povolení pro stavbu získali?

Jiří Šalda: Do samotného návrhu jsme zasahovat nemuseli. Od začátku pracujeme s jasně nastaveným procesem – nejprve studie, následně její projednání a dopracování. Projekt v Podolí prošel všemi standardními schvalovacími kroky. Diskuze se nakonec vedla spíše o jeho měřítku v kontextu okolí.

Petra Šaldová: Úřad vždy stanovuje referenční území, v jehož rámci takové posouzení provádí. Klíčové bylo toto území správně nadefinovat. Jakmile se posuzování zasadilo do širšího kontextu, ukázalo se, že dům do lokality přirozeně patří. Magistrát rozhodl, že hmota domu není důvodem pro zamítnutí stavebního povolení. Stavební úřad tedy projekt povolil, ale pak se nám odvolali sousedé. I s tím jsme se ale vypořádali.

Jak se byty ve Ville Gallery prodávaly?

JŠ: Prodali jsme je velmi rychle. Všechny měly vlastníka, už když jsme dokončovali hrubou stavbu.

PŠ: Pro nás je důležité, že s klienty pracujeme od začátku. Díky tomu vzniká prostor pro individuální úpravy – někdy opravdu velmi osobité.

Měnili klienti i vnitřní dispozice bytů?

JŠ: Spíše výjimečně, což nás těší. Základní koncept dispozic zůstával ve většině případů zachovaný.

PŠ: Individualizace se odehrávala hlavně v detailech a materiálech. Standard nastavujeme tak, aby byl nadčasový a kvalitativně vysoký, ale zároveň otevřený dalšímu vrstvení podle osobnosti klienta. 

JŠ: Klienti byli od začátku velmi fundovaní. Dost jich mělo vlastního architekta. Takže jejich představa byla poměrně jasná, což nám usnadnilo, abychom jejich požadavkům vyhověli. I když to někdy nebylo úplně snadné.

Vylepšili architekti klientů změnami původní projekt, například z pohledu dispozic?

PŠ: To je velmi těžké hodnotit, protože se dostáváme do úrovně osobního vkusu. Když na začátku určujeme standard a podobu projektu, nemůžeme jít do extrémů. Musíme se trefit do průměrného vkusu, i když na vysoké kvalitativní úrovni. Někteří klienti si ale ještě vymyslí něco navíc nebo něco atypického, co do standardu ani nemůžeme zahrnout. Třeba u barevnosti obkladu standardně volíme umírněné, minimalistické barvy. Ale když přijde někdo, kdo chce barevně rozkvést nebo si místo dlažby chce dát do koupelny onyxovou stěnu, může.

Na dům jste dočasně umístili i umělecké dílo, sochu od Jakuba Flejšara Šemík Happyend. Proč už tam není?

JŠ: Každý náš projekt se snažíme obohatit o prvek, který ho posune dál než jen k architektuře.  Ve vile Epoque to byl bazén s proskleným dnem, v Podolí jsme pracovali s uměním. Šemíka jsme museli sundat kvůli kolaudaci. Překvapilo nás ale, jak silnou sledovanost vyvolal. Skoro každý, kdo šel kolem, si dům se sochou fotil. Stal se přirozeným bodem pozornosti. Po kolaudaci se nás ptali, jestli se koně vrátí zpátky.

A vrátí se?

PŠ: To už bude záležet na budoucích vlastnicích bytů a jejich dohodě. Je to výrazný prvek, který si žádá konsensus. Pokud by nevznikl, respektujeme to.

Jaký byl vůbec ohlas klientů, kteří si byty koupili, na Šemíka a jeho družku?

JŠ: Část klientů říkala, že by pod sochou nechtěli bydlet. Ostatní tak vyhraněný názor neměli. Někteří byli nadšeni.

PŠ: Paradoxně silnější odezva přicházela zvenku.  Ve veřejném prostoru dílo otevřelo zajímavou debatu o roli umění v architektuře. Reakce byly vyrovnané – zhruba stejně pozitivní jako kritické. Ono něco jiného je, když bydlíte v domě, na kterém taková socha stojí, a když kolem něj jen chodíte a díváte se na něj. Zajímavá diskuze se kolem Šemíka odehrála i na sociálních sítích, kde se řešilo, jestli takové dílo patří do veřejného prostoru. A statisticky byly komentáře rozděleny zhruba půl na půl na odpůrce a příznivce.

Do konce května probíhá dražba sochy, jejíž výtěžek pošlete Centru Paraple. Už máte představu, kdo si ji koupí?

JŠ: Přiznám se, že je to pro nás osobní. Šemík si k nám našel vztah a my k němu. Aktuálně je umístěný v galerii v Hostivaři a zvažujeme, že bychom ho nakonec ponechali v našem okruhu.  I tak platí náš slib – výtěžek z jeho prodeje podpoří Centrum Paraple.

Teď zahajujete další projekt, Vilu Roque na Břevnově v těsném sousedství Ladronky. Čím zpestříte ji?

JŠ: Každý náš dům má svůj vlastní příběh a jemnou vrstvu navíc. Vila Roque stojí v Šultysově ulici, která nese jméno Jana Šultyse z Felsdorfu, jednoho z 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí v roce 1621. Jeho hlava pak byla napíchnuta na vstupní městské bráně do Kutné Hory. Tento historický odkaz jsme chtěli citlivě propsat i do domu. U vstupu proto vznikne vodní prvek s 27 křížky –  symbolickou připomínkou na památku popravených pánů. Voda, kterou bude možné nasvítit, dodá instalaci proměnlivou atmosféru. Součástí bude i nenápadný odkaz, díky němuž si kolemjdoucí budou moci najít, kdo byl Jan Šultys.

Co má o projektu říkat jeho název – Roque?

PŠ: Název vychází z architektury samotné. Je to spojení slov rouge a rock – tedy barevnosti fasády a kamene, který se v ní v určitém odkazu či formě objeví. Hledáme řešení, které bude esteticky a technologicky možné a přesné.

JŠ: Pracujeme s různými variantami materiálů tak, aby výsledek působil přirozeně a zároveň splňoval náročné technické parametry.  Finální podobu chceme mít jasnou během léta, protože realizace instalace fasády přijde na řadu příští rok.

Kdy začnete stavět?

JŠ: Slavnostní poklepání základního kamene je naplánováno na 5. května. Má pro nás i symbolický rozměr – ve stejný den roku 2020 jsme zahajovali náš projekt U Boroviček, druhý na Praze 6. Roque bude čtvrtý náš dům za posledních šest let.

JŠ: Za celou jedenáctiletou historii zahajujeme už sedmý dům. V kontextu složitosti povolovacích procesů to vnímáme jako úspěch. Ať už jde o komorní dům, nebo větší projekt, náročnost přípravy i realizace zůstává v principu stejná.

Už byty ve Vile Roque prodáváte?

JŠ: Ano, dva byty ze šesti už znají své majitele, přestože výstavbu zahájíme až v květnu. O to víc si vážíme důvěry, kterou nám klienti dávají – kupují projekt ve fázi, kdy jeho finální podobu uvidí až za dva roky. Zároveň se začíná naplňovat něco, co jsme si od počátku přáli. Klienti za námi přicházejí sami a zajímají se o to, co připravujeme dál.

Jsou to lidé, kteří si už do vás dříve byt koupili a chtějí další, nebo ti, kteří vaše byty u někoho viděli a chtějí mít také takový?

JŠ: Spíše je to ta druhá varianta. Přicházejí k nám ti, kteří naše projekty poznali zprostředkovaně – na základě doporučení.

PŠ: To je pro nás možná ta nejceněnější reference. Protože, když si od nás koupíte byt, tak už se nechcete přestěhovat jinam.

JŠ: Vnímáme to i v širším kontextu. Nedávno jsme navázali spolupráci s privátním bankovnictvím UniCredit, kde je o naše klienty prémiově postaráno. Je to další potvrzení důvěry, kterou jsme si za celou naši historii dokázali vybudovat.

Byty ve Vile Roque jsou pojmenované po drahokamech. Znamená to, že budou něčím výjimečné?

PŠ: Symbolika tam určitě je, ale zůstává jemná a osobní. Inspirací byla lomená fasáda, která vychází z tvarosloví krystalů. Čím výše je byt umístěn, tím vzácnější kámen nese v názvu. Nejvýše položený byt se jmenuje Sapphire.

Sami říkáte, že s každým projektem se naučíte něco nového a ten další zase o kousek posunete. Bude to na Roque vidět?

JŠ: Každý projekt je pro nás přirozeným posunem. U Roque je to patrné především v technologiích, jistou inspiraci má v tomto ohledu ve Vile Epoque. Pracujeme s tepelnými čerpadly, stropním chlazením a dalšími systémy, které zvyšují komfort bydlení, aniž by narušovaly architekturu. Zásadní je ale přístup klientů. Dnes nechtějí kompromisy – a my jim je nechceme nabízet.

Kdy bude Vila Roque hotová?

JŠ: To je další věc, kde se nedají dělat kompromisy. Bude hotová před Vánoci 2027. Je to ambiciózní harmonogram, ale máme ověřeno, že právě takto dokážeme udržet maximální kontrolu nad kvalitou i detailem.

Situace na trhu stavebních materiálů, které zase zdražují a některé z trhu mizí kvůli dopadům války v Íránu, vás nestraší?

JŠ: Taková je doba. Trh je dnes z podstaty proměnlivý. V posledních letech jsme si prošli situacemi, které byly v mnoha ohledech nepředvídatelné. Před covidem jsme si taky neuměli představit, že přijde něco jako pandemie. Pak vypukla 21. února 2022 válka na Ukrajině a v březnu jsme začali kopat základy Vily Epoque. Dodavatelé tehdy nevěděli, co se bude dít s materiály za čtrnáct dnů. Naučilo nás to větší obezřetnosti i flexibilitě v plánování.

PŠ: Trh je dnes celkově složitý, a to i na straně akvizic nových pozemků. Pro nás je klíčové, aby projekt dával smysl nejen ekonomicky, ale i z hlediska udržitelnosti a kvality.

Narážíte na stále rostoucí ceny pozemků v Praze?

PŠ: Ano, protože ceny pozemků se dostávají do takových výšek, že je těžké je koupit, aby projekt ještě ekonomicky vycházel. Na trh vstupují silní investoři, kteří někdy pracují s jinou logikou včetně jiné logiky návratnosti. 

To se dostáváme k další vaší zásadě. A sice, že vždy jeden projekt stavíte, jeden povolujete a jeden kupujete. Začínáte stavět Roque, tak kde budete chystat další dům?

JŠ: Ano, i když konkrétní lokality zatím nechceme komentovat.

PŠ: Máme několik variant, jednu z nich aktuálně preferujeme.

JŠ: Navíc se objevuje nový fenomén, který jsme moc neznali a nikdy jsme o tomto směru neuvažovali. Oslovují nás vlastníci pozemků, abychom stavěli společně jako partneři. Poskytnou pozemek, vloží do projektu peníze a po nás chtějí, abychom zajistili celý development a stavbu. Na jedné straně je to znamení, že máme pověst, že hezké projekty umíme.

PŠ: Na druhou stranu na to nejsme zvyklí. Je to pro nás nové prostředí. Jsme zvyklí mít nad projektem plnou kontrolu – od prvního návrhu po finální detail. V partnerství vždy vzniká otázka rovnováhy mezi výnosem a kvalitou. JŠ: A právě kvalita je pro nás zásadní. I za cenu vyšších nákladů chceme, aby za námi každý dům zůstal jako celek, za kterým si můžeme bez výhrad stát.