Proč se tak málo mluví o nesporných a finančně mimořádně zásadních přínosech bytové výstavby do státní kasy, a především městských rozpočtů? Jako majitel developerské společnosti bych, zcela jistě společně s ostatními developery, ocenil, aby se těmto tématům věnovala daleko větší pozornost.

Ekonomický výkon generovaný novou výstavbou se promítá do růstu daňových příjmů, podpory lokální zaměstnanosti, rozvoje infrastruktury a v neposlední řadě do celkového zlepšení kvality života obyvatel. Jednoznačně lze proto potvrdit, že stavebnictví je obrovským motorem každé ekonomiky. Přesto to vypadá, jako by náš stát dělal vše pro to, aby tento motor nenastartoval, respektive ho nenechal přeřadit na vyšší stupeň.

Příjmy z daní

S každým prodaným bytem vzniká nový plátce daně z nemovitosti a každý nově postavený byt (podle velikosti, lokality a dalších proměnných parametrů) může přinést do městské pokladny až 1,5 milionu korun na daních v průběhu svojí životnosti. Další data ukazují, že daň z nemovitosti představuje významný podíl v příjmech obcí, což v některých případech může být až 20 procent. Tato daň je ale pouze jedním, i když významným dílkem celkového ekonomického přínosu. 

Z přílivu nových rezidentů do lokality automaticky profituje i lokální ekonomika. Všichni generují poptávku po místních službách a zboží, od drobných nákupů v maloobchodních prodejnách až po gastronomické zážitky v restauracích a kulturní vyžití v regionálních centrech. Nárůst spotřebitelských výdajů následně stimuluje tržby místních podnikatelů, což se přímo promítá do vyšších odvodů daně z příjmu a DPH do státního rozpočtu. Výsledkem je efektivní multiplikační efekt, na jehož konci cinká více peněz ve státní pokladně.  

Z dat ministerstva průmyslu a obchodu navíc vyplývá, že se na každý nově postavený byt váže v průměru 2,5 pracovního místa v různých sektorech ekonomiky. Tito lidé se stávají plátci daně z příjmu, čímž se dále navyšuje objem finančních prostředků proudících do obecních rozpočtů.

Kultivace obcí

Development bytů má také výrazný vliv na rozvoj lokální infrastruktury, protože součástí rozsáhlých developerských projektů bývá téměř vždy výstavba nových komunikací, chodníků, parkovacích míst, parků a zeleně. Zlepšuje se dopravní obslužnost lokality a zvyšuje se kvalita životního prostředí. Navíc, developeři často investují do budování nových inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn, telekomunikace), a modernizují tak technickou infrastrukturu obcí.

Přestože jsem zvláště zasvěceným nesdělil vůbec nic nového, domnívám se, že pro některé decision makery jsou tyty základní informace stále neobjeveny a veřejnosti jsou pak zcela skryty. V opačném případě by se totiž stavělo dvakrát rychleji a růst cen nemovitostí by kopíroval přirozenou inflaci. Dnes ale každý nový development vzbuzuje vesměs negativní emoce u místních obyvatel, v povolovacích procesech jsme na chvostu celé Evropy a titulky v médiích o rostoucích cenách nemovitostí šokují čtenáře každý den. Celé tohle divadlo je ale až absurdní, protože kdybychom měli správně nastavený celý proces výstavby, byli by spokojeni úplně všichni. Dočkáme se? Na Balkáně už to pochopili, my zatím stále čekáme.

Tomáš Vavřík, zakladatel a majitel developerské společnosti Domoplan

S podnikáním začínal v cestovním ruchu. Založil developerskou společnost Domoplan, která postupně své aktivity rozšířila z Brna do středních Čech. V roce 2017 začal systematicky rozvíjet výstavbu aparthotelů na českých horách, v Chorvatsku a Srbsku. Domoplan následně zahrnul do své skupiny FIPOX, do níž patří i firmy z oblasti stavebnictví, energetiky či finančních služeb.