Brněnský VisionCraft vyvinul AI systém, který vidí všechno, ale nikoho nepozná. Z původního monitoringu parkování se stal univerzální nástroj pro anonymní analýzu obrazu, který dnes hlídá plynulost dopravy v evropských metropolích, chrání klid v Krkonošském národním parku a nově dobývá globální trh jako digitální asistent fyzioterapeutů. „Technologie mají lidem pomáhat, ne je sledovat,“ říká jeden z jeho zakladatelů Roman Valla. V rozhovoru popisuje, jak se z Brna buduje globální firma a proč staví svůj byznys na striktní ochraně soukromí.
Celou svou profesní dráhu spojil s marketingem, strategickým řízením značek a komunikací. Posledních 25 let zastává vedoucí pozice v rámci globální sítě Ogilvy, kde se podílí na klíčových projektech pro významné tuzemské i mezinárodní klienty. Od roku 2018 působí paralelně jako partner ve společnosti VisionCraft. Je absolventem Vysokého učení technického v Brně a držitelem titulu MBA z britské Nottingham Business School při Nottingham Trent University.
Roman Valla
VisionCraft dnes reprezentuje špičku brněnského technologického exportu. Když se ale ohlédnete, co bylo tou prvotní jiskrou mezi vámi zakladateli?
Po letech strávených v korporátu, příp. na akademické půdě jsme si chtěli být „sami sobě pány.“ A vyzkoušet si naplnit svoje myšlenky a postupy. Úplně na začátku vznikl dlouhý seznam nápadů, který jsme následně osekávali až zůstalo něco, co nám třem dávalo smysl a mělo dle nás nějaký potenciál.
Tři zakladatelé, jedna vize. Traduje se, že ve dvou se to lépe táhne, jak ale funguje byznys mezi třemi?
Pragmaticky řečeno – při strategických rozhodnutích se automaticky vyhnete patovým situacím. Ale musím říci, že jsme se prozatím vždy nakonec byli schopni na všem dohodnout a všichni odcházeli s finálním rozhodnutím v souladu. Navíc dnes je nás ve firmě partnerů, kteří se musí shodnout, ještě více.
Brno se profiluje jako centrum inovací, ale vy jej znáte zevnitř. Jak moc je pro váš úspěch klíčové, že sedíte právě tady?
Všichni žijeme v Brně a tak jsme také přirozeně v Brně začali náš projekt rozvíjet. Nemůžu říci, že bychom prozatím narazili na nějaké limity, které by nás nutili naše působiště měnit. Naopak si vysoce ceníme možností, které nám Brno umožňuje. Ať už je to spolupráce s JIC, Hospodářskou komorou nebo v rámci rodícího se projektu BVV Living Lab, kde máme také kanceláře společnosti.
Začínali jste u monitoringu parkování, což je praktická, ale ne příliš zajímavá věc. Kdy jste si uvědomili, že máte v rukou univerzální nástroj?
Pro mě osobně to byl moment, ve kterém jsem si finálně uvědomil a ověřil, že námi vyvinutý systém, kterému my interně familiárně a něžně říkáme „zvíře“, umožňuje spoustu jiných use cases. Jedná se o univerzální plug-and-play řešení pro globální trhy. Uvědomili jsme si, že naše chytrá senzorika není jen na auta, ale na anonymní analýzu jakékoliv situace. A ono ani to parkování nebylo žádná nuda, protože jsme k němu přistupovali hodně jinak a interaktivně.
Vaše systémy vidí všechno, ale nikoho nepoznají. Proč je pro vás anonymita v éře všeobecného sledování tak zásadní hodnotou?
Hned na začátku jsme si řekli, že chceme dělat něco užitečného pro lidi a tím pomáhat, ne postihovat nebo škodit. Všechny naše produkty tím pádem tvoříme také pro sebe a soukromí každého z nás je i proto na prvním místě. Věříme, že svět může být lepší a uživatelsky přívětivější, aniž by se každý musel „vysvléct do naha“. Klademe absolutní důraz na bezpečnost a soukromí. Je to pro nás jediná správná cesta.
Umělá inteligence je často vnímána jako hrozba. Jak se dá skeptický trh přesvědčit, že vaše senzory nejsou nástroj ke sledování?
Víme, že to jde, i když to nemusí být lehčí cesta. Nezbývá nám nic jiného než vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat. V našich hlavách jsou tu technologie pro lidi, ne proti nim.
Váš hardware stačí umístit na sloup a funguje. Jakou roli hraje estetika a uživatelský komfort?
Naše první senzory vypadaly jako klasické pouliční kamery, na které jsme zvyklí z běžných ulic. Je to dáno tím, že jsme se prvotně soustředili na vývoj technologie jako takové. Jako většině veřejnosti se nám nelíbí sloupy obtěžkané krabicemi s technologií a všemožnými kamerovými systémy. Proto jsme vsadili na autonomii a miniaturizaci. V současné době finalizujeme nový design produktu, který je na první pohled jiný a kompletně vybočuje ze současných zvyklostí. Tvarově je specifický, nejsou vidět žádné čočky a barevnost je neomezená. Celý produkt je designován pro tisk za pomoci 3D tiskárny.
V Americe teď učíte lidi znovu chodit skrze digitálního asistenta pro fyzioterapeuty. V jakém stádiu tento projekt je?
Na americkém trhu prozatím v počáteční fázi testujeme něco, co kompletně vyvíjíme v ČR. Ověřujeme si tímto produkt i mimo náš trh. A znovu a rychleji chodit by díky Visiotherapy ve finále měli lidé na celém světě.
Také jste uspěli v rámci North Texas Innovation Alliance. Jaké to je pro „kluky z Brna“, když zjistí, že jejich řešení poráží americkou konkurenci?
Je to kouzelné. Ale nemluvme o nějakém porážení. Ukázali jsme tam něco, co je z nějakého důvodu prostě ještě nenapadlo. Navíc máme velké plus, že jeden ze zakladatelů Robert Pinkas v USA spoustu let žil a také pracoval.
Vstup na americký trh je často spojený s dělením firmy nebo změnou rolí. Mění se nějak vaše osobní úloha v týmu zakladatelů?
Co se týká dělení firmy z důvodu vstupu na US trh, tak tento krok je jedním ze zvažovaných. Ještě jsme se v této záležitosti finálně nerozhodli i když tento postup vidíme u mnoha úspěšných firem, které na tento trh již vstupovali před námi. Na rozhodování ve společnosti jsme tady i nadále minimálně tři zakladatelé. Globálním stratégem je jednoznačně Robert Pinkas, za technologii Michal Procházka a na mě je spojovat tyto dvě domény spoluzakladatelů. V nejužším vedení společnosti se aktivně na rozhodování podílí také dva přistoupivší partneři David Tuč a Petr Benešovský, oba přednostně v Health Tech části firmy. Samozřejmě bez našich dalších spolupracovníků by to nešlo, a proto si jich také velmi vážíme.
Co vás v USA nejvíc překvapilo a z čeho máte při vstupu na tak obří trh největší respekt?
Fascinující je určitě otevřenost s jakou nás přijímají a pozitivní reakce. A co budí respekt? Je to přeci jenom skutečně obrovský trh, jiné zákony, jiná mentalita. Zorientovat se není jednoduché.
Kdybyste měl vybrat jeden moment ve své kariéře, kdy jste si řekl: „Tohle je přesně to, proč to dělám,“ který by to byl?
Momentálně plně žiji tím, co děláme ve VisionCraft. A ten zmiňovaný okamžik alespoň pro mě nastal v momentě, kdy jsme se rozhodli, že přirozeným směrem rozvoje naší technologie bude také oblast zdravotnictví, konkrétně fyzioterapie. Vývoj naší Visotherapy mi dělá opravdu velkou radost a věřím, že můžeme uspět v celosvětovém měřítku. To platí také o mobilní aplikaci YUUY pro pacienty s karcinomem prsu, kterou právě nyní finalizujeme.
