kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Premium Brno » Jižní Morava, inovacím zaslíbená

Jižní Morava, inovacím zaslíbená

mozek
Foto: Vecteezy
Česko nechce být montovnou, touží po ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Klíčem k ní jsou inovace. Vytvářet pro ně co nejlepší prostředí se už před dvaceti lety rozhodli na jižní Moravě. Výsledky jsou obdivuhodné.

Vysoké školy technického zaměření, metropole tří středoevropských států nedaleko, chuť řady lidí něčeho dosáhnout nebo posunout svůj region dál a také rostoucí koncentrace nejrůznějších technologických firem. Tenhle mix vytváří na jižní Moravě podhoubí pro inovativní ekonomiku, jejímž centrem se v Česku stává Brno.

„Náš region zcela jednoznačně patří mezi nejsvítivější body na mapě Evropy. Domácí firmy jako Kiwi, Ysoft, Tescan jsou ve svých oborech světovými lídry, vedle nich zde mají svá mozková centra i špičkové zahraniční korporace, jako je SAP, Red Hat, Thermofisher Scientific nebo Honeywell. A vedle nich každoročně vznikají a rostou desítky dravých start-upů,“ shrnuje svůj pohled Jiří Hlavenka, podnikatel a investor do informačních technologií, který je od roku 2020 také zastupitelem Jihomoravského kraje.

Výsadní postavení jižní Moravy ale ukazuje i celá řada čísel. Například podíl výdajů na vědu a výzkum na hrubém domácím produktu je v Jihomoravském kraji od roku 2010 nejvyšší v republice. Loni dosáhl 3,3 procenta, v druhé Praze to bylo 2,8 procenta a celorepublikový průměr činil zhruba dvě procenta.

Česká metropole vede v podílu pracovníků ve vědě a výzkumu v celkovém počtu zaměstnaných. Tento ukazatel dosahuje v největším městě republiky s množstvím vysokých škol a akademických pracovišť 5,9 procenta. Jihomoravský kraj je druhý s podílem 4,1 procenta.

Pozoruhodná je také dynamika, s níž se znalostní a inovativní ekonomika na jižní Moravě rozvíjí. „I když výdaje na výzkum a vývoj ve většině krajů republiky stagnují nebo klesají, v Jihomoravském kraji a v Praze je tomu naopak. Zásluhu na tom mají především inovativní podniky,“ uvádí Datová zpráva #brnoregion 2022. V roce 2020 směřovalo na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji přes dvacet miliard korun, meziročně o 1,6 miliardy více.

Dvě třetiny tohoto nárůstu přitom tvořily výdaje podniků, které šly z významné části na mzdy vědců a výzkumníků. Po přepočtu na plnou pracovní dobu vzrostl na jižní Moravě počet lidí, kteří se věnují vědeckým a výzkumným činnostem, o tisíc na téměř devět tisíc. V procentním vyjádření činil tento vzestup celorepublikově rekordních třináct procent.

Svůj vliv má i to, že v Jihomoravském kraji je dlouhodobě nejvyšší koncentrace firem, které se vědě a výzkumu věnují. Na tisíc podniků s deseti a více zaměstnanci jich vyvíjí výzkumnou aktivitu 69, v Praze je toto číslo poloviční.

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

Dvacetiletá cesta za miliardy korun

Nabízí se otázka, jak jižní Morava této pozice v rámci republiky dosáhla. Některé předpoklady byly zmíněny v úvodu, z nich je ovšem třeba vypíchnout snahu lidí, kteří chtěli svůj region rozvíjet právě směrem k inovační ekonomice. Patří mezi ně i David Uhlíř, který stál před dvaceti lety u zrodu inovační agentury JIC a dnes má v této organizaci na starost regionální inovační strategii.

„Stěžejní je, že v Brně jsou vysoké školy a mají poměrně slušnou úroveň. Bez toho by to nešlo, študáci nebo mladí lidé obecně jsou hlavním hnacím motorem podnikání a inovací. Své určitě udělala systematická podpora inovací, s níž se začalo už před dvaceti lety. Asi to neděláme úplně špatně. Také jsme si prošli řadou slepých uliček, ale vždy jsme se nějak poučili a řekl bych, že těch posledních deset let už je opravdu cítit, jak se ten efekt kumulativně projevuje a zúročuje,“ říká Uhlíř.

