Muzeum Swarovski Kristallwelten v tyrolském městečku Wattens nedaleko Innsbrucku zve na fascinující cestu do světa křišťálového skla. Připravte se na procházku třpytivým labyrintem Komnat zázraků s uměleckými instalacemi, které stírají hranici mezi realitou a snem.

Text: Roman Zvarič
Foto: Swarovski Kristallwelten, Roman Zvarič

Když se v roce 1895 výjimečně zručný sklář Daniel Swarovski rozhodl přestěhovat svou dílnu na výrobu šperků a bižuterie pryč z Jiřetína pod Bukovou v Jizerských horách, dlouho váhal, než si vybral městečko Wattens v západní části Rakouska. Nakonec ho přesvědčila strategicky ideální poloha v údolí Inntal přímo na veledůležité železniční trase do Paříže. Firma pana Swarovského, která se později stala fenoménem a prakticky symbolem křišťálových šperků, dodnes patří rodině zakladatele a stále sídlí na stejném místě. Původní továrna byla v průběhu uplynulých desetiletí mnohokrát rozšířena a modernizována a v roce 1995, při příležitosti 100. výročí založení společnosti, se součástí areálu stalo Muzeum Swarovski Kristallwelten.

Suvenýry z obrových cest

Muzeum, které navrhl multimediální umělec André Heller, má podobu hlavy tajemného obra se zářícíma očima. Je zasazena uprostřed překrásného parku, přičemž zbytek komplexu bez oken zůstává ukrytý pod svahem porostlým trávou. Proud vody prýštící z obrových úst symbolizuje životodárnou řeku Inn tekoucí jen pár set metrů daleko. Hlavní idea expozice je postavena na příběhu obra, který řadu let putoval po celém světě a nakonec to nejzajímavější, co na svých cestách objevil, přinesl domů do Wattensu.

V obrově nitru se skrývá celkem šestnáct originálních Komnat zázraků s jeho nálezy – rozmanitými instalacemi, jež s využitím broušeného skla Swarovski navrhlo šestnáct různých umělců a designérů z několika zemí. Každá komnata je diametrálně odlišná, jedno však mají společné, a to opojný a pohlcující zážitek pro všechny smysly, při kterém velice snadno zapomenete na svět venku i všechno ostatní.

310 000 karátů

Ve vstupní hale jsou k vidění díla od světoznámých umělců zdobená křišťály Swarovski. Rozteklý ciferník hodin na ramínku s názvem The Persistence of Time vytvořil Salvador Dalí v narážce na svůj slavný obraz The Persistence of Memory. Mumie pro operu Aida na scéně newyorské Opery vznikla v dílně Keitha Haringa, drahokam pojmenovaný Gems je dílem Andyho Warhola.

Uprostřed oslnivě září největší ručně broušený křišťál na světě zvaný Centenar. Je široký 40 cm a má více než 310 000 karátů. Jedna ze stěn haly – podle doprovodného příběhu ji tvoří obrova páteř – je šikmá a pokrytá skleněnými deskami, za kterými jsou do úzké mezery od podlahy až ke stropu nasypány odřezky broušeného skla a mezi nimi se ukrývají malé skleněné postavičky ze zdejší továrny. Zkuste najít třeba Mickey Mouse.

Nekonečná zrcadla

Kulatá jeskyně Crystal Dome je obložena stovkami malých a v různých úhlech nastavených zrcadel, která společně vytvářejí efekt, jako kdybyste stáli uvnitř obřího křišťálu. Hypnotický pocit umocňuje pomalá hudba, kterou speciálně pro tento prostor vytvořil známý britský skladatel Brian Eno. Fascinující kopuli si lze pronajmout – třeba na působivý svatební obřad jen s úzkým kruhem nejbližších.

V místnosti Silent Light se uprostřed pohádkové zimní krajiny tyčí kolem dokola opulentní vánoční stromek pokrytý umělým sněhem a křišťálovými rampouchy. Autorem této instalace, která po celý rok navozuje vánoční atmosféru, je módní návrhář Alexander McQueen. Halu Ready to Love v podobě hinduistického chrámu se stovkami srdíček všech velikostí a barev navrhl designér Manish Arora, autor kostýmů a koncertních pódií pro Rihannu, Lady Gaga nebo Katy Perry.

Mezi nejvzácnější kousky obrovy sbírky patří Chandelier of Grief od Japonky Yayoi Kusamy. Na nedávné výstavě téměř stoleté umělkyně v New Yorku stáli zájemci dvouhodinovou frontu, aby pak mohli ve vymezeném časovém slotu pouhých třiceti vteřin spatřit její instalaci Infinity Mirrors. Ve Swarovski Kristallwelten vás při prohlídce zdobného křišťálového lustru, který se pomalu otáčí a na zrcadlových stěnách vytváří halucinogenní iluzi nekonečného prostoru, neomezuje vůbec nic – pouze zavírací hodina muzea.

