kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Byznys & Reality » Stavaři jsou bez materiálu a bez lidí

Stavaři jsou bez materiálu a bez lidí

stavba
Foto: Unsplash
Stavebnictví zažívá po covidu další krizi. Nedostatek stavebních materiálů se stupňuje, jejich ceny raketově rostou, částečně i kvůli válce na Ukrajině. Situace nejhůře dopadá na menší stavební firmy a dodavatele, kteří si nemohou dovolit nakoupit materiál do zásoby a zafixovat si tím nabídkové ceny. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví nelze vyloučit ani bankroty.

Ještě nedávno Libor Míček z ostravské společnosti Nanotrik 369, která dodává technologická a elektro řešení včetně řídicích systémů, nacenil dodávku elektroinstalace pro místní laboratoř na čtvrt milionu korun. O několik týdnů později je všechno jinak a nákup materiálu ho bude stát dvojnásobek.

„Jako malá firma nemáme skladové zásoby, abychom si mohli koupit materiál třeba za deset milionů korun a dokončili projekt v termínu a za ceny, k nimž jsme se smluvně zavázali. Situace je tak tristní, že cenová nabídka od dodavatelů platí v řádu hodin. V praxi to znamená, že projekt naceníme třeba na sto tisíc a za dva dny zjistíme, že materiál koupíme za dvojnásobek. Tím bychom se dostali do ztráty. Z toho důvodu se cena projektu může značně lišit od původní nabídky, kterou jsme si s klientem odsouhlasili,“ vysvětluje Libor Míček.

Podobných případů, u nichž kvůli situaci na trhu hrozí zdražení či zdržení, jsou podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, v republice stovky až tisíce, a to jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. „Vyloučit nelze ani bankroty některých stavebních firem,“ říká s tím, že Svaz se zadavateli již aktivně jedná. „Například s ministerstvem dopravy, které strojí za čtvrtinou státních stavebních zakázek, jsme se dohodli na prodloužení nabídek a jednali i o metodice, díky níž budou státní investoři schopni uznávat některé zvýšené požadavky zhotovitelů,“ dodává Nouza.

graf
Foto: PMG

Chybí ruda a hliník

Zdražení materiálu je v řadě případů markantní. Nejhorší situace panuje u hutních výrobků, kde cena betonářské výztuže vzrostla podle analýz společnost Metrostav od začátku loňského roku o 130 procent, válcovaných profilů o 150 procent, a u plechů dokonce o 250 procent. Důvod je prostý – Ukrajina a Rusko dosud patřily mezi hlavní dodavatele pro stavebnictví nepostradatelných surovin, ať už železné rudy pro výrobu oceli, nebo hliníku. A přestože dodávky železné rudy z Ukrajiny podle Ocelářské unie pokračují, byť v menším množství, další vývoj lze jen těžko předvídat.

Pomoci by mohlo nalezení alternativních dodavatelů, jenže ani to by se neobešlo bez komplikací. „Rychlost jejich nahrazení se počítá v řádu měsíců. Třeba ocel by se musela vozit z Brazílie a Austrálie a nově trasovat dopravní cesty bude trvat tři až čtyři měsíce, a i potom bude stavební materiál patrně dražší. U plynu, který se používá k vypalování cihel, tašek, dlažeb a k zahřívání asfaltu, může vybudování nových logistických tras trvat roky,“ uvádí Vojtěch Kostiha, mluvčí skupiny Metrostav.

Nejde jenom o ocel. Výrazný nárůst cenové hladiny zaznamenala i řada dalších materiálů včetně polystyrenu EPS, jehož cena poskočila o 110 procent, střešní minerální izolace, která zdražila o 110 až 130 procent, nebo cihly, které se dnes prodávají o 80 procent dráže. To dohromady naznačuje, že příčiny současné materiálové krize je třeba hledat hlouběji. „Obecně je stavební materiál meziročně dražší v průměru o 30 procent, přičemž větší vliv než válka na Ukrajině na to mají zvýšené náklady výrobců kvůli drahým energiím, emisním povolenkám nebo vyšším personálním nákladům,“ říká Tomáš Tichý, obchodní ředitel společnosti Izomat Stavebniny.

Tato společnost přitom zastavila nákup a prodej zboží pocházejícího z Ruska a Běloruska dobrovolně již den po zahájení války na Ukrajině, přičemž tento krok se týkal výhradně asfaltových hydroizolací. „Produkty jsme nahradili výrobci z Evropské unie, což jejich cenu postupně zvedlo o 15 až 20 procent a dodací lhůty prodloužilo z jednoho týdne na tři,“ dodává Tomáš Tichý s tím, že obratově to pro Izomat velkou roli nehrálo, spíše si tím společnost poškodila marži, protože dodavatelé z Evropy jsou dražší než Rusko či Bělorusko.

Na českém trhu se podle stavebníků vyskytuje i opačná praktika – někteří výrobci údajně využívají abnormálně vysokou poptávku po materiálech k tomu, aby si neúměrně zvyšovali marže. „Všechny komodity jdou nesmyslně nahoru. Výrobci a velkoobchod zohledňují nejen energie a práci, ale využívají situace a přidávají velké marže a trh pokřivují,“ tvrdí Marcel Soural, předseda představenstva skupiny Trigema.

graf
Foto: PMG

Zásah vyšší moci

Kromě materiálů se stává problémem i nedostatek pracovních sil. Ukrajinští dělníci jezdí do Česka na turnusy a jejich stavy se za běžných podmínek obměňují. Teď tu ovšem podle stavebníků zůstávají z velké většiny ti, kteří by měli jet domů bojovat, zatímco noví nepřijíždějí. Množství práce přitom roste a uprchlíci, kteří do Česka dorazili, tvoří z velké míry ženy, děti a senioři, kteří jsou i přes svou ochotu pracovat zaměstnatelní ve stavebnictví jen obtížně.

Výsledkem je, že stavebnictví jako celek prochází krizí, která se nevyhýbá ani velkým firmám. „Největším rizikem je prodražení zakázek, kde někdo nakonec bude muset nést ztrátu způsobenou jednak plošnou inflací, která je dnes kolem dvanácti procent, a jednak zdražením stavebních materiálů v některých případech i o stovky procent. Stejně velkým rizikem je také nesplnění termínů z důvodu nedostatku stavebních materiálů,“ popisuje Vojtěch Kostiha. Tato rizika se přenášejí i na koncové klienty.

„Pokud stavební firma nestihne včas postavit obytný soubor, nesplní se tím podmínky hypotéky a konečnému klientovi a developerovi, pro kterého firma staví, vznikají problémy, které nemohou nijak ovlivnit,“ dodává mluvčí Metrostavu. V oboru přitom nepanuje většinová shoda na tom, zda je válka ve třetí zemi zásahem vyšší moci.

Důsledky se už pomalu začínají projevovat. Podle analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group zveřejněné koncem dubna se prodejní ceny nových bytů v Praze v letošním prvním čtvrtletí meziročně vyšplhaly skoro o 30 procent, na průměrných 145 700 korun za metr čtvereční. Od konce loňského roku zdražily o 5,7 procenta. Počty nových bytů ovšem nerostou. Zájemci dnes mohou vybírat ze zhruba 3200 nových bytů, což je o tisícovku méně než před rokem. A developeři s nabídkovou cenou, která se přiblížila prodejní, otálejí, protože neumí odhadnout, kam se vyšplhá. „Proto už si přičítají rizikovou přirážku,“ upozorňuje Marcel Soural.

Autor: Andrea Votrubová

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky