Brno v posledních letech zažívá velký rozmach především díky velké koncentraci technologických firem, které dokázaly nalákat zástupy vysoce kvalifikovaných a schopných lidí nejen z blízkého okolí. Z města se tak stalo pulzující centrum perspektivních oborů, na čemž mají svůj podíl i zdejší vysoké školy, jejichž reputace se také rok za rokem zlepšuje.
Stavební rozvoj města však za tím společenským zaostává. Důvodem je především zastaralý územní plán. O potřebě jeho aktualizace se hovoří již dvě dekády, a právě nový územní plán byl také jednou z motivací vzniku Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST), která by ráda docílila toho, aby se i v Brně mohlo stavět podle standardů 21. století.
Asociace vznikla v roce 2015, tedy v době, kdy se naplno projevovaly neduhy zastaralých předpisů – pomalé stavební řízení spolu s nedostatkem ploch k zastavění, a tudíž nových bytů, se v čase sílící migrace pracovní síly do jihomoravské metropole projevily zrychleným růstem cen stávajícího bydlení. Pravěký územní plán přitom zdaleka nebrzdí jen rezidenční výstavbu, těch bolestí je více, ať už v oblasti infrastruktury, protipovodňových opatření, či dalších staveb veřejného zájmu.
Brno má velké předpoklady rozvoje nejen díky zmíněnému lidskému potenciálu, ale také díky geografické poloze. I to má nový územní plán zohledňovat. Novou normu připravila Kancelář architekta města Brna, přičemž asociace ABRAST, která sdružuje architekty, urbanisty, stavitele, projektanty i investory, měla poradní hlas.
Podstatou změn bude jednoduchost a flexibilita. Volné plochy k zastavění samozřejmě nevzniknou samy od sebe, takže snaha je zpružnit regulativy, které umožní větší volnost při nakládání s brownfieldy. Trendem ve všech metropoliích je zahušťování center na úkor nové výstavby na zelených loukách, ale i při tom se počítá s povinnými kvótami zeleně. Cílem je také vyhnout se živelné výstavbě na předměstích – suburbanizaci, ke které již do značné míry kvůli nedostupnému bydlení v centru a blízkém okolí došlo.
V Brně mezitím bobtná deficit volných bytů. Podle předsedy správní rady ABRAST Marka Vintera by na trhu mělo být pět procent volných bytů. „Teď je to čtvrt procenta,“ říká Vinter. Chybí velké projekty, které by pomohly udržet ceny na uzdě. Řádově jde o tisíce bytů, které by byly potřeba. S jejich nedostatkem spojená suburbanizace představuje pro město další problém v podobě dopravní zátěže.
Aktuální čísla za loňský rok ukazují, že trh s volnými byty se přece jen trochu rozhýbal. Prodalo se rekordní množství nových bytů a rekordní byly také investice kupujících do nových bytů. Loni se v Brně prodalo celkem 1192 bytů v novostavbách, což je o 25 procent více než v roce 2020. Celkem lidé za nové byty v moravské metropoli utratili více než 6,5 miliardy korun. „Růst nabídky navzdory velmi silným prodejům loňského roku naznačuje částečné zlepšení situace s výstavbou bytů v Brně,“ komentuje situaci Vinter. Podle něj by další akceleraci výstavby měl zajistit právě nový územní plán. „Efekt se nejspíš dostaví se zpožděním, ale řada developerů již připravuje projekty na základě nového územního plánu,“ dodává.
Finální verze nového územního plánu je již dokončená a Kancelář ji předala Zastupitelstvu města Brna k projednání a schválení. K němu mělo dojít na konci června, zda se tak ale skutečně stalo, nebylo do uzávěrky magazínu Premium Brno známo. Ačkoli schválení nového dokumentu bylo ústředním bodem celého koaličního programu městské rady, již v polovině května bylo zřejmé, že nový územní plán se stal rukojmím vnitrokoaličních půtek.
