- Místo: Praha
- Autor: Collarch
- Realizace: 2022
- Užitná plocha: 62 m2
Dlouhý, ale úzký obývací pokoj obrácený směrem do ulice byl nově rozdělen na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu. Novou příčku mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou tvoří vyzdívka ze skleněných tvárnic. Koupelna je díky tomu prosvětlena denním světlem i přes to, že se nachází uvnitř dispozice bytu a nemá vlastní okna. Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují jak dostatek světla, tak i soukromí v koupelně. „Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, cenzurované,“ míní mladí architekti.
Původní stísněné místnosti umístěné směrem do klidného dvora rekonstrukce sjednotila v jeden rozlehlý obytný prostor. Zádveří nahradila kuchyně, příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem zmizela a nahradil ji kuchyňský ostrůvek. Vznikl tak velkorysý a pro byt této velikosti netypicky vzdušný interiér, do něhož se vstupuje přímo z chodby domu. Výrazným prvkem obývacího prostoru je velkorysá, jeden metr hluboká šatní skříň. Ze strany obrácené do obývacího pokoje je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Optický efekt olejové skvrny se mění v průběhu dne s množstvím denního světla v místnosti. „Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíše rušivým dojmem. Opak je ale pravdou. Pohled na plechovou stěnu je velmi uklidňující. Barevně ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu,“ popisuje vlastní zkušenost Ondřej Janků, architekt a obyvatel bytu v jenom. Hrubost povrchu plechů a patina z výroby vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent.
Ze strany obracející se ke kuchyni je roh šatní skříně obložen tónovaným zrcadlem. „Částečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě,“ míní Janků. Autentické kazetové dřevěné dveře se v bytě bohužel nedochovaly. „Získali jsme ale obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnou a ložnicí a dále i na WC.“
Stěny bytu jsou úmyslně jen lokálně vyspraveny a natřeny jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní flekaté textury. Podlaha v ložnici je původní, prkenná. Prkna jsou nově zbroušena a navoskována. Podlaha v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni je položena nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC jsou na podlahu využity zbytky původní dlažby, doplněné betonovou stěrkou. Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky jsou v horní části využívány jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je taktéž využíván jako sklad. Kuchyňská linka s pracovní deskou je provedena v černo-šedé. Opticky se tím propojuje s podlahou kuchyně. Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo obnažené, exponované v rohu obývacího pokoje. I v tomto případě postupovali autoři návrhu kreativně: „Rozhodli jsme se jej nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou.“ Nejen že neumenšuje prostor obývacího pokoje jako vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale proměňuje jinak nežádoucí prvek v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru obyvateli přijímaný akustický prvek: „Při vypouštění vany nebo pračky sousedů nad námi máme v obývacím pokoji příjemný bílý šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíše uklidňující.“ Obývací pokoj je doplněn polohovatelnou stropní lampou, kterou lze měnit světelnou atmosféru místnosti a přizpůsobovat ji různým činnostem i denní době. Také vnitřní vybavení podporuje proměnlivost prostoru: „Můžeme libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit.“ Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu a tvoří jakousi oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony pro tento byt, je opatřilo „šmírovacím pruhem“. Průsvitný kus látky umístěný ve výšce očí umožňuje pozorovat diskrétně dění na ulici, i když jsou záclony zataženy. V interiéru bytu našla uplatnění i řada netypických prvků, jako je betonové závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které vznikly v dílně jeho majitelů.
Realizace se tak jeví jako citlivá kombinace původního historického základu se svěžím a příjemně umírněným experimentováním. Výsledkem je pohodlný, hravý současný byt s obdivuhodným výtvarným akcentem skříně, který se s pokorou a znalostí vyrovnává s historickým kontextem.
