kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Rozhovory » Rozhovor v říši materiálů s Terezou Anderlovou a Adamem Havlem

Rozhovor v říši materiálů s Terezou Anderlovou a Adamem Havlem

Kuzebauch
Foto: Ondřej Pýcha
Svět materiálů se každým rokem mění. A pražská pobočka materiálových knihoven MATÉRIO patří mezi ty, kdo má o aktuálních trendech největší přehled. „Orientujeme se na materiály, které jsou inovativní, něčím specifické, výtvarně krásné nebo mají udržitelný aspekt. A klientům z nich pomáháme vybrat ten nejlepší pro jejich projekt,“ říká projektová manažerka Tereza Anderlová a materiálový konzultant Adam Havel.

Ve vaší online databázi je již téměř deset tisíc vzorků a v showroomu na pražském Břevnově přes tři tisíce. Předpokládám, že to zdaleka není finále. Kdy začalo vznikat tolik materiálů?

Tereza Anderlová: Je to trend posledních několika desítek let. Předtím materiálové možnosti nebyly tak široké, ale s nástupem plastů, kompozitů a nanomateriálů se škála materiálů neuvěřitelně rozšířila. A protože se neustále rozvíjejí, orientovat se v nich je stále náročnější. Součástí naší práce je jejich sledování a vyhledávání, abychom zůstali napřed. Naším specifikem je přitom nezávislost a fakt, že výběr materiálů není ovlivněn výrobci.

Jak tedy probíhá?

Adam Havel: Cílem matériO není pokrýt výčet všech existujících materiálů na světě. Nenajdete u nás třeba tradiční stavební materiály jako pálenou cihlu nebo dubové dřevo. Spíš u nás objevíte světlovodné dřevo, které je mixem masivního dřeva a plexiskla, jehož pomocí můžete například vyřešit příčku do interiéru a zároveň jím vést světlo. Nebo materiály, které jsou specifické svými mechanickými vlastnostmi a v něčem dosahují lepších hodnot než jejich konvenční protějšky. Když to shrnu, důležité je, aby materiál, který má být zařazen do databáze, byl inovativní a zároveň komerčně dostupný.

Jak se v nich mohou vyznat ti, kteří s materiály pracují v praxi?

AH: S tím jim právě pomáháme my, ať už v rámci seminářů a webinářů, které pravidelně pořádáme, nebo materiálových studií a rešerší, kdy podle zadání vybíráme materiály šité na míru danému projektu. A samozřejmě mají klienti v rámci členství možnost sami nahlížet do databáze a showroomu. Materiály jsou v nich rozděleny do deseti kategorií, na textil, papír, kompozity, dřevo, porcelán, plasty, kámen, beton, sklo a ostatní, a většinou mají formu různých polotovarů nebo desek, abychom neomezovali představivost dotyčného klienta v tom, co s materiálem dál udělá.

Odkud jste vzali pro tento projekt inspiraci?

TA: S nápadem knihoven matériO přišel Quentin Hirsinger, který v Paříži založil první pobočku a zároveň centrálu dnešní mezinárodní sítě zahrnující také Prahu, Soul a Ženevu. Pražská knihovna vznikla v roce 2011, o což se zasloužili majitelé společnosti Happy Materials, Lucie Havlová a Tomáš Hendrych. S Paříží neustále spolupracujeme a posíláme jí podněty na materiály vhodné pro zápis do databáze.

Co rozhoduje o tom, jak dlouho se v ní materiál udrží?

TA: Někdy se samozřejmě stane, že je materiál natolik inovativní, že se na trhu neudrží déle než několik let a musí se z databáze odstranit. Jinak je to otázka komunikace výrobce, jak daný materiál představí. Dobrým předpokladem pro přežití je i fakt, že nový materiál řeší něco, co dosavadní materiály řešit neuměly. Nebo je šetrnější k životnímu prostředí. Klienti se na nás často obracejí s tím, že mají zájem o nějaký udržitelný materiál s podílem recyklované složky, nebo rovnou recyklovatelný materiál. Právě to je jeden z proudů, který se v naší knihovně stává silnější každým rokem.

Developeři ovšem často namítají, že by udržitelná řešení využili, ale klienti za ně nejsou ochotni si připlatit.

AH: Je pravda, že z hlediska developmentu je cena velmi důležitý faktor, a nebudu skrývat, že často je udržitelný materiál dražší než běžná alternativa. Na druhou stranu tu jsou i osvícení investoři, kteří cílí na certifikace typu BREEAM nebo LEED, což může být pohnutka k tomu, aby se dívali po materiálech, které jsou udržitelnější nebo podporují zdravější prostředí uvnitř budov.

Jaké trendy v této oblasti z hlediska materiálů panují?

AH: Co se týče interiérů, jsou to materiály z odpadu, tedy recyklované. Příkladem je PackWall, což je deska slisovaná z recyklovaných nápojových kartonů, která je krásná sama o sobě a může jednoduše nahradit OSB desky nebo jiné desky na bázi dřevěných štěpek. Zajímavý materiál představuje i Brokisglass vyráběný z odpadu, respektive ze skleněných střepů sklárny v Janštejně. Jedná se o skleněné desky, které se dají krásně podsvítit. A inovací pro stavební průmysl je například ercconcrete neboli recyklovaný beton vyrobený místo z přírodního kameniva ze stavební suti. S tím už dnes pracuje například společnost Skanska. Dalším trendem je využívání živých organismů pro tvorbu materiálů.

V jakém smyslu?

AH: Hezké realizace vznikají například s použitím houbového mycelia. Často jsou to akustické panely nebo tepelné izolace, kde houba prorůstá biomasu nebo zbytek z průmyslového zemědělství. Panely se pak teplem stabilizují a velmi dobře slouží jako akustická a zároveň i podhledová deska do interiéru.

TA: Zrovna tento produkt vyrábí i jedna česká firma. Což je pro nás o to krásnější, že jsme tento materiál před několika lety prezentovali jako zahraniční projekt, a dokonce k nám zvali jeho autora, Mauricia Montaltiho z Holandska, který vyrábí desky. A před rokem jsme se dověděli, že s myceliem pracuje i česká firma Myco.

AH: Dalším příkladem jsou alternativy k betonu, k jehož výrobě se využívá nikoli portlandský cement, který má velmi negativní dopad na životní prostředí, ale bakterie schopné spojit plnivo, tedy písek a kamenivo na takové vápenné bázi, že v podstatě organicky vytváří vápenec. To vše v řádu několika dnů, kdy se živí pouze určitým druhem roztoku. Takhle v podstatě vzniká i korál. Za touto inovací stojí jedna mladá francouzská firma, která z materiálu vyrábí dlaždice využitelné třeba pro kuchyňskou linku nebo jako obklad na stěnu.

Foto: Ondřej Pýcha

Zajímavých materiálů u vás klienti najdou očividně dost. S jakými požadavky se na vás obrací?

TA: To je velmi individuální, tudíž se vždy snažíme vyhovět co nejvíce dotyčnému přání. Asi nejčastějším případem je v současnosti poptávka po nějakém udržitelném materiálu. Někdy je to ale o tom, že se zákazník musí nejdřív vzdělat v tom, co vlastně znamená udržitelný materiál, a začít se v této oblasti trochu orientovat.

AH: V praxi to vypadá tak, že nás často osloví firma, která chce vzdělat vlastní zaměstnance. Konkrétním příkladem je retailová společnost, která má zájem o přednášku o inovativních materiálech vhodných pro její aplikace. Pokud jde o rešerše, u těch saháme do naší databáze, ale hledáme materiály i mimo ni. A protože už v této oblasti máme jistou odbornost, jsme schopni materiály rychle posoudit a zákazníkovi tím ušetřit čas i náklady.

Kdo jsou vaši zákazníci?

AH: Nejlepší je, když se na nás někdo obrací již v projekční fázi, takže typicky architekti, kteří jsou často zvyklí si materiály hledat sami. Většinou mají velmi konkrétní vizi o svém projektu, ale protože v oblastech materiálů mohou mít mezeru, nevědí přesně, které použít.

TA: Vedle architektů se na nás obracejí také interiéroví a průmysloví designéři, výtvarníci, scénografové, ale i marketéři, kteří hledají nějaký netradiční materiál, jehož pomocí mají větší možnosti navodit wow efekt nebo hledají udržitelnější materiál.

Jak vlastně hodnotíte zdejší stav znalostí o materiálech?

AH: Co se týče udržitelnosti, tak tam se to třeba za poslední tři roky enormně zlepšilo, zejména co se týče vědomostí u projektantů ve stavebnictví. Ale pořád si myslím, že oproti Západu máme co dohánět. Například v Holandsku se stavebnictví mění mnohonásobně větší rychlostí a tamní projektanti velmi často sahají po ekologické variantě, ať už z odpadů, nebo takové, která preferuje obnovitelné zdroje surovin. Nicméně i pro české odborné publikum chystáme v tomto ohledu zajímavou nabídku.

Co máte na mysli?

AH: Protože jsme uspěli v grantové žádosti, budeme se ještě víc vzdělávat v tématu posuzování materiálů a jejich aplikací s ohledem na životní prostředí. Konkrétně jde o metodu posouzení životního cyklu (LCA), která je robustní vědeckou metodou, protože tyto otázky není možné posoudit jen pomocí selského rozumu. Současně chceme využívat určitou automatizaci tohoto procesu prostřednictvím speciálního soflware tak, aby je mohli při svém rozhodování aplikovat kreativní profese architekta nebo designéra. Cílem je, aby byli schopni dohlédnout důsledky toho, zda zvolí materiál A, nebo B. V rámci grantu k tomu budeme připravovat modelové případy a školit velkou skupinu lidí v těchto green skills.

Z jakých oborů se mohou hlásit?

AH: Máme stanovené obory stavebnictví, architektura, textilní a obalový průmysl a produktový design a nábytkářství, přičemž zájemci se mohou na školení bezplatně přihlásit. Celkově půjde asi o dvě stě čtyřicet lidí. Grant kromě Česka poběží i ve Francii a s francouzskými partnery budeme také připravovat metodiku školení.

Co dalšího vás kromě grantu letos čeká?

TA: Ze standardních věcí, které budeme připravovat, jsou to webináře a v případě dobré pandemické situace i semináře. Jejich témata vybíráme podle toho, kdo jsou naši členové, abychom jim je připravili na míru. Ze zázemí matériO vzešel i magazín Material Times, který shrnuje novinky ze světa materiálů pro laika srozumitelnou formou a kam pravidelně připíváme. Kromě toho budeme pokračovat ve výuce předmětu Materiology, který už více než dekádu vyučujeme na pražské UMPRUM a v němž přednášíme o inovativních materiálech nejen jako konzultanti matériO, ale také si zveme zajímavé osobnosti ze světa. Souběžně s tím budeme dál vzdělávat o novinkách ze světa materiálů pedagogy AVU.

S uměním jsou vaše aktivity spjaté, zdá se, velmi těsně.

TA: Určitě, a nejenom při vzdělávání. Od loňského roku spolupracujeme například s Moravskou galerií, potažmo profesorem Jiřím Pelclem, který v ní aktuálně vystavuje své objekty u příležitosti své čtyřicetileté kariéry. MatériO se na výstavě, která mimochodem trvá až do roku 2023, podílelo tím, že vytvořilo materiálovou knihovnu jako doplněk k jeho objektům. Materiálová knihovna zde zůstane i po skončení výstavy natrvalo umístěna.

Autor: Andrea Votrubová

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky