kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Rozhovory » Rámeš a Havelka z Havel & Partners: Paradoxně je výhodnější stavbu zbourat než přestavět

Rámeš a Havelka z Havel & Partners: Paradoxně je výhodnější stavbu zbourat než přestavět

Ivan Rámeš a Tomáš Havelka
Foto: Ondřej Pýcha
I jednoduchý náčrt může být chráněn autorským právem a jakákoli jeho změna, úprava nebo rozpracování je možné jen se svolením autora. Jednoduchá poučka působí v oblasti developmentu mnohdy komplikace. Třeba v případě karlovarského hotelu Thermal nebo pražského obchodního domu Máj. „Než se pouštět do složitých debat o změnách nebo úpravách staveb, je nejlepší vše předem ošetřit licenční smlouvou,“ říkají v rozhovoru advokáti Ivan Rámeš a Tomáš Havelka z Havel & Partners.

Technický výkres, náčrt se základní myšlenkou, ani 3D model nejsou v Česku dodnes jasně chráněny autorským zákonem. Na co vlastně zákony myslí a na co ne?

Tomáš Havelka: Autorský zákon nevyjmenovává zcela přesně, co je a co není autorským dílem. Máte pravdu, že v zákoně nenajdeme výslovně pojmy jako „výkres“, „náčrt“ nebo „3D model“. Proto je možná lepší si úvodem říct, co je podle definice zákona autorské dílo, protože na tuto otázku zákon odpověď má. Základním kritériem pro přiznání autorskoprávní ochrany je, aby dílo bylo „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“.

Jak je to tedy s třeba s náčrtem?

Ivan Rámeš: I náčrt, ve kterém je vyjádřena nějaká tvůrčí činnost, například ukázka, jak umístit stavbu do krajiny, podoba stavby jako takové a podobně, již může být chráněn autorským právem. Pokud však někdo nakreslí stavbu velmi schematicky jako obyčejný kvádr, neprojevil v tom žádnou tvůrčí činnost, a nevytvořil tak autorské dílo. Pokud ale do náčrtu vloží kus své představivosti, nápaditosti, tak i jednoduchý náčrt může být chráněn autorským právem. Jakákoli jeho změna, úprava nebo rozpracování je pak – až na výjimky – možná jen se svolením autora.

Pro autorské právo nelze využít žádnou databázi autorských děl?

IR: Nelze, protože žádná taková databáze neexistuje, a ani by vlastně nedávala smysl. Autor se stává autorem hned poté, co dílo vytvoří. Například fotograf pořídí fotografii, malíř nakreslí obraz nebo architekt vytvoří projekt. Ochrana vzniká automaticky a není třeba běhat na úřad si dílo registrovat. Dokonce je zcela zbytečné k dílu připojovat texty typu: „autorská práva vyhrazena“ nebo symbol ©, jak to mnozí dělají. Toto má původ v anglosaském světě, ale v evropském právním řádu je to k ničemu. Zajímavostí je, že autor si ani nemusí být vědom toho, že vytvořil autorské dílo, a i tak k němu získává autorská práva.

TH: V praxi mohou vznikat otázky, kdo a kdy vlastně dílo vytvořil. To však nesouvisí s otázkou, zda autorské právo vzniklo. Jen se řeší, kdo byl první, a kdo je tedy autorem.

Kdybychom to vztáhli na jinou oblast než architekturu – když napíšete báseň, nikomu o ní neřeknete a dáte si ji do nočního stolku a tam ji najde někdo třetí, přisvojí si ji a publikuje ji pod svým jménem, jak dokážete, že jste to byl vy, kdo ji složil?

IR: Pro tyto případy existují služby, které vám potvrdí, že k určitému dni jste jim předložil určitý dokument, fotografii či jiný soubor. Ty poskytuje například DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura. Můžete využít i elektronickou službu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) nebo i jen zajít k notáři, aby vám osvědčil, že k určitému dni mu byla předložena verze vaší básně. V případě architektury tedy náčrt, 3D model stavby či cokoli jiného.

V Havel & Partners jste v této oblasti spustili novou službu založenou na blockchainu. Dá se blockchain použít k ověřování původnosti autorského díla?

IR: Ano. Spojili jsme se s technologickým partnerem a vytvořili službu Certoo, díky které si lze k okamžiku nahrání díla do služby opatřit důkaz, že k tomuto datu dílo existovalo. Například v případě fotografie stačí jednoduché nahrání JPG souboru a následně stáhnout certifikát. Je to snadné a zabere to pár vteřin.

