Osobnosti

Petr Palička: Návrat života do opuštěných míst je nesporným efektem naší práce

Petr Palička: Návrat života do opuštěných míst je nesporným efektem naší práce
13.7.2021

Projekty z realitního portfolia Penty Real Estate patří mezi výrazné počiny v komerční i rezidenční architektuře. Cílem společnosti je stavět budovy, které přispívají k urbanistickému rozvoji dané lokality. To potvrzuje i Petr Palička, Country Managing Director pro Českou republiku, který v našem rozhovoru hovoří především o dvou aktuálně velmi skloňovaných projektech, jež výrazně změní ráz Prahy. Konkrétně se jedná o revitalizaci pozemků v okolí Masarykova nádraží a budování nové městské čtvrti v místě současného brownfieldu v pražských Nuslích.

Jak postupují práce na vašem vlajkovém projektu Masaryčka? 

Aktuálně dokončujeme hrubou stavbu prvního suterénu a za chvíli začneme stavět přízemí. Jde to dobře, i když nám příliš nepřeje počasí. Dokončení termínově směřujeme k druhému kvartálu roku 2023.

Máte už zprávy ohledně prvních nájemců kancelářských prostor v Masaryčce?

Ze strany potenciálních nájemců office prostor evidujeme poměrně velký zájem o tuto adresu, s řadou z nich jsme v pokročilém stadiu jednání. V retailu už máme dokonce podepsané některé smlouvy. Musím říct, že v tuto chvíli nepanuje příliš velká ochota kancelářských nájemců podepisovat smlouvy, zavazovat se, kdežto v retailu je tomu naopak. Přisuzuji toto nastavení nejistotě firem, řada z nich prostě stále neví, co bude za pár měsíců.

Dozná váš koncept kanceláří pod vlivem změn životního stylu, které přinesla pandemie, nějakých úprav?

Zatím ne, žádné zásadní úpravy jsme nedělali. Je ještě brzy na to soudit, jak pandemie skutečně ovlivní budoucnost života v kancelářích. Aktuální stav, kdy některé firmy kancelářské zázemí vůbec nevyžívají, je podle mého názoru dočasný a nelze z něj vycházet v dlouhodobých konceptech. Pro lidstvo je normální žít společně, potkávat se a mluvit spolu. Nemyslím si, že odteď budeme všichni zavření doma, nakupovat jen přes e-shopy a komunikovat skrze telefony a e-maily.

Zvažovali jste přesun kanceláří Penty právě do Masaryčky?

Bylo by to samozřejmě logické a máme na tento záměr i nájemní smlouvu, ale uvidíme. Nechci předjímat.

V rámci konceptu veřejného prostoru Masaryčky počítáte také s food tržnicí. Budete do tohoto konceptu zapojovat Manifesto, které je na místě teď, nebo na něj jenom volně navážete?

Manifesto do našeho záměru zapojovat neplánujeme, máme jiný koncept. Chceme vytvořit jakousi food hall, tedy něco, co je v evropských metropolích poměrně běžné, ale v Praze zatím chybí.

Ostře sledovaný je také váš projekt připravovaný v areálu Nuselského pivovaru, kde máte velké plány s veřejným prostorem. Jak na ně reagují místní? 

Nezaznamenali jsme vůči tomuto projektu žádné zásadní protesty. Zdá se, že samotná rekonstrukce pivovaru a jeho zpřístupnění bude lidmi kvitováno vyloženě pozitivně – vzniknou tady nové restaurace, kavárny a další typy služeb, které v oblasti chybí. 

V případě Nuselského pivovaru jsme vůbec nepodcenili důležitost participace veřejnosti na přípravné fázi. Zapojili jsme lidi do diskuze kolem vize projektu, uspořádali jsme řadu akcí s cílem seznámit je s našimi plány a měli jsme možnost sledovat, jak aktivně se o ně zajímají. Pozvali jsme veřejnost do areálu, kam vlastně nikdo předtím nechodil, protože pro to v jeho současném stavu není ani důvod. Lidé přišli, viděli na vlastní oči neutěšenou situaci v lokalitě a asi každý pochopil, že změna je jednoznačně žádoucí. 

Obecně si myslím, že se nám v několika případech podařilo naší výstavbou výrazným způsobem zkultivovat dané místo – mám na mysli třeba Waltrovku nebo náměstí Winstona Churchilla. Podobný efekt oživení lokality a jejího zprůchodnění očekávám i v Nuslích. Když se na to člověk podívá trošku z nadhledu, právě tohle je na developerských počinech nejcennější. Můžeme se donekonečna bavit o tom, jestli se někomu daný projekt líbí nebo nelíbí, ale návrat života do opuštěných míst a nastartování přirozeného způsobu fungování města je nesporným efektem naší práce na daných lokalitách.

Současný stav pivovaru je skutečně tristní. 

Je to mrtvá budova. My sem plánujeme vrátit život. Chceme upravit koryto Botiče a jeho břehy tak, aby sem lidé mohli přijít posedět. Revitalizace této lokality bude mít vyloženě pozitivní vliv na celé okolí a myslím si, že to tak vnímají i místní.

I přes neutěšený stav pivovaru je objekt památkově chráněný. Jak se vám v Nuslích pracuje s památkáři? 

S památkáři samozřejmě intenzivně spolupracujeme a projekt jsme navrhovali v souladu s jejich požadavky. Ty jsou pochopitelně omezující, ale na druhou stranu je díky nim zachován genius loci.

Které ze stávajících budov budou v areálu zachovány?

Původní budovy v projektu zůstanou všechny, odstranili jsme jen jakýsi slum, který se na pivovar navázal, ale neměl s ním nic společného.

Nuselský pivovar má být multifunkčním projektem, kombinuje tedy jak komerční, tak rezidenční prostory. Budou byty umístěny také v objektech starého pivovaru, nebo jste je situovali jen do novostaveb? 

Pár bytů bychom v původních budovách vytvořit chtěli, ale uvidíme, jak to půjde. Pracujeme hlavně s podkrovím a atypickými dispozicemi. Problémem je dostat do těchto objektů světlo. Jsou tady jen malá okna, protože pivovar byl stavěný pro jiný účel, než pro jaký se bude v budoucnu používat. Klíčové jsou v tomto případě diskuze s památkáři. Musíme se shodnout na tom, jak po technické stránce vyřešit přísun denního světla a zároveň příliš nepoškodit charakter budovy.

Slyšela jsem, že v areálu plánujete založit mikropivovar, tedy alespoň symbolicky navrátit do prostoru jeho původní účel. 

Byla by škoda, kdyby v pivovaru nebyl pivovar (úsměv).

Četla jsem, že Masaryčka si před započetím výstavby vyžádala 7 let povolovacích procesů a 328 razítek.

Ano, to je možné.

Kolik času a razítek bude potřeba pro pivovar?

V pivovaru to není tak dramatické, nestojí tolik v centru pozornosti jako Masaryčka. Neřeknu vám, kolik razítek na jeho povolovacích procesech nasbíráme, ale bude jich určitě o hodně méně.

Jakou roli v záměru akvizice brownfieldu v Nuslích sehrálo plánované metro D, které tudy povede?

Vlastně žádnou. Do pivovaru jsme se pustili kvůli tomu, že se nám líbila lokalita. Usilovali jsme o koupi poměrně dlouho, a když se ta možnost otevřela, využili jsme ji a dohodli jsme se s původním vlastníkem areálu na převzetí.

Co pro vás bude v projektu pivovaru největší výzvou? Je to již zmíněná revitalizace původních budov?

Přesně tak, nejkomplikovanější bude fáze rekonstrukce. U rekonstrukce nikdy úplně přesně nevíte, co vás čeká za dalším rohem, a plány se často musí významně přizpůsobovat novým skutečnostem.

Developeři se ve velkém pustili na pole nájemního bydlení. Chystáte se v tomto segmentu také angažovat?

Zatím jsme se touto cestou nevydali, ačkoliv samozřejmě trend výstavby za účelem pronájmu silně vnímáme.  Na druhou stranu mohu říct, že určitě nechceme byty postavit, trvale vlastnit a sami je pronajímat – takové ambice nemáme. Rádi je postavíme pro někoho, kdo má tento záměr, ale my sami se tímto směrem neorientujeme. Většina námi realizovaných rezidencí je navíc provedena spíš v prémiovějším standardu, což není typické pro byty k pronájmu. Z obchodního hlediska nám zatím připadá zajímavější prodávat byty koncovému uživateli – i když on je třeba potom pronajme.

Dalším lokálním trendem vašeho oboru je developerská expanze do regionů. Poohlížíte se i vy mimo Prahu?

Zatím ne, ale je to vlastně z jediného důvodu, jímž je interní kapacita. Řešíme poměrně dost projektů, máme svoje limity a najít do týmu nové kvalitní lidi není vůbec jednoduché. Další věcí jsou samozřejmě finanční zdroje, i s těmi musíme nakládat zodpovědně a obezřetně.

V regionech nicméně dříme velký potenciál. 

To nepochybně. V poslední době se často mluví o vysokorychlostní železnici a není sporu o tom, že pokud by v České republice vznikla, přepíše cenovou mapu nemovitostí v celé zemi. Něco podobného se stalo třeba ve Velké Británii. Když se z Liverpoolu dostanete do Londýna rychleji než z jedné strany Londýna na druhou, zmizí důvod se hromadně stěhovat do hlavního města. Pokud u nás nastane rozvoj vysokorychlostních železnic, současně s ním nastane zásadní rozvoj regionů.

O tomto fenoménu často slýchám ve spojení s Ústím nad Labem, kde by železnice měla město spojit za dvacet minut s Prahou a za dvacet minut s Drážďany. 

Tato dosud trochu opomíjená města do budoucna nabídnou investorům zajímavý výnos, protože ceny jsou tam zatím relativně nízké. Pro toho, kdo má dnes dlouhé peníze a nečeká okamžitý výnos, ale dlouhodobé zhodnocení, má rozhodně smysl nakupovat nemovitosti v regionech.

Pojďme se dotknout aktuální situace. Zaznamenali jste, že by lidé kvůli nejisté budoucnosti odkládali nákupy bydlení? 

Já si myslím, že je to právě naopak. Podle mě většina lidí chápe, že proběhlá masivní podpora státu, ten několikanásobně překročený rozpočet, musí mít někde reálný dopad. Lidé jsou nervózní a bojí se, že přijdou o úspory, že je zlikviduje inflace. Jako obrana proti tomuto scénáři se nabízí právě uložení peněz do nemovitostí, to byla vždy velmi konzervativní oblast. Samozřejmě se může stát, že se ceny bytů krátkodobě zhoupnou a trochu klesnou, ale pro nějaký velký sestup nevidím žádný důvod. Při stávajících cenách prací, vstupů, pozemků a dalších procesů to ani není reálné. Z celé situace tedy vychází jako logické uložit peníze do nemovitosti hned, není na co čekat. 

Mluvili jsme hlavně o Masaryčce a Nuselském pivovaru. Jaké máte další plány?

V rezidenčním segmentu jsme krátce před započetím výstavby velkého bytového domu na Vítězném náměstí v Praze 6, další projekt tří bytových domů máme Na Julisce a jeden komorní projekt připravujeme v Chittussiho ulici v Bubenči. A to určitě není všechno, práce máme opravdu hodně.

Text: Jitka Krulcová Foto: Ondřej Pýcha

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.