Osobnosti

Jan Šovar a Ondřej Mikula: Segment kryptoměn a virtuálních aktiv bude nabývat na významu

Jan Šovar a Ondřej Mikula: Segment kryptoměn a virtuálních aktiv bude nabývat na významu
1.4.2021

S cílem poskytovat klientům právní a regulatorní poradenství postavené na dobré znalosti podnikání, obchodního modelu a prostředí v oblasti finančních trhů založili před více než třemi lety dva zkušení advokáti Jan Šovar a Ondřej Mikula z advokátní kancelář Finreg Partners. Oba partneři jsou si moc dobře vědomi, že svět finančních služeb v současnosti čelí narůstající regulaci, stejně jako změnám způsobeným rozvojem v oblasti digitálních technologií. I proto ve své specializované kanceláři poskytují komplexní právní služby nejen tuzemským, ale také zahraničním klientům v oblasti financí a finančních trhů.

Finreg Partners nabízí znalosti odborné právní stránky i českého finančního trhu. Proč jste se takovou společnost rozhodli založit?

Ondřej Mikula: Po mnoha letech působení v přední advokátní kanceláři jsme cítili potřebu mít možnost klientům nabídnout odbornost a servis na úrovni velké advokacie, jakož také flexibilitu, efektivitu a důvěrnost butikové advokátní kanceláře. Předpokládali jsme, že to jsou parametry, které sektor, na který se zaměřujeme, potřebuje. A to se také potvrdilo. Klienti oceňují nejen vysokou odbornost a profesionalitu našich advokátů, ostatně klíčoví členové týmu mají za sebou mnoho let v předních velkých advokátních kancelářích, ale také orientaci na finančním trhu a znalost toho, jak to v praxi skutečně funguje. Velký prostor jsme přitom vnímali zejména v problematice investičních fondů, na kterou se dlouhodobě zaměřujeme. Jan Šovar byl ostatně jedním ze strůjců zákona o investičních společnostech a investičních fondech při svém působení na ministerstvu financí. Investičním fondů se přitom věnujeme v celé jejich šíři, a to i v mezinárodním kontextu. Za sebou máme například intenzivní spolupráci při zakládání lichtenštejnského investičního fondu nebo distribuci našich fondů v zahraničí.

Vaše společnost vznikla v roce 2018, odvětví fintechu ale roste poměrně rychlým tempem, kam se za tu dobu posunul fintechový sektor v České republice a ve světě?

OM: Celosvětově se fintechový sektor za tu dobu určitě výrazně posunul. Jako ostatně u všech digitálních inovací, i zde byla významným akcelerátorem pandemie SARS-CoV-2. Potřeba dát přednost online jednání s klientem před osobním setkáním udělala své. Rozvinul se i sektor kryptoměn a jiných virtuálních aktiv. Domníváme se, že do budoucna bude tento segment nabývat na významu. Myslíme si, že pozitivní vliv zde bude mít i nová rozsáhlá regulace, která se v současnosti připravuje na evropské úrovni. Fintechová scéna se určitě rozvíjí i u nás. Vidíme to u spousty našich klientů. Byť tyto společnosti často naráží na problémy spojené s regulací nebo třeba dlouhým a hlubokým licenčním procesem u České národní banky, ukazuje se, že s vhodným přístupem lze tyto překážky úspěšně překonat. Stále jsou v kurzu fintechové společnosti zabývající se platebním stykem, ale v současnosti nabývá na významu zejména sektor tak zvaného crowdfundingu. Tento trend jde ruku v ruce s náladou nové generace investorů, kteří preferují investovat do konkrétního aktiva, které si sami vyberou.    

V jednom rozhovoru jste zmínili, že Česká republika nemá legislativu specificky zaměřenou na fintech. Vidíte to jako velký problém, že tento obor není regulován výhradním zákonem?

Jan Šovar: Většina regulací fintechu již dlouhodobě vychází z evropské legislativy. I z pohledu praxe je to podstatně vhodnější řešení než samostatná národní úprava, neboť usnadňuje možnost zahraniční expanze díky obdobným podmínkám v různých státech. Problém naopak pozorujeme v oblastech, kdy je tuzemská implementace přísnější než evropská norma, notabene tam, kde je po česku také právním úprava interpretována. Významnou obchodní příležitost může v tomto směru dát například nové nařízení o crowdfundingu, které zavádí jednotnou evropskou licenci pro provozovatele takových platforem, aniž by bylo zásadně třeba další oprávnění ze strany České národní banky, například k poskytování investičních služeb.

 Kdo jsou primárně vaši zákazníci a na jaké typy investorů se zaměřujete? 

OM: Naši klienti pocházejí z různých sfér finančního trhu nebo mají s financemi a investicemi něco společného. Zaměřujeme se na fintechové startupy, ale i na velké finanční instituce, jako jsou banky, obchodníci s cennými papíry, investiční fondy a investiční společnosti. Díky spolupráci s předními britskými advokátními kancelářemi poskytujeme poradenství i globálním investičním bankám a správcům investičních fondů v otázkách lokální české regulace. Často spolupracujeme i s jednotlivci, kterým umíme navrhnout vhodnou strukturu pro účely správy vlastního nebo rodinného majetku, ať už v České republice, nebo v zahraničí. V souvislosti s investičními fondy se na nás pak často obracejí developerské společnosti nebo realitní skupiny, pro které je tato forma správy majetku z různých důvodů velmi výhodná. Pro takové klienty jsme pak typicky schopni zajistit i například emisi dluhopisů nebo jiných investičních nástrojů včetně zpracování prospektu a vyřízení potřebných formalit u České národní banky.

Jaké služby nabízíte v rámci nemovitostních investičních fondů?

OM: V této souvislosti jsme schopni poskytnout právní poradenství od samého začátku, tj. i před vznikem samotného investičního fondu. Dokážeme zájemci poradit, jaká struktura je pro něj vhodná a zda vůbec by měl do regulovaného světa investičních fondů vstupovat. Jsme schopni též navázat spolupráci s vhodnou investiční společností, která investiční fond bude ve výsledku obhospodařovat a provádět nezbytnou administraci. V poslední době si navíc všímáme trendu spočívajícího v zájmu o samosprávné investiční fondy nebo o vlastní investiční společnosti. I s tímto umíme velmi dobře pomoci. Máme četné zkušenosti s licenčním řízením u České národní banky a klienta můžeme provést celým tímto poměrně komplexním procesem. Pro existující investiční fondy pak poskytujeme pestré spektrum služeb. V této souvislosti se specializujeme také na problematiku nemovitostního práv, a dokážeme tedy poskytnout komplexní právní služby spojené s realizací jednotlivých investic do nemovitostí včetně právního due dilligence a transakčního poradenství. Klientům po právní stránce pomáháme také s financováním, a to jak formou bankovního financování, tak cestou emise dluhopisů nebo jiných dluhových nástrojů.

Obecně, jaké výhody přináší fond kvalifikovaných investorů?

JŠ: Jako základní výhodu lze vnímat to, že jde o fond, který umožňuje velkou flexibilitu, co se týče možností, do čeho investovat. Ty jsou v podstatě neomezené, a jak upravit své vnitřní poměry. Současně jde o regulovaný vehikl, obhospodařovaný regulovaným správcem, u nějž lze dosáhnout na sazbu daně z přijmu ve výši 5 %. Velmi zajímavým doplňkem dle nás představuje potom možnost nabízet investice do fondu kvalifikovaných investorů v okolních nebo i vzdálenějších státech Evropské unie. Sami jsme několika klientů v tomto směru pomohli.

Změnila podle vás pandemie typ či poměr investic, do kterých je v současné době vhodné uložit peníze?

JŠ: Pandemie a následná reakce jednotlivých států podstatně pomohla akciovému trhu na úkor trhu dluhopisového. Zároveň došlo, z velké části díky mobilním aplikacím, k masivnímu nárůstu počtu malých investorů s velkou tolerancí k riziku. Pravděpodobně největší trend posledních let však představuje robotické investování do ETF fondů, které těží především z enormního růstu na akciových trzích a tradičně velmi nízkých nákladů této formy investování.  

Mimo jiné jsou vaší specializací i kryptoměny a další digitální aktiva. Jak velký potenciál v těchto inovativních investicích vidíte?

JŠ: Kryptoměny, a především aktuálně se rozvíjející části tohoto odvětví, jako například DeFI či NFTs, pro nás představují zajímavý pohled na to, jak by svět financí vypadal, kdyby nebyl absolutně nijak regulovaný, přičemž nepochybně jde o odvětví, ve kterém lze dosahovat působivého zhodnocení. To je však vykoupeno jistými rizikem technickým a tržním, a konec konců i regulatorním. To poslední riziko by mohlo být výrazně umenšeno přijetím nové evropské regulace kryptoměn a digitálních aktiv, což by mohlo tyto hodnoty současně více otevřít i široké investorské veřejnosti, podobně jako je tomu například u akcií.

Jaké jsou ve vašem oboru aktuálně trendy v rámci inovací v právních službách? Jak moc se nejrůznějším trendům přizpůsobujete?

OM: Obecně vnímáme, že i na poskytování právních služeb poměrně intenzivně dopadla pandemická situace, která prakticky vymazala většinu osobních schůzek a přesunula podstatnou část kontaktu s klientem do online světa. To však pro nás nebylo novinkou, již před touto krizí jsme byli schopni se klientům v komunikaci s nimi přizpůsobit tak, aby poskytování právních služeb bylo pro ně co nejefektivnější. Samozřejmě při zachování maximální důvěrnosti a ochrany před zneužitím citlivých údajů. Z hlediska širších trendů v právních službách je to nepochybně zájem klienta na poskytování opravdu komplexních právních služeb. Nesmírně důležitá je schopnost z hlediska znalostí přesáhnout limity čisté právničiny a rozumět byznysu klienta, jakož i technologickému pozadí. To si dobře uvědomujeme a klademe na to v naší kanceláři velký důraz. Proto řada členů naší kanceláře má cenné zkušenosti z oblasti IT a o technologie, zejména v oblasti financí a investic, se intenzivně zajímají, a to i mimo práci jako takovou.

Text: Nikol Pavlíčková Foto: Ondřej Pýcha

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.