Když se ohlíží zpět, soudí, že hlavní je s podporou inovací nějakým způsobem začít a vytrvat v ní, dokud nezačne přinášet výsledky. Na jižní Moravě to trvalo prakticky dekádu, než přišly první velké úspěchy, jako zmíněný Ysoft nebo Kiwi.

Podstata je podle Davida Uhlíře v tom, že se vytvoří inovační ekosystém založený na poradenství a propojování firem. JIC dnes stojí prakticky na dvou nohách. Tou první je formulování regionální inovační politiky, tou druhou podpora podnikání od nejranějších fází, kdy centrum zajišťuje kurzy podnikavosti na třech brněnských vysokých školách, přes podporu start-upů až po práci s odrostlejšími firmami, které už se dostávají do fáze mezinárodní expanze.

Podpora inovací je ale samozřejmě také o penězích. „Za těch dvacet let jsme napočítali miliardy. My sledujeme, kolik město a kraj dávají do podpory inovační politiky, a je to kolem 200 milionů korun ročně, což jsou v podstatě provozní peníze,“ říká David Uhlíř. K tomu je však podle něj třeba připočíst investiční peníze na přestavbu inkubátorů nebo na projekty, jako je science centrum VIDA!. Na jižní Moravě totiž došli k závěru, že aby inovační systém mohl prosperovat, je třeba investovat do dětí a přitáhnout je k vědě a technice. Proto se za 700 milionů vybudovalo centrum, které má sloužit právě tomuto účelu.

Polovina studentů jde na techniku či přírodovědecké obory

Na prvopočátku znalostní a inovační ekonomiky je samozřejmě vzdělání. „Je to klíč k celé budoucnosti. Potřebujeme zodpovědné ambiciózní lidi, dobře vzdělané odborně i podnikatelsky, ochotné a schopné zakládat, budovat a vést inovující firmy s vlastními atraktivními produkty, dobře prodejnými na trhu. K tomu si je ale musíme vychovat. Pak se nám může podařit vybudovat robustní sektor inovačně zaměřených podniků, technologických firem,“ říká ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová.

Brno těží z toho, že je univerzitní město. V poslední dekádě se i zde bohužel negativně promítá celorepubliková demografická křivka, takže zatímco v roce 2011 studovalo na jihomoravských univerzitách 82 tisíc lidí, loni jich bylo již jen 64 tisíc. Polovina studentů ale dlouhodobě volí technické, přírodovědné či zdravotnické obory.

Zároveň kontinuálně roste podíl vysokoškolských absolventů oboru informační technologie. Každoročně jich je přes tisíc, což aktuálně představuje 7,4 procenta vysokoškoláků v kraji. Před deseti lety byl tento podíl 5,9 procenta. „Více absolventů IT produkují už pouze pražské univerzity, konkrétně 1709 v roce 2021. Jihomoravský kraj tak společně s Prahou generují každý rok více než sedmdesát procent tuzemských absolventů oboru informační technologie,“ uvádí Datová zpráva #brnoregion 2022.

Vzdělanostní úroveň si pochvalují i samy firmy. „Region jižní Moravy vnímáme velmi příznivě. Přítomnost několika technických vysokých škol a řady technologických firem vytváří prostředí, kde lze najít spoustu kvalitních odborníků, kteří jsou k tvorbě zajímavého produktu potřeba,“ říká například Ivan Novotný, generální ředitel společnosti ModernTV.

Známky mezinárodního věhlasu

Na jihomoravských univerzitách přitom přibývá i studentů ze zahraničí. Dohromady jich včetně Slováků je 14,4 tisíce, což představuje 22,5 procenta všech studentů. Podíl čistě cizojazyčných zájemců o studium, tedy bez studentů ze Slovenska, vzrostl od roku 2010 z 1,6 na současných 7,5 procenta. Největší skupiny z nich představují Rusové, Ukrajinci, Kazaši a Bělorusové, ale první pětku uzavírají celkem překvapivě Němci, následují Indové a osmí nejpočetnější jsou studenti z Japonska.

Zájem cizinců o studium na univerzitách regionu je jedním z ukazatelů, které podtrhují slova Jiřího Hlavenky o jižní Moravě jako svítícím bodu na mapě Evropy. Stratég JICu David Uhlíř je ve svém hodnocení o něco opatrnější, i on ale vnímá pozitivní vývoj. „Myslíme si, že to začíná být rozpoznatelné, protože roste počet cizinců, kteří pracují v Brně ve znalostních sektorech a nepřicházejí jen z východní Evropy, tedy z Ukrajiny či Ruska, ale jsou to i třeba Italové, Řekové, Španělé,“ říká.

Statistiky uvádí, že za posledních šest let vzrostl počet zahraničních pracovníků na jižní Moravě přibližně o třetinu, ze 45 tisíc v roce 2016 na 77 tisíc ke konci roku 2021. Větší část tohoto růstu představují spíše méně kvalifikované, ale zato vysoce poptávané profese, nicméně každým rokem přibývá i vysoce kvalifikovaných lidí ze zahraničí – manažerů, specialistů či odborných a technických pracovníků. Jejich počet vzrostl z 15 tisíc v roce 2016 na aktuálních 22,5 tisíce. Roste přitom podíl cizojazyčných expatů, tedy těch z jiných zemí než ze Slovenska. Za posledních šest let se zvýšil ze 48 na 58 procent.

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

graf
Foto: Premium Brno

Zdroj: Datová zpráva #brnoregion 2022

Nejtěžší je vyhrávat ligu každý rok

Budování inovativní ekonomiky se neobejde bez spolupráce veřejné správy – měst a kraje – a peněz z veřejných rozpočtů. Pro politiky je pak klíčová otázka, co to přinese samotnému regionu. „Já na to vždy říkám, že v ekonomické teorii se mluví o odvětvích hnaných a hnacích. Hnací odvětví jsou vystavena globální konkurenci a musí být tak dobrá, že uspějí i v Japonsku a Americe. Když se jim to daří, produkují velkou přidanou hodnotu, dobře platí své zaměstnance, a tak se zvyšují platy i kadeřníkům, pekařům, prodavačům, kteří je obsluhují v místě,“ říká David Uhlíř z JICu.

Podle Datové zprávy #brnoregion 2022 dnes Jihomoravský kraj vykazuje 6,1 procenta zaměstnaných v high-tech odvětvích, a dostává se tak v tomto ukazateli do společnosti vyspělých evropských regionů, jako je nizozemský Utrecht, německý Oberpfalz, francouzský Midi-Pyrénées, britský East Anglia nebo severozápadní Irsko. Špičkoví specialisté jsou samozřejmě odpovídajícím způsobem placeni, což se odráží na kupní síle v regionu.

„V Brně je to vidět, před deseti dvanácti lety to město vypadalo úplně jinak. Jak se změnila třeba kavárenská a restaurační scéna, to je neuvěřitelné,“ říká David Uhlíř.

Důležité je pro jižní Moravu i přelévání tohoto efektu do širšího okolí její metropole. JIC čeká na data ze sčítání lidu, už nyní je ale podle Uhlíře patrné, jak Brno láká lidi ze vzdálenějšího okolí, jimž se díky mzdové úrovni vyplatí dojíždět za prací například až z Břeclavi.

Vše nasvědčuje tomu, že na jižní Moravě našli svůj recept a ten funguje. Ale platí o něm, že je to vlastně nikdy nekončící cesta. Když se Davida Uhlíře zeptáte, co by ještě bylo dobré zlepšit, opravdu dlouze se rozpovídá.

Velmi výstižně to shrnuje Jiří Hlavenka: „Svět soukromého podnikání je ostře konkurenční, a právě tak si konkurují evropská a světová centra inovací: každý chce růst, posilovat, přetahovat dobré firmy odvedle. Je to závod, který nikdy neustává, nelze si dát pauzu: a jak dobře vědí sportovci, je těžké vyhrát ligu, ale opravdu těžké je vyhrávat ji každý rok. To je naším cílem a úsilím.“

Autor: David Mařík

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky