Podle analýz Česko nejvíce zaostává ve výši rizikových kapitálových investic, v počtu mezinárodních patentových přihlášek nebo v počtu nejcitovanějších publikací. Ostatní země totiž vylepšují své postavení, mění systémy podpory nebo zavádějí nové prvky, jako jsou například daňové odpočty na výzkum a vývoj v Německu či Finsku.
Příkladný jih Moravy
Firmy si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nedostatek financí či byrokratické překážky. Vše je však o prioritách, dlouhodobém směřování a spolupráci státu i samotných firem a dalších aktérů. Skvělým příkladem je Jihomoravský kraj, který před téměř dvaceti lety začal společně s Brnem a tamními univerzitami podporovat zdejší inovační prostředí, čímž následně vznikl JIC. Samozřejmě měly na co navazovat, jelikož v kraji působila řada úspěšných firem. Svým krokem však podnítily jak vznik těch nových, rozvoj stávajících, tak přilákání technologických firem ze zahraničí.
Kraj se tak nyní může pochlubit jak oceňovanými strojírenskými firmami (například Česká hlava pro FINAL Tools), tak úspěšnými start-upy, které se prosazují i ve světě. Kromě zmíněného strojírenství jsou firmy úspěšné v ICT, optice nebo také ve vesmírném průmyslu (jako třeba Frentech Aerospace). Jihomoravský kraj tak vévodí žebříčku všech krajů v ČR v celkových výdajích na výzkum a vývoj v poměru k HDP. Úspěch a potřebnost center, jako je JIC, si uvědomili i v jiných krajích a za přispění Operačního programu výzkum, vývoj, vzdělávání stát podpořil vznik a rozvoj dalších regionálních inovačních center. Kromě národních podpor totiž hrají nezbytnou úlohu právě regionální aktéři se znalostí místních vazeb a potřeb, kteří umí nabídnout konzultační a mentorskou pomoc. Podobnou úlohu má se svými regionálními pobočkami i agentura CzechInvest, nejužitečnější je však synergie všech hráčů.
Nová energie pro české inovace
K větší akceleraci inovací v Česku vidí Svaz průmyslu a dopravy ČR několik cest. Nezbytné je podporovat rozvoj páteřní sítě regionálních inovačních subjektů, které mají vazbu na veřejný sektor (kraje, města nebo univerzity), starají se o rozvoj regionálních inovačních ekosystémů a poskytují služby malým a středním podnikům s potenciálem významného růstu. Díky užšímu kontaktu s podniky a znalosti místních podmínek mohou význačně přispět k naplnění cíle inovativního Česka s úspěšnými firmami založenými na vysoké přidané hodnotě zejména při produkci finálních výrobků a služeb.
Důležitá je také oblast vzdělávání, kde by mladí lidé měli získat kompetence v moderních technologiích, kreativitě, ale také by měli být vedeni k podnikavosti. Obecně by měl stát více oceňovat inovativní firmy a jejich úspěchy a k tomu vést i státní správu, která by měla být více proklientská, aby například svými kontrolami zbytečně podnikatele neodrazovala od jejich snažení.
V oblasti výzkumu, vývoje a inovací je potřeba v připravovaném novém zákoně jasně zakotvit nové formy podpory inovací, jako jsou úvěry, záruky a jiné, aby stát uměl pružně reagovat na nové potřeby ekonomiky. Stát také ukazuje své preference na základě rozpočtových priorit, kdy zejména v posledních letech klesala finanční podpora aplikovaného průmyslového výzkumu, vývoje a inovací. Navíc zejména přístupem státu klesal počet podniků, které vyžívají daňové odpočty na výzkum a vývoj. Pro lepší přehlednost je také třeba vytvořit interaktivní přehled všech nástrojů podpory, které lze využít v průběhu cyklu inovace výrobků a služeb včetně jejich výsledků.
Pro inovativní firmy by měly být důležitým partnerem výzkumné organizace. Vzájemná spolupráce by proto měla být jasně podporována prostřednictvím implementace Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+. V opačném případě se totiž budou vysoké školy, ale i další výzkumné organizace zabývat především publikacemi.