Je pak právním řádem více chráněn autor projektu, nebo jeho objednatel?

IR: Autor projektu. Pokud jde čistě o autorský zákon, tak autor projektu nabývá autorská práva umožňující komukoli zakázat užití projektu, provádět na projektu jakékoli změny či úpravy. Objednatelé mohou autorské dílo užít pouze na základě licenční smlouvy nebo zákonných výjimek, které jsou často velmi obecné a pro objednatele těžko dosažitelné.

Čemu se zákonné výjimky věnují?

IR: Jednou z výjimek je možnost změny dokončené stavby bez souhlasu autorů. Vedle podmínek nezasahovat nepřiměřeně do oprávněných zájmu autorů a neužívat dílo v rozporu s jeho běžným užitím ještě musíte splnit podmínku nezbytné nutnosti, nezbytného rozsahu a při tom všem zachovat hodnotu architektonického díla.

TH: Nezbytnou nutností se rozumí jen ty případy, kdy se změny objektivně musí provést, třeba pokud se změnily bezpečnostní předpisy a je potřeba dát s nimi stavbu do souladu. Musí se to ale dít jen v nezbytném rozsahu. Nelze tak instalaci nových protipožárních dveří využít k celému přepracování vstupního foyer. Než se ale pouštět to těchto složitých debat, tak je skutečně nejlepší vše předem ošetřit licenční smlouvou.

Pokud se na to tedy podíváme prakticky, jak často během procesu uzavírání smluv o dílo na zhotovení projektové dokumentace přichází developeři s návrhy na ustanovení o autorských právech, aby mohli s projektem nakládat, jako by byli jeho autory?

IR: V poslední době si již nevybavuji projekt, u něhož by developeři taková práva zajistit nechtěli. Z jejich pohledu se jedná o jejich investici, oni hradí veškeré náklady na přípravu architektonické studie a veškeré navazující dokumentace, na materiál, realizaci stavby, a chtěli by tak k tomu mít i odpovídající rozsah práv z pohledu autorského práva. Ideálně tedy naprostou svobodu, jak s projektem a následně také stavbou zacházet. Pochopitelně i zde hraje roli vyjednávací síla architekta a developera.

Jak spolupráci autora projektu a developera nastavit, aby se co nejvíce snížila rizika sporů? 

TH: Určitě je zapotřebí ve smlouvách mezi developery a architekty ošetřit dostatečně široká oprávnění umožňující změny a úpravy stavby v budoucnu, které mohou být prováděny i prostřednictvím třetích osob. Zde vidíme v praxi nejvíce sporů, pokud se developer pokouší o změny staveb bez souhlasu architektů.

Když už jsme na to narazili, tak se v poslední době diskutuje o možných vnějších i interiérových úpravách pražského obchodního domu Máj a o karlovarském hotelu Thermal. Co obecně smí nový majitel přestavět, předělat a kdy se mohou autor či jeho potomci bránit proti změnám?

IR: Pokud získá nový majitel souhlas k provedení určité úpravy, může provést prakticky cokoli, co by takový souhlas zahrnoval. Často se však vize nového vlastníka neztotožňují s představami architektů, takže ti svůj souhlas s takovými změnami neposkytují. V takovém případě jsou pak možnosti nového vlastníka dosti omezené a úpravy jsou možné jen při splnění podmínek, o kterých jsme již hovořili.

Jak komplikované je prokazovat, že dochází ke změně charakteru stavby?

TH: Velmi. Navíc v praxi se zpravidla neprokazuje, že dochází ke změně charakteru stavby. To autor ani prokazovat nemusí. Pokud nový vlastník nezískal souhlas od autora ke změnám stavby a začne provádět změny bez jeho souhlasu, je na novém vlastníkovi, aby on prokazoval, že hodnota stavby jako architektonického díla zůstala zachována.

IR: Autorovi stačí tvrdit, že dochází ke změnám autorského díla a požadovat zákaz provádění jakýchkoli změn. Nový vlastník pak musí prokázat všechny skutečnosti požadované příslušnou výjimkou, tedy že změny provádí z důvodu objektivní nutnosti, v nezbytně minimální míře a při zachování hodnoty architektonického díla.

Sledujete demotivaci vlastníků staveb k respektování autorských práv, nebo spíše snahu vyhovět?

IR: Hodně záleží na přístupu vlastníků staveb a architektů. Setkáváme se v praxi s jak velkým vzájemným respektem, tak s nesmyslnými požadavky jedné ze stran. Spíše ale platí, že se investoři a noví vlastníci do střetů s architekty nepouští. Respektují je a berou je a jejich autorská práva jako součást běžné praxe. A to je dobře jak pro autory, tak i pro samotné investory.

Některé stavby, například Transgas na pražských Vinohradech nebo bývalý stranický hotel Praha v Dejvicích, případně liberecký obchodní dům, dnes již nestojí. Proč autorský zákon schvaluje novému vlastníkovi objektu budovu zbourat, ale neschvaluje ji například výrazně přestavět?

TH: Ano, je to trochu těžko pochopitelný paradox. Podstata této otázky ale spočívá v tom, že autorský zákon takové jednání neschvaluje, pouze jej nezakazuje. Zbourání stavby totiž není změnou autorského díla, takže se pohybuje mimo sféru autorského zákona.

Veřejně debatovaný byl také případ autorských práv po architektovi Ještědu Karlu Hubáčkovi, kdy jeho dědicové žádají peníze za užití fotografie či jiného zpracování Ještědu, které je umístěno na veřejném prostranství. Jaký je váš názor na tuto oblast?

IR: Nejde jen o budovu televizního vysílače a hotelu Ještěd, hodně se totožná otázka řešila také ve vazbě na Tančící dům v Praze. Jedná se o mediálně známé kauzy, protože se týkají veřejně známých staveb. Tyto spory se v těchto případech točí okolo autorských majetkových práv, také jinak, že vyfocením nebo jiným zachycením podoby stavby na Ještědu dochází k rozmnožení autorského díla, a proto je takové jednání zakázáno.

Jaké zajímavé mandáty jste v oblasti autorských práv architektů v poslední době řešili?

IR: Jako advokáti jsme vázáni mlčenlivostí, proto spíše jen naznačím, jaké kauzy nám prošly pod rukama. V posledních letech jsme řešili, jak nový vlastník může upravit historickou stavbu bez souhlasu architektů, do jaké míry je možné upravit hangár pro letadla, když k tomu architekt neposkytl souhlas, nebo kdy může nový projektant použít původní projekt jiného architekta pro úpravu mostu.

TH: Asistovali jsme také klientům při přípravě počítačové simulační hry, která chtěla využívat reálné scenerie, aby přiblížila uživatelům opravdový zážitek jízdy vlakem napříč evropským kontinentem. Radili jsme jednomu historickému městu v Česku při jeho jednáních s architektem nové budovy knihovny, která měla ambici stát se novou městskou dominantou. Jednalo se o požadavky města na úpravu budovy této knihovny, aby splňovala požadavky stavebního úřadu pro kolaudaci, zejména co se týče bezpečnostních požadavků. V poslední době se nám také množí zadání na přípravu dokumentace pro realizaci zakázek využívajících metodu BIM, kde je otázka řádného zasmluvnění architekta ještě významnější, protože informační model stavby vytvářený touto metodou bude mít mnohem širší využití než doposud zpracovávaná projektová dokumentace.

IR: Ještě jsem si vzpomněl na jednu velmi zajímavou kauzu, a to zastupování klienta-architekta ve sporu týkajícím se napodobeniny jedné mezinárodně oceňované stavby benzinové pumpy využívající unikátní tvary. Tato kauza může zásadním způsobem přispět ke způsobu, jakým si architekti před soudy mohou chránit svá práva.

Ivan Rámeš (39)

Hlavní specializací partnera advokátní kanceláře Havel & Partners Ivana Rámeše je právo duševního vlastnictví a technologií. V této oblasti se zaměřuje zejména na komplexní nastavení IP strategie, a to jak v ČR, tak i ve světě, dále na vymáhání práv průmyslového vlastnictví a autorských práv. Především pak na problematiku padělků a nedovolených napodobenin, paralelních dovozů a otázek tzv. vyčerpání práv.

Tomáš Havelka (34)

Advokát Havel & Partners Tomáš Havelka se specializuje na oblast práva duševního vlastnictví, práva ICT a moderních technologií obecně a má také zkušenosti s právem obchodních společností, akvizicemi, obchodním právem obecně a evropským mezinárodním právem soukromým. Studoval rovněž nizozemské právo duševního vlastnictví a právo ICT.

Autor: Jaroslav Kramer

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on linkedin

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky