kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Premium Brno » Jiří Prudík z Quantcomu zajišťuje internet pro české Silicon Valley

Jiří Prudík z Quantcomu zajišťuje internet pro české Silicon Valley

Jiří Prudík
Foto: Quantcom
Moderní inovační ekonomika, jakou se už dvacet let snaží rozvíjet jihomoravský region, nemůže fungovat bez rychlého toku dat. Některé byznysy dnes vysloveně závisí na internetu a inovace se rodí do velké míry právě v digitálním světě. Devět z deseti městských částí v Brně dnes pokrývají kruhy datové infrastruktury společnosti Quantcom, která je jedním z největších vlastníků optických sítí v Česku. „Na trhu v Brně není pomalu nikdo, kdo by se s naší optikou nepotkal a nepoužíval ji,“ říká Jiří Prudík, vedoucí týmu regionálních metropolitních optických sítí. A dodává, že optické vlákno dnes nemá v přenosu dat konkurenci.

Internet v Brně dnes z velké části stojí na vaší datové síti. Jak se vám povedlo dostat se do takové role v druhém největším městě republiky, které má navíc ambici stát se centrem moderní inovační ekonomiky?

Na počátku milénia se zrodila myšlenka, že začneme v Brně budovat optickou síť, která zůstává nepřekonanou technologií pro pevný internet. Měli jsme to štěstí, že jsme s tím přišli jako první v době, kdy jiní kombinovali metalické kabely a bezdrátový signál. Takže dnes velká část městské infrastruktury vždy souvisí s naší optickou sítí, anebo lidmi, kteří ji stavěli.

Dá se shrnout, co všechno dnes vaše síť propojuje?

Na začátku kolem roku 2003 měřila hlavní páteřní trasa zhruba třicet kilometrů, dnes máme ve městě přes 250 kilometrů zemních tras a více než 500 kilometrů optických kabelů. Ty jsou páteří pro všechna datacentra, administrativní a byznys centra, technologické a průmyslové parky. Pokrýváme značnou část kritické infrastruktury a na našich páteřních sítích fungují mobilní operátoři i firmy, které si budují po sídlištích lokální sítě pro rezidentní zákazníky. V posledních letech budujeme síť a zajistili jsme připojení stovek vysílačů pro mobilní 5G signál, což je aktuálně největší probíhající souvislá stavba, a to možná i v celém Česku. Sečteno podtrženo se dá říct, že na trhu není pomalu nikdo, kdo by se s naší optikou nepotkal a nepoužíval ji.

Když jste zmínil 5G sítě, neobáváte se, že tahle technologie superrychlého mobilního internetu vám může přebrat zákazníky?

Sítě 5G jsou určitě velmi sofistikované, ale pořád je to mobilní signál, který se šíří přes domy, stromy, zdi, takže to podle nás není tak profesionální služba, jakou potřebují firmy. Možná může stačit některým menším, ale větší společnosti z mého pohledu nemohou na 5G fungovat. Je to spíše doplněk ke špičkovému pevnému internetu, jaký představuje optika. Uživatel má standardně požadavek, aby kapacita byla co nejvyšší, aby médium komunikovalo na co největší vzdálenost co nejrychleji a aby spolehlivost byla maximální. Když vezmu tyto faktory, tak technologie optického vlákna nemá z hlediska fyzikálních parametrů konkurenci.

A co satelitní internet, který buduje vizionář Elon Musk?

Uváděné kapacity jsou zajímavé a ta síť bude ohromná, ale i sám Starlink ji prezentuje jako řešení pro odlehlé kouty světa. Nejspíše budou schopni signál dostat rychleji z jednoho konce planety na druhý, což je dáno fyzikálně. Optický kabel musí mít opakovače, nedosvítí desítky tisíc kilometrů, ale jednotky stovek kilometrů a regenerace signálu do toho vnáší zpoždění. Takže Starlink může být v některých případech rychlejší, ale optiku podle mě může nahradit jen v okrajových aplikacích. Platí tady totiž to samé, co pro mobilní signál: čím více lidí se v danou chvíli v daném místě připojí, tím více se dělí o kapacitu vysílače. O naši optickou linku se naproti tomu zákazník s nikým nedělí.

Když se vrátíme na začátek, jak jste se rozhodovali, kde se do výstavby v Brně pustíte?

Když jsme začali budovat síť a pokládat první optické kabely, vybralo se více lokalit v Brně, které měly přívod z národních optických sítí a byly na sobě ve všech směrech nezávislé. Mezi nimi se postavila hlavní kruhová topologie, takový ekvivalent prvního městského silničního okruhu. Důvod byl samozřejmě praktický, pokud vám takto zásadní páteř někdo překopne bagrem, kruh automaticky zajistí signál z druhého distribučního místa po druhé trase. Tento přístup se nám na začátku natolik osvědčil, že jsme celou dobu naši síť stavěli v dalších a navazujících kruzích. Dnes máme takových kruhů desítky a pokrývají devadesát procent městských částí. Cílový stav je mít kruhovou topologii v každé městské části. Dalo by se říct, že náš osud je kruh.

Takže vaše práce spočívá s nadsázkou řečeno v malování kruhů?

Vedoucí týmu regionálních metropolitních optických sítí je především projekční a manažerská pozice. Jsem ale pořád i výrobní jednotka, vyplodím poměrně dost výkresů, které určují hlavní směry, kam se síť rozvíjí, a jak objekty připojíme. Neustále je potřeba posuzovat síť z pohledu stávajícího naplánovaného stavu a dbát na to, aby probíhající stavby v žádném případě neohrozily aktuální provoz na sítích. Abych se vrátil zpátky ke kruhům, tak ty nám rovněž pomáhají zásadním způsobem optimalizovat a zjednodušovat zapojení sítě. 

Můžete přiblížit, jak o plánování sítí uvažujete?

Základní podklad je mapa města s našimi sítěmi i sítěmi ostatních operátorů a organizací. Máme do toho zakomponován i územní plán, kde město vyznačuje, kam se chce rozvíjet. Stěžejní je rovněž sledovat aktuální výstavbu, což je v reálném čase asi nejnáročnější. Smyslem je znát Brno s rozumným detailem a nadhledem a snažit se to zkombinovat se znalostí a potřebami zákazníků. Máme takový hlavní výkres, který by se dal označit jako kotel naší optické sítě, a u toho je jeden údaj – celková doba úprav: 10027 hodin, které jsem na něm převážně strávil já.

Jsou ještě v Brně z pohledu zasíťování optikou nějaká bílá místa?

Teď se více soustředíme na lokality, kde se město před rokem v aktualizaci územního plánu zavázalo umožnit další výstavbu. Jde především o rekonstrukce brownfieldů, o pole na západním okraji nebo okrajové části starších sídlišť. Chystá se nám tu nenápadný, přirozený přesun centra města, nebo lépe řečeno jeho těžiště. Jinak je páteřní síť po Brně převážně hotová, nejčastější průměrné stavby nových linek jsou dlouhé pár stovek metrů.

Jak velký tým je potřeba ke správě a rozvoji datové sítě pro město velikosti moravské metropole?

Přímo v Quantcomu je v Brně čtyřicet lidí a podle aktuálního množství staveb využíváme 50 až 150 externích pracovníků u dodavatelů, kteří řeší výstavbu sítě a péči o ni. Když se bavím s někým z HR velké firmy a říkám mu, že u nás je řada kolegů 15, 20 i více let, tak je vždy překvapen. Ve výstavbě infrastruktury to ale má jasný smysl. Tito lidé tvoří know-how i paměť firmy, pokud jde o postupy, místa, naše klienty, dodavatele, partnery. Zmíněný tým je sice hodně složen i ze subdodavatelů, ale opět jsou to lidé, kteří s námi spolupracují často patnáct i více let. Dalo by se říct, že to jsou firmy, které s námi vyrostly z malých garážovek do samostatných velkých společností a pořád mají část lidí výhradně pro nás. Výsledkem je, že v menším počtu zvládáme daleko větší síť, a dovolím si tvrdit, že podstatně odpovědněji a zapáleněji, než tomu bývá u největších hráčů na trhu.

Co má z vašeho nadšení zákazník?

Naše velká konkurenční výhoda je rychlost, s jakou ho dokážeme připojit. Kdybych měl uvést typický příklad, kde na nás nikdo z konkurence nemá, tak vypadá následovně: v Brně v nějakém byznys centru sídlí firma, která přestěhuje výrobu do místního průmyslového parku a v rámci jednotek dní potřebuje mít propojení optickým kabelem mezi svou administrativou v centru města a desítky kilometrů vzdálenou halou na jeho okraji. My to dovedeme splnit a klidně zajistit i připojení v kruhu, tedy dvěma trasami. To bývá pro takové klienty klíčové, protože pokud na internetu závisí provoz celé továrny a datové připojení přestane fungovat třeba kvůli překopnutí kabelu, výroba se zastaví a stovky lidí nemohou pracovat. My tohle riziko technologicky eliminujeme zařízením, které se dívá do našeho kruhu několikrát za vteřinu a je schopno tok dat otočit do jeho neporušeného ramene, takže si toho uživatel ani nevšimne.

Technologie se dnes rychle vyvíjejí. Už jste mluvil o tom, že optika je řešením budoucnosti pro pevný internet, takže její morální zastarání nejspíš hned tak nehrozí. Jak je to s fyzickou životností takové sítě?

Způsob, kterým síť stavíme my, se dá označit za současnou high-end optiku, kterou zejména západní svět již opouští. Základní, tedy páteřní a metropolitní sítě už jsou tam vesměs vybudovány a optické připojení se rozšiřuje do okrajových lokalit, například do menších obcí. Tato takzvaná fibre to the home (FTTH) výstavba už často probíhá trochu zjednodušeně, protože je snahou ji zlevnit. Z našeho pohledu proto nebude mít takovou životnost, s jakou pracujeme my. Když jsem zmiňoval připojování 5G vysílačů, tak jsme schopni v takovém projektu garantovat životnost sítě a její parametry na desítky let. Jen podotknu, že je to pořád ta stejná síť, ke které se může připojit i jakýkoli zákazník z byznysu.

Když mluvíte o desítkách let, zní to skoro neuvěřitelně v době, kdy jsou ve městech zalátané chodníky i silnice, protože se pořád kope do země kvůli nějaké nové infrastruktuře…

Když vezmete infrastrukturu, jako je vodovod nebo vedení vysokého napětí, má vždy nějakou kapacitu, která se naplánuje a vybuduje pro dané území v aktuálním čase. Jenže v průběhu let vedle na poli neplánovaně vyrostou stovky dalších objektů, a tak se buduje i tato infrastruktura znova. Já třeba bydlím na jednom místě patnáct let a místní energetika tu stejnou síť upgraduje už potřetí. To se nás netýká, my jsme před dvaceti lety položili první optický kabel v nejrobustnější a dostupné plastové chráničce, koupili jsme tu nejlepší, a optická vlákna v něm ještě nepoznala vrchol svojí kapacity. Technologie se pořád rozvíjí a umožňuje přepravovat větší objemy dat. Strop v zásadě neexistuje.

Co vás dnes při výstavbě sítí brzdí? Potýkáte se tak jako stavebnictví obecně se složitými povolovacími procesy?

Bohužel ano, problém je administrativa státu a aktuální znění zákona o liniových stavbách. Když se rozhodneme, že vybudujeme ve městě trasu o délce 150 metrů, proces, který nastává, obnáší projekci a projednání trvající nejméně dvanáct až šestnáct měsíců. Výstupem je vždy minimálně dvacetistránkový dokument podmínek, které musíme při výstavbě dodržet. Když se na to podívám z nadhledu všech zúčastněných stran, je ten proces pro všechny zhruba ze tří čtvrtin naprosto absurdní a zbytečný jen tím, že se opakuje pořád dokola, při každé stavbě zvlášť. Každá novela navíc na zákon nabaluje další podmínky a už je ve stavu, kdy poškozuje celou ekonomiku státu. Já jsem měl před lety možnost mluvit s původními tvůrci etalonu tohoto zákona a myslím si, že převládajícím pocitem z aktuálního znění je smutek.

Jiří Prudík (38)

Vystudoval obor sdělovací technika a elektronika v magisterském studijním programu na Vysokém učení technickém v Brně. Již při studiu měl možnost zúčastnit se projektování a výstavby nově vznikající metropolitní optické sítě v moravské metropoli. Od roku 2008 pracoval jako projektant na připojení a zasíťování řady firemních, administrativních, výrobních a bytových budov, průmyslových parků, základnových stanic mobilních sítí a datacenter. Podílel se i na výstavbě metropolitní sítě v Ostravě, Plzni a Hradci Králové, a to jako vedoucí střediska Projekce a technické dokumentace ve společnosti Maxprogres, která se v roce 2015 spojila s firmou Dial Telecom, dnes Quantcom. V této společnosti nyní vede tým Regionálních městských optických sítí.

Autor: David Mařík

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky