U brněnského hlavního nádraží vzniká čtvrť, která má ambici změnit nejen tvář této části města, ale také způsob, jak přistupovat k výstavbě. Projekt Dornych od developera Crestyl je architektonicky odvážný a zároveň jeden z nejudržitelnějších v Česku. Jde o učebnicový příklad přístupu v souladu se zásadami ESG, který má smysl. Crestyl zde ukazuje, že i ve velkém developmentu lze spojit architektonickou kvalitu, technologickou vyspělost a šetrnost k životnímu prostředí.
Cestujícím se z posledního nástupiště brněnského hlavního nádraží otevírá jedinečný pohled. Přímo pod perónem tam na obřím staveništi vznikají základy pro nový městský blok s byty, kancelářemi a obchody. Původně zde stál obchodní dům Prior. Při jeho demolici vzniklo obrovské množství odpadu. Většina z 95 tisíc tun sutě a dalších odpadů by za normálních okolností skončila na skládce. Ale ne tady – 90 procent materiálu bude zrecyklováno a znovu využito.
Totéž platí pro zeminu z výkopu nové stavební jámy. Všech 247 tisíc kubíků zeminy bude zpracováno a využito znovu díky speciální technologii, která se v Česku použila vůbec poprvé.
„Na odpad se díváme jako na surovinu,“ říká Petr Ševčík ze společnosti Ševčík Group, která se na recyklaci podílí. „Přímo na Dornychu probíhá první třídění, pak materiál míří do našeho recyklačního centra, kde ho dotřídíme, rozdrtíme a připravíme pro další použití, třeba na stabilizaci zemin nebo terénní úpravy.“
Udržitelný provoz? Od základů
Dornych cílí na nejvyšší mezinárodní certifikaci LEED Platinum. Už v návrhu projektu se počítá s řešeními, která výrazně snižují energetickou náročnost. Využívají se trojitá okna, vnější stínění proti přehřívání, senzory CO₂, a hlavně inteligentní systém BMS, který celý provoz budov řídí tak, aby spotřebovával jen tolik energie, kolik je opravdu třeba.
Zásadní roli hraje geotermální energie, která pokryje až 60 procent potřeby chladu a tepla. Pro nájemce ale může jít i o stoprocentně obnovitelný zdroj. A na střechách budov bude instalováno 717 solárních panelů s výkonem 344 kWp, které vyrobí elektřinu pro samotný provoz Dornychu. Vodu bude ohřívat zbytkové teplo z chlazení a vytápění. Energetické hospodářství je tady promyšleno do posledního detailu.
Voda, vzduch i doprava s ekologickým otiskem
Udržitelnost se tu neřeší jen na papíře. Dornych šetří vodou díky nízkoprůtokovým armaturám i využití dešťovky. Dešťová voda se sbírá do zásobníků o objemu 367 metrů krychlových a slouží k zavlažování i splachování. K dispozici je také studna jako záložní zdroj.
Ekologický přístup se promítá i do mobility. V podzemních garážích bude 172 nabíjecích stání pro elektromobily včetně rychlonabíječek a superchargerů. Nechybí ani skvělé zázemí pro cyklisty s více než 200 místy na kola, sprchami a šatnami.
Město pro lidi, ne pro auta
Dornych má ještě jednu ambici – vrátit město lidem. Vznikne zde 25 000 metrů čtverečních volně přístupného veřejného prostoru. Bude částečně zastřešený, ideální pro setkávání i nejrůznější akce bez ohledu na počasí. Kolem něj vyroste šest budov, kanceláře, byty, hotel, klinika, restaurace, bary i kavárny. Veškeré služby tak budou v pěší vzdálenosti. Auta zaparkují pod zemí.
Projekt má vize i pro další propojení města – spojí historické centrum s Jižní čtvrtí a přirozeně naváže na podchod pod nádražím. Investice přes 7 miliard korun tak nepřináší jen nové metry čtvereční. Přináší novou kvalitu života.
Text a foto: Crestyl