Crystallizing Identity

Nejnovější Komnata zázraků nazvaná Crystallizing Identity byla otevřela letos v květnu. Známá japonská umělkyně Chiharu Shiota pro ni vytvořila instalaci věnovanou individuální nedostižnosti a vztahům, které jsou vepsány ve hvězdách. Shiota vůbec poprvé do své práce zakomponovala křišťály a s jejich pomocí zkoumá, jak můžeme být nefalšovaně sami sebou a zároveň navazovat hluboké vztahy s ostatními.

Mnohavrstevnatá a podmanivá instalace odkazuje také na dávnou japonskou legendu o červené niti, která se předává z generace na generaci. Podle ní zůstávají ti, kteří jsou si souzeni, po celý život spojeni neviditelnými červenými provázky. Tento koncept ožívá prostřednictvím sítě červených vlněných nití protkaných jemnými křišťálovými korálky. Všechna vlákna se nakonec sbíhají a spojují se v lidské nohy a ruce.

Podprsenka Josephine Baker

Poslední hala, Timeless, přibližuje historii značky od roku 1895 až do současnosti, především spolupráci s módními návrháři, designéry šperků, hudebníky a tvůrci kostýmů pro divadlo a film. Mezi křišťály zdobenými kostýmy, čelenkami, náramky je například Popelčin střevíček z americko-britské verze této pohádky (2015) s Lilly James v hlavní roli, podprsenka Josephine Baker z legendární show La Revue Nègre v pařížském Théâtre des Champs-Élysées (1925) nebo oslnivé šperky z několika bondovek. V textové sekci zaujme příběh z počátku 70. let, kdy dva zaměstnanci sklárny jen tak z legrace slepením několika skleněných odřezků z odpadu vyrobili jednoduchou myš. Třpytící se hlodavec ovšem nečekaně slavil velký úspěch, a tak úplně náhodou vznikla celá nová produktová kategorie zvířat a různých roztomilých postaviček. Jak již nejspíš tušíte, právě na tento příběh odkazují zmíněné odřezky broušeného skla v obrově páteři ve vstupní hale.

Snový park

Součástí muzea je také okolní osmihektarový park se sochami a skulpturami z rozmanitých materiálů – od železa až po sklo, kde se dá posedět a kromě uměleckých děl se kochat také výhledy na alpské vrcholky. Rodiny zaručeně ocení nevšední čtrnáct metrů vysokou věž, kde jsou v několika patrech skvěle vybavené herny a herničky pro děti všech věkových kategorií. Vřele doporučujeme vyhradit si na muzeum alespoň tři hodiny času. V zimních měsících může být prohlídka Swarovski Kristallwelten atraktivní zastávkou třeba na cestě do některého z tyrolských lyžařských středisek. 

Tip na výlet

Mincovna v Hall in Tirol

Nedaleko Swarovski Kristallwelten leží půvabné městečko Hall in Tirol s perfektně zachovaným středověkým centrem a muzeem v historické mincovně.

V roce 1477 se arcivévoda Zikmund Habsburský zvaný Bohatý (1427 – 96) rozhodl přestěhovat tyrolskou mincovnu z Merana do Hallu. Svůj nový domov tato veledůležitá dílna našla v prostorách zdejšího hradu Hasegg a jen o několik let později zde byl vyražen první stříbrný tolar. Zároveň se stěhováním panovník provedl měnovou reformu, a protože v habsburské říši byl velký nedostatek zlata, Zikmund rozhodl, že zlatý gulden nahradí stříbrný guldiner o stejné hodnotě. Nová mince se pak velice rychle rozšířila na většinu evropského území. Zavedení guldineru bylo pro středověký finanční systém převratnou událostí a zásadně ovlivnilo měnovou politiku v následujících staletích. Jednou z variant guldineru byl Joachimsthaler neboli Jáchymovský tolar, zkráceně thaler. Název thaler se začal používat ve všech německy mluvících zemích a pozdější anglický výraz dollar pochází právě z německého thaleru. Dnes je v bývalé mincovně muzeum s expozicí přibližující fascinující příběh výroby mincí, mocných mincmistrů i městečka, které bylo několik staletí finančním centrem habsburské říše. Zlatým hřebem muzea je replika vůbec prvního válečkového mincovního stroje, který byl ve středověku považován za technickou senzaci. Dokázal vyrazit neskutečných 4000 mincí denně. Druhý zlatý hřeb je stříbrný – jde o největší tolar na světě, má průměr 36 cm a váží přes 20 kg. V rámci prohlídky si můžete vyšlápnout na gotickou věž Münzerturm, dominantu hradu i celého městečka, kterou jste dost možná někdy cestou na hory do Tyrolska zahlédli z inntalské dálnice. Z věže se otevírají nádherné výhledy na kulisu pohoří Karwendel a údolí Inntal. Jako suvenýr si v muzeu můžete vyrazit svou vlastní minci.