kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Rozhovory » David Petr z CzechInvest: Rozvoj je zcela zásadní, aktuálně na něj nastal ideální čas

David Petr z CzechInvest: Rozvoj je zcela zásadní, aktuálně na něj nastal ideální čas

David Petr
Foto: Ondřej Pýcha
Působí na pozici ředitele oboru podnikatelské lokalizace ve společnosti CzechInvest, kde se zaměřuje na řešení vhodné lokalizace pro projekty zahraničních i veřejných investorů včetně možností jejich financování. David Petr se v našem rozhovoru rozpovídal o konferenci Potenciál místní ekonomiky, jež proběhla na začátku listopadu s cílem prezentovat tuzemské i zahraniční příklady dobré praxe vedoucí k podpoře lokální ekonomiky, posílení hospodářského růstu regionů a zvýšení životní úrovně v obcích.

Jak je dnes nastaveno rozpočtové určení daní (RUD) a v čem vidíte největší problém? 

Z pohledu agentury, která se zaměřuje na podporu podnikatelského prostředí a rozvoje naší ekonomiky pomocí podpory investic, vidíme hlavní problém v tom, že naše obce, města a kraje nejsou příjmem z daňového systému dostatečně motivovány k podpoře těchto aktivit a rozvoje celkově. Jediným přímým příjmem obcí je dnes daň z nemovitosti a místní poplatky. U daně z nemovitosti se navíc v naprosté většině dle analýzy ČZU nepracuje efektivně s nastavením místních koeficientů. Nad příjmy ze sdílených daní nemají obce přímou kontrolu, a pokud nemáte přímou kontrolu nad příjmovou stránkou svého rozpočtu, nemůžete být dobrým hospodářem. Současný systém navíc staví převážně na počtu trvale hlášených obyvatel, neřeší ale to nejdůležitější pro každého občana, a to je potřeba práce. V Praze například nemá trvalé bydliště až 500 tisíc lidi, kteří ale denně využívají její infrastrukturu. Z toho počtu pak 200 tisíc lidí přijíždí do Prahy každý den jen za prací, ale příjem z nich má město minimální. Účet za infrastrukturu platí hlavní město. Ač se to nezdá, tak nastavení RUD je z velké části spoluzodpovědné za pomalý rozvoj naší infrastruktury, podnikatelského prostředí a developmentu celkově.

Kde jsou historické kořeny tohoto problému a proč k němu došlo?

Pravděpodobně v roce 2001. Před tímto datem bylo daňové schéma jiné. Do rozpočtu obcí plynul celý příjem daně z nemovitosti, celý příjem z daně z příjmů z fyzických osob z podnikaní a jiné samostatně výdělečné činnost, daně z příjmu právnických osob a část z okresních daní. Po roce 2001 byla provedena reforma, která ale nebyla dotažena. Byl nastaven de facto současný systém, ten se sice postupně upravoval, ale jednalo se o dílčí změny. Obcím nicméně opravdu částečně pomohly, především těm nejmenším, ale problém se nevyřešil. Dá se říci, že municipality měly předtím větší míru příjmové autonomie provázanou s podnikatelským prostředím. Sám nejsem zastáncem centrálního řízení, celkově bychom municipalitám mohli svěřit větší míru kontroly nad svým rozvojem. Důležité je ale také zmínit další historický problém – pro Českou republiku je typický velký počet malých obcí (přes šest tisíc). Plná polovina obcí má méně než 400 obyvatel. Řešením může být slučování do větších svazků, kterým bude svěřena větší míra autonomie. Pro srovnání, Norsko má podobnou velikost jako Česká republika a má jen čtyřicet obcí.

Pokud dnes obcím chybí finanční motivace k tomu, aby podporovaly rozvoj podnikatelského prostředí na svém území, proč to nedělají už jen proto, že tím mohou zvýšit zaměstnanost v regionu a tím další přidané hodnoty?

Chybí právě podíl obce na příjmech podnikatelů. Obec nese náklady na infrastrukturu a další rozvoj, nicméně příjem za zaměstnance je v současném systému pouze 366 korun. Na příkladu příjmů Hradce Králové a Liberce v roce 2020 je pak zřejmé, že i když rozdíl příjmů ze zaměstnanců jsou pouhé dva miliony korun, tak k vyrovnání této částky by Liberec musel otevřít v podstatě dva závody velikosti Hyundaie. Navíc na trhu je kritický nedostatek pracovních sil s mezerami v jejich kvalifikaci. Tento prvek tedy v současnosti sám o sobě k motivaci obcí nestačí.

Foto: Ondřej Pýcha

Jak RUD (obecně i ve svém aktuálním nastavení) ovlivňuje rozvoj developmentu a veřejného prostoru?

Pokud obcím chybí z rozvoje a investičních aktivit pro podnikání zpětný přímý příjem, tak přirozeně požadují spoluúčast investorů na nepřímých nákladech spojených s výstavbou, což mimo jiné vede k navýšení investičních nákladů, které se pak promítnou do prodejní/nájemní ceny, ale také k prodloužení času přípravy záměru, protože obec a investor musí najít kompromis. Velká část obcí proto volí raději cestu údržby místo rozvoje. V současném systému se na první pohled tak vyplatí stavět pouze byty, protože čím více trvalých bydlišť na svém území budou mít nahlášeno, tím větší mají příjem. Jenže bez adekvátní nabídky práce a služeb se pak z takových celků stávají pouze decentralizované satelity. Systém tak udržitelný urbánní rozvoj v současnosti nepodporuje.

Jaké dalekosáhlejší dopady – zejména na ekonomiku státu – má aktuální nevyhovující situace?  

Státní kasa má ze současného nastavení slušný příjem. Ten dopad je nepřímý. Pokud nebudou naše obce a města rozvíjet infrastrukturu, nebudou motivovány podporovat podnikatele a development obecně, bude to mít dopad na zvyšování životní úrovně a rozvoje celé ekonomiky. Již nyní v podpoře průmyslu ztrácíme například oproti Polsku. Vzhledem k transformaci průmyslu bychom měli být připraveni.

Jaké by podle vás bylo nejlepší řešení?

Je třeba říci, že téma nastavení RUD je opravdu složité a komplexní. Zvýhodníte obce a kraje, ale uberete příjem státu nebo obráceně, proto je potřeba vést odbornou debatu se zástupci všech skupin a hledat kvalitní kompromis. Určitě je také dobré se inspirovat v zahraničí. Zkoušeli jsme si s kolegy v CzechInvestu modelovat různé scénáře úprav. Nejlépe nám vycházelo zvýšení odvodu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze současných 1,5 procent na 6 procent. Tato procenta by šla výlučně obci, kde je provozovna společnosti. Dopady na státní rozpočet a další subjekty by byly poměrně malé. Obci, kde by firma postavila výrobní záměr (cca sedmdesát zaměstnanců, velikost 1600 metrů čtverečních, čtyři patra) by to místo 46 482 korun přineslo 277 376 korun. Společnost provozující sklad (cca 2500 zaměstnanců, velikost téměř 100 tisíc metrů čtverečních, dvě patra) by místo dvou milionů korun přinesla obci za rok lehce přes dvanáct milionů korun. Bylo by zapotřebí ale výrazně digitalizovat výběr daní, aby fungovala pečlivá evidence provozoven. Lze samozřejmě přihlédnout i k německému systému, kde je obchodní daň, která jde plně přímo do rozpočtu obce, nebo se zabývat úpravou daně z nemovitosti. Nicméně změna by měla být komplexnější a řešit i velký počet menších obcí.

Pokud by se situace změnila ve prospěch obcí, například po vzoru Německa, jak velká změna by to byla?

My nyní žádnou takovou obchodní daň nemáme, nicméně ze studie Panattoni a KPMG je zřejmé, že i to by byla cesta k větší motivaci obcí směrem k podnikatelům. Jednalo by se o ty rozsáhlejší změny. Zvyšovat daňovou zátěž ale není namístě.

V jakém stadiu je řešení – teprve se o tom začíná diskutovat, nebo jsou již nějaké akce ze strany krajů a obcí? 

CzechInvest ze své pozice nemůže být nositelem konkrétního návrhu, nicméně chceme být mediátorem zmíněné odborné diskuze, protože v tom vidíme velký potenciál pro další rozvoj a investice v České republice. Proto jsme na začátku listopadu věnovali další ročník konference Potenciál místní ekonomiky, kterou jsme uspořádali v pražském CAMP. Snažili jsme do diskuze dostat všechny relevantní partnery a myslím, že se nám to povedlo. Akce se účastnil například náměstek primátora Prahy Pavel Vyhnánek, ředitel Panattoni Pavel Sovička, ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, hejtmani Martin Půta a Jan Grolich, architekt Ondřej Chybík, poslankyně Věra Kovářová, starosta Dolních Břežan Věslav Michalik, náměstek za MMR David Koppitz, zástupce ministerstva financí Miroslav Matej a samozřejmě náš generální ředitel Patrik Reichl. Záznam z konference můžete zhlédnout přes kanály CzechInvestu nebo E15.

Jaký je z konference výstup? Bude politická garnitura ochotná toto připustit?

Shoda panuje na tom, že je ideální čas na změnu a že budoucí politická reprezentace musí najít odvahu se do toho pustit, protože je to pro náš rozvoj zcela zásadní. Jsem rád, že se nám povedlo se během konference na dané téma podívat z několika důležitých pohledů – menších obcí, větších měst včetně Prahy, krajů, investorů, architektů a urbanistů, ale také ekonomů a představitelů budoucí vládní koalice či ministerstev. Chceme zmíněné návrhy a výstupy z konference sepsat do uceleného materiálu, který budeme dále mediálně i odborně propagovat, včetně prezentace nové vládě. Určitě se jako CzechInvest budeme snažit, aby to neskončilo jednou akcí, ale aby se nastartovala změna, která bude samosprávy motivovat k dalšímu rozvoji.

Autor: Nikol Pavlíčková

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky