Status

Dozrál čas na BOHEMATIC

Dozrál čas na BOHEMATIC
26.6.2020

Nová česká značka na trhu s luxusními hodinkami vznikla jako výsledek společné záliby špičkových designérů a úspěšného podnikatele a investora. Cesta od aut přes design až k hodinkám vypadá jako nevyhnutelná evoluce. Značku BOHEMATIC v rozhovoru představují jeden z art directorů Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj a ředitel společnosti Pavel Ziecina.

Jak vzniklo spojení Michala Froňka a značky Olgoj Chorchoj se značkou BOHEMATIC?

Michal Froněk: Spolu s kolegou Honzou Němečkem už máme s hodinářstvím a s hodinkami své zkušenosti. Stejně jako s návrhy v tom nejmenším měřítku – shodou okolností byly třeba šperky našimi prvními téměř „architektonickými“ realizacemi. Vznikaly začátkem 90. let v Motorletu z ruského titanu a my zkoušeli, co materiál „unese“. Já osobně jsem původně letecký mechanik a mám k technickým věcem, k autům, motorům, k obrábění kovů silný vztah. Honza Němeček ještě předtím, než jsme se potkali na UMPRUMu, vystudoval pasířinu… Tudíž máme oba de facto řemeslný základ. Vždycky nás to fascinovalo mít dokonalý výrobek a ve věcech, jako jsou šperky nebo hodinky, objevit mikrosvět architektury. Navrhování pro značku Prim nám tedy umožnilo seznámit se s hodinářskými technologiemi, poznat jejich limity. Pro značku BOHEMATIC jsme ale chtěli vymyslet produkt, který dané limity překračuje, hodinky, které se budou od ostatních lišit.

Proč právě BOHEMATIC?

MF: Spolu s investorem Josefem Zajíčkem, který vlastní mostecký autodrom a známe se díky společné zálibě v automobilech, jsme hledali příležitost, jak spojit své síly v něčem produktivním. Ve hře byl venkovní nábytek, outdoorové oblečení, ale nejvíce nás přitahovalo založit společně firmu, kde bychom mohli společně ovlivnit úplně všechno – od loga přes marketing až po distribuci a obchod. Potkali jsme se s hodináři z Nového Města nad Metují, do týmu přizvali kolegy, kteří rozumí obchodu, a shodli se na hodinkách. Máme za to, že se jedná o produkt s vysokou přidanou hodnotu řemesla, technické dokonalosti a zručnosti i kreativity… A dá se velmi jednoduše distribuovat po světě. Když se podíváte na úspěšný český designový export, jeho společným jmenovatelem je komplikovaná instalace a vývoz – typicky třeba světelné instalace. Hodinky jsou z tohoto pohledu „cestovní zboží“ – sto hodinek se vejde do malého zavazadla. Pak je potřeba dobře prezentovat jejich příběh.

Přesto – trh s hodinkami je plný tradičních zahraničních značek s předlouhou historií…

MF: Souhlasím, že trh je přeplněný a jeho těžiště leží ve Švýcarsku a v Německu. Nicméně dnešní globální svět nám umožňuje zapojit do výroby ty nejlepší odborníky napříč kontinenty. Na druhé straně bez důkladné znalosti problematiky se vám to nepodaří. Pokud máte v týmu hodináře, lidi, kteří dokážou hodinky smontovat, konstruktéry, kteří je umí vymyslet a vykomunikovat s dílčími výrobci, můžete shromáždit součástky řekněme z desítek manufaktur. Necháte je obrobit, cizelovat, opracovat, dovrtat, dofrézovat, případně jako celek je „protáhnete“ nějakou speciální technologií a pak je umíte složit, může vzniknout kvalitní a originální produkt, který si dokáže najít své místo na trhu.

Mluvil jste o překračování hranic. V čem je překračuje BOHEMATIC? 

MF: U našeho druhého modelu bude například číselník vyráběný „nehodinářsky“, metodou odleptávání, která se používá spíše v elektronice a u high-tech přístrojů. Baví nás propojovat tyto světy, ať už je to sklo, šperky nebo řemeslná výroba. Ale samozřejmě, hodinařina je jejich základ, vše ostatní se odvíjí od ní.  

První hodinky z kolekce nesou jméno světoznámého českého designéra Ladislava Sutnara.   

MF: Před pár lety jsme s kolegy připravovali velkou retrospektivní výstavu Ladislava Sutnara, jež proběhla v Jízdárně Pražského hradu a následně procestovala svět. Už tehdy mi bylo jasné, že jakmile budeme někdy navrhovat hodinky, budeme chtít použít jeho font z roku 1958, který nedávno dotáhl k dokonalosti grafický designér Tomáš Brousil. Líbí se nám jeho ovalita, tvar… V oblasti grafického designu obvykle spolupracujeme s Jiřím Karáskem a studiem Marvil. Spojení obou grafických designérů s návazností na Sutnarovo dílo a následně s naším designem hodinek se nám jevilo jako správné. 

Co inspirovalo vlastní design hodinek?

MF: Chtěli jsme mít hodinky, které by byly minimalistické, jednoduché, ale aby měly něco navíc oproti těm, co obvykle nosí architekti nebo intelektuálové. Chtěli jsme v nich mít více řemesla či závan „klasičnosti“ a „fajnovosti“, což vyžadují hlavně sběratelé hodinek. Proto jsem kupříkladu navrhoval, že číselník má být hodně velký a zasahovat až ke kraji. Klasické hodinkové pouzdro nebylo možné použít. Naši hodináři přišli s myšlenkou zasazovat číselník seshora, což vedlo k návrhu malých šroubků se specifickým tvarem po straně. Číselník je nasazený seshora a strojek naopak z druhé strany. Nechceme, aby měly hodinky na sobě cokoli pouze formálního, vše musí být funkční, ale s prvky nadstandardního hodinářského řešení. Třeba korunka má na sobě tečky nebo spíš důlky: Sutnar hodně používal kruh, tečku a žádná taková korunka na trhu není. Museli jsme požádat o spolupráci švýcarského výrobce, který pracuje pro nejlepší značky, aby nám ji vyrobil na zakázku. Jsou tam i další detaily, třeba zapínání s pružinkou a logem… 

Je to konečná verze?

MF: Hodinky Sutnar jsou součástí kolekce Graphic. V rámci jejího rozvoje uvažujeme o přizvání dalších českých typografů, třeba Tomáše Brousila nebo Aleše Najbrta, kteří budou mít třeba svoji korunku, číselník či ručičky. Aktuálně se budeme ještě asi rok zabývat variacemi Sutnara a přizpůsobovat jednotlivé kusy individuálním potřebám klientů. Máme vizi, jak s modelem dále pracovat. 

Byl Sutnar vaší první volbou?

MF: V tomto jsem měl jasno od začátku. Druhý příběh, který je pro mě rovněž hodně osobní, je Aero Minor. Založili jsme dokonce spolek s názvem Le Mans redux – Návrat do Le Mans a chystáme se na příští rok na závody do Le Mans. Pojedeme na historickém vozidle Aero Minor z roku 1949, protože závodit v Le Mans mohou pouze auta, která se historicky účastnila některého z ročníků slavné soutěže. Aero Minor v roce 1949 vyhrál kategorii do 750 cm3 a celkově – po přepočtu na auta s různým výkonem – skončil na druhém místě, hned za 12válcovým Ferrari. Navíc do cíle dojela obě Aera, což byl rovněž fenomenální úspěch. Svou účast si Aero zopakovalo ještě o rok později, pak byla ale jeho výroba zastavena. A jezdci skončili ve vězení – výhru totiž neodevzdali státu. 

Kterou část příběhu budou reprezentovat hodinky Aero Minor?

MF: Druhé hodinky budou se stopkami, s chronografy a s fantastickým strojkem firmy La Joux-Perret, což je firma, která dělá série hodinových strojků maximálně do 2000 kusů. Říká se tomu ateliérový strojek. Budou mít sportovní styl a budou taky trochu „macho“. Pouzdro včetně spony bude z titanu a budou i větší v průměru, a tudíž posazeny ve vyšší cenové kategorii než model Sutnar. Třetí hodinky v pořadí, které bychom rádi představili v lednu, budou Aerodynamic. Jsou to hodinky, které budou vyprávět příběh aerodynamických aut. 

Čím, kromě designu, budou originální?

MF: Rozhodli jsme se, že použijeme speciální číselník. U modelu Sutnar je číselník provedený galvanoplastikou, pomocí švýcarské technologie používané u všech hodinek v hodnotě nad sto tisíc korun, jakou jsou IWC, ale u Sutnara je navíc vyrobený v Čechách. Výsledkem jsou dokonalé a trochu vystouplé číslice. „Minorky“ budou mít číselník leptaný a Aerodynamic lisovaný s „průduchy“ jako mívala aerodynamická auta. 

Čímž se okruh vašich společných zálib uzavírá… Co můžete prozradit dál? Máte představu i o dalších modelech jiného typu, nebo zůstanete ve světě aut a motorů? 

MF: Řekli jsme si, že modelem Aerodynamic bychom na chvíli nechali příběhy stranou a čtvrtý model bude BOHEMATIC Classic. Případně uvažujeme ještě dříve uvést na trh hodinky navržené mladými designéry. Cílem je vyrobit „startovací hodinky“, které budou postaveny na základním, ale také mechanickém strojku a budou dostupnější, určené pro mladší generaci. 

Bude použitý i levnější materiál? Nebo co je základní komponenta hodinek, která je dělá „drahými“?

MF: Třeba komplikované obrábění. Podívejte se třeba na hodinky Patek Philippe nebo na Rolex, jak vypadají jejich hrany! Ještě lepším příkladem jsou Grand Seiko – pod lupou nebo mikroskopem uvidíte dokonalou práci, kterou poznáte třeba na hranách ručiček. Technický výkres modelu má možná 150 kót, rádiusů… Každá součástka je takto vyrobená, pokovená, oleštěná… Dokonalá. 

Naznačil jste, že BOHEMATIC se skládá v Čechách často ze zahraničních součástí. 

MF: Hodinky kompletujeme i navrhujeme v Čechách. Některé dílčí součástky ale pocházejí ze Švýcarska. Třeba korunku necháváme vyrábět u firmy, která je v tomto oboru nejlepší na světě. Stejně tak sklíčko o tomto průměru vám v Čechách nevyrobí. Nejlepší krabičky na hodinky pocházejí z Francie. Zde se lišíme a naše se vyrábí v Javorině na Slovensku. 

Olgoj Chorchoj se zabývá designem, architekturou… Ve firmě BOHEMATIC jste ale v pozici partnerů. Znamená to, že jste jako designéři zainteresováni i na obchodním úspěchu značky? 

MF: Ano, určitě. Je běžné, že autor dostane za návrh odměnu, aby měl alespoň částečně pokryté náklady na vývoj. Navíc máme určité procento z prodeje, tzv. tantiémy, jehož výše se počítá z prodejní ceny.  

Můžete charakterizovat sběratelský svět? Jsou sběratelé věrní jedné značce, nebo jsou spíše „promiskuitní“? 

MF: Z mého pohledu jsou hodinky částečně módní záležitostí. Často jsou značky spojené se sporty – typicky s letectvím, jachtingem… Nezáleží na tom, jestli se věnujete klidnému golfu, nebo akčnější cyklistice. Třeba legendární Breitling, vždy spojen s aviatikou, oznámil posun ke triatlonu. Každopádně BOHEMATIC zpočátku určitě nebudou hodinky pro někoho, kdo se sběratelstvím právě začíná. Pokud nechcete hned mohutně investovat, klidně si kupte elektrické Longines, nic nezkazíte. Když si koupíte na plavání Omegy, taky se hlásíte k určité značce. Nebo Rolexky, protože jezdíte na plachetnici nebo se potápíte, vyjadřujete určitý status, styl. Pokud ale chcete hodinky, které jsou zajímavé vzhledem ke středoevropské historii, vzdávají hold našemu „kumštu“ a technické vyspělosti, akcentují naši hrdost – pro vás je BOHEMATIC. Značka pro hrdé Čechy nebo Středoevropany, s níž se můžete ztotožnit. Mám rád věci, které prozrazují, co jste vlastně zač. Miluji hmotnou kulturu. Líbí se mi, jak si lidé osvojují tyto atributy a ony zpětně podporují jejich identitu. 

Máte pocit, že je dnes sexy být česká firma? Vnímají nás tak i v zahraničí? 

MF: Myslím, že ano. Stál jsem u zrodu Brokisu, pomáhali jsme Bommě, Tonu. Když si zajedete do Milána, uvidíte, že dnes je Brokis opravdu sexy firma, co se neztratí ani mezi největšími světovými značkami. Ve srovnání s jinými odvětvími jsme takoví skromnější a konzervativnější. Právě proto intenzivně komunikujeme s kolegy hodináři, aby hodinky BOHEMATIC byly doopravdy pořád víc hodinky než vyjádření touhy designéra.

Kolik lidí dnes tvoří BOHEMATIC? 

Pavel Ziecina: Dnes devět. Dva konstruktéři, dva hodináři, dva kreativní ředitelé, obchodník a ředitel, jenž má na starosti nákup a prodej. Nesmím zapomenout na majitele Josefa Zajíčka, který se velmi aktivně podílí na řízení firmy. 

Jaká jsou vaše očekávání v souvislosti s prodejem hodinek BOHEMATIC? Kde leží hranice úspěchu?  

PZ: Nemůžeme se soustředit pouze na obchodní rovinu. Připomenu prvotní myšlenku, co nás dalo dohromady: jednalo se o snahu vytvořit produkt, unikát, který odráží mnoho, již zmíněné základní pilíře, jako je řemeslné zpracování, historická souvztažnost, odkaz na českou zručnost a technickou dovednost, design. Ale BOHEMATIC je samozřejmě i byznys, potřebujeme zisk, který bychom rádi dál investovali do rozvoje. Specifické pro hodinářskou branži je, že mnoho velkých skupin projevuje zájem o menší, ale kvalitní značky a projekty. Není to náš primární cíl, ale z určitého pohledu zájem silných hráčů představuje určitý způsob ocenění naší práce. 

Jakým způsobem se prodávají vaše hodinky?  

PZ: Rozhodli jsme se jít cestou přímého obchodu. Chceme být k našim zákazníků co možná nejblíže a poskytovat jim nejlepší servis jak po technické stránce, tak po stránce zážitkové. Přáli bychom si vytvořit „rodinu BOHEMATIC“, skupinu lidí, kteří se k nám budou vracet a zajímat se o náš vývoj, budou se na něm v mnoha případech i podílet a jejich nápady budou třeba i implementovány do nových projektů. Další podporou budou cílené eventy, třeba na mosteckém autodromu. 

Cesta k zahraničním klientům je jiná. 

PZ: V první řadě cílíme na český a československý trh, který je pro nás strašně důležitý v souvislosti s příběhy, které přinášíme. Ambice do zahraničí máme rovněž veliké, aktuálně hledáme vhodné partnery. 

Partner musí být schopný odvyprávět váš příběh. 

PZ: Proto hledáme partnera, který má zkušenosti s prodejem českých výrobků, ideálně s již vytvořenou zahraniční sítí a hodinky by mohly být vhodným doplněním jeho portfolia. 

Náš rozhovor se odehrává v době, která do určité míry převrátila zažitý svět vzhůru nohama. Doporučili byste hodinky jako investici? Udrží svoji hodnotu? 

PZ: Hodinky jsou mechanický stroj, jenž pokud je mu dopřán potřebný servis a údržba, je prakticky nezničitelný. Pokud jde navíc o spojení s krásným designem a mimořádným příběhem, jsem jednoznačně přesvědčený, že se mohou stát investičním produktem. Samozřejmě, ještě lepší varianta je, když se budou hodinky předávat z generace na generaci. Abych naznačil, kterým směrem se třeba odvíjí naše úvahy: mnoho sběratelů třeba hledá hodinky vyrobeny v roce, který má pro ně zvláštní význam – typicky rok narození. Většina značek nabízí „model z roku XY“. Ale už nevidíte do jeho rodného listu, nemůžete si koupit hodinky vyrobené v roce 1963. Naše hodinky jsou označené unikátním kódem, které deklaruje jak pořadové číslo, tak i rok výroby. Máme signovaný strojek, pouzdro i víko, což dohromady vytváří největší historickou hodnotu. 

Kolik hodinek se vyrobí za rok? 

PZ: Chceme zůstat v malosériové produkci, tedy maximálně 200 kusů z jednoho modelu ročně. Představovat chceme 2 až 3 modely ročně, což nám dává 400–600 kusů za rok. 

A jak dlouho budu muset na hodinky čekat?

PZ: Musíte počítat s určitým „technologickým časem“. Pokud se rozhodnete si pořídit naše hodinky, složíme je unikátně právě pro vás. Nenabídneme vám kus vytažený ze šuplíku. Můžete si třeba vybrat číslo z řady, proběhne signace komponent a následné složení hodinek, což potrvá dva až tři týdny. Dále záleží na míře individualizace, která zabere další dva tři týdny. 

Jak se designér staví ke zmíněné individualizaci? Přece jen váš návrh je výsledkem netriviální úvahy a představuje komplexní, ucelené dílo. 

MF: Musíme být realisté a vycházet vstříc zákazníkům. Na druhé straně nepředpokládám, že někdo, kdo si koupí hodinky BOHEMATIC, od značky očekává tak efektní až přebujelý design, jako mu nabízí třeba Hublot. Přesto nabízené úpravy budou spíše v rovině technologických možností, kupříkladu změna barvy není pokaždé možná. 

PZ: Existují designéry sestavené varianty, které v našich očích představují ideální kombinaci. Ale nebráníme se změnám. Výhodou malé společnosti je, že jsme schopni si s vámi sednout a na modelech vám ukázat, jak mohou různé úpravy vypadat a celý vývoj konzultovat. 

MF: Typicky se objevuje možnost třeba umístění textu nebo individuální vteřinové ručičky, kterou jsme schopni dodat v relativně krátkém čase. Toho se opravdu u Omegy nebo Rolexu nedočkáte. (smích) 

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.