Popularita staveb na bázi dřeva v Evropě rok od roku roste. Neprosazují se jen mezi rodinnými domy, ale i mezi domy bytovými či multifunkčními výškovými budovami. V mnoha evropských metropolích se tyto stavby ukázaly jako řešení zvyšující se urbanizace měst i nutnosti dodržovat ekologické závazky. Nedaleko za našimi hranicemi, ve Vídni, se tyčí Hoho Tower, nejvyšší stavba Evropy, která kombinuje železobetonovou konstrukci se dřevem. Ačkoliv evropské trendy udržitelného stavitelství mluví ve prospěch dřeva, na českém trhu se setkáváme s mnoha mýty týkajícími se právě využívání dřeva jako stavebního materiálu.
Proč dřevostavba neshoří jako papír?
Že vám domy na bázi dřeva jednoduše shoří, je zásadní mýtus. Všechny kombinované stavby splňují přísné normy požární odolnosti, a to buď díky zapouzdření dřevěných konstrukcí speciálními nehořlavými materiály, nebo díky využití technologicky vylepšeného dřeva (tzv. mass timber), které hoří kontrolovaně a velmi pomalu a je v budovách kombinováno například s nehořlavým betonem.
Dřevostavba není roubenka
Ačkoliv může slovo dřevostavba evokovat představu roubenky či srubu, není tomu tak. „Dřevostavba je technologie, která zvenku vůbec nemusí být patrná. Domy na bázi dřeva se vzhledově ani svými funkčními vlastnostmi nijak neliší od klasických zděných domů. Svými vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi dokonce nad betonem a cihlou vedou,“ říká Jiří Buchal, ředitel RD Rýmařov, největšího českého výrobce dřevostaveb.
Dřevostavby přežijí i vaše vnoučata
Nejstarší dosud stojící budova ze dřeva byla postavena už v 7. století v Japonsku. Mýtus o nízké životnosti dřevostaveb zdá se být proto rozbořen. „Klíčem k vysoké životnosti je zejména správná údržba staveb a inovativní technologie použité při výrobě,“ doplňuje Jiří Buchal. Rodinné domy na bázi dřeva slibují svou životnost až pro tři generace, ale kdo ví. Několik století jako u chrámu Hórjúdži nemusí být vyloučeno.
