Konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru je dílem architektů z ateliéru Vojtěšek architekti. Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby a umožnit jeho plnohodnotné a pro uživatele atraktivní fungování do budoucna.

TECHTOWER

Místo: Plzeň

Investor: Město Plzeň

Autor: MgA. Tereza Vojtěšková, ak. arch. Milan Varvařovský / Vojtěšek architekti

Generální projektant: Obermeyer Helika, a. s.

Užitná plocha: 9 300 m²

Obestavěný prostor: 51 500 m²

Projekt: 2019

Realizace: 2022

Foto: Petr Polák

Cílem záměru města bylo vytvořit atraktivní prostředí pro podporu podnikání, vývoje a výzkumu nových technologií nabízející variabilní prostory pro práci i vzájemné setkávání včetně potřebného technologického zázemí.

HISTORIE

Český plzeňský pivovar akciové společnosti Světovar byl svého času jedním z nejmodernějších pivovarů v Rakousku-Uhersku.

Projektem a realizací stavby byla pověřena plzeňská stavební firma Müler a Kapsa. Se stavbou, na kterou dohlížel architekt Bohuslav Strébl, se začalo v roce 1910. Při stavbě se používaly na svou dobu unikátní železobetonové konstrukce. Vnitřní zařízení bylo dodáno převážně pražskou Kolbenkou.

Na rozdíl od historických budov Plzeňského Prazdroje, které se od svého založení neustále vyvíjely a adaptovaly na nové technologie a výrobní postupy, byl objekt Světovar postaven jako zcela nová, ve své době moderní novostavba, navržená a plně uzpůsobená svému účelu – nadzemní sklepy.

V meziválečném období došlo ke změnám vlastnických poměrů, které spolu s nastupující hospodářskou krizí vyústily v zastavení výroby.

Po druhé světové válce objekt zčásti využívaly Škodovy závody a následně také vojenská správa, která jej v roce 2003 bezplatně převedla na město Plzeň.

V roce 2008 byl areál Světovar vyhlášen kulturní památkou.

SOUČASNOST

Projekt Techtower je vlajkovou lodí Plzeňského Inovačního Ekosystému PINE, který pracuje s talenty, technickou komunitou a inovativními podnikateli.

Celý komplex byl vystavěn pro vertikální uskladnění a následné stáčení sudů piva. Z toho důvodu byly použity odolné a poměrně masivní železobetonové konstrukce. Díky nim se stavba i přes rozličné využití v čase dochovala v relativně dobré kondici a v původním dispozičním členění.

Výroba zde byla zastavena v období kolem druhé světové války, od té doby sloužil objekt různým účelům, mimo jiné jako opravna tanků a armádní sklad. Přibližně od druhé poloviny devadesátých let nebyl aktivně využíván.

Na rozdíl od dnešních prostorů pro práci a setkávání interiér původně sloužil ke skladovaní masivních pivovarnických sudů, které nepotřebovaly příliš denního světla. Původní fasády tak byly slepé, téměř bez oken.

Většinu vnitřní dispozice tvořily především výškově velkorysé prostory umožňující nadzemní vertikální ukládání sudů.

První prohlídka před zahájením architektonické studie proběhla na podzim 2016.

S baterkou a místy na kolenou probíhalo také zadávání prvních průzkumných a celé řady statických stavebně technických sond. Ty prokázaly relativně dobrý stav původní železobetonové konstrukce i budoucí úskalí a výzvy pro adaptaci původní dispozice.

V průběhu architektonické studie se její zadání, i přes postupné zpřesňování a ujasňování stavebního programu, měnilo pouze v dílčích detailech. To bylo možné především díky měřítku stavby, masivním konstrukčním prvkům a hned v úvodu daném požadavku na variabilitu vnitřního využití.

KONCEPCE INTERIÉROVÉHO ŘEŠENÍ

Po zpracování realizační dokumentace generálním projektantem a zahájení stavby jsme byli přizvání k dořešení otázek interiéru a návrhu vnitřního vybavení. Skrze prováděcí a realizační dokumentaci interiéru měla architektka Tereza Vojtěšková možnost alespoň částečně navázat na principy, které byly součástí architektonické studie.

Hlavní snahou bylo v rámci rozsáhlého objektu udržet výrazově jednotný a ekonomicky racionální koncept. Z toho důvodu bylo, tam, kde to atypická dispozice a provoz dovolily, přistoupeno k vložení jemně variovaných, nicméně opakujících se prvků. Ať už se jedná o recepce, sedací boxy, šatní skříňky, či kuchyňky kanceláří.

Ve všech případech na míru vyráběný autorský mobiliář, tzn. recepce, sedací boxy na chodbách, sedací nábytek, bar, kompletní vybavení stoly od malých kávových, konferenčních přes pracovní až po velké barové, veškerý úložný nábytek, vestavné a typizované skříně k pracovním místům, kuchyňky, akustické „call boxy“, vybavení lounge a drobný sedací mobiliář se drží jednotné materiálové a barevnostní palety kombinující překližku s bílými povrchy a barevně akcentovaným čalouněním.

V interiéru vložené konstrukce jsou ponechány v černé a doplněné místy o transparentní skleněné nebo mléčné výplně příček.

Charakter a atmosféru interiéru netvoří pouze navržený mobiliář, ale také nepřehlédnutelné rozvody technického a technologického vybavení. Ty dominují především multifunkčnímu sálu v přízemí, ale i jiným částem domu a jejich koordinace spolu s osvětlením a výběrem koncových prvků nebyla součástí projektu interiéru. Na rozdíl od návrhu uspořádání a využití venkovních teras v podobě posedavých lavic a dalšího venkovního vybavení pro trávení pracovního i volného času uživatelů a návštěvníků domu.

Autoři: MgA. Tereza Vojtěšková, ak. arch. Milan Varvařovský / Vojtěšek architekti