Sedlák Interier slaví třicet let. Pamatujete si na svůj první projekt?
Když chcete vybudovat firmu, musíte nejdříve vybudovat sebe. Studoval jsem provozně ekonomickou fakultu na vysoké škole, budoucnost jsem ještě moc neřešil a vedl jsem řekněme klasický studentský život. Ale po pádu komunismu se situace změnila a já cítil, že chci od života víc. Pracoval jsem tehdy ve firmě Telecom Praha a zjistil, že práce ve velkých korporátech není pro mě to pravé. Asi to bude tím, že jsem nikdy moc neuznával autority a vždycky jsem si chtěl dělat věci spíše po svém. Zvolil jsem tedy logické východisko, podnikání na vlastní pěst.
Proč v oboru interiérů?
Bylo to přirozené, už jsem měl nějaké zkušenosti s prodejem kancelářského nábytku. V té době tady po něm byla velká poptávka. Vycítil jsem příležitost. Prodával jsem kamiony židlí do obchodních domů Kotva, Máj, vybavovali jsme velké banky a celkově to byly samé větší projekty. Jako první zajímavý projekt si vybavuji zařizování prodejních míst pro firmu Eurotel.
Kolik vám tehdy bylo let?
Když jsem v roce 1992 začínal podnikat, bylo mi 28. Zhruba po třech letech mě ale prodej kancelářského nábytku a vybavování obrovských open space kanceláří začalo připadat fádní a málo kreativní. Tam přišla prvotní myšlenka s domácími interiéry a s tehdejším kamarádem jsme se dali do výroby kuchyní.
Pustili jste se rovnou do výroby luxusních kuchyní?
Zpětným pohledem je to úsměvné. První kuchyně vznikaly v Rýmařově v takové malé garáži. Když jsme v roce 1995 otevřeli první showroom v Praze v ulici Italská, měli jsme hrdě vystavené kuchyně z masivu olše či kuchyň s rustikálními rámečky, jejichž prodejní cena byla 500 až 800 tisíc korun, což bylo na tehdejší dobu velice nadstandardní. Dodnes si pamatuji, jak jsem kamarádovi říkal, že počkáme dva až tři měsíce, a pokud se neprodají, tak končíme. Na účtu jsme měli peníze na jeden měsíční nájem. No a do dvou měsíců byly první dvě kuchyně prodané.
Proč jste u nadstandardních kuchyní a interiérů zůstali?
Vždycky jsem chtěl ty nejlepší věci, průměr mě nikdy nebavil. V té době bylo na trhu právě mnoho výrobců, kteří prodávali kuchyně střední třídy, a my jsme od začátku věděli, že chceme jít s kvalitou výš. A asi po pěti letech jsme zjistili, že můžeme jít ještě výš, protože poptávka rostla. Proto jsme se začali dívat i po světě, jezdili na různé výstavy a hledali cesty, jak naše kuchyně ještě vylepšit.
Tam začala vaše spolupráce s německými značkami, kterou udržujete dodnes?
Ano, v roce 2000 jsme navázali spolupráci se značkou Poggenpohl a získali jsme její výhradní zastoupení pro Česko a Slovensko. Následně jsme v roce 2001 otevírali první Poggenpohl Exclusive studio v Praze. A to byl další level, protože tehdejší kuchyně této značky stály kolem 1,5 až 2 milionů korun, a navíc to byly první kuchyně v Česku se spotřebiči Gaggenau. Poté jsme přibrali další značku, což jsou kuchyně Eggersmann. V současné době máme zastoupení čtyř německých značek, a to Poggenpohl, Eggersmann, Häcker Küchen a Beeck Küchen.
Za třicet let se ve vašem oboru měnil nejen design, ale i technologie a materiály. Je něco, co byste označil za průlomové?
Těch milníků bylo hned několik. Jeden z nich nastal při navázání spolupráce se značkou Poggenpohl. U nich jsme objevili mnoho skvělých technologií, které čeští výrobci tehdy neuměli dodat. Třeba kuchyně s názvem +ALU2000 byla kompletně vytvořena z eloxovaného hliníku. Jako další milník vnímám řadu Unique od značky Eggersmann, která se vyznačuje tím, že materiál použitý na pracovní ploše je i na výsuvech a na dvířkách. Tak může vzniknout třeba kuchyňský ostrov celý z kamene. Co se týká spotřebičů, tak za mě je zásadní průlom konvektomat nebo teppan yaki pro domácí použití.
Podle čeho si vybíráte architekty a další zaměstnance do týmu?
Vždy jsem se snažil, a je tomu tak i dnes, abych byl u přijímacích pohovorů. Za ta léta poznám, co z člověka vyzařuje, a chci, aby ve firmě byli skutečně charakterní lidé. Když někoho takového najdeme, snažím se ho vždy podporovat, rozvíjet, a hlavně nechat tvořit bez výrazného zasahování. Věřím svým kolegům, jejich práci a ve výsledku je kontraproduktivní, když nad někým stojíte a neustále kontrolujete, zda všechno dělá správně. Díky tomu jsou součástí našeho týmu lidé, kteří skutečně firmu posouvají dále.
Jakou roli ve firmě máte po třiceti letech?
Dělám to, co mě opravdu baví. A jsem šťastný, že už nemusím řešit každodenní exekutivu. Stále se věnuji řízení druhé firmy, tedy Poggenpohl Czech, ale Sedlák Interier už řídí kolega Jirka Lukášek. Je to mladý člověk, nová krev, která do naší firmy přináší důležité inovace a myšlenky, které já už bych třeba nezvládl. Snažím se být v naší firmě především poradcem, ne ten, kdo direktivně rozhoduje. A je to ohromně osvobozující pocit.
Našel jste si za ta léta oblíbený materiál, se kterým v interiéru pracujete nejraději?
Oblíbených materiálů mám několik, především ty přírodní. Ze dřeva mám rád například dub, který používáme v různých provedeních. Doma máme dubovou podlahu v kombinaci s velkoformátovou dlažbou. Co se podlah týká, tak zde je aktuálně velice zajímavá materiálová novinka, a to takzvaná jednolitá podlaha z polyuretanu. Jedná se o chemickou sloučeninu, kterou se vylejí všechny podlahy v celém domě. Vznikne tak celistvý povrch, který je velice příjemný na chůzi, není studený, jako například dlažba, a především nikde není žádný spoj. Samozřejmě si lze vybrat z veliké škály barev i vzorů a problém není ani podlahové vytápění. Tento typ podlahy máme mimo jiné v našem showroomu.
Když někomu tvoříte interiér na míru, tvoříte mu zároveň domov. Jak se vám daří poznat, v čem se daný člověk nebo rodina bude cítit skutečně dobře?
Všichni naši odborní prodejci a designéři procházejí náročným a promyšleným školením. Musejí perfektně znát všechny naše produkty, technologie i služby. Máme konkrétní postupy, jak se zákazníky jednat, na co se ptát, co je důležité, jak umět efektivně a citlivě poradit. Víme, že většinou je lepší dát klientovi velkou svobodu, aby on sám nejprve řekl své představy, potřeby i sny a věděl, že mu vždy vyjdeme vstříc.
Jsou pro vás zajímavější menší, soukromé projekty, nebo ty velké developerské?
Nikdy jsme se bezhlavě nevrhali do velkých projektů jen proto, že jsou velké. V minulosti bylo poměrně dost developerských firem, které chtěly navázat spolupráci řekněme barterovým stylem. Udělejte nám vzorový byt a my vám to jednou možná zaplatíme. Tudy jsme rozhodně jít nechtěli. Nejdeme tedy cestou, že bychom za každou cenu aktivně nabízeli své produkty a služby velkým hráčům developerského trhu. Spíše si vybíráme, které projekty za to skutečně stojí.
A kdybyste měl vybrat nějaký, na který jste obzvláště hrdý?
Jedním z nich je určitě Arboreum v Košířích. Nádherný projekt z roku 2009 se 152 byty a čtyřmi viladomy, kam jsme dodávali kuchyně Poggenpohl. Dalším projektem, který rozhodně musím zmínit, je V Tower na Pankráci, kde je 127 bytů a čtyři ateliéry. Zde jsme navrhovali a dodávali asi sedmdesát exkluzivních kuchyní a celkově to byla velice příjemná spolupráce. Ale zajímavým projektem pro nás nejsou jen takto velké zakázky. Jsou to všechny, kde opravdu můžeme využít veškerý náš potenciál – tedy ty, kde zkušenosti a kvalita převyšují kvantitu.
V posledních letech sílí trend digitalizace firem. Jak s digitálními technologiemi pracujete?
Pamatuji si doby, kdy jsme si výkresy kreslili ručně, což byla poměrně sofistikovaná dovednost, a ne každý ji zvládal. Takže grafické softwary, které aktuálně používáme, vnímám jako velké ulehčení a zefektivnění. Používáme například software Carat, kde navrhnete kuchyň a rovnou vám z toho vypadne i přesná cena. Poté používáme i další nadstavbové softwary na tvorbu celého bytového interiéru, nejen kuchyní.
Do čeho vaše firma investuje nejvíce?
Investujeme do vybavení našich showroomů, pravidelně obměňujeme expozice a vybíráme vždy ty nejlepší spotřebiče, které jsou aktuálně na trhu. To jsou průběžné investice, které jsou zásadní. Pak samozřejmě investujeme do marketingu a také do spokojenosti našeho týmu, protože ta hraje velkou roli. Investovali jsme také do obměny vozového parku. A udělali jsme to v tu nejlepší možnou dobu, protože nyní bychom se nedoplatili, nebo bychom ani objednaná auta nedostali.
Firmy téměř ve všech odvětvích bojují s nedostatkem surovin a materiálů pro výrobu. Zasáhla vás tato krize také?
Nedostatek komponentů a zboží je aktuálně téměř ve všech sférách. Naštěstí jsme i zde byli prozíraví a včas nakoupili zásoby nábytku i spotřebičů. A díky bohu za to, protože například u některých myček byla dříve dodací lhůta dva až tři dny, teď je to až šest měsíců.
Jak se za posledních třicet let trh s interiéry proměnil?
Aktuálně prodáváme jednoznačně nejvíce v historii firmy. Jeden z hlavních důvodů je asi to, že už jsme tu třicet let a máme mnoho dlouholetých zákazníků, kteří se rádi vracejí. Všichni nyní hlavně chtějí jistotu. Abychom jim vše přivezli a zařídili co nejrychleji, protože na některé věci se dnes může čekat delší dobu, než bývalo obvyklé. Další změnou, které jsme si všimli u naší bohaté klientely, je ve způsobu uvažování. Dříve investovala především do luxusních aut a nemovitostí, ale interiér pro ni nebyl až tak atraktivní. Ovšem dnes je právě interiér a domov místo, kam tato klientela chce investovat především.
Miloslav Sedlák (57)
Po ukončení vysoké školy pracoval jako ekonomický náměstek v závodu sever Telecomu Praha. V roce 1990 přešel do soukromé společnosti a věnoval se prodeji kancelářské techniky a nábytku. Samostatně podnikat začal v roce 1992. Svůj první showroom s nábytkem otevřel v roce 1995 na pražských Vinohradech. Nyní je majitelem známých společností v oblasti designového nábytku, SEDLÁK INTERIER a POGGENPOHL CZECH, které v posledních dvaceti letech realizovaly tisíce exkluzivních kuchyní a bytových interiérů.
