Po Praze finský developer YIT rozjel také projekty v Kladně a Brně, kde se rozhodl vybudovat nový kus města, který spojí Židenice a Vinohrady. „Projekt Kalevala je jedinečný svým celkovým konceptem. Nejde pouze o soubor obytných budov, ale o zcela novou čtvrť pro přibližně dva tisíce obyvatel s obchodními prostory, zelení a občanskou vybaveností,“ říká Justyna Filipczak, výkonná viceprezidentka YIT pro rezidenční segment v regionu CEE.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Archiv YIT
YIT v Česku působí od roku 2008. Jak významný je český trh z pohledu celé YIT Residential CEE?
Český trh vnímáme jako atraktivní trh s dlouhodobým potenciálem. Společně s Polskem tvoří jeden z klíčových pilířů naší strategie rozvoje rezidenčního podnikání ve střední a východní Evropě. Za 18 let jsme si v ČR vybudovali silnou pozici, získali znalosti místního trhu a hluboké porozumění potřebám zákazníků, což nám poskytuje pevný základ pro další růst.
Jaký potenciál vidíte pro další růst v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi CEE, kde působíte?
Potenciál pro další růst v České republice je podle nás značný. Podporuje jej strukturální nedostatek bytů, stabilní ekonomické základy a trvale vysoká poptávka. Do budoucna vidíme příležitosti nejen v Praze, ale také v dalších městech, kde ekonomická aktivita, investice do infrastruktury a populační růst vytvářejí poptávku po bydlení. Hlavní výzvou však zůstává složitost a délka povolovacích procesů. Vyšší předvídatelnost těchto procesů spolu se zjednodušením a zrychlením administrativních postupů by rozvoj rezidenčního sektoru určitě podpořily
Pocházíte z Polska, kde si developeři pochvalují, jak rychle a dobře se jim tam staví. V čem vidíte největší rozdíly mezi polským a českým realitním a developerským trhem?
Oba trhy jsou atraktivní, ale v několika ohledech se liší. Polsko těží z většího trhu, vyššího objemu nové bytové výstavby a obecně rychlejší realizace projektů. Developerské procesy, zejména v oblasti povolování a administrativy, bývají předvídatelnější, což umožňuje uvádět nové projekty na trh efektivněji. V Polsku tak dokáže nabídka zpravidla reagovat na potřeby trhu rychleji. Oproti tomu v Česku povolovací procesy realizaci projektů výrazně prodlužují.
Pro celý region střední a východní Evropy jste si stanovili ambiciózní plán, kdy chcete růst ročně o 15 procent. Jak rychle byste chtěli růst v Česku?
V rámci segmentu Residential CEE jsme si stanovili cíl dosahovat v období 2025 až 2029 meziročního růstu tržeb alespoň 15 procent. Nechceme ho však mechanicky aplikovat na jednotlivé země, protože každý trh má své specifické charakteristiky, velikost i dynamiku růstu. V Česku chceme tempo růstu přizpůsobovat dostupným příležitostem i naší schopnosti realizovat kvalitní projekty. Naším hlavním zaměřením přitom zůstává udržitelný a ziskový růst.
Nově jste v Česku začali stavět i mimo Prahu. Co vás k tomu vedlo?
Rozšíření našich aktivit do Brna a Kladna je přirozenou součástí naší strategie růstu a diverzifikace v České republice. Zaměřujeme se na lokality s dlouhodobým potenciálem, stabilními ekonomickými základy a atraktivními příležitostmi pro rezidenční výstavbu. Brno tato kritéria splňuje dokonale. Jako druhé největší město v zemi je významným centrem vzdělávání, výzkumu a inovací. Neustálý rozvoj technologického a IT sektoru spolu se silným pracovním trhem vytváří trvalou poptávku po bydlení. Stejně důležité je i Kladno. Vidíme zde významný potenciál díky probíhající transformaci města podpořené rozsáhlými investicemi, blízkostí Prahy a výborným dopravním spojením.
Dá se už brněnský trh srovnat s Prahou?
Moravskou metropoli vnímáme jako jeden z nejatraktivnějších trhů v Česku. Kromě silné ekonomiky a rostoucí poptávky po bydlení těží Brno ve srovnání s Prahou i z nižších nákladů na pořízení pozemků a výstavbu. Poptávka je v Brně v mnoha ohledech srovnatelná s Prahou, oba trhy se ale liší svou velikostí i preferencemi. Na rozdíl od Prahy zde pozorujeme vyšší zájem o větší byty, menší důraz na parkovací místa v projektu a nižší význam blízkosti městské hromadné dopravy, což poskytuje větší flexibilitu při plánování rezidenčních projektů.
Minulý rok jste v Brně spustili první etapu projektu Kalevala, který celkem nabídne 750 bytů. Jak rychle budete na Kalevale jednotlivé fáze spouštět?
Jednotlivé etapy projektu Kalevala plánujeme realizovat postupně. Podobně jako u našeho vlajkového projektu Suomi Hloubětín v Praze je naším cílem proměnit území v živou a plně funkční městskou čtvrť. Tempo přípravy a realizace bude také záviset na průběhu povolovacích procesů a získání potřebných povolení.
Čím se Kalevala liší od jiných brněnských developerských projektů?
Kalevala je jedinečná svým celkovým konceptem. Nejde pouze o soubor obytných budov, ale o zcela novou čtvrť pro přibližně dva tisíce obyvatel s obchodními prostory, zelení a občanskou vybaveností. Důležitou součástí projektu bude pěší bulvár, který znovu propojí historicky oddělené městské části Židenice a Vinohrady. U větších projektů se vždy snažíme vytvořit vlastní identitu a silný genius loci. V Brně nám bylo inspirací finské dědictví společnosti YIT. Proto jsme projekt pojmenovali Kalevala podle finského národního eposu, přičemž jednotlivé etapy ponesou jména významných mytologických postav.
Budou všechny domy určené na prodej koncovým vlastníkům, nebo uvažujete i o spolupráci s institucionálními investory do nájemního bydlení?
Plánujeme kombinovat prodej soukromým vlastníkům a družstevní bydlení realizované ve spolupráci s našimi dlouhodobými partnery. Družstevní bydlení považujeme za atraktivní alternativu k vlastnickému bydlení a za jednu z cest, jak zpřístupnit nové bydlení širšímu okruhu lidí.
V některých zemích střední a východní Evropy ale spolupracujete také s institucionálními investory. Kde je tento model nejrozvinutější a jaké výhody přináší?
Vedle prodeje individuálním kupujícím nám realizace projektů pro institucionální investory umožňuje rychleji rozšiřovat podnikání a podporuje naplňování našich růstových ambicí. Po několika letech pomalejší aktivity na trhu komerčních nemovitostí roste zájem investorů o alternativní segmenty bydlení, jako jsou PRS (Private Rented Sector) a PBSA (Purpose-Built Student Accommodation), zejména v Polsku. Vzhledem k velikosti a fundamentům polského trhu očekáváme pokračující zájem institucionálních investorů o tato aktiva.
V Brně i ve vašem chystaném pražském projektu Lumo Braník jste do projektu přizvali také finanční partnery – RSJ a One Family Office. Je to model, který vám otevírá dveře k rychlejšímu růstu?
Spolupráci s finančně silnými partnery a zkušenými investory vítáme, protože nám umožňuje realizovat větší a komplexnější projekty, efektivněji využívat kapitál a rozvíjet širší spektrum příležitostí. Partnerství s RSJ, One Family Office a dalšími investory vnímáme jako důležitý předpoklad našeho dlouhodobého růstu a klíčovou součást naší strategie ve středoevropském regionu.
YIT si zakládá na tom, že staví finské bydlení. V čem konkrétně spočívá tento koncept?
Finské bydlení pro nás znamená vytváření funkčního a udržitelného prostředí pro každodenní život. Důležitou roli hraje propojení s přírodou, kvalitní materiály i energetická efektivita. V architektuře jde o jednoduché linie, v interiérech o světlost, praktičnost a kombinaci moderního designu s přírodními materiály. Důležitým prvkem jsou promyšleně navržené společné prostory a vnitrobloky, které podporují silný pocit komunity mezi obyvateli. Neméně významný je náš aktivní zákaznicky přístup. Vztah s klienty pro nás nekončí podpisem kupní smlouvy, ale nadále pokračuje – s cílem podporovat je po celou dobu vlastnictví, protože koupě bytu bývá jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v jejich životě.
Museli jste koncept finského bydlení na jednotlivých trzích nějak přizpůsobit vkusu a preferencím místních zákazníků, nebo vypadají vaše byty v Česku, Polsku či v Pobaltí velmi podobně?
Principy naší finské filozofie neznamenají, že stavíme ve všech zemích stejně. Každý trh má své preference, standardy i regulatorní požadavky. Proto projekty vždy přizpůsobujeme místním potřebám. Tyto rozdíly lze pozorovat ve velikosti bytů, dispozicích a standardu dokončení. V Česku je běžné předávat byty s širším rozsahem dokončených prvků, například podlahami a sanitárním vybavením. Na jiných trzích je častější model shell & core, kdy si kupující dokončuje interiér podle vlastních představ a potřeb.
Chcete do Česka přinést novinky, které se vám osvědčily v jiných zemích regionu?
Rozhodně. Výhodou působení v sedmi evropských zemích je možnost sdílet know-how a ověřené postupy napříč trhy a následně je přizpůsobovat místním podmínkám. Příkladem je prefabrikace, která umožňuje přesunout část stavebních procesů ze staveniště do prostředí moderních výrobních závodů, což zvyšuje efektivitu i kvalitu a zároveň pomáhá zkracovat dobu výstavby. Využíváme také mezinárodní zkušenosti při rozšiřování využití dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Ve Finsku jsou dřevěné a hybridní konstrukce již etablované a věříme, že si postupně získají širší uplatnění také v Česku. Příkladem je náš připravovaný rezidenční projekt Virta Kladno, jehož součástí bude mateřská škola. Ta se stane naším prvním projektem s dřevěnou konstrukcí v České republice.
