Okna vždy byla a budou jedním z prvků, které se významně podílí na architektonickém řešení objektů. Jejich velikost, proporce, členění i barevnost se propisují do výsledného vzhledu fasády, zatímco směrem do interiéru rozhodují o množství přirozeného světla, výhledu a kontaktu s okolím. Vedle toho však musí splňovat stále náročnější technické požadavky, mezi kterými je na prvním místě energetické hledisko, to znamená tepelně-izolační vlastnost. Spojení dvou světů – architektury a techniky ukazuje, proč jsou kompozitní okna zajímavou volbou o nových bytových domů.
Design musí obstát technicky
Nejnovější okenní systém ARTEVO vyrobený z kompozitního materiálu RAU-FIPRO X oslovuje architekty, kteří ve svých projektech upřednostňují větší prosklené plochy, čisté linie, subtilní pohledovou šířku a minimalistické proporce. Prakticky všechno, co bylo ještě před několika roky spojováno téměř výhradně s hliníkovými profily. V současné architektuře ovšem musí okna kromě designu obstát také po technické stránce. Velké prosklené prvky znamenají vyšší hmotnost zasklení a větší nároky na stabilitu konstrukce. Výhodou kompozitu je právě vyšší pevnost a tolik potřebná tvarová stabilita okenních profilů. K tomu výborné tepelně-izolační vlastnosti jsou v dnešní době prakticky samozřejmostí pro to, aby dům obstál z hlediska energetické náročnosti. U řady nových projektů vstupuje do hry ještě jedna veličina a tou je hlukový útlum. Důvod je prostý – stále častěji se staví v exponovaných lokalitách a tak je zvuková neprůzvučnost okenních systémů namístě (ARTEVO umí utlumit až 39,5 dB).
Dva domy, dva přístupy
Dvě podobné, ale současně diametrálně rozdílné stavby ukazují, jak okna ARTEVO uspěla při realizaci bytových domů v Praze a Bratislavě. Jako první vznikla novostavba na exponovaném nároží u Botiče v Praze. Čtyřpodlažní dům pracuje s kompaktním měřítkem, které odlehčují velké prosklené plochy, terasy a celoskleněná zábradlí. Okna ARTEVO byla zvolena v dekoru Antracit Ulti-matt z exteriérové i interiérové strany. Tmavé rámy vstupují do kompozice fasády jako její výrazný, ale nerušivý prvek. Plošně lícující provedení, subtilní proporce a skryté panty eliminují detaily, které by narušovaly čistotu okenních ploch. Velké prosklení přitom není samoúčelným designovým gestem. Otevírá obytné místnosti směrem k panoramatu Pankráce a přivádí do interiéru více denního světla. Dodavatelem oken byla společnost DAFE-PLAST Jihlava, s.r.o.
Zcela jinou výchozí situaci měli architekti při konverzi administrativní budovy na Záhradnícké 91 v Bratislavě. Objekt ze 70. let byl během rekonstrukce prakticky očištěn až na původní betonový skelet, komunikační jádro a stropní konstrukce. Nová rezidenční funkce si vyžádala také kompletní proměnu obálky budovy. V tomto případě dostalo ARTEVO bílé provedení, které vytvořilo jemný kontrast s tlumenou pastelovou fasádou. Velká okna současně využívají jednu ze zajímavostí původní administrativní stavby – téměř třímetrovou světlou výšku podlaží. Do nových bytů přivádějí dostatek denního světla a podílejí se na proměně původně kancelářských prostor v současné městské bydlení. Dodavatelem okenních systémů byla v tomto případě společnost FENESTRA SK, s.r.o.
Pražská novostavba a bratislavská konverze jsou na první pohled velmi rozdílné. Zatímco první objekt pracuje s tmavými rámy a výrazným propojením interiéru s exteriérem, druhý využívá bílá okna ve střídmě pojaté fasádě rekonstruovaného domu. Obě reference však ukazují na to, že okno nemusí architektuře určovat hranice, ale může se přizpůsobit jejímu konceptu.
