Strategie

Milion prázdných židlí

Milion prázdných židlí
18.5.2020

Vládní opatření přijatá na ochranu před koronavirovou pandemií se okamžitě promítla do většiny oborů napříč českým hospodářstvím. Zatímco v některých oblastech si můžeme být jisti, že změny jsou jen dočasného charakteru a po zmírnění opatření zase odezní, u poptávky po kancelářských prostorách už to není zdaleka tak jasné. Vrátí se lidé z home officů do kanceláří?

Co se týče práce z domova, Česká republika dlouhodobě patří k průměru. Až do letošního března využívala práci z domu jen asi čtyři procenta všech pracujících, tedy přibližně 220 tisíc zaměstnanců. Pro srovnání, před vypuknutím pandemie byl průměr Evropské unie asi pět procent, což je zároveň stejná hodnota, na které se pohybovalo třeba sousední Německo nebo USA. První průzkumy ukazují, že počet lidí aktuálně pracujících z domova se v Česku vyšplhal až na neuvěřitelných 28 procent, tedy více než jeden a půl milionu zaměstnanců. To představuje více než milion prázdných židlí v kancelářích. A je otázka, zda a kdy je bude mít opět kdo zaplnit.

Vítejte v novém světě 

Před vypuknutím pandemie se k práci z domu stavělo velké množství firem skepticky. Podstoupit riziko zavedení tohoto procesu se jim jevilo jako příliš vysoké a navíc s nejasnými vyhlídkami. Náklady na zavedení technologií potřebných k pohodlnému pracování na dálku byly nahrazené jinými investicemi. Současná situace ale změnila podmínky a tyto investice se pro firmy staly pro další fungování nevyhnutelné. Až čas ukáže, jak se změní efektivita procesů a zda tyto firmy dokážou dlouhodobě fungovat bez společných kancelářských prostor. Kdo z aktuální situace ovšem benefituje, jsou zaměstnanci. Podle aktuálního průzkumu od společnosti Solitea je s režimem práce z domu spokojeno až 85 procent zaměstnanců, přičemž polovině z nich vyhovuje dokonce ještě více než práce v klasických kancelářích. Zároveň odpadá nutnost dojíždět do práce. Pro zaměstnavatele pak představují hlavní výhodu home office především ušetřené náklady za administrativní prostory. 

Je možné, že i po zrušení karanténních opatření si bude část zaměstnanců přát nadále zůstat v režimu home office, a je jen na zaměstnavatelích, jak se s tímto novým nastavením vypořádají. V případě hlubšího ekonomického propadu by se ovšem pro práci z domova rozhodly i mnohé firmy, aby ušetřily za kancelářské prostory a alespoň z části se vyhnuly propouštění.

Hledání zlaté střední cesty

Práce z domova má podle studií i stinné stránky. Jednou z nich je ztížení kariérního postupu, kdy zaměstnanci zjistí, že při práci z domu nejsou jaksi vidět. Problémem se může stát i rozlišování mezi soukromým a pracovním životem a nedostatečný prostor pro výkon profese, hlavně v rámci rodinného soužití. Příklad obratu k tradičnímu výkonu profese ilustrují příklady firem jako IBM nebo Yahoo. Obě společnosti měly ve svém režimu práce silně zakořeněnou práci z domu, kterou využívalo až čtyřicet procent zaměstnanců. V případě slovenské pobočky IBM se jich k práci z domu pravidelně hlásilo až pětadevadesát procent. Ani počáteční zvýšená efektivita jednotlivců ovšem nenahradila výsledek, který vychází z úzké spolupráce lidí v malých skupinkách. Z tohoto důvodu v roce 2017 obě společnosti změnily strategii. Vzhledem k dynamičnosti technologického odvětví, v němž je vždy potřeba přicházet s inovativními řešeními, se rozhodli pro agilní strategii řízení. Zpětné vyhodnocení ušetřených nákladů za administrativní prostory nepřineslo výsledky, které by výrazně podporovaly setrvání v práci z domova. Pohled na současný trend automatizace a průmyslu 4.0 navíc evokuje, že práci v klasických kancelářských prostorách, paradoxně, rozhodně neodzvonilo. V současnosti se zvětšuje počet lidí, kteří díky automatizaci „přesedlali“ z terénu do kanceláře a svoji práci vykonávají v kanceláři. Zároveň je v těchto případech nemyslitelné, aby si zaměstnanec, byť jen část této práce přenesl domů, a to kvůli zvyšujícím se požadavkům na IT bezpečnost a ochranu firemních údajů.

Jedním z možných vítězů aktuální situace tak mohou být takzvaná coworkingová centra. Ta sice v současnosti procházejí nepříznivým obdobím, už zanedlouho by se do nich mohl vrátit život. Stojí dnes už i v menších městech a poskytují lidem prostor pro práci mimo prostředí domova, kde se mohou nerušeně věnovat své práci a zároveň navázat kontakt s jinými lidmi. Coworkingová centra odstraňují mnoho nevýhod spojených s režimem home office. Poskytují firmám alternativu, pokud chtějí zaměstnancům poskytnout nerušený prostor pro práci blíže k domovu s možností využít ho podle vlastních potřeb. Zároveň odpadá potřeba dlouhodobého pronájmu, což se může výrazně promítnout v nákladech na administrativní prostory.

Celospolečenský experiment

Mezinárodní trh dnes zažívá enormní ztráty, ke kterým přispívají i vysoké nájmy za kanceláře. Administrativní budovy a komplexy, které tuto napjatou situaci přežijí bez větší ztráty nájemníků, se ocitnou před otázkou, jak pokračovat dále. Firmy v současnosti procházejí experimentem, při kterém mnohé objeví nové způsoby organizace, jež jim poskytnou větší flexibilitu.

V krátkém až střednědobém období nás proto velmi pravděpodobně čeká pokles poptávky po kancelářských prostorách, který se bude úměrně prohlubovat s délkou vládních opatření a úpadkem ekonomiky. Na solidní předpověď dlouhodobého vývoje je nyní ještě brzy, dosavadní zkušenosti nám však naznačují, že home office nedokáže plnohodnotně nahradit klasické kanceláře.

Autoři textu, Eva Schwarzová a Pavel Králík, jsou členy Institutu ekonomického vzdělávání (INEV), který vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda, největší ekonomická soutěž v České republice. Více informací najdete na tomto odkaze. Činnost spolku můžete podpořit na darujme.cz

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.