click to enable zoom
loading...
We didn't find any results
open map
View Roadmap Satellite Hybrid Terrain My Location Fullscreen Prev Next

0 Kč to 50 000 000 Kč

More Search Options

0 Kč to 100 000 Kč

More Search Options
We found 0 results. View results

Estate.cz » Rozhovory » Investiční byt v regionech vydělá víc než v Praze

Investiční byt v regionech vydělá víc než v Praze

Jaroslav Ton a Petr Varga

Už dvacet let řídí skupina Salutem z pražské Kampy pozoruhodný byznys s regionálními byty. Koupí starý dům ve špatném stavu, přemění ho na nájemní byty ve standardu novostavby a ty potom nabídnou investorům, aby si je hned výměnou za fixní měsíční platbu vzali zpět pod svou správu a dál je pronajímali. „Demokratizujeme tak investování do nemovitostí. Kde v Praze potřebujete deset milionů korun, v regionech vám stačí na nákup bytu dva miliony. Navíc díky lepšímu poměru nájemného a ceny bytů mohou investoři v regionech dosáhnout na lepší výnos než v Praze,“ vysvětlují spoluzakladatel skupiny Jaroslav Ton a obchodní ředitel Petr Varga.

Text: Jan Stuchlík
Foto: Ondřej Pýcha

Galerie

Jaroslav Ton

Jaroslav Ton je zakladatelem Salutem Group, investiční a realitní skupiny zaměřené především na regionální bydlení a rekonstrukce existujících nemovitostí. Pod jeho vedením Salutem rozvíjí projekty nájemního bydlení, investiční nemovitosti i rekreační segment a dlouhodobě zajišťuje jejich správu a provoz. Součástí skupiny jsou Salutem Real, Salutem Living, Salutem Places a Salutem Fund s fondem kvalifikovaných investorů. Dlouhodobě prosazuje přístup, který kombinuje ekonomickou návratnost s reálným dopadem na kvalitu bydlení v regionech.    

Petr Varga

Petr Varga je obchodním ředitelem Salutem Group. Zodpovídá za obchodní strategii skupiny, rozvoj investičních produktů a práci s klienty a investory. V obchodu a finančních službách se pohybuje téměř dvacet let, zkušenosti má s vedením obchodních týmů i pobočkové sítě. V Salutem se zaměřuje především na rozvoj Salutem Real, investice do regionálních nemovitostí a služby, které investorům umožňují spojit přímé vlastnictví nemovitosti s profesionální správou.

Všichni velcí developeři a velké realitní fondy se koncentrují na Prahu a Brno. Vy jste naopak vsadili na rekonstrukce bytových domů a nájemní trh v regionech. Co je na nich tak zajímavého?

Jaroslav Ton: V Salutem se zabýváme nemovitostmi už dvacet let. Celou dobu sledujeme, jak rostou ceny bytů a poměr ceny bytu k příjmu. Praha je z tohoto pohledu extrémně drahá, a když si to spočítáme, nedává nám smysl tam dlouhodobě investovat. V Praze se dá jen spekulovat na další růst, což je ale v dnešní době poměrně odvážná strategie. My pracujeme s penězi našich investorů a s těmi takový hazard hrát nechceme. Říkáme jim, ať nespoří, nespekulují, ale raději dlouhodobě a obezřetně investují. Obezřetnost vidíme v tom, abychom zajistili dostatečné provozní cash flow z investice. Proto se věnujeme nájemnímu bydlení a působíme v regionech, kde můžeme dosáhnout lepší výnosnosti.

Opravdu vyděláte v Ústí nad Labem, Mostě nebo Hodoníně víc než v Praze?

JT: Ano, protože výše nájemného v poměru k investici do koupě nájemního bytu je výrazně vyšší mimo Prahu. I když podle investiční teorie by měl být vyšší výnos vyvážen i větším rizikem, u regionální nemovitostí je to naopak. Důvody jsou dva. Jedním je poměr nájmu vůči příjmu. Domácnosti v regionech vynaloží na nájem menší část mzdy než obyvatelé Prahy. Tudíž investice do nájemního bytu třeba v Ústí je stabilnější a bezpečnější. Druhým je naše znalost realitního trhu po celé republice. Vidíme dostatečnou poptávku po nájemním bydlení. A navíc prodat byt v Ústí, Hodoníně nebo Frýdku-Místku není problém. I dnes je doba prodeje bytu v těchto městech a v Praze srovnatelná.

Je pro vás důležitější při akvizici konkrétní nemovitost a lokalita, kde se nachází, nebo se primárně díváte na celá města, která jsou z pohledu nájemního trhu nejperspektivnější?

Petr Varga: V jednotlivých městech si vybíráme perspektivní lokality. Setkáváme se často s názory, že Mostecko nebo Ústecko jsou složité regiony na prodej nebo pronájem bytů. Netvrdíme, že tam problémy nejsou, ale proto musíte realitní transakce dělat s lidmi, kteří lokální prostředí znají. Byznys v regionech neděláme z Prahy. Máme týmy, které se přímo na místě starají o rekonstrukce a následný pronájem. Ale pochopitelně i ve městech, kde působíme, existují lokality, do kterých bychom zatím nešli.

JT: My děláme z popelek princezny. Nebojíme se ani objektů, které potřebují náročnou rekonstrukci. Výhodou je, že rekonstrukce jsou rychlejší než stavba nového domu. Mohou být také levnější, pokud je umíte dobře řídit, a jsou ekologičtější, protože nic nebouráme ani nezabíráme novou půdu. V místě už je navíc vybudovaná infrastruktura. Zároveň nejsme odkázáni jen na to, že koupíme nemovitost a budeme čekat, až zdraží trh. Část její hodnoty vytváříme sami – správnou akvizicí, rekonstrukcí a následným profesionálním provozem. Ostatně právě v tom spočívá naše strategie 4R, rekonstrukce regionálních rezidenčních realit.  Když koupíme problematickou ubytovnu, tak tím, že ji zrekonstruujeme a obsadíme novými lidmi, celou lokalitu pozvedneme. To je Salutem.

V jakém standardu rekonstrukce děláte?

JT: Prakticky na úrovni novostavby. V Ústí Towers, což byly bývalé ubytovny, zůstala jen panelová konstrukce, vše ostatní jsme vyměnili. Od výtahů přes rozvody po okna a fasádu. Pořád je to levnější než takovou budovu od začátku postavit.

PV: První věž dnes nabízí 143 kompletně zrekonstruovaných a vybavených bytů o dispozicích 1+kk a 2+kk. Neřešíme přitom jen samotné byty. Součástí projektu je také soukromé parkoviště, venkovní bazén, dětské hřiště, fitness, sauna a recepce se správou objektu. Investoři si tak kupují plně vybavené byty, do kterých se pak mnohem snadněji hledají nájemníci.

Co musí město a lokalita splňovat, abyste tam koupili a zrekonstruovali dům?

PV: Předně musíme vědět, že v dané lokalitě budeme schopni byty pronajímat. Takže sledujeme, jestli je v okolí dostatek pracovních příležitostí nebo zda se tam nová pracovní místa vytvoří. Sami navíc dokážeme lokalitu a její potenciál změnit tím, že tam koupíme jeden, dva nebo tři domy a zrekonstruujeme v nich stovky bytů, které pak pronajímáme. Jedním z prvních našich projektů v Ústí nad Labem byla Purkyňova. Tam je dopad na okolí krásně vidět. Dřívější problémová lokalita zmizela.

Pojďme se podívat třeba na Most, kde rekonstruujete bývalou ubytovnu. Čím je toto město perspektivní?

JT: Sice to tak možná nevypadá, ale je blízko od Prahy. Pokud bude v Praze neustále růst poměr nájmu vůči příjmu, je otázka, kdo si ho bude moci dovolit platit. To je problém hlavně malých, jednočlenných domácností, kde za bydlení mohou utratit až 70 procent příjmu. Čím dál více lidí si proto bude hledat bydlení mimo Prahu a do práce budou dojíždět. I k nám do firmy dojíždí desítky zaměstnanců. Do Mostu se dostavuje dálnice, a když tam jedeme z Prahy, jsme tam za hodinu. Trochu s nadsázkou říkám, co je do hodiny od Prahy, je vlastně předměstím Prahy.  Most ale těží také z rozvoje místní ekonomiky nebo pokračujících rekultivací po těžbě uhlí.

Očekáváte, že lidé ve městech jako Most budou vydělávat pražské mzdy a utrácet je tam, nebo spíše že lokální ekonomika bude dost silná, aby lidi uživila, zůstávali tam a mohli si dovolit platit vyšší nájem?

JT: Sázíme na obojí. Blízkost Prahy, kam část lidí bude jezdit za prací, je jeden faktor. Ale severní Čechy jsou také blízko Německa. Z Ústí do Drážďan je to stejně daleko jako do Prahy a kolem Drážďan má vyrůst polovodičový hub Silicon Saxony. V Ústí je univerzita, která se rozšiřuje. V Mostě mají plány na vybudování univerzitního kampusu. I primátor Mostu má zájem o budoucí spolupráci, protože studenti budou muset někde bydlet, a naše Domino se nabízí jako ideální místo pro jejich ubytování. Když projekt kampusu vyjde, vytvoří se další poptávka po bydlení. Takové projekty mohou budoucí poptávku dál posílit, ale investiční rozhodnutí na nich nestavíme. Projekt nám musí ekonomicky fungovat už podle dnešní poptávky. Ve výsledku pak nejde o Most, ale o dům, který si vybereme a jak ho zrekonstruujeme a kolik do něj investujeme. Fandíme si, že lidé budou chtít bydlet zrovna u nás, kde je to hezké a za rozumné peníze.

Když nemovitost koupíte a zrekonstruujete, tak byty rozprodáváte a následně si je od jednotlivých investorů zpětně dlouhodobě pronajímáte. Proč jste zvolili tuto cestu sales & lease back a nezaložili třeba otevřený podílový fond, který by byty vlastnil a pronajímal?

JT: Češi jsou národ spořivý a zároveň konzervativní. Každý rok jim na účtech přibude bilion korun. Potvrzuje to i náš letošní průzkum STEM/MARK mezi více než 2500 Čechy. Sedm z deseti si odkládá peníze stranou a mezi těmi, kteří spoří nebo investují, využívá téměř 73 procent spořicí účet nebo termínovaný vklad. Zároveň ale investiční nemovitost už někdy zvažoval každý druhý Čech. Kulturně historicky se držíme imperativu hlavně neprodělat. Proto ukládáme peníze do konzervativních produktů u bank, jejichž výnosnost je v lepší případě na úrovni inflace. Podle našich průzkumů ale lidé chtějí investovat také do nemovitostí, a to tak, že chtějí být jejich vlastníky. Když jsme před sedmi lety spouštěli náš fond kvalifikovaných investorů, tak za námi chodili lidé a říkali, abychom to vymysleli tak, aby zároveň byli zapsaní na listu vlastnictví jako majitelé bytů.

Tak se zrodil nápad na rozprodej bytů a jejich zpětný pronájem?

JT: Postupně jsme došli k modelu, který podle nás spojuje výhody přímého vlastnictví nemovitosti s profesionální správou. Investor vlastní konkrétní byt a je zapsaný v katastru, ale odpadají mu každodenní starosti spojené s jeho pronájmem. Nemusí hledat nájemníky, řešit obsazenost, výběr nájemného, běžnou správu ani problémy, které s provozem investičního bytu přicházejí. Ty přebíráme my. Pro investora je to ideální. Co by se mu mohlo stát, kdybychom jako Salutem zmizeli? Zůstane mu byt v opraveném domě, s profesionálně spravovaným společenstvím vlastníků a s pečlivě vybraným nájemníkem.

O kolik se liší výnosnost nájemních bytů v regionech a ve velkých městech?

JT: Samotný hrubý výnos ještě neříká, kolik investor skutečně vydělá. Když jsme modelovali investici osm milionů korun, vyšel nám u bytu v Praze nebo Brně hrubý výnos 3,5 procenta, ale po započtení provozních nákladů a neobsazenosti čistý výnos jen 1,36 procenta. U tří regionálních nemovitostí spravovaných vlastními silami vychází při šestiprocentním hrubém výnosu čistý výnos 2,16 procenta. Ve stejném modelu se Salutem je to 5,88 procenta. Rozdíl tedy není jen v tom, kde nemovitost koupíte, ale také v tom, kolik z jejího výnosu vám po započtení správy, nákladů a neobsazenosti skutečně zůstane.

Kdo jsou typičtí investoři, kteří od vás kupují regionální byty?

PV: Z našich dat je vidět, že regionální investice už není okrajová myšlenka. Věkově se naši investoři poskládají do celé věkové škály od mladých po starší lidi. Nejvíce jich máme ve věku kolem čtyřiceti let. Náš produkt je určený těm, kteří mají volné peníze na běžném účtu a nechtějí, aby ztrácely hodnotu. Třeba Domino Most je díky malým bytům investiční příležitost i pro nastupující generaci Z, protože tam jde o investici do dvou milionů korun.

Kolik investorů se vám složí na jeden větší projekt typu rekonstruovaných ubytoven v Ústí nebo v Mostě?

JT: Typicky to vychází jeden byt na investora. Výjimečně si někdo kupuje dva nebo tři byty. Ani bychom nechtěli, aby třeba někdo koupil celé jedno patro.

PV: Naši investoři spíše využívají toho, že máme projekty po celé republice. V Hodoníně jsme připravili projekt s dvěma sty byty, teď máme objekt ve Frýdku-Místku. Vyprodali jsme už projekt v Rejhoticích, další náš projekt je na Lipně. Takže kdo má víc peněz, využije tuto možnost regionální diverzifikace a vybere si několik bytů v různých projektech.

Kupují si investoři byty častěji za hotové, nebo si berou hypotéky?

JT: Investoři za námi zpravidla přicházejí v okamžiku, kdy mají naspořeny dva až tři miliony korun. Buď si byt koupí za hotové, nebo si vezmou menší úvěr, aby si takovou investici s finanční pákou vyzkoušeli. Později jsou pak otevřenější financovat další nákup z větší části hypotékou. V podstatě tím, že ceny v regionech jsou ještě přijatelné, demokratizujeme investování do nemovitostí. Kde v Praze potřebujete deset milionů korun, v regionech vám stačí dva miliony. A ty už lze financovat ze stavebního spoření. Výhodou je, že stavební spořitelny nevyžadují zástavu nemovitostí.

Vychází koupě na hypotéku i v době rostoucích úrokových sazeb?

JT: Pravidelný výnos se u nás pohybuje kolem šesti procent. Takže i při vyšším podílu financování hypotékou jste od začátku v plusu. K tomu se o dům dál staráme a investujeme do něj. Pokud byste chtěli stejný výnos, kdybyste se o pronájem a byt starali sami, potřebovali byste dosahovat yield z nájemného kolem osmi až deseti procent. A to je u rezidenční nemovitosti nereálné.

Na jak vysoké nájemné se v Mostě nebo Ústí můžete dostat?

JT: U menšího bytu na 10 až 15 tisíc korun za měsíc.

A v přepočtu na metry čtvereční?

JT: Třeba v Purkyňově má typický byt 40 metrů čtverečních Při 10 tisících měsíčně to vychází zhruba na 250 korun za metr čtvereční.

Podle informací o nabízených bytech na vašem webu je ale pravidelná částka, kterou vyplácíte vlastníkovi bytu, i dvakrát vyšší. Jak na takovém schématu můžete vydělat?

JT: Na náš model se nedá dívat jen jako na rozdíl mezi nájemným, které v danou chvíli inkasujeme od nájemníka, a částkou, kterou vyplácíme investorovi. Hodnotu vytváříme v průběhu celého projektu. Od výhodné akvizice přes efektivní rekonstrukci a prodej jednotlivých jednotek až po jejich dlouhodobý provoz. Nájemné, které platíme investorovi, je smluvně stanovené na sjednané období, zatímco tržní nájemné se v čase vyvíjí. Může tedy nastat situace, kdy investorovi platíme například 20 tisíc korun měsíčně a od nájemníka zpočátku inkasujeme 15 tisíc. S tímto rozdílem počítáme už při nastavení projektu a kryjeme ho z marže vytvořené při akvizici, rekonstrukci a prodeji jednotek. Zároveň na sebe bereme riziko neobsazenosti i budoucího vývoje nájemního trhu. Investor naopak dostává předem sjednanou částku a tato provozní rizika nemusí řešit. Náš model proto nestojí na marži z jednoho měsíčního nájmu, ale na schopnosti vytvořit hodnotu už při rekonstrukci a následně celý projekt efektivně a dlouhodobě provozovat.

Když chce investor byt ve vašich projektech prodat, jaká je likvidita regionálních realitních trhů?

PV: Byty investorům prodáváme ve dvou variantách – Standard a Premium. Když si ho koupíte ve variantě Premium a po pár letech zjistíte, že už byt nechcete nebo potřebujete peníze, můžete k odkupu vyzvat nás. My pak byt koupíme zpět za pořizovací cenu. Máte tedy jistotu, že nepřijdete o peníze.

JT: Samozřejmě pokud můžete byt prodat někomu jinému na trhu dráž, nemusíte tuto opci využít. Ale když ji využijete a byt nám vrátíte, my pro něj najdeme jiného investora. Zatím jsme takových transakcí řešili jen minimum. Je vidět, že většina investorů bere nemovitost jako opravdu dlouhodobou investici.

Na jak dlouho s vámi investoři uzavírají nájemní smlouvy?

JT: Nedávno jsme si dělali statistiku a vycházelo to v daném okamžiku v průměru na 8,3 roku. Smlouvy se zpravidla uzavírají od pěti do patnácti let. Výjimkou nejsou ani třicetileté smlouvy.

Jednou ze služeb, kterou nabízíte, je Klíč za klíč, kdy klientovi vyměníte třeba byt v Praze za portfolio bytů v regionech. Proč by ji někdo měl využít?

