Osobnosti

Robert Robek: Na trhu je dostatek peněz, i proto vznikají stále nové fondy

Robert Robek:  Na trhu je dostatek peněz, i proto vznikají stále nové fondy
10.6.2021

Fondy kvalifikovaných investorů jsou určené pro kohokoli, kdo má minimálně milion korun, chce ho investovat a splňuje základní podmínky kvalifikovanosti. Investiční společnost Avant jich aktuálně spravuje 135 a celkový objem jejich majetku dosahuje hodnoty padesát miliard korun. Jak fungují startupové investiční fondy, proč je právě teď vhodná doba pro nákupy private equity a co drží ceny nemovitostí nahoře? Nejen o tom s Robertem Robkem, místopředsedou představenstva a investičním ředitelem Avantu.

Kolik fondů máte aktuálně ve správě? 

Dnes je to celkově v Avantu 135 fondů, z toho u mě ve skupině zhruba 40 fondů. 

Jaká je jejich celková hodnota?

Objem majetku v námi spravovaných fondech dosahuje 51 miliard korun.

Jak se vyvíjí české fondové prostředí? Je největší boom už za námi nebo se k němu teprve blížíme? 

Zájem o fondy kvalifikovaných investorů je konstantní, mírně vzestupný. Otázkou je, jak se bude trh vyvíjet do budoucna, jakým směrem se budou ubírat regulace ze strany České národní banky a evropských orgánů. Jen za letošní rok jsme založili devatenáct nových fondů i přesto, že covid obecně zpomalil byznys, takže na nedostatek aktivity v oboru si nemůžeme stěžovat.

Jaké investiční nástroje jsou aktuálně populární? 

Od loňského března zásadním způsobem vzrostly akcie. Srovnání hodnoty akcie Apple před rokem a nyní vykazuje 100% nárůst, u Tesly 150 %. Dalšími trháky jsou Facebook, Google… Samozřejmě byl v pandemii zaznamenán velký propad, ale rychle se srovnal a dnes jsou akcie dražší než před covidem. Z mého osobního pohledu je tedy tento směr stále velmi zajímavý, jde jen o to najít vhodnou akcii a posoudit, zda je pro mě její riziko únosné. Jistějším a konzervativnějším nástrojem jsou samozřejmě nemovitosti nebo třeba dluhopisy, vždycky je ale potřeba dbát na diverzifikaci portfolia. Také v ní spočívá výhoda fondů kvalifikovaných investorů. Skrze náš produkt Avant Flex můžete zainvestovat jeden milion korun až do deseti fondů a mít tak portfolio skutečně pestré.

Jak se v průběhu let vyvíjí skladba investorů ve vámi spravovaných fondech? S nástupem podnikatelů v segmentu IT drží čím dál tím větší peníze mladí lidé. Mají i oni zájem o fondy kvalifikovaných investorů?

V našem oboru stále převládají investoři ze střední třídy ve věku 35 až 55 let. U fondu kvalifikovaných investorů je hranice minimálního vkladu stanovené na milion korun a musíte splnit předpoklady oné kvalifikovanosti. Milion korun je pro mladou generaci pořád dost peněz.

Směřovala jsem spíš k tomu, jestli skupina mladších investorů postupně roste, nebo zda je jejich poměr v celku konstantní.

Jejich podíl pomalu roste, a to i ve skupině investorů zakladatelů, kteří jsou nositeli investiční strategie a my ji pro ně potom spravujeme a rozvíjíme.

Jak s vaším oborem zahýbala pandemie?

Naštěstí s našimi fondy neotřásla v nějakém dramatickém měřítku. Je to dáno zejména tím, že většina fondů se stále zaměřuje na nemovitosti a development, zejména v oblasti bytové výstavby. Tam se ekonomický dopad pandemie vůbec neprojevil. Možná se loni v březnu pozastavily prohlídky nemovitostí, ale pak se developeři situaci částečně přizpůsobili a začali s online prohlídkami. Dalším typem fondových nemovitostí jsou logistické parky a skladová centra, která teď zažívají žně – tedy pokud dominantním nájemcem nebyla společnost z automobilového průmyslu, protože ten se na tři týdny zastavil. U nás jsme ovšem ani v logistických centrech a skladových areálech nezaznamenali propad. Covid tedy naše fondy neovlivnil, až na jeden zaměřený na akcie obchodované na americké burze. Tam loni v březnu došlo k propadu okolo 30 %, ale za měsíc se situace vrátila plus minus na předchozí hodnoty.

Nemovitosti tedy fondům zajistily stabilitu. 

Ano, ale je potřeba rozlišovat nemovitosti a nemovitosti. My naštěstí nemáme v portfoliu našich fondů žádná obchodní centra, a to je nemovitost, která má v důsledku covidu problém. Vlastníci retailových nemovitostí budou mít problémy s nájemci, protože ti po nich budou chtít kompenzace a podobně. Covidová opatření dopadla také na kancelářské budovy, i když tady není propad tak velký jako v případě obchodních center. Ještě loni se debatovalo o tom, zda kancelářské prostory neprojdou po covidu dramatickou změnou. Diskuse na toto téma byla na stole už před pandemií, covid jen zrychlil nevyhnutelné procesy. Osobně si ale nemyslím, že se fungování kanceláří nějak radikálně změní. V mnoha oborech je osobní kontakt stále nepostradatelným prvkem práce. Online fungování je do jisté míry dobrým řešením, ale dlouhodobě se ukazuje jako méně efektivní. Jako relevantní vidím debatu o tom, že 20 % kanceláří bude provozováno v režimu coworkingových prostor nebo společného sdílení. I tak ovšem kancelářím bude dva tři roky trvat, než se vzpamatují z toho, co se na trhu po covidu děje. Jeden z našich fondů se zabývá výstavbou kancelářských budov v Praze na Rohanském ostrově a na Smíchově a aktuálně tuto činnost pozastavil. Předpokládá se totiž, že na pražském trhu kancelářských prostor teď bude výraznější převis nabídky nad poptávkou.

Jak se obecně v posledních letech vyvíjela výnosnost investic do nemovitostí? 

Výnosnost se stále pohybuje v rozmezí 6 až 8 % per annum a to i v průběhu času. Nabídka bytů je malá, v Praze se staví o polovinu méně, než vyžaduje poptávka a nedostatek kupních příležitostí trápí také regiony. V období finanční krize z roku 2009, která k nám dorazila v roce 2010, byty a rodinné domy nikdo nechtěl kupovat. Dnes chce nemovitosti nakupovat každý. Je to neskutečný rozdíl, který nastal v průběhu několika let. Rezidenčnímu trhu pomohly dvě věci – zaprvé roste zájem o nájemní bydlení a zároveň se zvyšují nájmy, což je faktor, který pomáhá při zhodnocení investice do nemovitosti. Druhým faktorem je skutečnost, že stále rostou kupní ceny nemovitostí, kapitálová hodnota investice tedy rovněž stoupá. 
Jedním z důvodů vytrvalého růstu cen bytů je fakt, že do nich začínají investovat institucionální investoři se strategií vytvoření portfolia určeného k nájemnímu bydlení. Dostáváme se tedy do situace, kdy se nejenže velmi málo staví, ale postavené byty skupují investoři.

Je tedy mezi investory největší zájem o nemovitostní fondy? Vyvíjí se nějak tento trend? 

Ano, ve fondech stále přetrvává zájem především o nemovitosti, a to jak ze strany zakladatelů fondů a nositelů počátečního kapitálu, tak ze strany investorů, kteří chtějí spoluinvestovat. Poslední dobou se nicméně objevuje zájem o fondy atypičtějšího charakteru, které se zaměřují třeba na umění nebo na historická vozidla. Roste take zájem o fondy zabývající se private equity a startupy, což jsou hodně riziková aktiva a je potřeba, aby byl investor s tímto rizikem obeznámen.

Private equity a startupové fondy jsou v poslední době mediálně populárním tématem.

Není velké umění odkomunikovat fond, který investuje do startupů, ale je umění investorům takovou investici zhodnotit. Obnáší to zasvěcený výběr daného projektu, správné určení výše investice a následně samozřejmě sofistikované řízení celého procesu zhodnocení. U startupů se může stát, že přijdete o celou investici. Kde máte jistotu, že natrefíte na novou Alzu, která kdysi byla také startupem? Jako investor do startupů musíte mít pro tento obor cit, musíte se umět podívat na celý daný sektor a trh a pochopit, jak funguje. Startup hledá investora, aby od něj získal nějakou přidanou hodnotu – buď aby dovyvinul jeho produkt, anebo ho dostal na trhy. Vyvinout produkt, dostat ho na trhy a prodat ho je strašně těžké. Vymyslet v dnešní době něco nového a unikátního je nesmírně náročné, a i když se vám to podaří, stále nemáte vyhráno, protože ještě pořád to musíte umět prosadit na vysoce konkurenčním trhu. 90 procent startupů skončí bez toho, aniž by začaly generovat nějaké tržby, natož zisk.

Ale někdy se to povede…

A právě proto si musíte dobře rozložit portfolio a k tomu je potřeba mít velký kapitál. I tak se ovšem může stát, že fond bude mít třeba pět private equity společností a všechny se ukážou jako špatná volba.

Kolik peněz průměrně vkládají vaši investoři do fondů? 

Nemáme to nějak zprůměrované, ale pohybuje se to kolem dvou milionů korun.

Takže se víceméně drží při spodní hranici výše investice?

Ano, ale samozřejmě někteří investoři investují větší částky. Na trhu a v ekonomikách je dostatek peněz, proto také vzniká stále vice fondů.

Pro jaký typ investora jsou fondy kvalifikovaných investorů vhodné? 

Fond kvalifikovaných investorů je vhodný pro kohokoli, kdo nechce nebo nemá čas či znalosti, aby si investice zajišťoval sám a vynakládal na to úsilí. Pokud investor hodlá investovat do nemovitostí, může si u nás vybrat jakýkoli nemovitostní fond. Pokud do cenných papírů, nabídneme mu fondy zaměřené na cenné papíry. Pokud ho zajímají korporátní dluhopisy, máme i takové fondy. Skrze jiné naše fondy je možné investovat do umění nebo třeba do historických vozidel – tam to bývá víceméně srdeční záležitost. Jednoduše: fondy kvalifikovaných investorů jsou určené pro kohokoli, kdo má minimálně milion korun, chce ho investovat a splňuje základní podmínky kvalifikovanosti.

Jaká je podle vás finanční a investiční gramotnost Čechů? Jak si na tomto poli stojíme v kontextu Evropy?

Jsem v tomto ohledu optimistou. Finanční a investiční gramotnost národa se neustále zlepšuje. S otevřením možností investování se otevřely i obzory, už to není jen o termínovaném vkladu v bance nebo o státním dluhopisu či akciích ČEZu.

Co obnáší vznik nového fondu? Jak dlouho takový proces trvá? 

Samotné založení fondu je formálně-právní proces, který lze zvládnout skoro i za měsíc. Musíte mít ale odladěnou představu jak má váš fond fungovat, jak nastavíte parametry pro investory, jaké budou vstupní a výstupní poplatky a spoustu dalších věcí. Většinou se tedy při zakládání čeká na jasné nastavení těchto záležitostí, protože systém pak nelze měnit. Obecně ale lze říct, že plus minus za tři měsíce můžete mít fond založený a zahájený tak, aby fungoval. Druhým nezbytným předpokladem je, že zakladatelé musí do fondu vložit vlastní počáteční kapitál, případně i své know-how. Ze zákona musí mít fond do jednoho roku vlastní kapitál ve výši 1 250 000 euro.

Co se stane, když nesežene takové peníze?

Pak takový fond zrušíme, ČNB to hlídá.

Nakolik přísná jsou česká pravidla pro fondy ve srovnání s Evropou? 

Podmínky jsou napříč Evropou víceméně stejné, vycházejí z evropské směrnice o alternativních investicích.

Lze očekávat, že pandemie a s ní související ekonomická krize zvýší objem investičních příležitostí v segmentu private equity? Je to dobrý okamžik, aby rostl trh fondů zaměřených na private equity?

Vždycky je dobré nakupovat v krizi nebo v době, kdy je trh dole. V otázce private equity je potřeba pečlivě volit segment a ptát se, co s ním udělala, a ještě udělá pandemie. Obecně se ale nacházíme v dobrém období pro private quity nákupy. Možná se budou nakupovat i obchodní centra, ale je to aktuálně hodně riziková oblast.

Které investiční produkty jsou pro vás konkurencí? jsou to třeba podílové fondy v bankách?

Z hlediska výnosu, který je u nás třeba na nemovitostních fondech kolem 7, 8 procent ročně pro nás bankovní podílové fondy konkurencí nejsou. Jejich výnos na dluhopisech se pohybuje kolem 2 procent. Na akciích je to o malinko lepší, ale pořád kolem 5 procent.

Jaký vidíte ve vašem oboru potenciál v Brně a na Moravě? Nemovitostní investice se kromě logistiky přece jen soustředí převážně na Prahu a Středočeský kraj. 

Nemovitosti mají velkou perspektivu i v regionech, hlavně v krajských městech. Brno je určitě po Praze nejzajímavější investiční destinací. Máme v portfoliu velmi dobrý fond zaměřený na bytovou výstavbu v Brně, Domoplan. V oblasti private equity je na brněnské scéně důležitým hráčem Spilberk, což je zkušená skupina investující na pomezí private equity a venture fondů.

Připravila: Jitka Krulcová, Foto: Ondřej Pýcha

Článek najdete v časopise Premium Brno.

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.