Pro německý bundeswehr staví speciální kontejnery pro datová centra. Vrhl se ale i do byznysu s hydroponií. „Na světě neexistuje firma, která by dokázala vyrábět kontejnerové hydroponické farmy v takovém standardu a kvalitě jako my,“ říká Dmitrij Lipovský, zakladatel společnosti Linden Electro. Čerstvou zeleninu si v nich už pěstují v hotelu na Seychelách, ale také děti v českých školách.
Text: Věra Tůmová
Foto: Daniel Hromada
Dmitrij Lipovský
Vystudoval Vysokou školu finanční a správní. Po studiu nastoupil do společnosti Profitex Group, která se zabývá vývojem a výrobou v oblasti procesní automatizace pro odvětví těžby ropy a plynu, potravinářství či automotive. Po návratu z Číny založil společnost LUTech Group, do které postupně integroval výrobce kontejnerů Temlos Industry, výrobce a dodavatele elektrotechnických zařízení Linden Electro a společnosti GreeenTech a Smart Solutions VDT.
Vybudoval jste holding, který se zabývá výrobou technologických kontejnerů, elektrických zařízení i kontejnerových hydroponických farem. Původně jste ale vystudoval marketing. Co vás ke kontejnerům přivedlo?
Byla to náhoda. V letech 2018 a 2019 jsem byl ještě zaměstnanec a působil v Číně ve firmě, která dělala servis pro petrochemický průmysl. Majitel našeho dodavatele kontejnerů z Hradce Králové byl tehdy už v pokročilém věku a neměl, komu by svou firmu předal. Nakonec ji díky naší skvělé spolupráci nabídl mně, a to právě v době, kdy jsem sám přemýšlel, co dál. Tak jsme se domluvili.
Kdo typicky kontejnery kupuje?
Byznys s technologickými kontejnery zažívá boom. Od minulého roku registrujeme největší poptávku v historii. Je to kvůli vojenským konfliktům i rozvoji nových technologií, jako jsou datová centra, energetika, vodohospodářství nebo umělá inteligence. Naše společnost Linden Contracting se specializuje na modulární kontejnery pro separaci vzduchu, energetické celky a mobilní datová centra. Jsme také certifikovaným dodavatelem pro německou armádu bundeswehr, pro kterou vyrábíme speciálně odizolovaná a stíněná mobilní datová centra s vysokým stupněm ochrany proti detekci a lokalizaci.
Kontejnery si vyrábíte celé sami?
Držíme kompletní výrobní řetězec zcela ve vlastní režii. Je to od A do Z náš výzkum i výroba. V Hradci Králové vyrábíme zákazníkům kontejnery přesně na míru podle odvětví, ve kterém působí, nebo technologie, kterou do nich potřebuje umístit. Nesháníme ale vyřazené lodní kontejnery k adaptaci. Nakupujeme nové ocelové profily a stavíme vždy zbrusu nový kontejner. A pokud zákazník nemá ani výkresovou dokumentaci, zajistíme pro něj i strojní inženýring. Máme navíc vlastní elektro divizi, takže umíme vyrobit rozvaděče a kompletní technologii rovnou na dílně otestovat a spustit.
Všechny části firmy jste sloučil do holdingu LUTech Group. Proč jste k tomuto kroku přistoupili?
Chtěli jsme, aby náš byznys byl snadněji uchopitelný pod jednou hlavičkou. Holdingovou společnost LUTech Group jsme založili před čtyřmi lety a postupně jsme do ní začleňovali naše společnosti. První byla strojírenská Temlos Industry, která vyrábí kontejnery. Pak přišly na řadu firmy GreeenTech a německá Smart Solutions VDT, kterou jsme akvírovali na konci roku 2022. Jako poslední jsme do holdingu začlenili naši největší firmu Linden Electro, která dělá elektrická a elektrotechnická zařízení. V LUTech Group nyní máme tři divize. Linden Solutions zastřešuje distribuci elektrokomponentů a obchodní činnost v automatizaci, LindenGreen vyvíjí a vyrábí hydroponické farmy a Linden Contracting, která funguje jako projektová a dodavatelská divize a zastřešuje mezinárodní zakázky, propojuje výrobu a kapacity všech našich firem. Celou strukturu tím zpřehledňujeme, máme nový web, komunikaci i vizuální identitu pod sjednocenou značkou Linden Electro. Po transformaci očekávám, že celá skupina letos dosáhne na tržby až 700 milionů korun.
V čem je výhoda mít trojkombinaci těžkého průmyslu, automatizace a hydroponie?
Je to docela zásadní výhoda, protože většinu výrobních úkonů v rámci celého dodavatelského řetězce si zajišťujeme sami. Nejsme závislí na kapacitách ani cenotvorbě třetích stran, můžeme si sami plánovat kapacitu výroby i KPI. Stejně tak je klíčové mít kvalitní tým lidí v administrativě, výrobně i logistice. Konkrétně projekt LindenGreen, který dělá kontejnerové hydroponické farmy, by bez našeho silného výrobního a inženýrského zázemí nemohl v praxi nikdy fungovat a už vůbec ne v globálním měřítku.
Protože si farmy můžete vyvinout a vyrobit sami od začátku?
Na světě neexistuje firma, která by dokázala vyrábět malé kontejnerové hydroponické farmy v takovém standardu a kvalitě jako my. Většina výrobců nakupuje komponenty dost nekomplexně, i od malých garážových firem. Naopak náš komplexní přístup ohledně farem v kontejnerech je poměrně unikátní.
Distribuci farem ale už řešíte ve spolupráci se zahraničním partnerem.
Pro velké venkovní kontejnerové farmy máme silného holandského partnera, společnost Hyppotainer. My pro ně vyrobíme celé kontejnery včetně veškeré technologie a oni je distribuují po světě pod svou značkou. Takto jsme už dodali kontejnerovou farmu na Seychely a chystáme dodávky na karibské ostrovy Aruba, Curaçao a Barbados či na Faerské ostrovy. Zaměřujeme se na ostrovní státy, pro které jsou kontejnerová řešení ideální.
Pro velké venkovní kontejnerové farmy máme silného holandského partnera, společnost Hyppotainer. My pro ně vyrobíme celé kontejnery včetně veškeré technologie a oni je distribuují po světě pod svou značkou.
Váš první hydroponický kontejner vznikl ještě ve vašem startupu GreeenTech. Kde se vzala myšlenka pěstovat takto bylinky či saláty?
Ještě v Číně jsem viděl řadu hydroponií, a když jsem koupil kontejnerovou firmu, říkal jsem si, že právě kontejnery by se pro tento účel ideálně hodily. Téma udržitelnosti tehdy rezonovalo všude a vertikální zemědělství mi přišlo ze všeho nejzajímavější. Po technologické stránce je relativně přehledné a na konci vypadne i něco hmatatelného, jako je čerstvý salát. Začátkem roku 2020 jsem sestavil vývojový tým z odborníků, protože sám zemědělec nejsem, a hned v březnu 2020, během nejtvrdšího covidového lockdownu, jsme začali vyvíjet pilotní kontejner. Za necelý rok jsme představili plnohodnotný velký hydroponický kontejner GreenBox v pražském food marketu Manifesto na Smíchově.
Na Knížecí už ale několik let tento kontejner nestojí. Co se s ním stalo?
V roce 2023 se kontejner přesunul do online supermarketu Rohlík do Chrášťan, Rohlík si v něm pěstoval čerstvé bylinky. Následně jsme se s Rohlíkem domluvili na zpětném odkupu kontejneru, kompletně jsme ho repasovali a v rámci nizozemského programu bilaterální pomoci odjíždí na Ukrajinu. Bude tam součástí centra pro rehabilitaci a resocializaci pro válečné veterány, kterým pomáhá s návratem do běžného života. Vedle tohoto kontejneru vyrábíme pro ukrajinský projekt ještě další, zbrusu nový.
Hydroponii jste se ale rozhodli zpřístupnit i uživatelům v interiérech, třeba v kancelářích. Kde všude se dá vaše malá farma instalovat?
Farmy Urbi do interiéru jsme navrhli jako větší skříně. První z nich jsme instalovali v pražské michelinské restauraci Casa de Carli, ve vegetariánském bistru Green Table od Veolie či v supermarketu Albert v obchodním centru Westfield Chodov. Od dodávek do supermarketů jsme ale z logistických důvodů ustoupili a dnes se zaměřujeme jen na hotely, restaurace, kanceláře a také školy a školky.
Jak tam farmy fungují?
V interiérech farmy fungují jako takzvaný fresh nebo health corner. Zaměstnanci či studenti si v nich sami pěstují a sklízejí čerstvé bylinky a saláty do svačin, což přirozeně rozvíjí komunity a přispívá i ke zvyšování tzv. engagementu týmů. Zaměstnanci i děti se u našich hydroponických farem potkávají, učí se starat o rostliny a nesedí jen u počítačů nebo mobilů.
Dá se farma pořídit i domů?
To bohužel ne. Prodej koncovým zákazníkům, tedy B2C, je zcela odlišná disciplína, a to jak pro výrobu, tak i pro marketing a obchod. Domácnosti snědí jen pár salátů za týden, zatímco naše nejmenší hydroponická skříň vyprodukuje až 120 plodin měsíčně, což vysoko překračuje spotřebu běžné domácnosti. Zaměřujeme se proto jen na B2B segment a instituce, kde je zaručen pravidelný odběr a využití plodin.
V oboru hydroponických farem jste začali spolupracovat i s Akademií věd ČR. Co vám to přineslo?
Při vstupu na trh jsme chtěli mít oficiálně ověřeno a vědecky podloženo, že naše pěstování je zdravotně nezávadné, nutričně bohaté a šetrné k přírodě. V Akademii věd v Praze jsme proto instalovali testovací farmu, na níž v letech 2022 až 2024 probíhala řada výzkumů zaměřených na složení hnojiv, světelná spektra i obsah živin. Na základě naměřených výsledků jsme například odmítli certifikovat jedno organické hnojivo z mořských řas, které se ukázalo jako nefunkční. To bylo důležité zjištění, i proto chceme dál ve spolupráci s vědci pokračovat.
Kromě farem do škol se na děti zaměřuje i vás nový nadační fond LUTcare. Komu se snažíte pomáhat?
Nadační fond LUTcare jsme založili s manželkou Karolínou letos na jaře. Ke vzdělávání dětí jsme se dostali docela neplánovaně. V našem sídle v pražských Modřanech nám po přesunu výroby zůstal volný prostor s průmyslovou farmou a nám bylo líto ho kompletně zavřít. Místo toho jsme tam vytvořili zážitkovou ekologickou hernu pro školy. A zájem škol a komunitních center nás nakonec přiměl k tomu, abychom dali projektu v roce 2026 oficiální nadační rámec. Primárně se tak zaměřujeme na výstavbu edukativních heren nazvaných Semíkov, a to v místech, kde dětem chybí radost a podněty. To se týká třeba dětských domovů, komunitních center a praktických škol pro děti se zdravotním handicapem či ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Kolik už jste jich postavili?
Zatím se nám v Česku podařilo zrealizovat tři klíčové projekty. Jednak stálou expozici farmy Urbanio a pravidelné workshopy pro školy v Národním zemědělském muzeu v Praze. Další lokalita je v praktické škole v Příbrami, kde máme edukativní hernu, která slouží dětem od školky až po maturitu. Děti se tam starají o výsev i rostliny a sklizená čerstvá zelenina se využívá v jídelně jejich školy. Pro děti se složitým rodinným zázemím taková péče o farmu představuje často jednu z mála možností pro pozitivní trávení volného času. V dané lokalitě funguje také jako prevence sociálních rizik, což si pochvalují učitelé i samosprávy. Třetím projektem je pražská škola Genius Czech-English School, která naši farmu využívá pro integrovanou výuku přírodních věd.
Jak vybíráte projekty, které podpoříte?
Vyhlašujeme výzvy pro organizace a školy a dvakrát ročně vybereme ze seznamu přihlášených organizací subjekty, kterým hernu vybudujeme a darujeme. Musí se ale zavázat, že ji budou provozovat a starat se o ni. V zahraničí jsme takto vybavili už ekoškolu pro místní děti na ostrově Praslin na Seychelách. Do konce roku 2026 postavíme naši hernu i v komunitním centru v Nymburce a na podzim plánujeme vybudovat hernu v dětském státním komunitním centru v Addis Abebě v Etiopii.lavě spousta lidí aspoň trochu ví, jak taková aréna vzniká, protože mohli sledovat její proces. To, že baly aréna přijata a že ji dnes v Jihlavě mají rádi, není zásluha estetiky nebo našeho řešení, myslím, že je to především o tom, jak byla hala komunikovaná veřejnosti.