PV: Záleží na tom, co člověk od pražského bytu očekává. Spousta lidí si koupila investiční byt v Praze před deseti lety a výnos z nájemného porovnává pořád s cenou bytu z před deseti let a jsou spokojeni, jak jim vydělává. Jenže výnos je třeba porovnávat s aktuální hodnotou. A pak už taková investice úplně původní investiční plán nenaplňuje. To je důvod, proč pražský byt vyměnit za několik regionálních, které dostatečné výnosnosti opravdu dosahují.

Jak taková směna prakticky vypadá?

PV: Klient nám pošle informace o svém bytu, který chce směnit, my ho nejprve necháme odborně ocenit a na základě jeho aktuální tržní hodnoty klientovi připravíme konkrétní nabídku. Pokud tato cena i pro klienta dává smysl, jdeme do terénu, byt prozkoumáme a připravíme konkrétní nabídku. Klíčové je, že nefungujeme jako realitní kancelář, nebereme si z transakce žádné provize. Když má byt hodnotu deset milionů korun, tak investorovi najdeme regionální byty v hodnotě deseti milionů korun.

JT: Bereme na sebe riziko, za jakou cenu pak takovou vyměněnou nemovitost prodáme na trhu. Klientovi tím dáváme čtyři benefity – transakce je rychlá, bez jakýchkoliv poplatků, dáváme mu diverzifikované portfolio několika bytů z různých lokalit podle jeho výběru a následně výnos z nich počítáme z reálné tržní hodnoty.

PV: Jsou také lidé, kteří se dostali k nemovitosti třeba v rámci dědictví, ale nechtějí se o ni starat nebo ji mají na druhém konci republiky. Pak pro ně směna spojená s následným pronájmem bez starostí dává smysl. Měli jsme i klienty, kteří už se nechtěli sami o své byty starat a raději je vyměnili, aby získali naši službu, kdy se o nemovitost a její pronájem kompletně postaráme.

Kolik transakcí Klíč za klíč měsíčně uděláte?

JT: Zatím to byly desítky případů. Ale přibývá jich.

Na jak velké portfolio nájemních bytů se chcete do budoucna dostat?

JT: Naším cílem je stát se jedničkou v regionálním nájemním bydlení. Chceme vybudovat velké portfolio, které budeme provozovat pod značkou Salutem Living. Půjde nejen o velké budovy, ale třeba i celá sídliště. Pokrýt chceme až polovinu republiky. Dodáváme důstojné bydlení pro střední třídu. A jak se budou cenové a příjmové nůžky rozevírat, poroste i skupina, pro kterou bude nájemní bydlení jediné řešení.

Pořád půjde o metodu sales & lease back, tedy prodej bytů investorům a jejich zpětný pronájem?

JT: Ano, protože díky tomu nepotřebujeme na rychlý růst tolik kapitálu. Naši investoři se dostanou k nemovitostem za podmínek, za kterých by jinak neměli šanci. Podělíme se s nimi o úspory z rozsahu, o naši expertizu v akvizicích, rekonstrukcích i správě. A vydělají dvakrát více než na termínovaném vkladu v bance.

V tuto chvíli ve svých projektech máte spíše menší byty 1+kk a 2+kk. Zajímají vás i větší rodinné byty?

JT: Po menších bytech je větší poptávka nájemníků. Větší zájem o ně mají i investoři, pro které je díky nižší ceně taková investice dostupnější. Na malých bytech dosáhnete i vyššího yieldu. V některých projektech ale máme i větší byty.

Kromě nájemního bydlení provozujete také rekreační nemovitosti pod značkou Salutem Places. I tady si zpětně pronajímáte byty a apartmány, které jste předtím investorům prodali?

PV: Máme v tuto chvíli tři takové projekty, v Jeseníkách, Mladých Bucích a na Lipně. Fungují na stejném investorském principu. S tím, že vlastník může apartmán, a to kterýkoliv v našich projektech, využívat pro sebe čtrnáct dnů v roce. Takže si koupí apartmán v Jeseníkách, ale může jet na dovolenou na Lipno. Nebo těchto svých čtrnáct dnů může někomu darovat. Výhodou také je, že tyto rekreační nemovitosti jsou všechny plně vybavené. Vybavení kupujeme my a po celou dobu, kdy se o byt nebo apartmán staráme, o toto vybavení pečujeme. Když je třeba ho vyměnit, tak ho vyměníme. JT: Do rozvoje rekreačních objektů také dál investujeme. V Rejholticích jsme nedávno otevřeli samoobslužnou prodejnu. Salutem Places je ale pro nás jen takový doplňkový byznys.


Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
Konference BIGMONEY
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Všeobecné obchodní podmínky
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Compare Listings