Válka na Ukrajině kompletně změnila pohled investorů na obranný průmysl. Zatímco před začátkem ruské invaze se jich téměř štítili, od roku 2022 jdou akcie na dračku. A důvodem zdaleka není jen Ukrajina. Svět se vydává na nebezpečnou cestu, jak ukázala i masivní letecká kampaň, kterou proti Íránu spustily na začátku března Izrael a USA.
Text: Jan Němec
Letošní úspěšný primární úpis akcií skupiny Czechoslovak Group se stal jednou z nejviditelnějších událostí středoevropského kapitálového trhu. Emise akcií byla několikanásobně přeupsaná, investoři se o titul doslova přetahovali a tržní kapitalizace firmy po vstupu na burzu vystoupala na ohromujících 770 miliard korun. Z majitele Michala Strnada udělal vstup na burzu zdaleka nejbohatšího českého byznysmena a jeho firma se zařadila mezi nejvýznamnější evropské zbrojovky. Už teď patří mezi největší výrobce munice na světě.
Czechoslovak Group, v jejímž portfoliu jsou společnosti vyrábějící těžkou techniku, munici, radarové systémy či vojenská vozidla, v posledních letech dramaticky zvýšila objem výroby i exportu. Skupina těží z prudkého růstu poptávky po dělostřelecké munici, obrněné technice a modernizačních programech evropských armád a doplňování zásob, které se výrazně ztenčily kvůli dodávkám pro Ukrajinu.
Investoři při IPO ocenili především strategii vertikální integrace výroby od munice až po zbraně a fakt, že většina kontraktů je uzavírána na několik let dopředu. Viditelnost budoucích příjmů je v tomto odvětví klíčová – výroba munice či těžké techniky se neplánuje na kvartály, ale na celé rozpočtové cykly států.
Rekordmani v růstu tržeb
Pro sektor, který byl ještě před několika lety na okraji zájmu velkých fondů a v nemilosti bank kvůli politice ESG, je to symbolická změna. Obranný průmysl se stal po začátku ruské invaze na Ukrajině investičně sexy.
Právě rostoucí dlouhodobé rozpočtové závazky členských států NATO jsou hlavním důvodem, proč obranný průmysl od roku 2022 systematicky roste. Po ruské invazi na Ukrajinu se většina zemí NATO zavázala navyšovat výdaje minimálně na dvě procenta HDP a Spojené státy tlačí na zvýšení výdajů až na pět procent HDP. V absolutních číslech to znamená stovky miliard eur ročně, které směřují do modernizace armád, doplnění skladových zásob a vývoje nových technologií. Evropský i americký obranný průmysl tak během několika let zvýšil obrat o desítky procent a firmy reportují rekordní objemy zakázek.
Vedle Czechoslovak Group patří mezi nejvýznamnější české hráče veřejně obchodovaná Colt CZ Group. Ta v roce 2024 vykázala tržby přesahující 22 miliard korun, což představovalo meziroční růst o více než polovinu. Firma těží nejen z vojenských zakázek, ale i z civilního trhu v USA, a zároveň rozšiřuje výrobu munice a klíčových komponent. Diverzifikace mezi civilní a státní klientelu jí dává stabilitu, která je pro investory atraktivní zejména v období tržní volatility.
Hlavní hráči v Evropě
Na evropské scéně je nejvýraznějším symbolem boomu německý Rheinmetall. Jeho tržby vzrostly z přibližně 5,6 miliardy eur v roce 2021 na téměř 10 miliard eur v roce 2024 a objem nevyřízených zakázek přesáhl několik desítek miliard eur. Akcie společnosti se od začátku roku 2022 zhodnotily o stovky procent a firma výrazně rozšiřuje výrobní kapacity munice i obrněné techniky. Podobný trend, byť méně dramatický, vykazuje britský BAE Systems, jehož tržby se pohybují kolem 28 miliard liber ročně. Společnost těží z kontraktů v USA i Evropě a dlouhodobě udržuje silnou marži díky technologicky náročným projektům v oblasti námořnictva a letectví.
Italské Leonardo a švédský Saab posilují zejména v oblasti radarů, protivzdušné obrany a leteckých systémů. Saab, známý výrobou stíhaček Gripen, zaznamenal rekordní množství zakázek, které pokrývají výrobu na několik let dopředu. Leonardo zase těží z rostoucí poptávky po vrtulnících a elektronických systémech.
V USA zůstávají klíčovými hráči Lockheed Martin, RTX Corporation a Northrop Grumman. Lockheed Martin generuje roční tržby kolem 70 miliard dolarů a opírá se o program stíhaček F-35, který je jedním z největších obranných projektů světa. RTX kombinuje civilní letectví s výrobou systémů protivzdušné obrany Patriot a dalších raketových technologií, zatímco Northrop Grumman je silný v oblasti strategických systémů a kosmických programů.
Raketový růst akcií zbrojařů
Vývoj cen akcií od začátku roku 2022 do současnosti dobře ilustruje, jak trh sektor přecenil. Rheinmetall se pohyboval na počátku roku 2022 kolem 300 eur za akcii, dnes se obchoduje přibližně za 1700 eur. BAE Systems rostl z úrovní kolem 6 liber k přibližně 9 až 10 librám.
Lockheed Martin se zhruba z 380 dolarů posunul k hranici 470 až 500 dolarů, přičemž růst byl méně dynamický než u evropských výrobců. RTX se z úrovní kolem 100 dolarů dostal přibližně k 130 až 140 dolarům. Colt CZ se od začátku roku 2022, kdy se obchodoval poblíž 600 korun, posunul k úrovním okolo 850 až 900 korun. Tyto hodnoty odrážejí nejen vyšší zisky, ale i změnu investorského sentimentu.
Z investičního hlediska je možné do obranného průmyslu vstoupit několika cestami. Nabízí se jednak přímý nákup akcií konkrétních společností prostřednictvím burzy, ať už v Praze, Frankfurtu, Londýně, nebo New Yorku. Tento přístup umožňuje cíleně vsadit na firmu, jejíž růst tržeb a marží investor považuje za nejperspektivnější. Vyžaduje však důkladnou analýzu finančních výsledků, zadlužení, cash flow a také schopnosti managementu zvládat rychlou expanzi výroby.
Z investičního pohledu dává smysl rozlišovat mezi firmami zaměřenými převážně na munici a těžkou techniku, které profitují z aktuálního konfliktu nejvíce, a technologickými hráči, jejichž růst je více spojen s dlouhodobou modernizací armád.
Druhou možností jsou tematické fondy a ETF zaměřené na sektor obrany a letectví. Ty obvykle drží desítky akcií napříč regiony a segmenty, čímž snižují riziko spojené s vývojem jediné společnosti. Pro investora, který nechce sledovat jednotlivé kvartální výsledky nebo politické rozhodnutí v konkrétní zemi, může být taková diverzifikace komfortnější cestou. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že výnos fondu bude kopírovat průměr sektoru a neumožní plně využít případného mimořádného růstu jedné konkrétní firmy. Je však třeba dodat, že obranný průmysl není bez rizik. Závislost na státních rozpočtech znamená citlivost na politická rozhodnutí. Případná deeskalace konfliktu nebo změna priorit vlád může zpomalit tempo nových objednávek. Některé firmy navíc čelí tlaku na výrobní kapacity a dodavatelské řetězce, protože prudký nárůst poptávky vyžaduje investice do rozšíření výroby. Krátkodobě se proto mohou objevovat výkyvy marží i cen akcií.
